21.10.21

Audio recenze: Duna [Dune] - 60%

"Je dobré to vidět, je to triumf filmařského řemesla, ale pro mě je to zatím nejméně zajímavý film Denise Villeneuva."

Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

20.10.21

Recenze: Poslední souboj [The Last Duel] - 80%

Nejnovější film Ridleyho Scotta (volně na motivy skutečných událostí) vypráví o tom, jak spolu dva francouzští rytíři na konci 14. století měli "soudní" souboj na život a na smrt (poslední v dějinách Francie), aby se tím zjistilo, jestli jeden z nich (Adam Driver) opravdu znásilnil manželku toho druhého (Matt Damon). Tedy, ten souboj je vyvrcholení dvouapůlhodinového filmu, který je o mnoha jiných politických i emocionálních věcech.


Na Poslední souboj jsem se nijak moc netěšil, především vinou podivně nezajímavé reklamní kampaně. V kině jsem ale byl příjemně překvapen a užíval jsem si film víc a víc až k jeho vyvrcholení, kdy jsem si ho zase užíval trochu méně. A pochopil jsem, proč se na tenhle film nedá udělat zajímavá reklamní kampaň a proč finančně brutálně propadl (jde o největší propadák Scottovy kariéry).

Jak asi u Ridleyho Scotta nepřekvapí, Poslední souboj je řádně epický film. Ovšem epický ve scénách, které mají být epické a kterých je jen okolo 10 procent délky filmu. Zbytek filmu pak pozůstávbá z toho, že spolu různí lidé mluví, hádají se a kují pikle, většinou v neepických šedých hradech nebo v bahně. A to v některých případech až třikrát.

14.10.21

Audio recenze: Venom 2: Carnage přichází [Venom 2: Let There Be Carnage] - 50%

Průměrný comicsový film, jehož autoři se ani nesnaží dát jeho hlavním hrdinům nějaký náznak hloubky.


Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

12.10.21

Pohled na Dračí doupě v roce 1995 očima Jiřího X Doležala

(Tento post není o filmu)

Objevil jsem v archivu článek z roku 1995, ve kterém se tehdy třicetiletý Jiří X. Doležal snaží čtenářům Reflexu vysvětlit, co je to Dračí doupě (respektive Dungeons & Dragons). Zveřejňuji zde jeho scan, protože hodně vypovídá o tehdejší době i o J.X. Doležalovi (jsou v něm samozřejmě drogy i filosofie):


Perličkou je, že na doprovodných fotkách jsem i já (tehdy 27letý) s několika dalšími lidmi a Jiří X. Doležal tam o nás píše, aniž by se s námi kdykoliv setkal (poslal pouze fotografa). Naši hru nikdy neviděl a kdyby ji viděl, nevím, zda by mu došlo, že nikdo z nás Dračí doupě neuměl a jenom jsme celou partii náhodně improvizovali a fejkovali pro toho fotografa.

Tehdy jsem pochopil, jak funguje žurnalistika.

2.10.21

Audio recenze: Není čas zemřít [No Time To Die] - 80% (Host: Jakub Červinka)

"Kvalitní akční film, kterému podráží nohy, že musí být bondovkou. Pro mě nejlepší bondovka s Craigem."


Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

27.9.21

Audio recenze: Vetřelec na jevišti [Alien on Stage] - 20%

"Ten film se mi strašným způsobem nelíbil, ale nemá to nic společného s tím, jak strašně vypadá nebo nevypadá divadelní představení, o kterém je."




Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.

26.9.21

Recenze: Last and First Men - 60%

Posmrtně dokončená "filmová báseň" islandského soundtrackového skladatele Jóhanna Jóhannssona je o tom, že je lidstvo napříč časem kontaktováno svými vzdálenými potomky, někdy z daleké budoucnosti, kteří od nich cosi potřebují.

Ale to je strašlivě zavádějící popis.

Celý film Last and First Men pozůstává z toho, že slyšíme Jóhannssonovu hudbu (spíše zvukové plochy než melodie) a Tildu Swintonovou, jak nám čte "zprávu" od našich potomků, což je doprovázeno černobílými záběry na rozpadající se betonové památníky (především v zemích bývalé Jugoslávie). Celý film neuvidíme jediného člověka nebo zvíře. Většinu filmu se nic v záběru nepohne (s výjimkou občas popojíždějící kamery a trávy vlající ve větru).

Čtený text vychází se stejnojmenné sci-fi knihy z roku 1930 a zní velmi archaicky. Vyvolává spíše dojem abstraktní nerýmované básně, než sci-fi příběhu. Shodou okolností jsem film překládal a v některých scénách to byla docela výzva, neboť bez doprovodného obrazu bylo těžké jednoznačně určit, co přesně kterou větou autor myslí a jak ta dvojsmyslná slova nejlépe přeložit.

16.9.21

Odešla osmibitová legenda mého mládí...

(Tento post není o filmu)

Dnes ráno jsem vyhodil do popelnice Karla. Robota Karla, symbol 80. let, kdy jsme se s jeho pomocí učili na osmibitových počítačích programovat, aniž bychom tehdy tušili, že ho československý Svazarm ukradl Američanům (včetně názvu). Já dostal někdy nedlouho před Sametovou revolucí od Svazarmu nafukovacího Karla podle návrhu Vladimíra Jiránka.

Tomáš Rylek, já, Mirek Fídler a Karel pravděpodobně někdy v první polovině 90. let.

Tento Karel mi spolehlivě sloužil až do dneška a bez újmy mě provázel čtyřmi stěhováními, což je dokladem skvělých výrobních kvalit socialistických podniků. Bohužel ale nevydržel stěhování a dnes Karel definitivně přestal těsnit.



To se tedy stalo dnes dopoledne.

A dnes večer se stalo toto:


Samozřejmě, může to být jen shoda okolností. Ale radši se pořádně zamyslím než budu vyhazovat další historické relikvie...

15.9.21

Audio recenze: Zhoubné zlo [Malignant] - 40%

"V poslední čtvrtině to začne být úplně crazy a přestane to být nudné. To je ale už pozdě."


Další audio posty (nejen filmové) najdete zde.