15.7.08

Zapomenutý ostrov [Nim's Island] - 60%

Malá Nim (Abigail Breslinová z Little Miss Sunshine) má téměř pohádkový život. Žije s otcem (Gerard Butler) na středně velkém ostrůvku uprostřed oceánu, kam dosud nezavítala civilizace. Táta studuje zdejší sopku a faunu, zatímco Nim dovádí se svým ochočeným tuleněm, gekonem (nebo co to je) a pelikánem (nebo co to je) a čte si své oblíbené knížky o Alexu Roverovi (něco mezi Oldem Shatterhandem a Indianou Jonesem).

Jednoho dne otec Nim odjede někam do zátoky zkoumat plankton, načež přijde velká bouře a Nim s ním ztratí spojení. Současně jí ale přijde e-mail (satelit pořád funguje) s žádostí o informace ohledně zdejší ostrovní sopky - od Alexe Rovera!

Nim ovšem netuší, že "Alex Rover" je ve skutečnosti spisovatelka "Alexandra Roverová" (Jodie Fosterová), která píše knihy o Alexu Roverovi a která má panickou hrůzu opustit svůj byt. A často vede diskuse se svým imaginárním hrdinou.



(V traileru je několik záběrů, které nejsou ve filmu. Ten typický středověký pirát s šavlí je dokonce i na plakátu vpravo nahoře, ale ve filmu se vůbec nevyskytuje!)

Film (natočený podle knihy) je vydařený ve dvou ohledech:

1. Fungujícím způsobem vypráví na přeskáčku dva zcela odlišné příběhy ze dvou konců světa (ostrov vs. byt Alexy v USA, ve kterém píše), které se pořádně protnou až zcela na konci.

2. Dost se mi líbilo, že i když příběh balancuje na hranici reality a pohádky / fantasy, tuto hranici nikdy nepřekročí a většina událostí v něm by se dala vysvětlit realisticky, jakou souhra okolností a mírné duševní poruchy Alexy.

Na druhou stranu je bez debaty, že jde o film primárně pro děti, má spoustu objektivních nedostatků (mimo jiné dabing, při kterém zcela zmizel Alexův rozkošný přízvuk a "nice try" je přeloženo jako "teď se snaž") a pro dospělé v něm není nic, co by jim usnadnilo ho vydržet.

Nejde tedy o žádné veledílo, ale výsledek je rozhodně lepší, než jsem se obával na základě traileru.

12 komentářů:

  1. Hmm, zní to zajímavě..
    A Gerrard "This! Is! Sparta!" Butler? Hergot, ten má teda záběr. To musím slyšet v originále...

    OdpovědětVymazat
  2. Františku, 17. století opravdu není středověk. Ten skončil o dost dřív, než se objevil první pirát.

    OdpovědětVymazat
  3. Pixy: chystal jsem se taky rejpnout, ale vy jste mě předběhl. Naštěstí tak nešikovně, že si můžu rejpnout i v tomto případě. První dokumentovaní piráti se zřejmě objevili již ve 13. století př. Kr. (wiki), což je dávno před středověkem. Fakt je, že to, na co František naráží, vypadá opravdu velmi post-středověce. :)

    OdpovědětVymazat
  4. No já vim, mea culpa, napsal jsem to dost nešťastně. Měl jsem pochopitelně na mysli "piráta, tohoto »středověkého« typu" - tedy bukanýra nebo korzára typického pro 17.-18. století.

    OdpovědětVymazat
  5. Dobrá, navrhuji smír. My dva jsme chytří a František je blbec. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ted si ještě rýpnu já - 13.století rozhodně není dávno před středověkem. Středověk počítáme od 6.století po Kolumba. ;-)

    -dsf-

    OdpovědětVymazat
  7. Až teď jsem si všimnul, že je tam PŘED Kristem, takže se za to nesmyslné rýpnutí omlouvám :-)

    -dsf-

    OdpovědětVymazat
  8. asi do sebe rádi rýpáte, žejo? :D

    OdpovědětVymazat
  9. Já si jako historik také rýpnu: Kolumbus jako konec středověku je jen jedna z mnoha možností (a typicky školní zjednodušování, pokud bych chtěl být jedovatý). Aktuální vývoj historického bádání chápe tuto otázku mnohem komplexněji a jako konec středověku (v Evropě) se bere spíše období vzniku silných národních států a počátek průmyslové revoluce spojený s rozsáhlými změnami ve výrobních a vlastnických strukturách a stěhováním venkovského obyvatelstva do měst.

    OdpovědětVymazat
  10. 16:36 - Myslela jsem, že například osvícenství je už novověk. A filosofie osvícenství byla rozhodně dřív, než se osvícenství promítlo do ekonomiky (vznik moderních států a průmyslová revoluce), pletu se?

    OdpovědětVymazat
  11. No, řekl bych, že problém je v tom, že většina lidí očekává nějaké datum, aby v tom měli jasno, což je samozřejmě nesmysl, protože nelze říci, že dnes/letos končí středověk a od zítřka/příštího roku začíná novověk, jelikož to není zlom ale postupný proces. Existuje krásný termín „podzim středověku“, který to podle mě dokonale vystihuje. Další otázka je, na kterou část Evropy tuto otázku vztáhneme, protože je zřejmé, že vývoj ve Francii, Anglii, německých státech či Habsburské monarchii probíhal značně odlišně (nemluvě o východu Evropy či Balkánu). Osvícenectví je typicky novověký produkt vycházející z reformace, nicméně si nemyslím, že průmyslová revoluce (můžeme si také položit otázku která?) je odrazem osvícenectví v ekonomice, protože kořeny této změny jsou mnohem starší a lze je najít někdy od 16. století v souvislosti s podnikáním šlechty, ve stejné době lze vidět zárodky jednotných národních států (což není to stejné jako moderních států). Konec konců, některé názory zastánců tzv. teorie dlouhého trvání (longue dureé) kladou konec středověku až k Napoleonovi či k revolučnímu roku 1848, kdy se ve většině Evropy „feudální“ či absolutistický model společnosti ukazuje jako přežitý, přičemž tím faktorem pro hodnocení je míra participace obyvatel státu na rozhodovacích procesech. Ale to je téma na knihu :-)

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.