26.2.15

NeRecenze: Ghoul

Dnes má premiéru nový film Petra Jákla Ghoul. Bohužel ho nemohu recenzovat, protože jsem si spletl čas a přišel na novinářskou projekci pozdě, takže jsem viděl film až od poloviny.

Tudíž tento článek rozhodně není recenzí, nýbrž jen takovými dojmy na základě té poloviny filmu, kterou jsem viděl.


Dokonce mi připadalo, že jsem až tak o moc nepřišel, neboť jsem dorazil přesně ve chvíli, kdy se postavy na plátně začaly dohadovat o tom, že by mohlo jít o nějaké nadpřirozeno a že by to mohlo nějak souviset s Čikatilem. (A co se dělo předtím, to mi bylo celkem jasné z traileru.)

Recenze: Focus - 80%

Will Smith je profesionální podvodník, velící neméně profesionální partě, specializující se na gigantické podvody, šlapající jako švýcarské hodinky.

Vpodstatě náhodou se seznámí s Margot Robbieovou (tou, co ukazovala všechny své přednosti ve Vlku z Wall Street), která se podvodnickému řemeslu teprve učí a je lačná získat od mistra nové zkušenosti (a možná i sperma).

Především: Děj filmu nemá téměř nic společného s tím, co naznačuje trailer:



Je to logické, neboť zápletka je velmi zapletená a docela netradičně vystavěná. Počátek je celkem standardní, Margot se stane Willovou žákyní, a sledujeme, jak se chystá mamutí podvodná akce na šampionátu Super Bowlu (něco jako rugby, ale ještě více nesmyslné). Tato akce vyvrcholí velikým "podvodem uvnitř podvodu" a pak se účastníci rozejdou za poněkud dramatických okolností, ovšem to uběhla teprve polovina filmu! Pak následuje titulek "o tři roky později" a začíná vlastně jiný film, na jiném konci světa, kde se shodou okolností sejdou ti, které jsme poznali v první části -  a my přemýšlíme, co vyplyne z toho, co se mezi nimi stalo v té první polovině.

25.2.15

Recenze: Divočina [Wild] - 50%

26letá Cheryl (Reese Witherspoonová) na tom není nejlépe. Je rozvedená, ještě nedávno jela na heroinu, nemá domov a stýská se jí po matce, kterou zabila rakovina.

Proto se rozhodne všechny své problémy řešit jediným logickým způsobem: Tím, že pěšky projde 1100 mil (1770 km) po Pacific Crest Trail (anižby měla jakékoliv zkušenosti s horskými tůrami nebo tábořením). Přežije to, trvá jí to asi 3 měsíce a vyřeší se tím všechny její problémy...


Především se musím zastavit u skutečnostu, že Reese Witherspoonová ve svých 37 letech hrála děvče staré 26 let a mladší (mnoho flashbacků). Witherspoonová rozhodně pořád vypadá dobře, ale v žádném případě nevypadá na 26 let (natož na 20, nebo kolik jí má být v tom flashbacku). Výsledkem jsou dost divné scény, ve kterých se zralá žena chová jako mírně střelený a zmatený mladý diblík, hledající smysl života. Witherspoonová se hrozně snaží (milovala knižní předlohu a film si produkovala), ale prostě nevypadá jako 26letá, a to ani zdaleka. Vzhledem k tomu, že film je o mladé holce, která hledá sama sebe a podobné věci, spousta scén následkem toho nefunguje (například když sbalí chlapíka, který vypadá o 10 let mladší, než ona).

Filmový kritik by neměl ignorovat televizi!

Toto je reakce na článek Tomáše Feřteka s názvem "Může filmový kritik ignorovat televizi?", který jsem si přečetl zde na webu respekt.cz a docela mě nadzdvihl (asi si ho nejdříve přečtěte).

Autor má v ledasčem pravdu. Souhlasím, že filmový kritik by měl mít jistý přehled o televizním dění. A o literatuře. A o íránských homosexuálních režisérech.

Přesně z důvodů, které Tomáš Feřtek uvádí, jsem se nikdy nepovažoval za filmového kritika (natož abych se za něj vydával). Totiž, filmová kritika vyžadují dle mého názoru jisté standardní vzdělání (například studium žurnalistiky / kritiky), znalost české gramatiky a standardní přehled, který já nemám, nikdy jsem ho neměl a mít ho nechci. Neboť mi to dává úžasnou svobodu psát o čemkoliv, cokoliv ignorovat a nemuset se zabývat tím, jestli tím naplňuji něčí definici něčeho, nebo ne.

Sám Feřtek mě v úvodu článku oznáčuje za "glosátor filmového dění", což se mi docela líbí a souhlasil bych s tím, protože glosátor čehokoliv nemusí rozumět ničemu.

Ilustrační foto, na kterém není ani jeden filmový kritik
Jsem celkem exaktně se vyjadřující člověk, tudíž jsem měl docela problém i s tím, že se účastním hlasování o cenu české filmové kritiky, přestože je tato akce inzerována jako "pohled profesionálních filmových novinářů" - což já nejsem. Upozorňoval jsem na tuto nesrovnalost na schůzi sdružení, ale chtěli si mě u sebe nechat. Asi proto, že platím členské příspěvky...

Podobně jsem se nikdy v životě neoznačoval za novináře, neboť správný novinář by měl dodržovat jisté etické zásady, které já dodržuji pouze když se mi chce. Samozřejmě, spousta lidí mě může za kritika nebo novináře omylem považovat (Tomáš Feřtek není první, kdo to o mě tvrdí), proto se snažím svým čtenářům vycházet vstříc a na svou ignoranci poměrně často upozorňuji.

Pokud mě distributoři zvou na své filmy, abych o nich mohl napsat je to jejich volba a jejich riziko. Ne všichni to dělají.

Na této fotce z Cen filmové kritiky je několik filmových kritiků, ale všichni zezadu
Tudíž, vyčítat mi, že nejsem dobrý kritik, je jako vyčítat Tomáši Feřtekovi, že není dobrý HTML kódér -  a přitom vydává články na internetu!

24.2.15

Recenze: Asterix - Sídliště bohů [Astérix - Le Domaine des Dieux] - 80%

Nejnovější francouzsko belgický animovaný s Asterixem a Obelixem vypráví o tom, jak se Caesar pokusí použít proti Galům novou strategii: Postavit těsně u jejich vesnice římské sídliště a tím Galy asimiliovat!

Samozřejmě to dopadně všechno jinak...


Jde o adaptaci comicsu z počátku 70. let, který jsem dosud neznal, takže pro mě byl příběh poměrně originální a různá sociální satira (sídliště / politici / přistěhovalci / turistický ruch) mi nepřipadala nijak zastaralá.

22.2.15

Jim Carrey na Českých lvech? Když to píšou v novinách...

Na České lvy jsem se letos (opět) nedíval, ale údajně tam v sobotu večer byl tento člověk, o kterém Jan Svěrák tvrdí, že to byl Jim Carrey:


Papouškují to po něm i "seriózní média". Protože seriózní média samozřejmě neumějí do Google News zadat "Jim Carrey" a neumějí najít fotky z večírku, na kterém Carrey byl v pátek v noci losangeleského času, tedy několik málo hodin před svým "pražským vystoupením":


Oholení dokáže člověka úplně změnit, že?

Tyto dvě "Carreyho fotografie" od sebe dělí půl dne a jsou z opačných konců světa.
(Vychopeň has contributed to this story.)


P.S: Když dnes v noci (tedy spíše k ránu) navštívíte chat FFFilmu, možná tam potkáte různé celebrity, komentující udílení Oscarů.

Recenze: Teorie všeho [The Theory of Everything] - 60%

Životopisný příběh Stephena Hawkinga (Eddie Redmayne) se zvláštním důrazem na vztah s jeho manželkou Jane (Felicity Jonesová), se kterou měl tři děti, ale později ji opustil.


Film byl natočen podle manželčiny autobiografické knihy, což vysvětluje, proč je téměř výhradně o jejich milostném a manželském vztahu a všechno ostatní (například nějaká věda a detaily o chorobě) je v něm jen okrajově. Kdybyste netušili, kdo to ten Hawking je, asi by vám většinu filmu unikalo, proč je tak slavný a proč se kolem něj děje to, co se děje.

19.2.15

Echo 24 zná svoje Vaughny

Toto je screenshot z nepodepsaného článku na echo24.cz.


Fskutečnosti ale:

  • Matthew Vaughn nikdy nebyl herec, natož "divákům důvěrně známý"
  • V Kingsmanovi se neobjeví zpěvačka Adele
  • V Kingsmanovi se neobjeví fotbalista David Beckham
Na jeden odstaveček slušné skóre.

UPDATE: Na webu Echo24.cz to opravili na "Divákům důvěrně známý režisér Matthew Vaughn se posadil na režisérskou židli", což je samozřejmě mnohem lepší...

18.2.15

Recenze videohry: Evolve (PS4) - 60%

Než začnu psát cokoliv dalšího, tak bych vás rád upozornil, že zrovna v tomto případě je recenze velmi subjektivní. Nová videohra "Evolve" má nezanedbatelné kvality, ale není to hra pro mě. Původně jsem chtěl napsat recenzi bez procentuálního hodnocení, ale to by bylo nelogické, neboť filmy od Larse von Triera, Woodyho Allena a jiných arabských art-režisérů také hodnotím procenty...


Takže: "Evolve" je střílečka ve stylu třeba "Counterstrike" nebo "Quake III Arena", ovšem je výrazně asymetrická. To znamená, že v aréně se spolu utkají vždy čtyři lovci proti jednomu velkému monstru. Lovci jsou vždy čtyři a vždy v následujícím složení: Assault, Trapper, Support, Medic (od každého přesně jeden). Všichni mají jetpacky s omezeným (ale automaticky se doplňujícím) palivem. Monstrum vždy (téměř) začíná s třicetisekundovým náskokem a snaží se unikat lovcům tak dlouho, dokud se mu nepodaří nažrat a evolvovat na druhou nebo třetí úroveň, kdy se teprve může lovcům férově postavit.

Monstrum i každý ze čtyř typů lovců má tři varianty (tedy tři Zdravotníci, tři Supporty atd.), které se docela podstatně liší. Tedy, Medic vždy uzdravuje, Assault vždy má největší palebnou sílu, ale rozdíly mezi nimi zdaleka nejsou jen kosmetické. Například Zdravotnice Val má pistoli, pomocí které na dálku uzdravuje, kdežto zdravotník Lazarus místo ní má schopnost rychle oživit mrtvého spoluhráče a dokáže se dočasně zneviditelnit. Takové rozdíly vedou k tomu, že různé týmy lovců vyžadují podstatně rozdílné herní strategie.

Přestože se hra odehrává na velké planetě, v praxi jde o sérii bitev v nijak velkých arénách, které lze z jednoho konce na druhý přeběhnout za pár desítek sekund. Příroda v arénách vypadá působivě, ale z herního hlediska jsou levely dosti problematické, protože na první pohled není vždy jasné, co se dá zničit, na co se dá vyšplhat, na čem se dá stát a kde přesně je okraj arény. "Herní" geometrie ne zcela přesně odpovídá "viditelné" geometrii, což je u PvP akční hry, kde záleží na každém zlomku sekundy, docela problém.

Kromě hlavního módu (Hunt) existuje ještě několik dalších variant hry, kdy například zachraňujete kolonisty, ničíte vajíčka, ze kterých se líhnou menší monstra, chráníte základnu atd...

Ale vždy, za všech okolností, hrají čtyři lovci proti jednomu velkému monstru, tedy pět živých hráčů najednou. Ano, živých hráčů. Hra totiž sice podporuje boty, ale přestřelky s nimi postrádají jakoukoliv zábavnost. Jde jen o základní trénink na "opravdovou" hru.

A zde narážíme na první problém "Evolve". Pokud Monstrum neovládá úplný idiot, každý ze čtyř hráčů je proti němu v zásadní nevýhodě (je pomalejší, mnohem slabší a mnohem méně vydrží). Aby lovci byli úspěšní, musejí spolupracovat. Stačí aby jeden z nich byl neschopný a monstrum sežere všechny čtyři lovce za nebetyčné frustrace těch z nich, kteří nejsou neschopní.

"Evolve" rozhodě není hra pro "casual" hráče. Má sice jednoduchý tutorial, ale pravým tutorialem je až několik prvních (desítek) hodin "hry na ostro". A i když už máte všechno zmáknuté a můžete se označit za profíka, i pak stačí, aby z pěti hráčů JEDEN nebyl profíkem, nebo měl jinou strategii než ostatní, a zkazí tím hru všem ostatním.

A to je pro mě naprosto zásadní problém, protože nemám a nechci shánět čtyři další spolehlivé postpubertální lidi, se kterými bych v domluvených časech "Evolve" hrál. A je to nepřekonatelný problém, protože - i když se to tvůrci snaží poněkud maskovat - "Evolve" je hra o tom, že pět živých lidí děla znovu a znovu dokola totéž a mají radost z toho, jak se v tom pozvolna zlepšují.

Způsoby, jakými "Evolve" maskuje, že je to pořád totéž dokola:
  • Různé mapy a herní módy
  • Odemykání bonusů a dalších postav až poté, co splníte předdefinované úkoly s předchozími postavami (způsob poškození aspoň XY bodů pomocí zbraně Z). Abyste všechno odemkli (a dostali se vlastně k "plné hře"), musíte se naučit používat všechny zbraně a schopnosti všech postav.
  • "Minikampaň", kdy hrajete pět her po sobě a předchozí výsledky mírně ovlivňují následující partie. Například: Neochráníte voliéru, utečou z ní draví poletouni a při příští partii vás obtěžují.
Nic z toho ale nezamaskuje základní design herního principu, který je extrémně nevybalancovaný: Někdy najdou lovci monstrum po pár desítkách sekund a zmasakrují ho (protože je ještě téměř bezbranné). Jindy lovci deset minut běhají po aréně a marně se snaží monstrum objevit (schopný hráč se dokáže s monstrem slušně schovávat). Můžete argumentovat, že "tak to při skutečných vesmírných lovech chodí", ale není to zábavné. A každá partie představuje nezanedbatelnou časovou investici. Protože...

Tady jsem nahrál video, které záměrně zachycuje čas mezi skončením jedné hry a začátkem další. Všimněte si, že mezi dvěma partiemi uplyne TŘI A PŮL MINUTY ČASU! A to prosím nevyhledávám nové spoluhráče online - hraju s těmi, se kterými jsem hrál předchozí hru.

Kdybych hrál za lovce a ne za monstrum, trvalo by to ještě o 30 sekund déle, protože bych musel čekat, až monstrum využije svůj třicetisekundový náskok (a koukat přitom na nepřeskočitelné intro). Kdybych hrál minikampaň, trvalo by to ještě déle, protože po každém levelu je několik nepřeskočitelných obrazovek s výsledky a krátké intro (opět nepřeskočitelnmé).



A čekat čtyři minuty na to, abych si zahrál partii hry, která často trvá pod čtyři minuty, to mi přijde v roce 2015 nepřijatelné. Nejsem expert na programování PS4 her, ale vsadil bych se, že by šlo nějak zařídit například aby si hráč vybíral postavu zatímco se v pozadí nahrává level. A vsadil bych se, že se to nezařídilo jen proto, že vývojáři byli líní a soustředili se především na PC verzi (která nahrává vše mnohem rychleji, aspoň podle gameplay videí na YouTube). Odvážím se tvrdit, že na PC (s myší) se bude "Evolve" také o dost lépe ovládat, protože PS4 gamepad pro takovouto rychlou FPS akci není vhodný.

17.2.15

Jménem republiky, prohráli jste oba

Slibuji, že na dlouhou dobu poslední post o mých soudech:


Zde máte k dispozicí celé znění rozsudku a zdůvodnění ve věci já vs. důchodce vs. Bitcoiny. Vzhledem k tomu, že některá odborná média o případu dodnes šíří dosti zkreslené informace, může to někoho z vás zajímat.

Jinak, já jsem si z toho udělal závěr, že justice u nás funguje víceméně tak, jak by měla.