12.9.07

Once - 80%

“I don't know you but I want you all the more for that” - láska mezi Dublinem a Prahou v muzikálu, jaký tu nebyl nejméně pár desetiletí a možná nikdy.

On byl pouliční kytarista, zpěvák a opravář vysavačů (nepouliční). Ona odjela z České republiky, aby si přivydělala pouličním prodejem časopisů a květin. Setkali se uprostřed Dublinu a díky rozbitému vysavači spolu prohodili pár slov a zjistili, že je spojuje láska k hudbě. Ona hrála na klavír. Jemu se to líbilo a nechal ji napsat text pro jednu ze svých písniček. Rozhodli se, že seženou pár dalších neznámých hudebníků, natočí ty písničky a On s nimi udělá terno v Londýně. Ona ale musí zůstat v Dublinu se svou matkou a dcerkou, a čekat na manžela, který má z Čech konečně přijet.

Je to příběh o lásce? Pochopitelně ano. Ale nikdo se s nikým nevyspí, ani žádný vášnivý polibek nepadne, a přesto to skončí dobře. Novým klavírem...



Jako člověk, který dal 100% Transformers a nenávidí folk, jsem měl nemalé obavy z toho, že budu muset z důvodu zaneprázdněnosti redaktorů Cinemy recenzovat irský hudební film o pouličním kytaristovi s neherci a rozpočtem 150 000 $. Naštěstí to byly obavy liché.

Je pravda, že mizivý rozpočet je na filmu jasně patrný, ale tvůrci se za to nestydí a učinili z toho součást vyprávěcího stylu. Ruční kamera je v každém záběru jinak rozostřená, rozzrněná, zabarvená a rozklepaná, monofonní zvuk je přeřvaný, střihová kontinuita neexistuje (pokud existuje střih) a náhodní lidé na ulici se občas dívají do kamery (štáb většinou jen namířil kameru a točil). A to všechno vytváří unikátní dojem, že se díváme na něco jako dokumentární muzikál.

Napsal jsem “muzikál”? Inu, ve filmu se hodně hraje a zpívá. Možná víc, než v klasických hollywoodských muzikálech. A texty písní často cosi vypovídají o situaci, ve které se zpívající právě nachází. Není to ovšem tak, že by postava uprostřed souvětí plynule přešla z mluvení do zpěvu a pokračovala v načaté myšlence. Jsou to přece oba muzikanti, nástroj jednoho z nich je přenosný, takže není problém po něm v radostném či tíživém okamžiku sáhnout a začít něco vybrnkávat. Ale ne moc hlasitě, protože v autobuse to může rušit.

Dva hlavní hrdiny (ve filmu nemají jména, stejně jako většina ostatních postav) hrají Glen Hansard a Markéta Irglová. Hansard (ročník 1970) hraje a zpívá v irské rockové kapele The Frames. Irglová (ročník 1988) s ním vydala v roce 2006 společné album a je jeho životní partnerkou. Ani jeden z nich nikdy nehrál v žádném filmu Herecké zkušenosti mají pramalé a s ohledem na tuto skutečnost je s podivem, jak kvalitní herecké výkony oba předvádějí. Jejich nejistota a boj s klíčícími city (ona je vdaná, on čerstvě rozejitý) jsou storpocentně uvěřitelné.

Vzhledem k tomu, že většinu filmu zabírají písničky, interpretované hlavními představiteli, je logické, že mnoho dalších postav už ve filmu neuvidíme, protože na to není čas - jen rodiče obou protagonistů a pár pouličních hudebníků, kteří pomáhají se studiovou nahrávkou. A vzhledem k rozpočtu filmu je logické, že se nedočkáme žádné muzikálové choreografie nebo něčeho podobného. Hudební čísla vypadají většinou tak, že hrdinové hrají a zpívají, někdo drží v ruce kameru, která je snímá v nepřetržitém záběru, a když je svátek, ty kamery jsou dvě a párkrát se mezi nimi střihne. Nic z toho ovšem není na závadu a tento polodokumentární styl filmu sluší.

Once (proč zůstává český název v angličtině?) je mnohem komornější než to, čemu se říká “komorní filmy”. Je to dílo, vzniklé doslova na koleně, které boduje tím, že se snaží být maximálně upřímné a maximálně se vyhýbat klišé. A podařilo se mu zabodovat i u mě, přestože mě tento konkrétní hudební žánr víceméně irituje a soundtrack z filmu si rozhodně nekoupím. Z čehož vyplývá, že musí jít o opravdu hodně, hodně kvalitní film...

P.S: Ve filmu je pár situací, založených na tom, že se mluví česky a irští protagonisté (a diváci) nemají rozumět tomu, co bylo řečeno. Jako Češi tedy máme paradoxně poněkud ochuzený kulturní zážitek...

Ci 80% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)

21 komentářů:

  1. Docela me to taky chytlo, musim rict... nevis nahodou, bude se to promitat i venku, treba v Kanade?Fakt bych to rad videl.

    OdpovědětVymazat
  2. Lukáš Vychopeň12. září 2007 19:25

    Český název zůstal v angličtině pochopitelně proto, aby nám to kompenzovalo ten chudší kulturní zážitek kvůli porozumění češtině.

    OdpovědětVymazat
  3. hral v commitments

    OdpovědětVymazat
  4. teda jako ze ten hansard

    OdpovědětVymazat
  5. Jen bych dodal ze uz delsi dobu je u nas k dostani album The Swell Season, coz je neco jako solovej projekt Hansarda s Irglovou, nektery pisnicky z toho alba jsou i v tomhle filmu... ja si to koupil a libi se mi to moc.

    OdpovědětVymazat
  6. Pokud FF ta hudba skutečně tolik vadí, a jak jsem pochopil ve filmu je jí nadpoloviční většina, tak těch 80% musí být skutečně malý zázrak..
    Pokud to není tak trošku póza, protože já si třeba nedokážu představit že bych poslouchal (byť filmouvou) hudbu která mě irituje, a přitom by se mi to líbilo :)

    OdpovědětVymazat
  7. je to poza, fuka se nam snazi dokazat, ze neni zas takovy retard ...

    OdpovědětVymazat
  8. "A podařilo se mu zabodovat i u mě, přestože mě tento konkrétní hudební žánr víceméně irituje a soundtrack z filmu si rozhodně nekoupím. Z čehož vyplývá, že musí jít o opravdu hodně, hodně kvalitní film..." Pokud tohle autor myslel vážně, je u mě obyčejný předvádivý trouba.

    OdpovědětVymazat
  9. nevim jestli je to frantiskova poza, ale me se film libil, ale soundtrack bych nejspis nezvladla poslouchat celej... jedna nebo dve pisnicky bych zvladla, pak uz by mi to prislo stejny a moc sladkobolny .. takze frantiskuv postoj docela chapu ..

    OdpovědětVymazat
  10. tak tohle je naprostý opak toho, co já si myslim-naopak tuhle hudbu miluju, jak frames, tak i folk obecně..ale to je jedno, hlavní, co chci říct je, že horší film jsem nikdy neviděla - prostředí, námět,i styl natáčení bylo fajn i Glen to tam docela,zachraňoval, ale Markéta byla svým hraním naprosto tragická. Neměla vůbec žádný výraz, nevypadalo to přirozeně,ale jako že to prostě jen hraje, takhle se v reálu snad nikdy nechová - nemůžu posoudit jestli je tak hloupá (bohužel tam tak působila) i normálně nebo, jestli byl takový scénář.. V kině, kde já jsem na tom byla - a myslim, že tam nebyla banda primitivů - jsme bohužel skoro všichni propadali v záchvat smíchu, v situacích, který prostě být vtipný neměly, i když pár světlých chvil tam taky bylo. Celý mi to přišlo směšný a bohužel jak je (i Markétu)mám ráda hudebně, tak jsem si přála, aby to už skončilo a ať Markéta nemluví..poprvé jsem v kině také zažila,jak lidé odcházají během filmu

    OdpovědětVymazat
  11. Nemyslím si, že bychom jako češi byli o něco ochuzeni, ba naopak - její slova "miluju Tebe" byla pro mě nejsilnější chvilkou ve filmu...

    OdpovědětVymazat
  12. A mimochodem - poprvé jsem v kině zažil, že se až do konce titulků nikdo ani nepohnul... 100%

    OdpovědětVymazat
  13. Tenhle film me proste dostal.... a Markety neherectvi se mi naopak libilo. A jeste jsem nezazila, ze by cele kino zustalo sedet az do posledniho titulku a ze ja nikdy kino driv neopoustim, ale jsem jedina...tady sedeli vsichni...uz jsem to videla dvakrat a vim, ze pujdu jeste jednou :)

    OdpovědětVymazat
  14. Tak dnes jsem to shlédl a dle mého je to jeden z nej filmů poslední doby. Ač jde o romantický film, tvůrci se vyvarovali ohraných klišé, které tak nenávidím(e) v amerických dojácích. Za příběh dávám 95%, za hudbu 99% a v tomto týdnu zajdu na tento úžasný kousek ještě jednou.

    OdpovědětVymazat
  15. poprvé jsem zažil, že při závěrečných titulkách nikdo ani nemukl a na konci celý kino zatleskalo, což se u nás ve Varech kromě fesťáku nestává. Opravdu milý film

    OdpovědětVymazat
  16. Film jsem viděl, Frames jsem před tím neznal, irskej folk taky moc nemusím a le při tom filmu mě běhal strašně příjemnej mráz po zádech. Něco tak citově dokonalýho... Markétu jsem ve filmu viděl poprvé a nevím jestli vlastně hrála či nehrála, dobře či blbě ale dopadlo to fakt nádherně

    OdpovědětVymazat
  17. Normalne se nezucastnuji komentaru, ale nazor z 13.11.2007 (16:28) me rozesmutnil...
    Ze by autorka trpela typicky cechacskou zavisti (zakomlexovanosti) vuci Markete Irglove? Osobne Marketu neznam - ale vzhledem k jejimu veku, schopnostem peveckym i jinym a predevsim autenticite ve filmu ji prose tleskam!

    OdpovědětVymazat
  18. Omlouvam se za preklep (proste) - i za spatny odkaz u predchoziho komentare -> 25.11. (20:35). Vzdyt rikam, ze prispevky ani neumim psat, jen pro me bylo obtizne spolknout tolik nezaslouzeneho jedu. :-)

    OdpovědětVymazat
  19. pro mě netradiční polodokument a krásný příběh, naprosto skvělé co se dnes ještě může stát, ne?

    OdpovědětVymazat