21.5.15

Recenze: Život je život - 30%

[Následuje text distributora] Ondřej Vetchý a Simona Stašová jako manželský pár řeší v komedii Život je život milostné a životní eskapády svých tří dcer, ale především svoje vlastní. Za snímkem stojí autoři úspěšné veselohry Láska je láska, oproti „Lásce“ ale „Život“ slibuje více humoru, fantazie a bláznivých situací. Jak už to tak v životě bývá. Ondřej Vetchý se navíc ve filmu objeví ve dvojroli dvou zcela rozdílných mužů. Dcery Tereza Voříšková, Bára Poláková a Sára Sandeva doplňují složení rodiny, do jejíhož života zasáhnou i Marek Taclík, Miroslav Táborský, Petr Vančura a v roli „bond girl“ slovenská zpěvačka Kristýna Peláková. Hlava rodiny, morousovitý a přísný František ( Ondřej Vetchý ) by po boku svých tří dcer rád viděl schopné a úspěšné muže. Jenže všechny mají vynikající talent nacházet si pravý opak. Nejstarší dcera se musí i se svým neúspěšným mužem nastěhovat zpět k rodičům a v rámci možností se dál snaží otěhotnět. Té prostřední se zas neomylně lepí na paty jenom naprostí exoti a mimoňové. A nejmladší dcera? Tak ta je zase milostně úspěšná až moc. Je jí šestnáct, je těhotná a neví s kým. Navíc se začíná hroutit tradiční oáza a pevný bod manželské dvojice – dovolená. Každý rok se jezdí „na Mácháč“, ale Jana ( Simona Stašová ) začíná snít o moři. Pak se v jejím životě zjeví bohémský spisovatel s lehce sebevražednými sklony, v tom Františkově zase krásná kolegyně se španělskými předky... začnou se dít věci. Všechny malé příběhy dávají dohromady jeden velký a zábavný život se situacemi, které zná každý z nás. Ovšem ne každý vede ještě druhý a o poznání dobrodružnější život jako neohrožený agent. František ano.


Při recenzi tohoto filmu budu dělat zásadní spoilery, protože jeho děj je naprosto typickým příkladem toho, proč je současný český film v hajzlu koncích.

20.5.15

Recenze: Země zítřka [Tomorrowland] - 40%

Představte si, že v jiném rozměru existuje dokonalý svět bez válek, znečištění, korporátní chamtivosti, Leo Beránka atd...

Založili ho společně Edison, Tesla, Eiffel a Verne a žijí v něm od té doby ti lidští jedinci, kteří byli vybráni jako vhodní kandidáti. Zde se věnují pokročilé vědě, zkoumání vesmíru, dlouhověkosti, atd...

Mladá Casey (Britt Robertsonová) se (zdánlivě náhodou) dostane k podivnému odznaku, kterého se stačí dotknout a on ji virtuálně (dočasně) přenese do této "Země zítřka". Chce vědět víc, takže vypátrá jistého Franka Walkera (George Clooney), který o Tomorrowlandu cosi ví.


Země zítřka režiséra Brada Birda je film s chvályhodnou ústřední myšlenkou, který se snaží vzbuzovat v divákovi optimismus a nadšení jako v nejlepších kouscích ze staré Spielbergovy produkce.

18.5.15

Recenze: Šílený Max: Zběsilá cesta [Mad Max: Fury Road] - 90%

Režisér a scenárista George Miller natočil pokračování / reboot své vlastní série, které vdechl život už v roce 1979 a poslední díl natočil před 30 lety.

V blíže nespecifikované post-apokalyptické budoucnosti se bývalý policista Max (Tom Hardy) shodou okolností dostane do jedné party s Furiosou (Charlize Theronová), unášející v obrněné Tatrovce pět krásných nezmutovaných plodných žen, cisternu vody, menší cisternu paliva a úplně nejmenší cisternu mateřského mléka.

A protože po ní teď všichni jdou, stejně jako po Maxovi, musí se tito dva dát dohromady, aby přežili. I když se jim nechce.


Nejnovější Mad Max není ani tak pokračováním jako spíš "začátkem nového eposu volně na motivy starého námětu". A je prostě a jednoduše zázrak.

11.5.15

Retro recenze: Klub rváčů [Fight Club] - 90%

Minulý týden se v omezeném počtu českých kin znovu objevil Klub rváčů - poprvé od premiéry v roce 1999 a poprvé v nekompromisní digitální kvalitě.

A to je ideální příležitost se k tomuto zásadnímu filmu vrátit.

Pokud jste náhodou Klub rváčů ještě neviděli, pak nečtěte dál a rychle, šup, šup do kina! Následující text je plný spoilerů!


V roce 1999 jsem už měl pochopitelně za sebou příjemné zážitky z Vetřelce 3, Sedmi a Hry, takže jsem se na nový film Davida Finchera těšil. Poprvé jsem ho viděl při simultánním tlumočení, kdy jsem vůbec nestíhal dialogy (natož dívat se na plátno). Pak jsem ho titulkoval, což se tehdy dělalo za pomoci audiokazety. Tudíž jsem vlastně film poprvé viděl až v kině, se svými titulky. A ne jednou. Teprve pak jsem si ho pořádně vychutnal a došel k názoru, že Fincher dokáže skutečně natáčet filmy úplně jinak než ostatní. Nápaditě, originálně, ale aniž by rezignoval na dramatickou strukturu a aniž by sklouzával k onanistickému artfilmu.

5.5.15

Recenze: Dejte mi pokoj! [Une heure de tranquillité] - 70%

Christian Clavier v hlavní roli francouzské komedie o chlapíkovi, který si chce jen poslechnout svou oblíbenou gramodesku, ale není mu souzeno.



Celý film se skutečně točí kolem toho, že Clavier objeví kdesi na bleším trhu vzácnou desku z 50. let a chce si ji ve svém luxusním bytě pustit na svém luxusním supergramofonu s luxusní reprosoupravou. Ale je vyrušován střídavě svou manželkou (která mu zrovna dneska chce prozradit, že mu před 20 lety byla nevěrná), svým synem (který jim zrovna dneska chce nastěhovat do bytu rodinu imigrantů), polským instalatérem (který jim opravuje potrubí a není Polák), svou milenkou (která zrovna dneska chce všechno prozradit jeho manželce), a tak dále...

Jde o adaptaci divadelní hry, ale na výsledku to (naštěstí) není moc vidět, neboť se párkrát podíváme i mimo byt a mimo dům, a díky svižnému střihu a kameře film nepůsobí dojmem "skupina lidí si povídá v jedné místnosti".



Clavier je superúspěšný komik (Návštěvníci, Asterix) a především díky němu všechno správně odsýpá, a divák cítí jeho rostoucí šílenství, paniku a nakonec rezignaci. Ale ze všeho nejvíc tleskám tvůrcům za to, že pochopili, co si mohou s tímto chatrným námětem dovolit, a že jejich film má pouhých 79 minut!

1.5.15

A zase do Japonska, tentokrát s kamerami

Za pár hodin už bueme se Zuzkou sedět v letadle a mířit do země klesajícího jenu.


Zde na FFFILMu se během příštích dvou týdnů pár příspěvků objeví (záleží hlavně na tom, co všechno stihnu napsat v letadle), ale vzhledem k tomu, že tentokrát budu mít v Tokiu dost práce s natáčením, bude hustota nižší než obvykle. Chtěl jsem taky v Tokiu zajít na nového Mad Maxe, ale oni ho tam lišáci uvádějí až o mnoho týdnů později.

Drobné výkřiky a momentky z Japonska se pravděpodobně budou objevovat v mém Google Plus streamu (který můžete číst i když nejste na Google Plus).

29.4.15

Recenze: Avengers - Age of Ultron - 70%

Kdesi ve smyšlené post-sovětské zemi spřádá zlý baron s monoklem své šílené plány. Mají mu pomoci dva geneticky modifikovaní sourozenci Maximovovi (později Quicksilver a Scarlet Witch).

Avengers na ně ale vlítnou a ukradnou jim superpokročilou umělou inteligenci, kterou Tony Stark aktivuje a chce použít ke spáse lidstva. To se ale nějak vymkne z rukou, ona inteligence se zhmotní a pod jménem Ultron začne dělat věci, které nevypadají, že by směřovaly ke spáse lidstva (a taky si postaví tisíce bojových robotů).

Mezitím se Starkův program Jarvis zhmotní a stane polobohem Visionem, nebo čím (je sympatické, že ho hraje Paul Bettany, který Jarvise mluví).

Mezitím se Black Widow zamilovává do Hulka (na toto téma záhy očekávám různé poloamatérské materiály podle Rule 34) a zjišťujeme, že Hawkeye má dobře utajenou chatu a v ní dobře utajenou rodinu.

A to samozřejmě ještě není všechno, ale už v tom mám po těch dvou dnech trochu hokej. Respektive, měljsem v tom trochu hokej už minutu po skončení...


I když takto nastíněný děj vypadá strašně debilně, je nutno uznat, že Joss Whedon udržuje takové tempo a atmosféru, že většina těchto dementních zvratů působí ve filmu víceméně stylově. Ostatně, podobně jako v comicsových předlohách.

26.4.15

Recenze: Je prostě báječná [She's Funny That Way] - 30%

Owen Wilson hraje divadelního režiséra, který má manželku, ale také si rád užívá s kurvami. Jednou z těchto kurev je Imogen Pootsová, které Wilson po souloži nabídne 30 000 dolarů za to, že přestane být kurvou.

Pootsová přestane být kurvou, stane se divadelní herečkou a jde na konkurs do divadelní hry, ve které má hrát roli kurvy - aniž by věděla, že jejím režisérem je Wilson.

Kromě toho ve filmu figurují ještě:

  • slavný sexy herec Rhys Ifans
  • úchylný důchodce, který chce s Pootsovou nadále souložit, i když už není kurva
  • Soukromý detektiv, kterého si najal onen důchodce, aby... nevím vlastně proč
  • Psychiatrička Jennifer Anistonová, ke které shodou okolností dochází Pootsová i ten důchodce
  • Wilsonova manželka
  • Autor oné divadelní hry, který se do Pootsové zamiluje

A ti všichni se nějak vzájemně propletou a je z toho komedia plná zmátku.


Tedy, měla by být. Ale není.

Tento film napsal a režíroval Peter Bogdanovich, kteréžto jméno je vám možná povědomé, protože kdysi natáčel filmy, které byly relevantní. NAPOSLEDY ALE NĚKDY PŘED DVACETI LETY!

23.4.15

Recenze: Rudá mašina [Red Army] - 70%

Tento americký dokument shrnuje několik desetiletí aktivit sovětského hokejového týmu, až do konce Sovětského svazu a ještě dál, do dob, kdy do země začal pronikat kapitalismus.


Především musím konstatovat, že hokej mi byl a stále je zcela volný a pouze si mlhavě pamatuji, jak otec před mnoha desetiletími u televize křičel "Fetisov, debile, je tam Fetisov!"

V tomto filmu je taky Fetisov.

20.4.15

"František Fuka-Šima" znovu online

Díky dobrodinci, který měl zaarchivovanou původní verzi, se podařilo zrekonstruovat mou pětidílnou přednášku o Japonsku z roku 2011:


Má skoro dvě a půl hodiny, kvalita není nic moc a ještě při ní večeřím. Ale mnozí z vás po ní toužili a dobrá duše pomohla (zde v komentářích).