31.7.08

Temný rytíř [The Dark Knight] - 100%

Je v tom Batman (Christian Bale), je v tom Joker (Heath Ledger), je v tom Harvey Dent (Aaron Eckhart), plus většina ostatních z prvního dílu (včetně Scarecrowa). To by k ději stačilo.



Nového Batmana předchází hype a sláva. Trhá všemožné rekordy v návštěvnosti a tržbách, na Rotten Tomatoes má právě teď 94% a na IMDB.com je aktuálně nejlépe hodnoceným filmem všech dob (před Kmotrem) - a věřte mi, že hodnocení na IMDB se počítá velmi složitým vzorcem a není to nějaký přihlouplý aritmetický průměr, který může narychlo ovlivnit pár (desítek tisíc) maniakálních comicsových fanoušků. Nicméně berte na vědomí, že se ničím takovým ovlivnit nenechám a v následujících odstavcích budu hype ignorovat:

Temný rytíř je velice zajímavý film, který de facto přináší nový filmový žánr - Comicsovou kriminálku nebo kriminální comics - přičemž nepotlačuje elementy ani jednoho z těchto žánrů a naopak je používá k tomu, aby jeden posiloval efekt druhého.

Jistě nebudu spoilerovat, když napíšu, že Joker je šílený zločinec a že Harvey Dent se z právníka promění v tragického poloblázna. To ví snad každý, i ten, kdo Batmanovi nijak příliš neholduje. A Christopher Nolan (a jeho bratr, který mu psal scénář) to rozhodně věděl a věděl, že ve filmu musí jít ještě o něco víc. A jaké sousto si ukousl!

Kromě v úvodu zmíněných hlavních hrdinů je ve filmu také poručík (později komisař) Gordon, Batmanova bývalá milá Rachel, Lucius Fox a komorník Alfred, přičemž všichni z nich mají ve filmu velmi logické místo, každý musí řešit složitá dilemata a každý z nich má aspoň jednu scénu, ve které "zazáří" tím, co udělá. A tím "co udělá" nemám na mysli karate kop s trojnásobnou otočkou, ale jeho normální lidské rozhodnutí v nějaké zapeklité věci. Všichni z nich jsou důležité postavy a osud většiny z nich se prolínají nepředvídatelně, originálně, ale ne tak, že by to bylo v rozporu s logikou, přesněji řečeno "s comicsovou logikou".

A to je to nejzajímavější.

Temný rytíř je totiž opravdu "comicsovým filmem" v tom smyslu, že je v něm realita poněkud přemrštěná. Například je logické, že zloduch nepozorovaně zaplní nemocnici a dvě velké lodě náložemi. (V tomto ohledu tedy např. Dějiny násilí nebo Road to Perdition nejsou "comicsové filmy", přestože jsou dobré a vznikly podle comicsů.) Za geniální pokládám způsob, jakým je skloubena tato přemrštěná comicsová realita se skutečnými emocemi a logickým uvažováním hrdinů - jde o zastrašování, vydírání, rozhodování mezi dvěma různými zly, nejvyšší oběti a další podobné "heavy" věci. Neviděl jsem žádný comicsový film, ve kterém by to fungovalo tak dobře a ve kterém bych se tak těšil na každý další dialog kohokoliv s kýmkoliv - ani Iron Mana.

Je to pochopitelně i tím, že do všech rolí (rozhodně do všech výše zmíněných) jsou obsazeni výborní herci, podávající výborné výkony. Nejvíce se z pochopitelných důvodů bude mluvit o Heathu Ledgerovi a jeho Jokerovi (který je - narozdíl od toho Nicholsonova - skutečně strašidelný), ale přednes dialogů kohokoliv jiného také stojí za to. A bohužel se mnohé zajímavé z dialogů vytratí pokud neumíte anglicky, což není nekvalitním překladem titulků, ale tím, že se často mluví velice rychle a záleží na každém slovíčku a stručné narážce.

Výsledkem toho všeho je, že nás zajímá děj filmu, jeho hrdinové a jejich osudy. Což je zatraceně dobře - jinak bych ty dvě a půl hodiny v kině jistě tak snadno nevydržel.

Všimněte si, že jsem se doteď nezmínil o takových zásadních comicsových elementech, jako jsou akční scény, honičky, rvačky, triky... Ano, to všechno ve filmu je, a je to povětšinou bezchybné. Ale už jsme si jaksi zvykli, že tyhle věci v hollywoodských velkofilmech často bývají bezchybné. Kromě toho, akční scény rozhodně nepředstavují většinu filmu.

Za zmínku ale stojí zvuk filmu, a to ve všech svých podobách. Zvukové efekty jsou mírně přehnané, přesně v souladu s mírnou přehnaností akčních scén a fyzikálních zákonů. Hudba Hanse Zimmera a Jamese Newtona Howarda (po sluchu bych řekl, že většina ja od Zimmera) není něco, co bych chtěl poslouchat na koncertě (Batmanův motiv má dva tóny, Jokerův motiv jeden tón - šíleně modulovanou vrzající strunu houslí, kombinovanou se sirénou), ale její neúnavné tepání dává téměr mytickou atmosféru mnoha dialogům. V kriminálním filmu by to působilo přehnaně. V comicsovém kriminálním filmu to působí dokonale. A v jedné z nejpůsobivějších Jokerových scén nejenže hudba zmlkne, ale slyšíme každé zašustění šatů a vrznutí podlahy - jako bychom se chvíli dívali na dokument. Tohle už není jenom dobré řemeslo. Tohle je opravdu nejvyšší umění zvukařů i skladatelů, dokonale zapadající do složité vize režiséra.

Takže už jste asi pochopili, že jsem z Temného rytíře unešen a že na něj půjdu znovu, kdy si - ozbrojen znalostí komplikovaného děje - budu moci vychutnat nejrůznější nuance.

Trochu záhadou pro mě ale zůstává, že se film těší takové oblibě u "řadového diváka" (viz tržby a IMDB). Měl jsem totiž dojem, že tohle je přesně ten typ filmu, kterého se studia bojí jako čert kříže, protože je "příliš dobrý pro masy".

30.7.08

Konečně spolu [Then She Found Me] - 40%

Učitelce v mateřské škole April (Helen Huntová) táhne na čtyřicet, právě se rozešla se svým infantilním manželem (Matthew Broderick) a hrozně by chtěla dítě. Zkouší se seznámit s otcem svého žáka (Colin Firth) a kontaktuje ji neznámá žena (Bette Midlerová), která tvrdí, že je její skutečnou matkou.



Při svém režijním a scenáristickém debutu si bohužel Helen Huntová ukousla větší sousto, než dokázala zvládnout. Na jednu stranu se rozhodla natočit příběh, který je vlastně velmi smutný (z mnoha důvodů) a nepřikrašlovat ho (rozhodně se například nesnaží v tomto filmu "vypadat sexy"), na druhou stranu si nemohla odpustit občasné vtípky, které vypadají jako z Přátel, Sexu ve městě nebo Jsem do tebe blázen a naprosto spolehlivě zabíjejí jakoukoliv atmosféru, kterou se jí předtím pracně podařilo vybudovat.

Colin Firth je tradičně výborný, Bette Midlerová je dost nesnesitelná, ale hlavním viníkem je Helen Huntová - scenáristka a režisérka. Tohle byla opravdu velice, veice obtížná látka. Pro začátek měla zkusit třeba nějakou romantickou komedii...

29.7.08

Mumie: Hrob Dračího císaře [The Mummy: Tomb Of The Dragon Emperor] - 40%

Rickův syn dospěl a vydal se v tatínkových stopách. Jednoho dne probudí v Číně mumii megazlého císaře (Jet Li) a musí to rychle nějak řešit. Ale naštěstí za ním zrovna v tu chvíli náhodou přijedou rodiče...



Třetí Mumie drží v mých očích smutný primát. Má totiž ze všech podobných popcornových filmů, které jsem viděl za posledních cca. 10 let, nejnižší poměr zábava / výpravnost. Na to snad musí být skoro nějaký unikátní talent, natočit za takové peníze film, který je vpodstatě jednou velkou nepřetržitou sekvencí akčních a trikových scén, a natočit ho tak, že naprostá většina těch scén je nepřehledná, nevtipná a především nudná. Neřekl bych, že za to může skutečnost, že Sommers tentokrát pouze produkoval a režii přenechal Robu Cohenovi, protože všechny Cohenovy filmy (včetně propadáku Stealth) byly lepší než tento.

Úplně všechno se od 2. dílu změnilo k horšímu. Rickův syn je nyní dospělý a vypadá jako kdyby byl o 2-3 roky mladší než táta. Kromě toho je strašlivě nesympatický.

Rickovu manželku hraje najednou místo Rachel Weiszové jiná herečka, která je typově a herecky úplně odlišná (Maria Belloová - manželka hlavního hrdiny v Dějinách násilí).

Přítomnost asijských hvězd je ve filmu celkem zbytečná, protože mají asi tři minuty bojových scén a Jet Li je většinu filmu stoprocentně digitální.

Čímž se dostávám k tomu, že grafika sice není renderovaná špatně, ale animace je žalostná, nereálná jak z fyziologického tak z fyzikálního hlediska a mohl bych vám jmenovat nejednu hru pro PlayStation 3 (a možná i pro PlayStation 2), která zvládá lepší animaci v reálném čase.

Nevím, co se při natáčení dělo a proč všichni herci vypadají, jako kdyby je účast na tomhle filmu v lepším případě nudila, v horším štvala. Překvapivé ale je, že za nic nestojí ani "techničtější" aspekty filmu, jako hudba, zvuk nebo střih - především díky němu často vůbec není jasné, co se vlastně na plátně děje a kdo koho právě do čeho čím praštil.

Scénář, ve kterém nechybí sněžní muži, drak a armády nemrtvých, pochopitelně také není vrcholem řemesla, ale nesmyslné scénáře k tomuto typu filmu jaksi odjakživa patří. Problém je, že pokud je film nudný, pak teprve začne divák přemýšlet o tom, jak nesmyslný je. A že má tentokrát opravdu o čem přemýšlet...

P.S: Seriózně jsem uvažoval o tom, že filmu dám 20%, ale tak nějak psychologicky mi připadá, že pokud drahý film tohoto typu obsahuje non-stop trikové výpravné akční sekvence, nemůžu mu prostě dát 20%. Ještě o tom budu přemýšlet.

28.7.08

Newsflash: Čulík nadále zůstává Čulíkem

Jen díky Janu "mrdám na vás, byl jsem v Glasgow" Čulíkovi Čína nadále zůstává britskou!

Oliver Stone's Dabljů trailer!

Přiznám se, že teď už vůbec netuším, co si mám o Oliveru Stoneovi myslet. Ale tohle? Richard Dreyfuss? Scott Glenn?! Thandie Newtonová?!?

To musím vidět!

Trailer je k vidění zde.

22.7.08

Akta X: Chci uvěřit [The X-Files: I Want To Believe] - 40%

Několik let po odchodu Muldera a Scullyové od FBI. Ona je doktorkou v nemocnici, on se skrývá kdesi na samotě, protože má u FBI pořád vroubek (a naopak). Někdo ale unese agentku FBI a jediné stopy k únoscům pocházejí od kněze (Billy Connolly), který údajně mívá vidění (a je usvědčený pedofil). Dá se mu věřit? Za účelem nalezení odpovědi na tuto otázku jsou Mulder a Scullyová povoláni znovu do akce... (A hnidopišsky se rovnou ptám - nebylo by jednodušši prostě nechat kněze, ať řekně pár svých "vizí", a pak prostě zkontrolovat, jestli se trefil?)



Především důležitá informace: Nejsem žádný velký fanoušek seriálu Akta X. Viděl jsem v životě možná tak půl tuctu dílů. Přesto se mi poměrně dost líbil první celovečerní film (dal jsem mu 80%). Nový film je ale podstatně horší.

Scénář: S výjimkou výše uvedeného v něm vlastně o nic dalšího nejde a hodně dlouho jsem neviděl tak strohý námět natažený na celovečerní stopáž. Také jsem hodně dlouho neviděl film, který by z hlediska výpravy vypadal tak lacině a odbytě. Celý film se pouze chodí po sněhu a vedou dialogy (na ústředí, v nemocnici, na sněhu), pak myslím někdo někoho zastřelí, na začátku přeletí jedna helikoptéra (ne tři, které jsou na plakátu) a k výčtu všech vrcholných scén chybí ještě dvě autonehody, menší rvačka a jeden velmi zběžný a odbytý maskérský efekt. Tvrdit, že to vše vypadá jako televizní film, by byla urážka televizních filmů. I mezi těmi šesti epizodami Akt X, které jsem viděl, byly některé, které vypadaly výpravněji, než Chci uvěřit. A všech šest z nich bylo napínavějších a méně nudných.

Co se týče hereckých výkonů, především Andersonová a Connolly se poměrně snaží, ale není jim to příliš platné, protože říkají věci, které jsou nesmyslné a nezajímavé - aspoň pro člověka, neznalého podrobné mytologie Akt X (ten si možná užije nějaké dovedné narážky, třeba tu s tím dítětem hlavních hrdinů) - a Connollyho výkon ve mně tudíž vyvolával vzpomínky na jeho jiné, veskrze komediální role.

Způsob, jakým se nakonec všechno vyřeší (úplně náhodou je odhalena ne-úplně-šokující pravda) ve mně vyvolal dojem, že si ze mně tvůrci buď dělají legraci, nebo se mi snaží naznačit pointu "pomohl jim Bůh". Nevím, co z toho je trapnější. Vlastně moment - nejtrapnější je ten "humorný" záběr, kdy kamera zabere v centrále FBI na zdi fotografii George W. Bushe a k tomu zazní hlavní hudební motiv Akt X. - Tohle je typ humoru, který bych očekával v nějaké bláznivé komedii a ne ve filmu, který se snaží budovat nějakou atmosféru...

Možná byste chtěli o filmu vědět ještě nějaké podrobnosti - ale opravdu už mě nenapadá, co dalšího psát. Na tomhle filmu totiž opravdu není zajímavého vůbec nic. Ale samozřejmě chápu, že fanoušci seriálu na něj půjdou a že se jim bude líbit prostě proto, že má něco společného se seriálem...

19.7.08

Ona není Mesiáš, je starostka!

V některých prudérnějších britských městech je dodnes zakázáno promítat Život Briana od Monty Pythonů. Jedním z těchto měst je i přímořský Aberystwyth.

Aberystwyth, ve kterém byla nedávno zvolena starostkou Sue Jones-Daviesová.


Sue Jones-Daviesová, která hrála hlavní ženskou roli v Životě Briana!


Nová paní starostka s tím pochopitelně hodlá něco dělat. Podrobnosti zde (BBC).

18.7.08

René - 60%

Dokument Heleny Třeštíkové sleduje téměř dvacet let osudy jistého Reného, který byl ještě jako teenager zavřen za krádež a od té doby prožil delší dobu v nápravných zařízeních než na svobodě.


Samotná postava Reného je fascinující z toho jednoduchého důvodu, že já (a doufám, že ani většina z vás) nikdy nebudu mít příležitost vyslechnout si nějaký delší proslov podobného člověka (když nic jiného, tak ze strachu o vlastní život). René se řídí zajímavým světonázorem "pracovat je nesmyslné, protože když děláš zlodějinu, vyděláš si rychleji a když máš trochu štěstí, nechytí tě", který mu připadá logický. Pochopitelně je nemyslitelné, aby se René někdy začlenil do společnosti, a Třeštíková se o tom v průběhu let znovu a znovu přesvědčuje (mimo jiné jí René vykrade byt a o několik let později ukradne kameru, kterou dostane zapůjčenou).

Přitom je René zajímavým způsobem bezelstný a vypadá to, že mnoha svým kecům upřímně věří. Navíc nemá problémy s českou gramatikou a ve vězeních napsal několik "filosofických" knih, které byly vydány. S anglickou gramatikou ovšem problémy má, protože se mu na krku skví velký vytetovaný nápis "FUCK OF PEOPLE" (sic). Bohužel se v celém filmu nedozvíme, jestli si je René vědom toho, kde udělali soudruzi chybu a co si o tom myslí...

A v tom vidím problém filmu: Nedozvěděl jsem se při jeho sledování mnohé věci, které bych se rád dozvěděl. Například skutečnost, že René vykradl byt režisérky, je zmíněna jen pár slovy v titulku, přestože kvůli tomu musela svědčit u soudu, být s Reném konfrontována atd... Detaily Reného trestné činnosti by mě osobně zajímaly mnohem více, než jeho další pseudofilosofický výlev o smyslu života, lásky, atd... To je ale samozřejmě subjektivní.

Co není subjektivní, to je občas velmi mizerná audiokvalita, díky které místy není rozumět, co vlastně René říká. Nějaké titulky by bývaly bodly.

P.S: René je v současné době shodou okolností na svobodě a měl by se příští čtvrtek zúčastnit premiéry v kině Světozor.

17.7.08

Soundtracking Live

Když se řekne "filmový soundtrack", tak si značné procento lidí vybaví filmové písničky. Tzn. leckdo je schopen vám tvrdit, že soundtrack k Bodyguardovi má na svědomí Whitney Houstonová, soundtrack k Young Guns Jon Bon Jovi, soundtrack k Batmanovi symbol, původně známý jako umělec, původně známý jako Prince atd., atd...

Já filmovými písničkami víceméně opovrhuji (pokud nejde o muzikály, což je něco zcela jiného) a sbírám instrumentální soundtracky, t.j. podle sluchu pravděpodobně nerozeznám Bon Joviho od Prince, ale hravě rozeznám Silvestriho od Elfmana.

Vzhledem k výše uvedenému na mě velmi zapůsobila činnost člověka, který vymýšlí texty a zpívá filmové písničky na melodie existující orchestrální hudby k těmto filmům (a dělá k nim videoklipy)! Tento koncept je natolik bizarní, že nejlepší asi bude předvést výsledek:



Rozumí se samo sebou, že ten člověk to nemá v hlavě v pořádku a že rozhodně neumí zpívat. Ale není možné mu upřít jistý talent. Otextovat a zazpívat písničku na melodii z Čelistí opravdu není triviální!



Jeho další díla jsou zde.

15.7.08

Tugg Speedman: Herec, aktivista, dobroděj

Můj nový idol!

Tugg Speedman: Osobní stránka.

Jeho agent.

Vybraná filmografie:
Oblíbená charita: Panda Relocation Foundation.

Bonus: "Rain of Madness: The Making of Tropic Thunder"

Zapomenutý ostrov [Nim's Island] - 60%

Malá Nim (Abigail Breslinová z Little Miss Sunshine) má téměř pohádkový život. Žije s otcem (Gerard Butler) na středně velkém ostrůvku uprostřed oceánu, kam dosud nezavítala civilizace. Táta studuje zdejší sopku a faunu, zatímco Nim dovádí se svým ochočeným tuleněm, gekonem (nebo co to je) a pelikánem (nebo co to je) a čte si své oblíbené knížky o Alexu Roverovi (něco mezi Oldem Shatterhandem a Indianou Jonesem).

Jednoho dne otec Nim odjede někam do zátoky zkoumat plankton, načež přijde velká bouře a Nim s ním ztratí spojení. Současně jí ale přijde e-mail (satelit pořád funguje) s žádostí o informace ohledně zdejší ostrovní sopky - od Alexe Rovera!

Nim ovšem netuší, že "Alex Rover" je ve skutečnosti spisovatelka "Alexandra Roverová" (Jodie Fosterová), která píše knihy o Alexu Roverovi a která má panickou hrůzu opustit svůj byt. A často vede diskuse se svým imaginárním hrdinou.



(V traileru je několik záběrů, které nejsou ve filmu. Ten typický středověký pirát s šavlí je dokonce i na plakátu vpravo nahoře, ale ve filmu se vůbec nevyskytuje!)

Film (natočený podle knihy) je vydařený ve dvou ohledech:

1. Fungujícím způsobem vypráví na přeskáčku dva zcela odlišné příběhy ze dvou konců světa (ostrov vs. byt Alexy v USA, ve kterém píše), které se pořádně protnou až zcela na konci.

2. Dost se mi líbilo, že i když příběh balancuje na hranici reality a pohádky / fantasy, tuto hranici nikdy nepřekročí a většina událostí v něm by se dala vysvětlit realisticky, jakou souhra okolností a mírné duševní poruchy Alexy.

Na druhou stranu je bez debaty, že jde o film primárně pro děti, má spoustu objektivních nedostatků (mimo jiné dabing, při kterém zcela zmizel Alexův rozkošný přízvuk a "nice try" je přeloženo jako "teď se snaž") a pro dospělé v něm není nic, co by jim usnadnilo ho vydržet.

Nejde tedy o žádné veledílo, ale výsledek je rozhodně lepší, než jsem se obával na základě traileru.

13.7.08

Prosíme přetočte [Be Kind Rewind] - 60%

Danny Glover má maličkou špinavou videopůjčovnu (skutečně videopůjčovnu, nikoliv půjčovnu DVD). V ní pracuje Mos Def a občas v ní zevluje šílený bezdomovec Jack Black, který se obává toho, že mu sousedící elektrárna ničí mozek. Proto se rozhodne elektrárnu sabotovat.

Sabotáž ale nevyjde, Black dostane elektrický šok, stane se zmagnetizovaným a vymaže všechny videokazety v půjčovně.

Mos Def a Jack Black udělají jedinou logickou věc (Danny Glover je kdesi mimo město) a rozhodnou se smazané filmy natočit znovu sami, čemuž říkají "švédování".

Jejich švédované filmy mají úspěch, ale pak se objeví Sigourney Weaverová jako agentka hollywoodských studií a nechá všechna videa zabavit a zničit. Videopůjčovna má být srovnána se zemí a aby ji hrdinové zachránili, rozhodnou se rychle natočit dokument o slavném jazzovém hudebníkovi, který v této ulici vyrůstal (což není pravda a všichni to vědí)...



Novému filmu Michela Gondryho můžeme vyčítat spoustu věcí, ale rozhodně mu není možné vyčítat, že by byl předvídatelný nebo neoriginální. Po Věčném svitu neposkvrněné mysli a Nauce o snech je jasné, že Gondry ujíždí na příbězích, které nejsou zakotveny v realitě.

A abyste něco měli z filmu Prosíme přetočte a nepřipadal vám naprosto dementní, musíte především přijmout základní premisu, že tento film se neodehrává v žádné existující realitě. Konkrétně to znamená, že téměř všichni se v něm téměř nepřetržitě chovají naprosto idiotsky a nelogicky. Jak jinak označit skutečnost, že se někdo rozhodne natočit smazané filmy znovu, místo aby je např. zkopíroval z DVDček? A to je opravdu jen vrcholek ledovce.

Samotné "švédované filmy" vypadají takhle a nejsou příliš zábavné (naštěstí z většiny z nich vidíme ve filmu jen pár sekund). Vadilo mi především, že šévdované verze vůbec nevypadají jako upřímná snaha příbližit se originálu (byť s nulovým rozpočtem), ani jako záměrná parodie, ale jako něco divného mezi tím. Jack Black i Mos Def se ve švédovaných filmech (bez ohledu na jejich žánr) pitvoří jako v nejdebilnější dětské komedii od Disneyho, což ve výsledku nejenže není vtipné, ale je to dokonce nepříjemné (nemluvě o tom, že je to v kontextu filmu nelogické, ale to fakt ponechme stranou).

Gondryho trumfem je skutečnost, že se hrdinové Prosíme přetočte ocitají v nesmyslných situacích a nesmyslně je řeší, ale přitom prožívají reálné emoce veškerých myslitelných druhů.

Je mi jasné, že celá tato bizarní stylizace (nesmyslná téměř "snová" logika, infantilní humor, seriózní emoce) je záměrem, že to měl Gondry pečlivě promyšleno a že pro herce nebylo snadné s ním tuhle hru hrát. Chápu to, jistým způsobem to oceňuji, ale na druhou stranu Gondry musí pochopit, že pro mě nebylo nijak příliš zábavné nebo jiným způsobem uspokojující se na tuhle jeho hru sto minut dívat.

12.7.08

Seznamte se s Davem [Meet Dave] - 20%

Eddie Murphy hrál v životě už všechno možné, ale ještě nikdy nehrál... kosmickou loď! Na Zemi v něm přilétají miniaturní (asi dvoucentimetroví) mimozemšťané, jejichž kapitán (také Murphy) má za úkol najít jakousi kouli o velikosti tenisáku, která jediná může zachránit jejich umírající domovský svět - a náhodou se k ní dostal jakýsi hodný chlapec s hodnou (a svobodnou) maminkou.



Na tomto námětu by se dalo vystavět téměř cokoliv, ale tvůrci šli cestou nejmenšího odporu: Mimozemšťané jsou upjatí, mechaničtí a neznají city, což je špatně a pobyt na Zemi z nich zakrátko udělá legrační černochy, gaye a další urážlivé stereotypy, což je (podle tvůrců filmu) dobře. Za povšimnutí stojí, že v zájmu této pointy je zapomenuto na celou zápletku se záchranou domovské planety. Nemá smysl zde rozpitvávat totální nelogičnost a celkouvou "lenost" scénáře. Tento film je opravdu jen blbůstka pro nejmenší děti (tudíž dabovaná) a zdá se být mnohem lacinější, než ve skutečnosti byla (velín kosmické lodě vypadá jako něco z české televizní inscenace).

Nejlepší herecký výkon ve filmu sice podává Murphy, ovšem v roli kosmické lodě (nikoliv v roli jejího kapitána).

Je pravda, že Seznamte se s Davem není tak agresivně nepříjemný film jako Zohan: Krycí jméno Kadeřník, "bijáky" pánů Seltzera a Friedberga nebo Norbit. Také je pravda, že Eddie Murphy už natočil horší věci (Norbit) a stejně tak režisér Brian Robbins (Norbit). Ale je možné brát předchozí dvě věty jako doporučení?

Ci 20% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)

10.7.08

Špatné zprávy pro fanoušky Jima Carreyho

Vzpominám si, že se mi kdysi dávno docela hodně líbil Ace Ventura a že jsem tehdy napsal do recenze něco jako "Tenhle chlapík má potenciál být jednou slavnější než Robin Williams".

Druhý Ace Ventura byl už o něco slabší a kariéra Jima Carreyho v průběhu následujících let tak nějak vyšuměla...

Kdybych se v dnešní době dozvěděl, že se chystá třetí Ace Ventura, asi by mě to ponechalo v letargii.

Ovšem když se dozvím, že ve třetím Ace Venturovi nebude hrát hlavní roli Jim Carrey, ale tenhle hošan, téměř jsem vybočil z letargie.



Ale opačným směrem. Zabil bych ho.

P.S: Podle dostupných informací ten hošan na fotografii není Jiří Macich...

8.7.08

Viva Chihuahuas!

Tak nějak se pořád nedokážu rozhodnout, jestli Beverly Hills Chihuahua bude nejhorší nebo nejlepší film všech dob (první trailer zde). Každopádně, Albert se těší.

VALL-I [WALL-E] - 100%

Lidé opustili Zeměkouli před 700 lety a nechali ji napospas hromadám smetí. Uklízecí roboti, kteří ji měli znovu "dát do pořádku", dávno přestali fungovat. Zůstal jen poslední z nich, VALL-I (i když, exaktně vzato, se všichni tito roboti jmenovali VALL-I). VALL-I se každý den ráno "probudí" ve svém obrněném kutlochu, navlékne housenkové pásy, nabije si sluneční články a se svým kamarádem švábem se vydává do práce. Než slunce zapadne, pokusí se přidat několik dalších kostek slisovaného odpadu do obrovských pyramid, tyčících se po celém městě.

Za těch 700 let se ovšem z VALL-Iho stalo něco víc, než jen uklízecí automat. Jeho neutuchající zvědavost by ještě mohla být součástí programu. Jeho záliba v muzikálu Hello, Dolly! by mohla být náhodnou chybou systému. Když ale přistane na Zemi průzkumná robotka EVE, zjišťující, zda se planeta náhodou opět nestala obyvatelnou, VALL-I po ní začne koukat způsobem, který mu nikdo do integrovaných obvodů vtisknout nemohl. Je jasné, že tenhle robot je výjimečný. A není divu, že bude hrát výjimečnou roli v osudu lidstva.



Teď mi ale dovolte, abych vám podrobně popsal úvodní dvě minuty filmu:

Vidíme vesmír, hvězdy, mlhoviny, majestátní rotující galaxii. Pak Zeměkouli. Kamera se k ní přiblíží, proletí smetím na oběžné dráze a ponoří se do mraků a smogu. Pod mraky se objeví nedohledné hromady odpadků, mezi kterými se krčí podstatně menší pozemské mrakodrapy. Kamera pomalu letí nad opuštěným polorozpadlým městem. A to vše je doprovázeno brutálně optimistickou písničkou "Put On Your Sunday Clothes" z Hello, Dolly! v původním přednesu tehdy brutálně mladičkého Michaela Crawforda (který se o téměř 20 let později stal nejslavnějším muzikálovým "Fantomem Opery"), vyprávějící o tom, jak se mladý kluk těší, až si vyrazí do velkoměsta. Písnička postupně zanikne ve skučení větru. Ale po chvíli se opět rozezní, protože mrtvým městem projíždí malý robůtek, který si ji pouští na zabudovaném MP3 přehrávači. Tak se nám VALL-I poprvé představí.

Všechny audiovizuální prvky v této úvodní scéně jsou složeny do jednoho celku s chirurgickou přesností. Během jedné minuty je nám jasné, že se díváme na film, jehož tvůrci nejenže naprosto dokonale vědí, jak na plátně budovat emoce, ale navíc se nebojí experimentovat a snažit se učinit tyto emoce zajímavějšími a neotřelejšími.

Jak už je u Pixaru zvykem, žádná složka filmu není zanedbaná nebo slabší než ostatní. Design robotů, techniky i kulis je dechberoucí: VALL-I je "stará kraksna", zatímco EVE připomíná (jistě ne náhodou) nejnovější produkty od Apple. Kosmická loď (interiér i exteriér) by dělala čest jakémukoliv "serióznímu" sci-fi filmu. Plně realistické trosky pozemských velkoměst se mohou směle měřit s nejefektnějšími záběry v Já, legenda (Pixar použil slavného kameramana Rogera Deakinse jako konzultanta). Roboti, jejichž komunikace se většinou omezuje na zvukové efekty (od Bena Burtta) a jedno či dvě elektronická slova, jsou bez debaty živými hrdiny s unikátními osobnostmi (sám VALL-I se lecčemus přiučil od Bustera Keatona). A na soundtracku Thomasu Newmanovi vydatně pomáhá nejen Hello, Dolly!, ale i jiné staré klasiky, které by si s filmem z 28. století málokdo spojoval.

V druhé polovině se děj snímku přesouvá na palubu obří kosmické lodě, na které stovky let degeneroval zbytek lidstva - což je velmi neotřele ztvárněno tak, že v kratičkých "archivních" záběrech pozemšťany hrají živí herci (jako prezident nadnárodní korporace BnL se objeví Fred Willard), zatímco jejich tlustá současná těla jsou stoprocentně počítačová a disneyovsky stylizovaná. Což neznamená, že vypadají bůhvíjak roztomile (spíš naopak) a je nutno ocenit odvahu Pixaru, že si něco takového vůbec dovolil. A nejde jen o tloušťku obyvatelstva. Celá hlavní dějová linie je překvapivě společensky kritická a vlastně velmi depresivní. Film nejednou připomene Gilliamův Brazil nebo Absurdistán (Idiocracy) Mikea Judge. A nejednou funguje lépe než oba zmíněné! Po prvním zhlédnutí filmu jsem se obával, zda něco takového vůbec rodiny s dětmi (a colou a popcornem) v kině překousnou, ale následná americká premiéra a víkendové tržby (63 milionů dolarů) mě usvědčily z omylu.

I když děj na palubě lodi Axiom pokračuje v o něco konvenčnějším duchu (již se více mluví a nechybí všemožné honičky) a i když druhá polovina filmu nepůsobí tak unikátním dojmem jako první, film VALL-I i v ní svou kvalitou pořád překonává naprostou většinu současné filmové produkce všech žánrů a vizuálních forem. Je tedy celkem logické, že jde o nejlepší animovanou sci-fi v historii kinematografie (nebo aspoň americké kinematografie). A kromě toho je to zdařilá love story, satira, environmentální drama, akční film a bůhvíco ještě...

Závěrem tedy nezbývá než znovu konstatovat, že ďáblové z Pixaru nejenže naprosto nemají konkurenci, co se animovaných filmů týče (a nejen těch!), ale že by bylo velmi zajímavé vidět od nich nějaký film, který nebude určený primárně nejmladšímu publiku. A vypadá to, že se takový film kvapem blíží. Nemůžu se dočkat.

P.S: Ani tentokrát nechybí roztomilý předfilm. Strasti kouzelníka Presta s jeho dvěma bezednými klobouky a zákeřným králíkem udělají radost obzvlášť fanouškům videohry Portal.

Ci 100%
(Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)

...a takovíto lidé si dovolí recenzovat filmy!!

me: Ja koukam kvuli WALLEmu na Hello Dolly a dost me to sere
Baldýnský: :-D
  ona je tam Hello, Dolly? neni to Sound of Music?
 me: Ne, je to vsechno Hello Dolly (pisnicky i film)
  Sound of Music se odehrava snad nekde v Alpach, ne!? Baldýnský: jj
  Divný, Hello Dolly znam docela dobře... asi už jsem zapomněl
  začátek wall-eho byl moc hezkej :-D
 me: No to je prave taky Hello Dolly ("Out there, there's a world outside of Yonkers")
Baldýnský: no asi jo, matně


7 minutes
me: Ted se mi Jitushka priznala, ze si myslela, ze Hello Dolly je totez co My Fair Lady. JA TAKY!!!


6 minutes
Baldýnský: eh....
  Víš, jak jsem ti psal, že to je můj oblíbenej film.
  Tak jsem myslel My Fair Lady.

6.7.08

Michael Bay's "Dark Knight"

Věděli jste, že Michael Bay napsal vlastní verzi scénáře k novému Batmanovi? Warner Bros. ho z nezjištěných důvodů odmítli, ale jeho nejlepší části si můžete přečíst zde. To by byl film!

5.7.08

Bathory - 20%

Měl jsem to štěstí vidět v Karlových Varech světovou premiéru očekávaného Jakubiskova mezinárodního velkofilmu o Čachtické paní.

Zcela záměrně se nebudu vůbec věnovat okolnostem vzniku filmu, protože ty nemají nic společného s tím, jestli to je nebo není dobrý film. Není.



Dokonce bych se poměrně nerad pouštěl do rozebírání autorského záměru, protože si vůbec nejsem jistý, co bylo autorským záměrem, kromě očištění jména hraběnky Bathoryové. Film naznačuje, že to, co se o hraběnce tvrdilo, není pravda, ale nebylo mi úplně jasné, co se vlastně tvrdilo a co tudíž nebyla pravda. Například jsem nepochopil (stejně jako tři další mnou tázání), jestli v tomto filmu hlavní hrdinka nakonec někoho nevinného zabila nebo ne (vypadá to, jako by osobně ubodala někoho nůžkami, ale mohla to být halucinace) a jestli se někdy koupala v lidské krvi nebo ne (v několika scénách se naznačuje, že to všechno na hraběnku ukul zlý Karel Roden, ale na druhou stranu Lucie Vondráčková jako služebná na konci filmu říká radostně své paní "Podívejte, už si umím otevírat nožem žíly sama!" - byť jí nikdy předtím ve filmu nikdo žíly neotvíral ani s ní o tom nemluvil). Což pokládám v životopisném filmu o Čachtické paní za naprosto zásadní problém.

Tyto a další aspekty filmu mi nepřipadaly pouze "úmyslně nejednoznačné", ale prostě tak špatně natočené, že byly nepochopitelné. Nevím, zda za to mohl původní scénář, jeho úpravy, nebo nějaké dodatečné přetáčení/stříhání (objeví se záhy pětihodinová režisérská verze?), ale mnohé události ve filmu jsou tak zmatené, že je vrcholně obtížné pochopit, co se vlastně děje a kdo je kdo. Například někdy po dvou hodinách filmu titulní hrdinka řekne "Musím se vrátit do Čachtic", aniž by někdy předtím ve filmu kdokoliv Čachtice zmínil.

Rád bych se zastavil u dvojice mnichů (Polívka + Mádl), procházející příběhem trochu ve stylu Conneryho ve Jménu růže a postupně používající kolečkové brusle, fotoaparát, brusle na pérový pohon, lyže, gramofon (kovové kružítko na plechu s dírami!), rogalo a elektrické světlo (poháněné kočkou v kole), to vše někdy kolem roku 1600 n.l. Přestože se při těchto scénách diváci nejvyjeveněji rozhlíželi kolem sebe, zda se jim to nezdá, mně tyto drobnosti ze všeho nejvíce připomínaly absurdní poetiku starších výborných Jakubiskových děl. Bohužel, podobných nápadů je ve filmu pomálu (vlastně v něm téměř absentuje jakýkoliv humor nebo nadhled) .

Většina filmu na mě působila dojmem, jako by se tvůrci snažili natočit seriózní (pseudo)historické epické drama za pomoci současných filmařských prostředků, například něco jako Statečné srdce. Pokud vím, tak Jakubisko zatím nic podobného nezkusil natočit a je to vidět. Jeho poetika a lehká ruka jsou mu tentokrát k ničemu a musel se pokusit ukočírovat obrovskou mezinárodní produkci a tisíce statistů, výsledkem čehož je bohužel EPIC FAIL. Zcela vážně tvrdím, že kdyby to všechno bylo absurdnější, lacinější, komornější, s méně statisty a s méně epickou hudbou, fungovalo by to podstatně lépe, respektive aspoň by se o tom dalo říci, že to "nějak funguje".

Některé herecké výkony jsou v rámci možností velmi dobré, ale klíčová slova jsou v tomto případě "v rámci možností". Většina postav je totiž tak nezřetelně napsaná, že by s nimi nic nedokázali udělat ani herci oscarového kalibru.

Ve většině davových scén jsou velmi podezřelí statisté, kteří nevypadají jako vyděšení / rozjásaní vesničané, ale jako někdo, kdo na povel vystrašeně utíká / jásá a dost ho to nudí. A dobré bojové scény se opravdu nedají natočit tak, že řeknu (dobrému!) spolku historického šermu "teď se chvíli šermujte" a natočím to...

Za hranice nevýslovného utrpení pak film posunují vokální výkony. Nevím, kdo přesně byl dabován a kdo mluvil sám sebe, nicméně viděl jsem verzi, kde všechny hlavní postavy mluvily anglicky (pouze hlavní hrdinka najednou na smrtelném loži začala česky zpívat!) a výsledek připomínal legrační anglické dabingy starých kung-fu filmů. Někteří herci měli evidentní problémy vyslovit anglickou větu, každý z nich mluvil naprosto jiným přízvukem a jméno jedné a téže postavy vyslovovali tři různí herci třemi různými způsoby ("Petr", "Pítr" a "Peter").

Možná se budou ozývat hlasy, že jsem příliš přísný a "nevidím na filmu všechno to dobré, co v něm je". To není pravda. V Bathory jsou jisté kvalitní věci: Například hudba, výprava a upřímná snaha některých herců (Frielová, Roden) o herecký výkon. Od třetiny filmu je ale všechno to dobré pohřbeno pod lavinou toho zcela nepodařeného. A nezapomínejme, že film má hodně přes dvě hodiny a povětšinou není tak špatný, až by to bylo zábavné. Je jen velice nudný a převážně zbytečný.

Vlastně úplně nejlepší definice filmu Bathory zní: "Vypadá to asi jako kdyby pro tvůrce Post Coitum někdo sehnal hromadu peněz a donutil ho proti jeho vůli natočit historický velkofilm."

3.7.08

Iron Sky teaser



(Od tvůrců Star Wreck.)

Jak ukrást nevěstu [Made of Honor] - 40%

Film začíná v okamžiku, kdy se Patrick Dempsey a Michelle Monaghanová sejdou ještě jako studenti, čirou náhodou, při jakémsi večírku. Tím začne jejich zvláštní "přátelství", které trvá snad deset let. Dempsey spí každý den s jinou ženskou, nechce se "vázat", ale kamarádí se (striktně platonicky) s Monaghanovou, pravidelně se scházejí na kafe a zákusky a povídají si o svých životech.



V tuto chvíli asi už 99% z vás ví, o čem přesně film bude, ale pro to zbvývající jedno procento:

Monaghanová odjíždí na několik týdnů do Skotska. Mezitím Dempseymu dojde, že ji miluje. Chce jí to říct hned jak se vrátí, ale ona se mezitím ve Skotsku zasnoubí (s nějakým mladým skotským lordem) a požádá Demseyho, aby byl - jako nejlepší kamarád - na svatbě (ve Skotsku) její "družičkou".

Tento totálně neoriginální námět je také totálně neoriginálně natočen. Co je horší, scenáristé si nedali ani příliš práce s tím, aby klasickou zápletku nějak trochu ozvláštnili, nebo jí aspoň dali trochu smyslu. Divák by měl pravěpodobně hlavním hrdinům fandit (jejich představitelé jsou jistě fešáci), nicméně Dempsey hraje sobeckého sukničkáře, který se ani po oznámení svatby své lásky neodhodlá k tomu, aby jí řekl, že ji miluje, a místo toho kuje bizarní plány, které mají znemožnit a ztrapnit skotského snoubence (který je mimochodem hezký, hodný a výrazně sympatičtější). Postava Monaghanové je idiot už proto, že se nakonec rozhodne pro Dempseyho (což opravdu není spoiler).

Režisér Paul Weiland dříve režíroval především televizního Mr. Beana a snaží se občas prošpikovat romantické dialogy tím, že někdo někam legračně spadne. Což není legrační.

Celý film působí stejně trapně jako ta "vtipná slovní hříčka" v jeho anglickém názvu.