31.5.07

Edith Piaf [La Môme / La Vie En Rose] - 40%

Životopisný film o slavné zpěvačce s Marion Cotillardovou v titulní roli, s Depardieuem v malé roli a s několika českými herci a českými exteriéry v nejmenších rolích.



O Edith Piaf jsem věděl asi to, že zpívala, že byla Francouzka a znám dvě její písničky. O mnoho více jsem se nedozvěděl ani po shlédnutí tohoto filmu. Děj skáče každou chvíli o náhodný počet let dopředu a dozadu (od jejích tří let po její smrt), což je ze začátku doprovázeno titulky "tam a tam, tehdy a tehdy" (ktereé je ovšem těžké si zapamatovat, děje se to opravdu často), ale později zmizí i ty a aktuální dobu můžeme odhadovat pouze podle toho, jak moc je Cotillardová namaskovaná a jak moc se třese.

Film je možná natočený pro Francouze, kteří osudy své hrdinky znají zpaměti, ale já měl zásadní problém s pochopením toho, jak vlastně probíhal její život, proč propadla morfiu, proč tak nenáviděla matku a proč se vlastně stala tak slavnou. Z filmu to vypadá, že byla trochu na hlavu, trochu nemocná, dobře zpívala, ale není vůbec naznačeno, jak se z "děvčete z šantánu" stala světová pěvecká hvězda - prostě jí najednou je.

Film se skládá z mnoha životních epizod, přičemž význam některých z nich mi naprosto unikal (např. "Edith je najednou podezřívána z vraždy a jiných zločinů, a pak už ne" nebo "Edith potká matku a pohádá se s ní, aniž bychom tu matku někdy předtím viděli"). Naopak po přečtení jejího záznamu na Wikipedii mě překvapilo, že ve filmu nebyla ani zmínka o Yvesu Montandovi nebo německé okupaci. Cotillardová se v hlavní roli velmi snaží a bez problémů hraje Eidth v rozsahu mnoha desetiletí, ovšem díky chaotickému scénáři a režii to není moc paltné.

P.S: Film jsem viděl týden před českou premiérou (tedy teoreticky neměl být "opotřebovaný") a filmová kopie byla ve strašném stavu. Přes celé plátno byly mnoho minut vidět jasně svítící světlé pruhy.

9 komentářů:

  1. Kdysi jsem na to také narazil že film má v okamžiku premíery hroznou kvalitu. Karád promítač mi na to řekl, že když distributor nasazuje neco v málo kopiích, tak občas koupí jetou kopii a na ní nechá vyleptat české titulky. Mám dojem že to měl ve zvyku zejména Intersonic.

    OdpovědětVymazat
  2. ale i Bontonfilm (kupovali jsme je coby "rejuvenated")

    OdpovědětVymazat
  3. Odstrašující příklad byl třeba film Road to Perdition, kde byly kopie hned od premiéry zoufalé.

    OdpovědětVymazat
  4. myslim, ze 40% je krute hodnoceni..videla jsem film vcera v Bostonu a i kdyz musim souhlasit, ze nektere pasaze a presuny byly dosti chaoticke, vykon hlavni predstavitelky a celkovy dojem z filmu byl vice nez kladny.

    OdpovědětVymazat
  5. co mne na takovém skoro velkofilmu zarazilo, krom opravdu časově chaotického střihu, je počet slepých (neostrých) záběrů. Dokážu pochopit, že ve VÝJIMEČNÉM případě se nedá jinak, ale tady jich bylo dobře více jak pět!
    Stran jetých kopií - dělají to všichni distributoři a pořád. Pouze, když je celosvětová premiéra v jeden den, nebo je-li český dabing, není jiná možnost, než zakoupit kopie nové. Jetá kopie obvykle stojí o řád méně, než nová. Případně je k mání za odvoz...

    OdpovědětVymazat
  6. Druhá strana mince: Přestože lze časté posuny v ději sem a tam považovat za nepříliš šťastně zvolený styl vyprávění, působí to (minimálně ze začátku) osvěžujícím dojmem a udržuje to divákovu pozornost, na rozdíl od "klasicky" (tj. chronologicky) vyprávěných životopisných filmů, kterých je drtivá většina. Film je v každém případě velice dobře zahraný, a to především díky výborné Marion Cotillard, která si zřejmě z dobových pramenů velice podrobně nastudovala povahové vlastnosti a chování Edith Piaf.

    Nevím, jak film hodnotí znalci životních osudů Edith Piaf, ale pro osoby těchto reálií neznalé bude samotný životní příběh a osudy této šanzonové ikony minimálně pozoruhodné... Dal bych minimálně 60%.

    OdpovědětVymazat
  7. Film Edith Piaf mě naprosto nadchl, rozhodně bych netvrdila, že se o ní nic nedozvíme. Je sice pravda, že některé skoky v čase jsou trochu zmatené, ale pozornému divákovi nemůže nic utéci.
    Mimochodem, Edithina matka se objevuje hned na začátku filmu, vydělává si zpíváním v ulicích Paříže a o Edith se příliš nestará. Asi v jejích třech letech ji dá na výchovu k babičce a víc se o ní nezajímá. Nedivme se tedy, že Edith se s ní pohádala, když z ní o dvacet let později tahala peníze. Tohle v tom filmu všechno je. Marion podle mne tuto těžkou roli zvládla brilantně a co se scénáře a réžie týče, nevím, co byste chtěl vytknout, možná by nebylo špatné, to rozepsat, alespoň bychom se pobavili.
    To, že jste film nepochopil rozhodně není vinou režiséra, ani skvělých herců. Já osobně bych dala známku 95% - 100%. Ale váš názor vám samozřejmě neberu.

    OdpovědětVymazat
  8. Viděl jsem to včera a ikdyž některé psáže zvlášt na konci byli dosti nudné a délka filmu je přehnaná 60% by si ten film zasloužil

    OdpovědětVymazat
  9. Marion Cotillard so svojou výškou 175 cm a výzorom nebola podľa mňa veľmi vhodnou kandidátkou na Edith Piaf, ktorá bola vysoká len 146 cm.

    OdpovědětVymazat