5.3.07

Sunshine - 80%

Danny Boyle posílá Cilliana Muphyho, Chrise Evanse a Michelle Yeoh vstříc vyhasínajícímu Slunci.

V blízké budoucnosti (řádově desítky let) naše Slunce začalo vyhasínat, což pochopitelně ohrožuje další existenci života na Zemi. Proto byla ke Slunci vyslána kosmická loď Icarus s obrovskou jadernou náloží, která se měla pokusit Slunce znovu zažehnout. Loď zmizela beze stopy. O šest let později startuje loď Icarus 2 s osmičlennou posádkou, která se má pokusit o totéž.



Jednou z mnoha sympatických věcí na nové sci-fi režiséra Dannyho Boylea (Trainspotting, 28 dní poté) je fakt, že její tvůrci viděli mnoho sci-fi filmů a dobře vědí, co sci-fi fanoušky zajímá a že mohou citovat klasická díla, ale nesmějí to dělat otrocky. Jsme tedy ušetřeni úvodních scén, kdy geniální dětský astronom náhodou zjistí, že Slunce vyhasíná, celý svět debatuje, jak krizi vyřešit, astronauti procházejí náročným výcvikem, někdo vynalezne protisluneční štít, který loď ochrání, atd... Nic takového. Film začíná 16 měsíců po startu Icara 2, kdy už se loď blíží ke Slunci, a vše, co předcházelo, se dozvíme v krátkém úvodním vyprávění Cilliana Murphyho, který hraje nejdůležitějšího člena posádky - fyzika, který umí zacházet s náloží o velikosti Manhattanu.

Když se snažím intenzivně vzpomínat, jaké výpravné seriózní dobré kosmické sci-fi filmy jsem viděl v posledních pěti letech, vybavuje se mi snad jen Solaris (který byl mnohem více “fi” než “sci”) a neobsahoval téměř žádné triky. Nejsem natolik vzdělán, abych mohl posuzovat, zda je základní koncept filmu (přiblížit se s obrovskou náloží do těsné blízkosti Slunce) realistický či zda může být realistický za 50 let. Ale mnoho technických detailů ve filmu mi i přes svou značnou originalitu dávalo smysl, aniž by se je tvůrci snažili nějak polopaticky vysvětlovat (což, obávám se, může trochu komplikovat pochopení filmu “masovému divákovi”). Oficiální webstránka se chlubí mnoha vědeckými konzultanty, Sunshine je rozhodně dostatečně “sci” a jeho vize budoucnosti nebude za 10 nebo 20 let k smíchu.

Kromě toho má Sunshine vynikající atmosféru. Od počátku je dokonale ztvárněn téměř posvátný obdiv, který má posádka k okolnímu smrtícímu vesmíru. Od počátku je jasné, jak je z kosmického hlediska titěrný kilometrový Icarus 2, do jehož štítů z jedné strany tepou stovky až tisíce stupňů Celsia slunečních paprsků a ze všech ostatních stran mínus 273 stupňů kosmické prázdnoty. A jak je supertitěrný člověk, který z nějakého důvodu musí z lodě vystoupit ven.



Boyle využívá originální (ale přitom odměřené) výpravy, dokonalých triků, všemožných vizuálních vychytávek a v neposlední řadě vynikající zvukové stopy (hudby i ruchů) k vytvoření doslova magických scén, ve kterých se prolíná absolutní světlo s absolutní tmou a třeba i sekvence, kdy se astronauti pouze dívají, jak jejich loď prolétá kolem Merkura, je nezapomenutalná. Film obsahuje spoustu nápaditých drobností, z nichž některé mi přišly vyloženě roztomilé (schválně, jak dlouho vám bude docházet, proč je úvodní logo Foxe tak "divné").

Pokud má Sunshine nějaký problém, spočívá v tom, čemu se zjednodušeně říká “děj”. Atmosféra je sice hutná a postavy jsou načrtnuty velmi slušně (na palubě jsou většinou profesionálové, pro které je obětování vlastního života naprostou samozřejmostí, o které nemá vůbec smysl diskutovat), ale když Icarus 2 zachytí nouzové vysílání Icara 1 a vydá se prozkoumat, co se vlastně s původní lodí stalo, film začne divákovi nabízet více příslibů než uspokojení a jeho závěr se trochu uspěchaně zvrhne v poněkud jiný žánr, než jsme čekali.

Nebudu prozrazovat, jaké je tajemství Icara 1 a jak to nakonec dopadne, ale i kdybych vám to prozradil, rozhodně by vás to nešokovalo a možná byste se zeptali: “A to je všechno?” Ano, to je všechno. Film Sunshine by se dal vlastně brát jako jen mírně dramaticky přikrášlená a mírně zhrdinštělá adaptace něčeho, co se doopravdy stalo (respektive v budoucnosti stane). Ovšem naprosto profesionální a výpravná adaptace. A pokud měl film skutečně rozpočet pouhých 25 milionů liber, pak je Boyle bez debaty génius a někdo v Hollywoodu by ho měl konečně pořádně využít, protože výsledek vypadá pětkrát dráž a co do čistě řemeslné působivosti a velkoleposti Sunshine hravě zastiňuje nejen Solaris, ale i čtvrtého Vetřelce, Ztraceni ve vesmíru, Armageddon, Horizont události a vlastně cokoliv aspoň vzdáleně podobného z posledních 10 let, na co si vzpomenu.

Sunshine je po dlouhé době filmem, u kterého si chci některé scény pouštět znovu a znovu a obdivovat jejich dokonalost. Vlastně je to po mnoha letech konečně důvod k tomu, abych si koupil ke svému DVD přehrávači nějakou pořádnou audiosestavu. Po dokonalé první polovině je možná třetí čtvrtina filmu mírným zklamáním a trocha symboliky s několika pseudofilosofickými monology nemá takovou působivost, jako když Roy Batty vyprávěl o Tannhauserově bráně. Možná. Ale přiznám se, že jsem se hodně dlouho rozhodoval mezi 80% a 100% a pokud bude mít za deset let Sunshine podobný kultovní status, jako má dnes Vetřelec nebo Ikarie XB1, nebudu se ani trochu divit.

Ci 80% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)

37 komentářů:

  1. Nevím kolik měli vědeckých konzultantů ani o čem přesně film je, ale když čtu "slunce" a "jaderná nálož velikosti manhattanu", tak se musím smát.

    Slunce je nepředstavitelně velké a nepředstavitelně horké. Celou naši planetu může shltnout jako malinu. Přiblížit se nějak podstatně ke slunci je skoro totéž, jako kdyby se chtěl mravenec opalovat u jaderného výbuchu.

    Člověk nedokáže ovlivnit ani blbé tornádo nebo menší povodeň. Že by v jakkoli vzdálené budoucnosti dokázal operovat s prvky naprosto nepředstavitelné velikosti si může myslet jen idiot. Lidský duch je sice nezlomný, ale až se něco vážnějšího stane s naší malou planetou, tak bez řečí všichni chcípneme!

    ps. kdo ještě nechápe, ať se podívá na http://www.rense.com/general72/size.htm

    OdpovědětVymazat
  2. no pekne pekne.. ale v kinach to bude tak az v aprili a boh vie kedy u nas.
    americanom to presunuli dokonca na december co moze znamenat asi nejake prestrihy na happyend:))
    mam tomu chapat, ze ste tento film prekladal?

    OdpovědětVymazat
  3. :o jakou verzi jste vlastne videl?

    http://filmpub.atlas.cz/aktuality/107803-boyleovo-sunshine-se-odklada.aspx
    - premiera je posunuta na prosinec...

    OdpovědětVymazat
  4. re: anonymous

    v evropě je premiéra v dubnu
    viz http://imdb.com/title/tt0448134/releaseinfo

    OdpovědětVymazat
  5. Jakto jsi to Franto uz videl, kdyz to jeste nemaji hotovy?

    OdpovědětVymazat
  6. Film je hotovy uz asi 2 mesice, ma v Evrope (i u nas) premieru pristi mesic. Odlozen byl z nejakych komercnich duvodu pouze v USA.

    OdpovědětVymazat
  7. Clovece, sledujem vas uz od cias Tetrisu 2, a perfektnych recenzii v cineme (tu na 12 opic si pamatam dodnes takmer slovo po slove:).
    Neuvazujete o tom napisat nieco o tom ako to chodi s filmami kym sa dostanu k nam ? (ako sa preklada, ako menia verzie a pod. chutovky)

    btw: prima recenzie, da sa spravit dobry obraz o filme, aspon teraz presne viem, kedy to uz malo hocake uvedenie na verejnosti.

    OdpovědětVymazat
  8. Taky by mě docela zajímalo, jak se tak překládají profesionálně titulky ;) Ty k Boratovi byly super!

    OdpovědětVymazat
  9. Redhead: Uz jsem o tom napsal tady a druhy dil tady

    OdpovědětVymazat
  10. Mily Fuxofte, mohl by jsi pridat k recenzim kdy ten film bude mit u nas premieru ? Na novinkach to bylo vicemene zrejme. Ted to neni zrejme. Dekuji.

    OdpovědětVymazat
  11. "...Vyplývá z toho, že FFFILM každopádně už není "každou středu něco o filmu". Filmové recenze a postřehy se zde objevovat budou, ale většinou ne v týden premiéry, nýbrž nepravidelně, v době, kdy budu mít čas o tom kterém filmu napsat. Bude na vás, abyste si za pomoci odkazů vpravo nahoře sami zjistili, kdy bude mít ten který film u nás premiéru. Pokud nebude řečeno jinak, výskyt recenze na těchto stránkách znamená, že daný film má být promítán v našich kinech."

    Kdo hleda, ten najde :-)

    OdpovědětVymazat
  12. jinak musim jeste reagovat na anonyma z 5. brezna 2007 8:26 - clovece, ty asi volis komunisty, ne? takhle nenavistnou glosu jsem uz dlouho necetl... Myslim, ze z recenze jasne vypliva, ze nejde o dokument ale o film, ktery patri do zanru sci-fi. Takze vyjadrovat se k tomu, ze je tam "neco nerealneho" je stejne oduvodnene, jako se rozcilovat u akcniho filmu, ze se tomu hlavnimu hrdinovi porad jeste nic nestalo, i kdyz z medicinskeho hlediska by uz davno mela probihat soudni pitva...

    no nic ve zlem, asi te to nejak nastvalo... me taky obcas neco nastve ;-)

    OdpovědětVymazat
  13. crom: Nenávistná glosa? Komunisty? Proboha, co se ti stalo? Opravdu to tak působí? Jen jsem se chtěl s ostatními podělit se svým pocitem, že proti Slunci je jaderná nálož libovolné velikosti jen takové "neviditelné nic" a celý film tak může působit zbytečně směšně.
    Ale třeba to není ve filmu zásadní, anebo je to podáno dostatečně uvěřitelně, to se dozvíme až ho uvidíme.

    OdpovědětVymazat
  14. "Například já ještě nepřekládal ani jedno izraelské gay porno..." :)) Dobrý článek, díky moc :)

    OdpovědětVymazat
  15. Když je řeč o titulcích a dialogových listinách, není někde zdroj kde by sa daly ty listiny sehnat? Ve filmech - a ne zrovna béčkových - je tolik kravin, že to bere dech. Třeba Vetřelci - "We can't align the dish" Ani v kině, ani v TV, ani na DVD překladatel nepochopil, že dish je tu parabolická anténa, i když je v záběru. "I don't care if you are short, Hudson" - sám jsem na to nepřišel - "že to máš za málo/za pár". Dialogové listiny by měla studia zveřejňovat!
    Jo a žár při cestě ke Slunci se dá snadno řešit, stačí letět v noci, ha ha!

    OdpovědětVymazat
  16. Nevíte někdo, proč je IkarieXB1 kultovní film? Celá léta jsem ho považoval za největší kravinu, jakou jsem kdy měl tu smůlu zhlédnout. Ta papundeklová kosmická loď, ten palubní počítač se žárovičkami z vánočního stromku, ti toporní herci co předváděli, jak jim drtivé přetížení nedovoluje zvednout ruku a stisknout nějaký všeřešící čudlík! Scény z kaverny přečerpávací elektrárny, ze kterých úplně čišel nápad "V NDR je úžasná kaverna, natočíme tam nějaké scény!" "A jaké?" "To je jedno, hlavně když si kaverna zahraje..." Ještě si vybavuju úchyla s hadem, který ale vypadal směšně a ne úchylně. Čas je naštěstí milosrdný a už jsem to z větší části zapomněl a zůstal jen celkový dojem. Nakonec jsem omylem navštívil film Cable Guy, a ten na žebříčku největších s*ágor zaujal první místo po Ikarii.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. cože, vždyť je to pěkný, dřív než Star Trek - viz ta loď, na svou dobu, zemi vzniku a vůbec, je to naivní, ale předtim to bylo horší, navíc v USA se to líbilo a inspirovalo je to, je to nefér na to koukat z dnešní perspektivy, kamera a atsmoféra se mi zdála velmi slušná, jsou sakra papundeklovější filmy

      Vymazat
  17. Petr: To si zrejme pletes a pises o filmu "V prachu hvezd". V Ikarii zadna jeskyne neni.

    OdpovědětVymazat
  18. reakce na Anonymous z 5. březen 2007 8:26 a dál.

    Člověče film jsem ještě neviděl, ale představit bych si to dovedl, třeba následovně: Ve slunci se nějakým náhodným, celkem nepravděpodobným způsobem zastavila jaderná reakce a začalo vyhasínat. V podstatě už v něm nemá co tvořit novou teplotu (co spalovat hélium, či co se v něm spaluje) a tak svítí jenom proto, protože je tak velké a rozehřáté z dob, kdy bylo všechno v pořádku.

    Takže máme slunce, jehož teplota se pomalu snižuje, už není tak veliká jako z počátku (asi 10tis stupňů celsia na povrchu) a tam naženeme loď, která tam plácne atomovku a výbuchem znovuzažehne řetězovou reakci (největší atomovka sestrojená a odpálená člověkem "Car" v roce 61, síla výbuchu 60megatun TNT (původně měla mít 100mt, ale nakonec odmontovali jakýsi plutoniový plášť a nahradili ho olověným, který snížil intenzitu výbuchu, asi to bylo i tak dost dobrý) a rázová vlna po výbuchu třikrát oběhla zemi). Car rozhodně nebyl velký jako manhatan, ale zhruba asi jako nákladní Tatra 815, technologie výroby atomovek byla v té době ještě v plenkách a i tak to udělalo pěknou šupičku. Pokud tedy chápu dobře princip řetězové reakce, tak stačí aby se pouhé dva atomy přiblížily na podkritickou vzdálenost k sobě (k tomu přiblížení slouží v atomovce roznětka v podobě konvenční výbušniny) a díky tomu a působení jaderných sil (síly v jádru atomu) jsou z atomů vyraženy nějaké elektrony, které vyrazí něco jiného z atomů o kus dál, atp., takže by mělo stačit někde na tom slunci něco vyrazit aby to celé zase začlo fungovat tak jak má, asi.

    Jestli je tady někdo fundovanější a já kecám kraviny, tak mě před postnutím dalšího příspěvku zaražte, díky.

    No, teď ještě použiju příměr nafukovacího balónku a špendlíku. Když nafouknu balónek na cca 30cm a píchnu do něj špendlíkem (poměr balónu a špičky špendlíku zhruba jako slunce k zemi, alespoň podle těch obrázků), tak balón taky praskne i když je špička špendlíku tak malá.

    Řekl bych, že člověk ovlivnit tornádo dokáže, stačilo by v něm odpálit atomovku a myslím si, že by ho tlaková vlna z výbuchu spolehlivě rozfoukala.

    Chce to jenom trochu představivosti na základě nedostatečnch vědeckých znalostí (jako mám já) a člověk se může u takových filmů skvěle bavit.

    Něco o Carovi http://en.wikipedia.org/wiki/Tsar_Bomba

    Jinak mi to lehce připomíná film jádro, který před nedávnem běžel u nás v TV, tam prozměnu zažehávali jakousi pochybnou rotaci zemského jádra pomocí atomovek, ale bohužel se nevyvarovali otřepaných klišé, která FF vyjmenoval na začátku své recenze, zpracování stálo za hovno a i "vědecká" vysvětlení dějí probíhající v naší planetě nepůsobila moc přesvědčivě (no nepřesvědčila by mě ani v pěti letech, natož teď), takže z toho filmu nakonec vzešla pěkná sračka.

    OdpovědětVymazat
  19. venca12: jen poznamka - k retezove reakci musi byt nejake kriticke mnozstvi v nejakych kritickych rozmerech, napr. u uranu 235 snad asi 48kg treba v kouli asi 8,5cm polomer (kriticka koule)

    OdpovědětVymazat
  20. No, ten popis fungování atomovky od venca12 je hodně zmatečný, ale taky mě napadlo, že maličký vajgl dokáže zapálit veliký stoh. Car bomba byla už samozřejmě termonukleární, takže část energie výbuchu byla od slučování lehkých jader, nejen od řetězového štěpení, a tedy i blíž tomu co se děje ve slunci. Tam to ovšem probíhá v jádru, hlavně díky pekelnému tlaku, takže celkově je ten nápad se zažehnutím nesmyslný. Ale o to nejde. Člověk se v takových podrobnostech vrtá jen tehdy, když se u filmu nudí a má tak čas nad tím meditovat. (To nemám ze sebe, to jsem četl právě ve FFFILMu :-) Takže kritiku celkové myšlenky bych nechal stranou až ten film uvidím.

    OdpovědětVymazat
  21. venca12: To s tím rozfoukáváním tornáda atomovkou mi přišlo kouzelný :) Pratchett má jedno hezký přirovnání - je to jako zkoušet utloucht myš chřestýšem

    OdpovědětVymazat
  22. konecne se nasel nekdo, kdo ma stejny nazor jako ja - a sice, ze atomovkou se daji resit i ty nejslozitejsi problemy ;-) To uz je ale znamo od dob StarCraftu ;-)

    OdpovědětVymazat
  23. Přirovnání je nesmyslné - když ve Slunci není palivo, zažehnutí nepomůže. Tj. jako kdyby stoh shořel a zůstal jen popel - pak nepomůže ani vajgl, ani plamenomet...

    OdpovědětVymazat
  24. A ještě jedna věc. Fotony vznikají v jádru a než se dostanou na povrch, trvá to asi 100 000 let. Takže až Slunce začne vyhasínat, bude už vcelku pozdě na cokoli...

    Nehledě na to, že podle v současnosti uznávané teorie předtím Slunce projde stadiem červeného obra, takže se zvětší až někam k oběžné dráze Merkura a Země se spolehlivě odpaří...

    OdpovědětVymazat
  25. Samozřejmě, že je to nefysikální, nereálné a nesmyslné. Ale to je přeci v nulové korelaci s kvalitou (sci-fi) filmu.
    Taky neexistujou hobiti, elfové ani skřeti, hodní policajti, poctiví právníci,.. a že jich pár běhá i v dobrých filmech..

    OdpovědětVymazat
  26. elfove neexistuji? a ani hobiti?? probuh ... a kdo to byl vcera ...

    jinak z fyzikalni pohledu je to skutecne straslivy nesmysl, to by tam mohly zkusit hodit misto atomovku treba vagony s uhlim, vysledek by byl stejny. ale jak uz bylo receno, to nemusi tolik vadit filmu ...

    OdpovědětVymazat
  27. Chtel bych se take (snad trochu fundovaneji) vyjadrit k zminovanemu tematu mozneho utlumu vykonu naseho Slunce a jeho pripadne "oprave". Podle prevladajici teorie o puvodu energie naseho Slunce a ostatne i sviticich hvezd obecne, dochazi v jadru hvezdy k termojadernym fuzim, pri kterych se uvolnuje energie, ktera je po dosazeni povrchu hvezdy vyzarena do okoli v podobe el-mag zareni, pro nas asi nejzajimavejsi je svetlo o vlnovych delkach od IR po UV. (Mimochodem, pokud je mi znamo, zatim nebyl proveden presvedcivy dukaz teto teorie, dostupny experiment s detekci neutrin vznikajicich prave fuzemi v jadru Slunce neposkytl presvedcive vysledky, ale zatim se to omlouva ne zcela dostacujici citlivosti pouziteho detektoru a ne zcela objasnenymi vlastnostmi samotnych neutrin, predevsim proto, ze lepsi vysvetleni pro fungovani hvez zatim nemame). Cili, jak jiz nekdo zminil, zapalovat znovu termojaderne reakce v situaci, kdy jiz doslo k poklesu vykonu na povrchu, by bylo jaksi s krizkem po funusu. Ovsem napada mne alespon hypoteticka situace, kdy by mohlo z nejakeho neznameho duvodu dojit ke zmene struktury samotneho povrchu (resp. povrchovych vrstev) Slunce, takze by vznikla jakasi "krusta", ktera by zacale (pravdepodobne pouze docasne, nicmene pro preziti lidstva po dostatecne dlouhou dobu) snizovat vyzarovany vykon. Lze si pak predstavit, ze nejaky dostatecne silny vybuch by takovou krustu dokazal rozrusit a vratit vse do "normalu". Jeste k te termonuklearni bombe. Pokud by to snad nekoho zajimalo, tak obecne prevladajici povedomi o termojadernych bombach je jen umnou dezinformaci, zakladnim fuznim "palivem" je bud deuterium, nebo tricium (resp. lithium, ze ktereho se tricium pri vybuchu teprve vyrobi), obe je vsak pomerne neskladne a tak se neda v realne bombe (pokud ji ma prevazet cokoliv jineho nez plne nalozeny kamion) pouzit k vyraznemu zvyseni jejiho energetickeho ucinku. Vyjimkou je tzv. neutronova bomba, kde je prave nizky vybusny ucinek zadouci a fuze slouzi jako zdroj intenzivniho neutronoveho zareni, ktery spolehlive vyhubi v blizkosti vybuchu vse zive, zatimco hmotne skody vybuchem zpusobene i zamoreni zplodinami po vybuchu budou minimalni. Jedine vyuziti fuznich reakci v bombach se tak omezuje k boostingu stepne reakce, pri samotne fuzi omezeneho mnozstvi fuzniho materialu se pri typickem vybuchu vyprodukuje pouze cca 10% celkove energie, ovsem velke mnozstvi rychlych neutronu, ktere pri fuzi vzniknou, rozstepi velke mnozstvi stepiteneho obalu takove bomby (klidne prirodniho uranu ci jakehokoliv plutonia, z duvodu ceny a snadne dostupnosti pak tipuji spise na uran), cimz se vyprodukuje zbyvajicich cca 80% energie. 10% pak zbyva na stepnou energii samotne Pu "roznetky", ktera slouzi k nastartovani fuznich reakci D-T smesi.

    OdpovědětVymazat
  28. Příloha k příspěvku nademnou:

    Detektor neutrin (týpci dostali za detekci neutrin nobelovku, původně byl vynalezen ve státech a později postaven v Japonsku (viz. odkaz) ve větším měřítku) http://www-sk.icrr.u-tokyo.ac.jp/sk/index-e.html

    Příloha k příloze:

    Posledně jsem plácnul první věc co mě napadla. No asi si taky počkám na to, až ten film uvidím.

    OdpovědětVymazat
  29. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  30. Na to, ze asi nikto z nas (okrem Fuky) nevidel z filmu ani meter, rozprudila sa tu dost odborna debata ... :)
    Akoby som pocul uryvok debaty: Ja nemam rad akcne filmy. A kolko si ch videl? Ziaden.
    Fascinujuce
    Ostava verit, ze po filme to neupadne.

    OdpovědětVymazat
  31. Ta hudba z Requiem for a dream je i ve filmu, nebo jenom v traileru?

    OdpovědětVymazat
  32. film je n a p r o s t á bomba

    OdpovědětVymazat
  33. Právě jsem se vrátil z hradu, ehm. z kina. Převládající dojem je, že to byla pěkná sračka - a to jsem se na to 3 měsíce těšil! A zřejmě to už lidi vědí, v kině bylo 97% sedadel neobsazených...

    Proč se ti lidé chovají jako dementi, a proč i palubní počítač, do jisté doby chytrý jak rádio, naráz mlčí resp. mlží? A co ten opravář s hasákem? Proboha... A úchylný psycholog... A popletený navigátor... Dál už nechci psát, bylo to moc hrozné :-( Nebo opravdu nejlepší navybíraní lidé z celé planety po určité době v kosmu zdegenerují na IQ < 75?

    OdpovědětVymazat
  34. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  35. pro mne asi nejlepší sci-fi od Contactu. vizuálně uchvatné, je opravdu škoda nevidět to na plátně a ačkoliv je závěr filmu trochu horší než jeho první polovina, tak si rozhodně zaslouží 80% (a v kontextu toho, co na FFFILMu občas dostane 100% je to ještě podhodnocené)

    OdpovědětVymazat