24.2.07

Vlajky našich otců [Flags of our Fathers] - 80%

I když se o Druhou světovou válku moc nezajímáte (jako já), pravděpodobně jste někdy viděli slavnou fotografii, na které několik amerických vojáků vztyčuje americkou vlajku.

Jde o vlajku nad japonským ostrovem Iwodžima, který Američané dobyli ke konci války. Šlo o malý ostrov s velkou horou, který měl velký strategický význam. Američané na něj zaútočili s velkou přesilou, ovšem Japonci ho bránili velmi chytře a podlehli až poté, co způsobili Američanům velké ztráty.



Ve filmu Clinta Eastwooda se prolínají dvě dějové linie. Jednak vzpomínky na samotnou bitvu, jednak osudy mužů, kteří byli na oné slavné fotografii a byli okamžitě po jejím pořízení použiti pro propagandistické účely. Vláda je vozila po celých Spojených státech a oni měli přesvědčovat lidi, aby finančně podporovali válku.

Dozvíte se spoustu zajímavostí (například, že ti, kteří byli vozeni po USA, nebyli přesně titíž, kteří opravdu byli na fotce, nebo že fotka vznikla až při vztyčování druhé vlajky), nicméně samotná bitva je divácky vděčnější a působivější téma.

Vzhledem k jeho pokročilému věku je ale překvapivé, jak dobré filmy Eastwood stále natáčí a jak dobře rozumí současné filmové řeči. Dokáže vytlouct dobré herecké výkony i z lidí, od kterých byste to nečekali (Ryan Philippe) a bezchybně zvládá velké válečné scény s mnoha triky. Film svým jemným tónováním poněkud připomíná Vojína Ryana (producentem byl Spielberg).

Škoda, že film nebyl trochu kratší. Závěrečné minuty, ve kterých se dosti zdlouhavě dozvídáme, co který z "hrdinů" dělal následující desítky let, už opravdu nejsou moc zajímavé...

Žádné komentáře:

Okomentovat