28.5.08

Slavnostní česká premiéra Prince Kaspiana

[následuje neupravovaná tisková zpráva společnosti Falcon, která by vás mohla zajímat]

Slavnostní premiéra za účasti hollywoodských hvězd fantasy příběhu Letopisy Narnie: Princ Kaspian se bude konat 17. června 2008 v Praze.


Film je druhým dílem připravované série příběhů na motivy oblíbených knih C.S. Lewise, které mají po světě miliony fanoušků. První díl - Letopisy Narnie: Čarodějnice, lev a skříň vidělo v českých kinech 291 399 diváků.


Společnost Walt Disney, spolu s domácím distributorem, filmovou společností FALCON již v současné době pracují na premiéře v hollywoodském stylu. Vzhledem k tomu, že snímek se natáčel v českých lokacích v severních Čechách, v ateliérech Barrandov a na Brdsku, se slavnostní evropské uvedení druhého dílu letopisů Narnie v Praze přímo nabízelo.


Poprvé se v Česku také uskuteční mediální akce a rozhovory s herci a tvůrci pro přední evropská média a novináře. Na pražské premiéře se očekává minimálně 10 zahraničních televizních štábů.


Česko je zahraničními filmovými štáby oblíbené. Najdou zde atraktivní a neokoukané lokality, ale také si velmi cení profesionality a zručnosti různých filmařských profesí. Uvedení Prince Kaspiana je pro nás možností po čase zase ukázat Prahu v mezinárodním světle při příležitosti slavnostní premiéry v hollywoodském stylu“ říká ředitel společnosti Falcon Jan Bradáč.

Slavnostní uvedení filmu proběhne 17.6. v multikině Palace Cinemas Slovanský dům. Hlavní hvězdy filmu budou přicházet po červeném koberci a zde je budou mít možnost vidět i fanoušci a filmoví diváci. Příchod hvězd na červený koberec se očekává v 19 hodin.


Do Prahy dorazí velmi početná delegace v níž nebude chybět Ben Barnes, představitel titulní role Prince Kaspiana. Hosty premiéry budou i mladí herci William Moseley, Anna Popplewell, Skandar Keynes a Georgie Henley, kteří hrají čtveřici sourozencůzachránců Narnie. Přijede rovněž režisér Andrew Adamson a producent Mark Johnson.

26.5.08

František je děvkař - 40%

Trailer je tentokrát výstižný a nelže, takže nemusím vysvětlovat děj. Koukejte:



A pokud vám připadá, že ten trailer místy "tak nějak nemá tempo", totéž bych řekl o samotném filmu.

Zápletka i atmosféra filmu velice připomínají nedávný snímek Chyťte doktora. Bohužel pro něj platí i většina výtek, které jsem měl k Chyťte doktora. Někteří herci jsou skutečně zajímaví (titulní hrdina, jeho bratr, nový nápadník jeho manželky), ale existuje přinejmenším stejný počet hrozných, jejichž jakékoliv pronesené slovo okamžitě ruší jakoukoliv atmosféru. Hlavní hudební motiv je velmi slušný, ale neustále se opakuje v téměř identické podobě, jako kolovrátek, a občasné použití starých milostných šlágrů je... divné.

Je jasně patrné, že scenárista a režisér měl upřímné odhodlání a dobrý záměr, ale stejně tak je jasné, že byl nezkušený a dopustil se mnoha chybiček a i pár zásadních velikých chyb. Opět platí, že postavy se zničeho nic chovají nejen v rozporu s normální logikou, ale často i v rozporu s tím, jak jsou nám dříve načrtnuty. Opět platí, že děj není pořádně rozvinut, gradován a zakončen, a mohlo by jít stejně dobře o celovečerní film nebo o pilotní díl třinácidílného seriálu nebo o první tři díly tohoto seriálu slepené k sobě.

Takže opět český podprůměr, ale tentokrát je mi to docela líto, protože jsem se snažil tvůrcům fandit jak douho to jen šlo. Ale od určitého okamžiku už to prostě nešlo.

22.5.08

Letopisy Narnie: Princ Kaspian [The Chronicles of Narnia: Prince Caspian] - 40%

[Presskit] Skříň je pryč, Bílá čarodějnice je mrtvá a Aslana přes tisíc let nikdo neviděl. Letopisy Narnie: Princ Kaspian je druhým pokračováním ságy, která započala v roce 2005 uvedením obrovsky úspěšného filmu Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň. V tomto novém filmu se ale sourozenci Pevensieovi – Peter, Zuzana, Edmund a Lucie – vracejí do velmi odlišné země, než jakou na konci jejich minulého dobrodružství opustili. Zemi vládne železnou rukou zlý král Miraz a narnijská bájná stvoření a mluvící zvířata se ukrývají. Sourozenci, povolaní zpět z válkou sužované Anglie, se musejí pokusit o záchranu mírumilovných narnijských obyvatel a pomoci zpátky na trůn jeho náležitému dědici, mladému princi Kaspianovi. [Konec presskitu]




Můžete si přečíst mou recenzi prvního dílu a většina toho, co tam píšu, platí i o dvojce. On je totiž děj dvojky extrémně podobný ději jedničky. Opět jsou čtyři pozemští sourozenci teleportováni do Narnie, aby zde zachránili hodné před invazí zlých, opět se jim to nepovede, a opět na poslední chvíli všechno zachrání superlev, který všechno mohl zachránit už na začátku, ale nechtělo se mu.

Pak následuje WTF závěr, kdy lev řekne "Ty zůstaneš tady, ty se vrátíš zpátky, ty vlezeš tady do toho stromu a tím se teleportuješ na nějaký vzdálený ostrov, odkud kdysi přijeli nějací piráti" a všichni to poslušně udělají, protože je to přece superlev.

Mírnou výhodou je, že se tentokrát trochu více bojuje a méně chodí po lesích. Nevýhodou naopak je, že mi bojové scény (se spoustou digitálních nebo digitálně vylepšených monster) připadaly o něco odbytější než v jedničce. Úplně hlavní nevýhodou ale je, že jsem se celý film cítil poněkud mimo, jako kdyby mi chyběly nějaké zásadní vysvětlivky. Asi to nebylo tím, že už jsem si nepamatoval jedničku (protože dvojka se odehrává více než 1000 let po ní!), spíš se musela spousta věcí z knihy vyházet. Například jsem si od začátku myslel, že hrdinové jsou v kouzelné zemi Narnie a teprve v pokročilé fázi filmu jsem pochopil (snad), že značnou část děje strávili v nějaké jiné zemi, která s Narnií sousedí a bojuje s ní. Ale je to fakt celkem jedno...

Digitální myš a jezevec byli srandovní, ale co naplat - houba a had chyběli...

20.5.08

Indiana Jones a Království křišťálové lebky [Indiana Jones and the Kingdom of the Crystal Skull] - 100%

Podzim života nezačíná Indymu nijak příjemně. Představte si, že ho unesli ruští vojáci a donutili ho pracovat pro ně na americké půdě! Šeredně se potloukl, nechal Rusy ukrást cenný artefakt z Oblasti 51 a unikl strašné smrti o ten nejmenší vlásek. To vše v úvodních dvaceti minutách filmu. Pak je označen za vlastizrádce, vyhozen z univerzity a uvažuje, co dál.

Ve spálení všech mostů a odjezdu do Evropy mu na poslední chvíli zabrání nesympatický mladý hejsek s přezdívkou Rafan (Shia LaBeouf), který se zoufale snaží být Rebelem bez příčiny, Indyho oslovuje "dědku" a chtěl by v kožené bundě na motocyklu působit podobně cool jako teen-idol Marlon Brando. Což se mu nedaří. Rafan Indymu vysvětlí prekérní situaci své matky Mary Williamsové (kterou by Indy údajně měl znát, ale nevybavuje si, která z těch všech Mary to má být) a Indyho dávného přítele, profesora Oxleyho (John Hurt), kteří se oba nějak zapletli s legendární křišťálovou lebkou a následně i s Rusy.

A tak se Indy a Rafan vydávají na křídlech červené animované čáry na jih a postupně zjišťují, že Mary je vlastně stará známá Marion, profesor Oxley neví, kde mu hlava stojí (nejen ta křišťálová), křišťálová lebka je něco jiného, než se Indy domníval a ruští vojáci jsou přesně titíž ruští vojáci, se kterými se Indy už nikdy nechtěl setkat.



Nechce se mi věřit, že se skutečně s natočením čtvrtého Indyho otálelo tak dlouho jen kvůli čekání na kvalitní scénář (jak tvrdí tvůrci). Království křišťálové lebky se totiž drží klasického schematu "Indy hledá X za pomoci Y a než to najde, dostane se mu ponaučení Z, v průběhu čehož se odhalují historické rébusy a utíká se před padouchy, případně za padouchy (pokud právě mají v držení X)". Přičemž X je tentokrát křišťálová lebka, Y je především Rafan a Z velmi připomíná Z z Poslední křížové výpravy. Není to originální dnes, nebylo to originální před 20 lety, a koneckonců ani v roce 1981.

Jak natočit po dvaceti letech (!!!) pokračování filmové série, která tehdy byla vtipná i vzrušující díky tomu, že citovala série ze třicátých let a přidala špetičku parodie? Jak navázat dnes, kdy většina diváků nepamatuje nejen třicátá léta, ale pomalu už ani ta osmdesátá, a v kinech se běžně objevují filmy, citující a parodující TY VAŠE CITACE A TU VAŠI PARODII? Jak? Třeba tím, že diváka ujistíte, že to všechno opravdu nemyslíte vůbec, ale vůbec vážně. Takže zatímco dříve jsme měli zlého nacistu, zlého kněze a zlého milionáře, tentokrát je Indyho protivníkem (cituji) "Plukovník doktor Irina Spalková, Stalinova favoritka, držitelka tří Leninových řádů a Hrdinka socialistické práce, psychická vědkyně, špičková šermířka a čarodějka z Ukrajiny". Tím nechci naznačovat, že Irina neplní svůj účel (je to možná vůbec nejvýraznější padouch série) nebo že ji Cate Blanchettová nehraje geniálně (dokonce i ruštinu zvládá na výbornou). Jen upozorňuji na to, že Křišťálová lebka tlačí na vaši bránici o něco intenzivněji už od nejprvnějšího záběru, kdy se (staré!) logo Paramountu prolne nikoliv do majestátní hory nebo gongu, ale do... něčeho úplně jiného. Není na tom nic špatného a s výjimkou jednoho nebo dvou vtípků film nikdy nedosáhne ztřeštěnosti Spielbergova 1941, ale vím, že kdysi dávno jsem se u Indyho dobrodružství občas i trochu bál, a nejsem si jist, jestli to opravdu bylo jen tím, že jsem byl tenkrát o tolik mladší. Rozhodně ale nejde o nic kritického a žádný realisticky uvažující hardcore fanoušek s tím nemůže mít problém.

Překvapivě se nenaplnily mé prvotní obavy a komediální živel Shia LaBeouf nikdy nepřekročí hranici mezi komedií a pitvořením (hraje MNOHEM umírněněji než v Transformers). Pokud je zde někdo za Jar Jara Binkse, pak je to kupodivu osmašedesátiletý, na Oscara dvakrát nominovaný John Hurt v roli profesora Oxleyho, kterého křišťálová lebka doslova připravila o rozum. A Indy, zlatý Indy, ten je pořád stejně suchý a pořád stejně neprůstřelný, aniž by se snažil jakkoliv maskovat svůj pokročilý věk a skutečnost, že některé orgány už mu neslouží tak, jako dříve. Pořád si to dokáže rozdat s přesilou v nejneuvěřitelnějších situacích (například při čtvrthodinové megahoničce v džungli), ale občas neodhadne vzdálenost, nemotorně zakopne nebo se řízne nožem. Prostě zestárl. Ale pořád je to Indy. Když tvůrci Mumie se vrací potřebovali přitlačit na pilu, nažhavili počítače a povolali milionovou digitální armádu mutantních trpaslíků. Spielbergovi a Fordovi v podobné situace stačí, aby hrdina o dva milimetry pozvedl koutek úst nebo se podíval trochu úkosem (což není nijak v rozporu s faktem, že se v Království křišťálové lebky vyskytuje milionová digitální armáda mutantních mravenců).

Zestárli pochopitelně i tvůrci (a nasbírali nějakého toho Oscara), ale to neznamená, že by film byl nějak výrazně řemeslně "dospělejší" nebo "sofistikovanější". Je to zvláštní pocit, sledovat v roce 2008 snímek, který naplno využívá možností současných hollywoodských rozpočtů a techniky, aby vytvořil iluzi filmu z doby, kdy nejsložitější kamerový prostocvik představoval jeřáb, v extrémním případě jeřáb umístěný na jedoucím autě. A je ještě zvláštnější sledovat jednoho z nejslavnějších žijících režisérů, jak imituje svůj styl z doby, kdy byl (téměř) neznámým holobrádkem, nadšeným z toho, že může pracovat s tím strááášně širokým plátnem, na které se vejde taková spousta krásných barevných věcí (u některých záběrů si vůbec nedokážu představit, jak budou moci někdy za rok, na DVD nebo jeho nástupci, fungovat na jiné než nejširokoúhlejší obrazovce). Prostě, Spielberg používá veškerou svou sofistikovanost k tomu, aby natočil film, vypadající co nejméně sofistikovaně a co nejvíce improvizovaně. Někdo o tom možná napíše nějaký rozbor do Cinepuru, ale mně bohatě stačilo, že po dlouhé době zase vidím akční scény, ve kterých jsou záběry delší než jednu sekundu.

Království křišťálové lebky se nevyrovná Dobyvatelům ztracené archy. Těm se totiž vyrovnají pouze Dobyvatelé ztracené archy. Království je ale plnohodnotnou součástí série a je mi upřímně líto, že se s jeho natáčením čekalo tak dlouho a nedozvíme se, co všechno se "plukovníku Jonesovi" přihodilo za války, když sloužil v Evropě. Na druhou stranu ale doufám, že Lucase nenapadne vymodelovat si omlazeného digitálního Harrisona Forda a Indyho série zůstane tím, čím je - nejlepší kvadrologií v historii kinematografie.

A nemyslete si, že nekriticky adoruji cokoliv, co nějak souvisí s Indianou Jonesem. Například ten nový hnědý nanuk, nesoucí jeho jméno, je neuvěřitelně odporný.

Ci 100% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)

17.5.08

Moje borůvkové noci [My Blueberry Nights] - 40%

[Presskit] Jaká vzdálenost dělí zlomené srdce od nových začátků? Jak se její délka měří? Peněžní sumou, dálkou, kterou jste ušli, nebo množstvím vzpomínek?

Elizabeth (Norah Jones), zklamaná mladá žena, se vydává na pouť za účelem sebepoznání ve snaze vyléčit zlomené srdce. Zatímco se její emocionální jizvy zacelují, prožívá s těmi, které při svých toulkách potkává, nové a zcela nečekané situace. Ať už jde o poetické filozofování s majitelem noční kavárny (Jude Law), zoufalé plány hazardní hráčky, které se lepí smůla na paty (Natalie Portman), či o zničený vztah mezi policistou (David Strathairn) a jeho vzpurnou manželkou (Rachel Weisz)... Všechny tyto zážitky mění Elizabethin přístup k životu, vztahům a nakonec i k sobě samé. Zvolna se osvobozuje z pout minulosti a objevuje novou cestu - tu, na jejímž konci čeká opravdová láska.

Film MOJE BORŮVKOVÉ NOCI v režii světově uznávaného režiséra Wong Kar Waie je působivým příběhem, který diváka provede dálavami, rozprostírajícími se mezi bolestí ze ztracené lásky a radostným znovuobjevením sebe samého.
[Konec presskitu]



Roozhodně nejsem žádný expert na dílo Wong Kar Waie. Viděl jsem od něj pouze film 2046 a Čínskou odyseu (kterou nerežíroval, pouze produkoval), přičemž oba tyto filmy ve mně vzbudily přibližně takovouto reakci:



Moje borůvkové noci jsou podstatně méně "WTF" a vpodstatě od začátku do konce víte, co se v nich děje a kdo co proč dělá. A většinou ti lidé dělají to, že si povídají.

Většinu filmu si spolu tři až čtyři lidé povídají v kavárnách, bistru a kasinu. To vlastně není úplně pravda, protože většinu času si ani nepovídají, jenom se koukají, tváří se strašlivě duševně rozervaně, hrají k tomu tklivé písničky a obraz je zpomalený (většinou dodatečným zpomalením normálně natočeného materiálu, takže skáče pěti snímky za sekundu jako ve starém internetovém videu).

Herci hrají dobře (především mě potěšil David Strathairn), ale to, co hrají, mi připadalo neuvěřitelně banální a natočené už desetitisíckrát. Potkali se, milují se. OK. Ona se k němu nechce vrátit, dokud nepozná sama sebe. Proto jede na druhý konec Ameriky. OK. Ten policajt pořád miluje svoji ženu, ona jeho ne, a on proto chlastá. OK. Ta rozmazlená drsňačka je vlastně v nitru křehká a zranitelná. OK. Nejenže mě to nepřekvapuje a nešokuje, ale je mi to jasné po třech minutách a nemusí mi to být opakováno 17 dalších minut stejnými prostředky...

Hodně jsem si při sledování filmu vzpomínal na povídkový snímek Kafe a cigára. Ani z něj jsem nebyl nijak extra nadšený, ale jeho povídky aspoň byly krátké a když mě nějaká nudila, brzy začala další. Moje borůvkové noci mi připadaly jako tři za sebou nalepené povídky z Kafe a cigár, každá z nich protažená na nesnesitelných 30 minut.

Recenze čtvrtého Indiany Jonese

Renze čtvrtého Indiany Jonese se zde objeví v úterý. Dnes jsem ji zadával do systému a omylem jsem jednou klikl místo "Save Now" na "Publish Post", takže se zde na minutu objevil její nadpis (nikoliv recenze samotná).

Zatím se podívejte aspoň na trailer na pátý díl.

13.5.08

Mejdan v Las Vegas [What Happens in Vegas...] - 20%

Cameron Diazovou právě opustil snoubenec. Ashton Kutcher právě dostal padáka. Aby zapomněli na trápení, vydávají se do Las Vegas, kde se dají dohromady (proč, když se naprosto nenávidí?) a po několika hodinách se v opilosti vezmou. Příští den se pohádají a dohodnou na rozvodu, ale těsně poté vyhraje Kutcher tři milióny ve slotu a Diazová přijde s tím, že má na polovinu nárok, protože je jeho žena. Jdou s tím k soudu, a zde jsou informováni, že se musejí půl roku chovat jako vzorní manželé (což bude kontrolováno) a teprve pak si budou moci rozdělit ty peníze.



Nemám čas ani chuť se tímto filmem příliš zabývat. Oba hlavní hrdinové se v něm od začátku do konce chovají jako extrémně nesympatičtí zlí idioti. Nevidím velký problém v tom, že žádný soudce ve skutečnosti nemůže rozhodnout "Odsuzuji vás k šesti měsícům manželství". Ve filmech se mohou dít různé nesmysly a jejich hrdinové se mohou chovat různě idiotsky, ale musí to odpovídat nějaké interní logice daného filmu.Mejdan žádnou takovou logiku nemá a postavy dělají zcela náhodné věci, díky čemuž se zcela náhodně dostanou do situací, ve kterých je scenáristé chtějí mít (například "Bude to jako Válka Roseových, ale víc pro teenagery!). Je jasné, že se nenávistní manželé nakonec začnou milovat, ale není ani trochu vysvětleno, proč se to stalo. Prostě se to stalo, protože to scenáristé chtěli.

P.S: Film se jmenuje Mejdan v Las Vegas, ale ve Vegas se ho odehrává asi 10 minut, zbytek v malém bytečku v New Yorku.

P.P.S: Cameron Diazová vypadá už opravdu hodně ojetě a dvakrát starší než Kutcher.

5.5.08

Speed Racer - 80%

Speed Racer (to je jméno a příjmení!) žije od dětství pouze automobilovými závody a sní o tom, že své rodině přinese slávu, kterou jí nestihl přinést jeho tragicky zesnulý (při závodech, samozřejmě) starší bratr. Ještě bych napsal, že nechybí ninjové a gangsteři v buřinkách, ale tím bych mohl vzbudit nepravdivé zdání, že ve filmu nejsou žádné další bizarnosti. Speed Racer je totiž jedna velká bizarnost.



První projekt bratří Wachowských (ano, stále jsou uváděni jako "bratři", i když o pohlaví jednoho z nich by se dalo s úspěchem pochybovat) od trilogie Matrix je hraná adaptace slavného japonského animovaného seriálu, který dnes působí strašlivě bizarně.

S radostí vám oznamuji, že také tato nová adaptace je bizarní. Sice jiným způsobem, ale o nic méně.

Akční scény nejenže "připomínají videohru", ale jsou zjevně inspirovány konkrétními tratěmi, manévry a efekty, které známe z her jako WipeOut, Megarace nebo i Mario Kart. Pestrobarevná auta tráví více času ve vzduchu než na pestrobarevné trati, jsou vybavena strašlivými zbraněmi a jinými gadgety, a většinu času se pohybují jiným směrem, než kam je natočen jejich předek.

Tato šílená cartoonově-videoherní stylizace ovšem zdaleka není jen záležitostí závodů. Stejně vypadá úplně celý film a odvážím se tvrdit, že v něm není snad jediný "poctivý" exteriérový záběr a všechna pozadí jsou buď kompletně počítačová, nebo velmi brutálně upravovaná, často velmi inovativními způsoby. Například když se Speed zakouká do spolužačky, pozadí za ním se rozostří, ovšem nikoliv do klasických rozmazaných teček, nýbrž do stovek malých srdíček. A tak dále, a tak podobně, více než dvě hodiny, nepřetržitě.

Brutální střih (který často není střihem v klasickém smyslu slova, ale spíše sérií různých prolínaček a morphingů) nepolevuje ani v těch nejpomalejších konverzačních scénách. Neustále při nich odskakujeme časem dopředu i dozadu, případně někam úplně jinam, kde právě Speedův mladší brácha něco provádí se svým šimpanzem (něco, co nijak nesouvisí s právě probíhající scénou). Je to maniakální, je to šílené, je to intenzivnější než Spy Kids (které to připomíná nejvíc) a přesto je v tom chaosu jasně patrný řád.

Důležitou součástí výsledné tripové atmosféry je skutečnost, že i když je všechno (včetně postav) maximálně stylizované a děj je stupidní (je to večerníček, proboha), je to zahráno a natočeno s upřímností Kmotra (většinou) a díky tomu je to vtipné. Nechápete? Kdyby filmaři čas od času na diváka šibalsky pomrkávali, nefungovalo by to. Když ale vidíme typickou "předzávodní montáž", při které se u padoucha připravují stoly plné laskomin, zatímco maminka Racerová maže chleby marmeládou a k tomu burácí naprosto seriózní dramatická hudba (Michael Giacchino), výsledek je roztomilý a vtipný. Všem divákům s aspoň gramem mozku je od začátku jasné, že tajemný "Racer X" je ve skutečnosti Speedův starší bratr, který ve skutečnosti nezemřel. Wachowští vědí, že je to všem jasné a přesto trvá hrdinům filmu hodinu, než jim to pozvolna začne docházet. Přičemž jim to dochází dramaticky, nikoliv žertovně. A pak když Racer X sundá masku... Haha!

Tím, že film je supernaivní červená knihovna pro dětičky, sehraná většinou naprosto vážně, ve mně nakonec vzbudil vlnu nostalgie a místy téměř dojetí.

Speed Racer nejenže naplnil to, co jsem od něj očekával na základě trailerů (rozhodně nejsem fanoušek originálního seriálu), ale v mnohém mé očekávání překonal. Jediný problém mám s tím, že dvě a čtvrt hodiny je opravdu příliš dlouhá stopáž na film, který je v podstatě takovou dětinskou hříčkou - byť velmi precizně vysoustruženou. Další mírný problém mám s dabingem, který není špatný, ale při některých dojemnějších scénách poněkud mění atmosféru filmu.

Nabízí se ožehavá otázka: Pokud bude mít Speed Racer obrovský úspěch a začne se natáčet 20 filmů ročně přesně tímto stylem, bude to k přežití? Asi ne. Ale prozatím jsem nadšen a volám: "Ano! Pokud hranou adaptaci stařičké mangy, tak přesně takto!"

2.5.08

V Bruggách [In Bruges] - 80%

Bruggy (nebo jak se to sakra česky skloňuje) je město (100 000 obyvatel) v Belgii. Je to takový menší historičtější Amsterdam. A sem jsou vysláni dva gangsteři (Colin Farrell, Brendan Gleeson) svým bossem (Ralph Fiennes). Zprvu nevědí proč, jeden se tam zamiluje (do té hezké Francouzky z předposledního Harryho Pottera), pak se to aspoň částečně dozvědí, překvapí je to, všechno dopadne jinak než mělo a "čistič" (a psychopat) Fiennes to přijíždí dát do pořádku. Víc vám neprozradím. Snad jen to, že trpaslíci mohou být nebezpeční.



Martin McDonagh je známý dramatik a tento film je jeho celovečerním debutem (scenáristickým i režijním). Jeho předchozí průprava je jasně patrná, protože V Bruggáchextrémně vypilovaný scénář. Z traileru (ne moc dobrého) to může vypadat jako pokus o imitaci Guye Ritchieho, ale McDonaghův scénář je lepší. Je podobně absurdní a vulgární, ale přitom má i nezanedbatelnou poetičnost a především se mi líbilo, že všechny ty šílenosti a divné náhody do sebe nakonec opravdu excelentně osudově a dramaticky precizně zapadnou jako pečlivě připravená skládačka.

McDonagh je rozhodně také dobrý režisér (má Oscara za krátký film) a velmi zdařile se mu daří hladce střídat diametrálně odlišné styly a atmosféry.

Leckdo může mít z filmu nepříjemný pocit, že se McDonagh poněkud vytahuje: "Podívejte, jak jsem skvělý scenárista, jak mi to všechno klape, a vy jste nečekali, že to bude takhle!". Ale já mu neodporuji. Opravdu je skvělý scenárista, opravdu mu to všechno klape a opravdu jsem nečekal, že to dopadne takhle (a nejen s tím trpaslíkem).