29.11.08

Stmívání [Twilight] - 60%

Bella (Kristen Stewartová) je teenagerka, která si přistěhuje do malého města mezi lesy a horami. Bude zde nějakou dobu bydlet u svého biologického otce, protože její matka (se kterou normálně žije) se vydává kamsi na dovolenou se svým novým mužem. Bella je chytrá, uzavřená, bledá, tak trochu divná a s vrstevníky si moc nerozumí. V nové škole poznává sourozence Cullenovy, což jsou ještě větší podivíni než ona. Záhy se zamiluje do Edwarda Cullena (Robert Pattinson) a po nějaké době odhalí jeho hrozné tajemství, které odhalíte i vy, pokud se podíváte na trailer:



Takže teď už jste trailer viděli a tudíž pro vás nebude spoiler, když napíšu, že Cullenovi jsou upíři! Bystřejšímu divákovi to pravděpodobně dojde už z plakátu, méně bystrému divákovi po patnácti minutách filmu. Chytré Belle (která si pamatuje druhou odmocninu z Ludolfova čísla) to dojde až po hodině filmu, což je škoda, protože až po tomto odhalení začne Stmívání být něčím trochu zajímavějším, než triviálním romantickým sitcomem pro mladá děvčata.

Zajímavější momenty ve druhé polovině spočívají především v tom, jak se Bella snaží přes mnohé evidentní komplikace sblížit s Robertem a posléze i s jeho "rodinou", která žije v impozantním moderním sídle v lese. Zdejší scény, kdy se "rodina" snaží pro Bellu uvařit něco dobrého (přestože sama nejí), ukazuje jí sbírku maturitních čepic (protože Cullenovic"děti" nestárnou, pořád se stěhují po USA a pořád dokola maturují) a později si s ní jde zahrát baseball, patří k tomu nejlepšímu, co film nabízí. A vzbuzují dojem, že knižní předloha (která má už několik dílů) možná nebude špatná. V závěrečné čtvrtině pak přijde klan jiných ("zlých") upírů a dojde k akčnímu finále, které už zase příliš zajímavé není.

Je důležité velmi, velmi, velmi zdůraznit, že Stmívání je film pro děvčata a mladé dámy, které už odrostly Muzikálu ze střední, ale ještě nejsou dost rozvrzané na Sex ve městě. A obrovská masa mladých děvčat v kině (byl jsem na normální projekci za peníze) hltala každou sekundu filmu a nervózně se hihňala kdykoliv se na plátně objevil jakýkoliv Cullenovic emo hoch. Takový ten smích, kterým se děvčata naoko snaží dávat najevo, že chápou, jak hrozně gay a srandovně ten člověk vypadá, ale ve skutečnosti by v sobě okamžitě ráda měla jeho chladný upíří penis...

Není nic špatného na tom, natočit film úzce cílený na jednu skupinu diváků. Stmívání rozhodně není pro chlapa tak nepříjemným zážitkem jako Muzikál ze střední nebo Sex ve městě. Jen poukazuji na to, že existuje množství filmů (např. Titanic nebo Moulin Rouge), které jsou vrcholně romantické, zamilované a dojemné a přesto se na ně může dívat i dospělý muž a bavit/dojímat se při tom.

Jak už jsem se zmínil výše, kniha pravděpodobně obsahuje větší množství zajímavých intimních nahlédnutí do života upírů a jejich vztahů s lidmi, ale ve filmu, přestože má přes dvě hodiny, z nich zůstaly jen občasné ostrůvky a zbytek je vyplněn věcmi, které jsme stokrát (ne-li tisíckrát) viděli jinde a nezřídka lépe.

Stmívání režírovala Catherine Hardwickeová, která debutovala velmi dobrým polodokumentem o prvních skejťácích Legendy z Dogtownu a syrovou Třináctkou (realistickým filmem o dospívání třináctiletého děvčete). Její třetím filmem byla jakž-takž snesitelný biblický Příběh zrození a Stmívání vybízí k otázce: "Kam se poděl ten talent z jejích prvních dvou filmů?" Stmívání nepřináší vůbec nic nového nebo revolučního, a v některých okamžicích má Hardwickeová dokonce problém natočit scénu tak, aby se držela nějakého řemeslného standardu a nebyla nechtěně vtipná - třeba když pořád zrychluje a zpomaluje kameru a pravděpodobně je při tom přesvědčena, že když to Michael Bay a Ridley Scott dělají podobně a funguje to, tak to u ní bude fungovat taky. Nefunguje. Mimo jiné i proto, že Bayovy a Scottovy filmy jsou cca desetkrát dražší. Stmívání působí spíš jako pilotní díl (velmi dobrý pilotní díl!) televizního seriálu s neznámými, pouze průměrnými herci, při jehož natáčení byl problém sehnat kamerový jeřáb a upevnit na něj kameru tak, aby se moc neklepala.

P.S: Pokud chcete vidět cool upírský film režírovaný ženou, doporučuji upíří western z 80. let Near Dark Kathryn Bigelowové (producentky Vetřelců), ve kterém hlavní upíry hrají Lance Henriksen (Bishop z Vetřelců), Bill Paxton (Hudson z Vetřelců) a Jenette Goldsteinová (Vasquezová z Vetřelců).

Móda blbek

Po záležitosti "fuga" (skutečně jsem netušil, že se jedná o tak obrovsky nepochopené slovo!) se ukazuje, že nová rubrika citáty má úspěch. Takže něco z jiného soudku, ale pořád o Vy nám taky, šéfe, o ženě, která se nestydí za vlastní názor, a o dalším neotřelém slově: "depasuje".

"Zůčastnila jsem se slavnostní premiéry nového českého filmu Vy nám taky, šéfe. Snad bych mohla říct i velkofilmu, protože zážitek to byl opravdu obrovský, tak dobrý film se jen tak nevidí. Jediný co mi zkazilo náladu byl houfný výskyt pseudocelebrit a různých večírkových příživníků, prostě móda blbek v showbyznysu dorazila i do filmu. Nejdřív vám ale zrecenzuji něco o něm. Je radost dívat se na film, u kterýho tvůrci přesně věděli, jak na diváky. Celý kino se smálo od první do poslední minuty a my jsme se smáli i během závěrečných titulků, tak bezvadná komedie to byla. Paní Janžurová doslova excelovala, výbornej byl i David Suchařípa a i když jim jejich show kazily pseudocelebritní hleny, vtěrky a přísavky jako David Kraus nebo Sandra Nováková, který se museli režisérovi asi hodně dlouho nabízet, tak výsledek depasuje úplně všechno, co jinak vysílají v kinech a co jsem měla možnost vidět třeba letos ve Varech."

Vanda Veškrnová (celý ten článek [a koneckonců celý web] stojí za přečtení)

Tentokrát má linguistická teorie zní takto: Slečna Vanda někde slyšela slovo "deklasuje", ale slyšela ho blbě.

26.11.08

"Bubeník usedá k fuze"

(Tímto zahajuji novou rubriku "Citáty, aneb napsali jinde")

"K čemu to ale je, když vás na place potom vede naprosto neschopný režisér, který zde plní stejnou úlohu jako hluchý a slepý dirigent u orchestru, v němž si harfistka sedla za klavír, bubeník k fuze, tubista k tympánům a všichni u toho četli noty vzhůru nohama."

Petr Trella, FilmPub


Má to být třetí pád od slova "fuga" (a autor si myslí, že to je hudební nástroj) nebo něco ještě děsivějšího?

21.11.08

Tokio! [Tokyo!] - 80%

Tři filmové povídky ze současného Tokia, každá od jiného režiséra, každá o něčem úplně jiném.

První z nich (od Michela Gondryho) vypráví o mladém páru, který do metropole přijel a zatím bydlí u kamarádky. On je začínající režisér (natočil hrozně srandovní artfilm, který bych rád viděl celý - nebo radši ne), ona neví kam se vrtnout. A to se ukáže být hlavním motivem příběhu. (NEZBYTNÝ SPOILER!) Nakonec se žena promění v židli a konečně je spokojena se svou existencí. (KONEC SPOILERU)

A tak se po cca. půlhodině poměrně normálního hořce humorného příběhu ukáže, jací magoři vlastně tvůrci jsou, a pak už to jede...

Druhá povídka vypráví o odporném zmutovaném skřetovi, který náhodně vylézá z kanalizace, obtěžuje lidi na ulici a posléze je zabíjí granáty. Pak je polapen, ale nikde nerozumí jeho řeči. Objeví se francouzský advokát, který mu jako jediný rozumí (a vypadá úplně jako on, což nikomu nepřijde zvláštní). Skřet, pravým jménem Merde, je odsouzen k smrti a popraven, ale to není konec.

No a třetí povídka je o zemětřeseních, hrůze z prostor mimo vlastní byt a děvčeti ovládaném knoflíky.

Byť je každý z příběhů jiný, všechny tři mají atmosféru dobrých filmů Spikea Jonzeho nebo Michela Gondryho. Pokud artové filmy, pak přesně takhle, prosím! Úchylně, ale přitom ukotveně v realitě, řemeslně profesionálně a s délkou pod 40 minut. Jistě pochopíte, že něco takového se nedá podrobněji rozebírat. Děkuji.

20.11.08

Vy nám taky, šéfe! - 20%

Kandidát do Europarlamentu (Václav Vydra) požádá svého synovce, aby šéfoval jeho reklamní agentuře a aby ji záměrně přivedl na mizinu (není vysvětleno proč přesně, ale jde mu prý o život). Zaměstnanci agentury (většinou záměrně vybraní idioti) a jejich debilní reklamy ovšem nečekaně mají úspěch a pak se ukáže, že je to ještě úplně jinak.



Zajímavost k tomuto traileru: V samotném filmu není žádný výbuch auta (1. sekunda) ani žádná soulož nebo nahota té hezké slečny, která souloží v 15. sekundě. Ten pán, který s ní v traileru souloží, s ní ve filmu nesouloží. Ve filmu s ní souloží dva jiní pánové, ale ani jednoho při tom nevidíme.

Chtěl jsem se pokud možno v recenzi vyvarovat srovnáním s předchozími filmy Martina Kotíka, ale nejde to. Na VNTŠ je špatné všechno to, co bylo špatné na filmech Pánská jízda a Všechno nejlepší!, ale je to ještě horší a film ještě více připomíná hodně špatný pilotní díl hodně špatného českého sitcomu. Tentokrát se nekvalita projevuje ještě mnohem více na technických aspektech filmu - často je v záběrech opravdu nechutné digitální zrnění (nenatáčelo se na film). Zarazí také neuvěřitelná všudypřítomnost log a sponzorů v každém metru filmu (mohli byste namítnout, že v reklamní agentuře něco takového působí přirozeně, ale věřte mi - nepůsobí). Scénář je velmi špatný, ale myslím, že existují i dobré komedie, které mají ještě dementnější a nesmyslnější scénář. To všechno je ale vedlejší.

Úplně nejstrašnější je Kotíkova režie, která naprosto spolehlivě pohřbí jakoukoliv snahu herců předvést aspoň občas něco vtipného. I když třeba Vydra, Bohdalová Janžurová nebo někdo z mladší gardy občas řeknou něco způsobem, který by byl vtipný, Kotík okamžitě prostřihne na něčí vtipně vyjevenou reakci, která jakýkoliv humor pohřbí. Abyste si mohli udělat představu, jak vtipný film VNTŠ je, dovolil jsem si pro vás připravit následující graf (není v měřítku):

vy-nam-taky-sefe.jpg

Nulu tomuto filmu nedávám proto, že se snažím držet zásady, že nula procent znamená film, u kterého je jeho blbost (proti vůli tvůrců) nějakým způsobem až zábavná. Vy nám taky, šéfe není zábavný v jakémkoliv smyslu slova a v jakékoliv galaxii. Je to katatonický film. Je to antizábava.

17.11.08

Druhý Star Trek Trailer v HD

Druhý trailer na nový Star Trek je nyní oficiálně k dispozici v superkvalitě. A líbí se mi to, líbí...



P.S: Tušíte někdo, co je to za divné bílé pohybující se "odrazy" v levé části obrazu v 0:55-0:57 (když Kirk kouká na stavbu Enterprise)? Jako kdyby celá Enterprise byla za sklem. Rozhodně to nevypadá jako chybný trik nebo chyba při encodingu.

13.11.08

Česká RAPublika - 80%

Česká RAPublika je dokumentární film o nejlepších profesionálních českých raperech (Hugo Toxxx, Orion atd.).



Samotné spojení "Profesionální český raper" ve mně vyvolává podobně protichůdné pocity jako třeba "Profesionální africký krasobruslař" nebo "Profesionální uzbekistánský závodník Formule 1". T.j. možná existují, ale nepřipadalo mi jakkoliv důležité se o ně zajímat a v jiných zemích tytéž věci zvládají nepoměrně lépe.

A tento pocit ve mně přetrvává po zhlédnutí filmu. Nicméně jsem času stráveného v kině rozhodně nelitoval, mnohokrát jsem se smál nahlas a bavil se snad lépe než při This is Spinal Tap. Všichni "čeští profesionální rapeři" jsou totiž ve filmu představeni jako naprostí kokoti, kteří se snaží (špatně) rýmovat o "guns & bitches & rezp3ct", ale ve skutečnosti se stydí před malými dětmi, paří na PlayStation Portable a nejvíc gangsta je, když si ve veřejném parku pyšně zapálí špeka.

Nemám tušení, jestli se režisér snažil udělat z hochů cool frajery a nevyšlo mu to, nebo jestli záměrně sabotoval jejich vytoužený image. Výsledek je ale většinu času velice zábavný. Paradoxně nejslabší jsou scény "na jistotu", ve kterých se tvůrci snaží rappery násilně konfrontovat s něčím, co je jim zcela vzdálené (vážná hudba, český jazyk, Hana Hegerová atd.) - protože v nich hoši ztrácejí nervozitu a snaží se cíleně dělat humor.

11.11.08

Kdopak by se vlka bál - 80%

Presskit tohoto nového českého filmu tvrdí, že je to "rodinný film, dětský horor, dospělá romance a pohádka o Červené Karkulce", a výjimečně nelže!


KDOPAK BY SE VLKA BAL kino trailer from Bionaut Films on Vimeo.

Základem filmu je vpodstatě banální příběh dospělé ženy, která žije s jedním mužem a se svou dcerou, jejímž otcem je jiný muž - který se právě vrátil ze zahraničí a chtěl by jejich vztah obnovit.

Zajímavost KBSVB ale tkví v tom, že značná část filmu je vyprávěna z pohledu oné malé holčičky - šestileté Terezky. Ta nejenže neví, že její táta není její biologický táta, natož aby chápala některé složitější aspekty celého vztahu, ale navíc právě začíná být skálopevně přesvědčena, že její máma je ve skutečnosti mimozemský robot, který nahradil její skutečnou mámu, a že by se s tím mělo něco rychle dělat, než bude Země dobyta. A i ta Karkulka a vlk tam velmi organicky zapadnou, protože o nich máma Terezce právě čte.

Kvalitně napsat a natočit podobný film je extrémně těžké a nevěřil bych, že dnes u nás existuje tvůrce, který by to dokázal. Maria Procházková to dokázala. Před pár lety natočila zajímavého Žraloka v hlavě. KBSVB má podobnou poetiku (trailer nelže a obrazem i audiem celkem vystihuje styl filmu), ale navíc má slušný děj a slušně vykreslené, pochopitelné postavy.

Jednou větou: Je to něco jako Jak se krotí krokodýli, ale není to ani trochu sračka.

Proč tedy dávám "jenom 80 procent"? Jednak proto, že tenhle typ filmů prostě není pro chlapy (ani pro infantilní chlapy) a ani naprosté nadčasové perly dětských rodinných komedií jako Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo S tebou mě baví svět se nedočkají mého dokonalého hodnocení. A pak proto, že představitelka Terezky (t.j. hlavní role) nehraje tak dobře, jak by se hodilo, a občas kazí skvělý dojem, navozený ostatními herci (včetně dětských).

9.11.08

Oni [The Strangers] - 40%

Kristen (Liv Tylerová) a James (Scott Speedman) přijídějí několik hodin po půlnoci do osamělé chaty. Nálada je pod bodem mrazu, protože Kristen právě odmítla Jamesovu zádost o ruku. Brzy ovšem nálada klesne ještě někam hlouběji. Kolem chaty (a také v chatě!) se totiž pohybuje partička lidí v maskách, která hodlá hlavní hrdiny terorizovat - nejdříve psychicky a nakonec i fyzicky. A proč? "Protože jste byli doma."



Základní kostrou by Oni mohli připomínat nedávné Funny Games, ale naprosto v nich absentuje nějaké vysvětlování a dokonce se v nich téměř vůbec nemluví. A je to jasný záměr. Mladý debutující scenárista a režisér Bryan Bertino se vrací ke klasickým principům laciných hororů, nestydí se za to a dokáže slušně vylekat (na novinářské projekci starší divačky občas hlasitě vyjekly strachy).

I když je film dosti slušně natočen (povětšinou ruční kamerou, bez hudby a s působivými ruchy), jeho děj je bohužel strašlivě plytký, s úvodní dlouhou sekvencí o problémech hlavních hrdinů. Celé by se to úplně stejně dobře vešlo do třiceti minut a v některých scénách jsem se značně nudil a začalo mi docházet, k jak úžasným náhodám muselo dojít, aby to terorizujícím všechno takhle krásně vycházelo...

Pokud máte náladu na něco trochu lepšího v podobném nízkorozpočtovém syrovém stylu, pak vám doporučuji Motel smrti (Vacancy).

P.S: Tvrzení, že jde o "film na motivy skutečných událostí" je naprostý bullshit a Bertino ho odůvodňuje tím, že u nich doma kdysi dávno opravdu v noci zaklepal někdo neznámý a hledal někoho, kdo tam nebydlel - a ráno byl vykradený vedlejší dům - ta hrůza!!!

6.11.08

Repo: Genetická opera [Repo! The Genetic Opera] - 20%

V blízké budoucnosti vládne všemu nadnárodní korporace, která prodává lidem orgány na splátky. Když někdo nemůž splácet, navštíví ho Repo Man a orgány mu odebere (nožem a bez narkózy). Vysvětlovat cokoliv víc by nemělo smysl a tvůrci (především ten člověk, co vymyslel sérii Saw) se snažili namontovat do filmu co nejvíc propodivností, bizarních kliček a krve (ale nic, co by dosahovalo nechutnosti série Saw). A je to muzikál.

Místo traileru se podívejte na téměř čtyři souvislé minuty z tohoto filmu:



Tento styl vpodstatě vystihuje celý film. Nevím, jak to působí na vás, ale z mého subjektivního pohledu bych ohodnotil na stupnici od 0 do 5 (pět je nejlepší) asi takto:
  • Hudba: 1
  • Texty: 0 (většinou se nerýmují)
  • Zpěv (resp. "recitace"): 1 (protože je tam Sarah Brightmanová)
  • Choreografie: 1
  • Herecké výkony: 2 (je tam tam Alexa Vega a Paul Sorvino)
  • Výprava:1 (vypadá to jako divadelní představení)
  • Střih a kamera: 1 (ještě že máme ty videokamery - ušetříme za film!)
  • Pochopitelnost: 0 (ale pravděpodobně záměrně)
  • Zábavnost: 0
Richard O'Brien natočil před lety Rocky Horror Picture Show (ano, vím že ho nerežíroval), a chvíli po něm pokračování Shock Treatment. RHPS je dnes superkultovní záležitost, zatímco ST neměl ani finanční ani kritický úspěch a dnes je naprosto zapomenut. Proč? Řekl bych, že ST se nepodařil proto, že se tvůrci zcela cílevědomě snažili kopírovat RHPS. Repo: Genetická opera se také snaží kopírovat RHPS a jde jí to stejně blbě jako to šlo Shock Treatmentu.

Viděl jsem v životě hodně muzikálů, včetně Billyho Kida a kulečníkového upíra. Možná jsem na nějaký zapomněl, ale jsem si téměř jistý, že Repo je z nich nejhorší.

P.S: Pokud by někdo z chtěl tvrdit, že tento film je úmyslně natočen tak špatně a že v tom má být právě ta bžunda, pak to stejně na ničem co jsem napsal nic nemění.

2.11.08

Madagaskar 2 [Madagascar: Escape 2 Africa] - 80%

Na počátku druhého Madagaskaru se naši hrdinové připravují z titulního ostrova odletět. To mě překvapilo, protože jsem žil v domnění, že z něj na konci prvního dílu odpluli lodí. Omyl! Zapomněl jsem, že v úplně posledním záběru jedničky jeden z tučňáků prohodil, že loď nemá palivo!

Kdyby to ale onen tučňák neprohodil, stejně bych se nedivil, kdyby hrdinové Madagaskaru najednou znovu byli na Madagaskaru. Tahle dobrodružství zvířátek, která jsou schopna zpívat, tančit a stavět letadla, si s nějakou logikou děje nedělají starosti.

Takže - k těm letadlům: Král madagaskarských lemurů Julien našim hrdinům postaví letadlo a oni v něm odlétají zpět do newyorské zoo (i když na konci jedničky chtěli tuším někam jinam). S nimi letí také tučňáci (i když na konci jedničky skončili někde v Antarktidě), král Julien, jeho pomočník Maurice, a malá myš (nebo co to je) Mort. Už si nepamatuji, proč s nimi všichni letí, ale zřejmě proto, že se jim všem diváci v prvním dílu hodně smáli.



Letadlo záhy po startu spadne v africkém vnitrozemí a hrdinové se zde setkávají s divokou zvěří, kterou dosud neznali. A následně:

Lev Alex zde nachází své pravé rodiče a je nucen uvažovat o smyslu rodiny, přátelství atd.

Hrošice Gloria si zde najde hrocha, který je velký krasavec (rozuměj: je velmi tlustý), ale nepříliš inteligentní.

Žirafák Melman dále zůstává hypochondrem, ale stane se z něj lékař zdejších žiraf a bojuje se svou nešťastnou (a nevyslovenou) láskou ke Glorii.

Zebrák Marty se skamarádil se stádem zeber a má trauma z toho, když zjistí, že už není unikátní, protože všechny zebry jsou zcela identické jako on (naštěstí ale nakonec zjistí, že on je černý s bílými pruhy, zatímco ostatní jsou bílí s černými pruhy).

Jsou zde ještě jisté další podzápletky (zlý lev, uzurpující si korunu od Alexova otce, boj zvířat s turisty, vedenými brutální babičkou), ale většina z nich je šmahem vyřešena jednou větou či jedním činem ve chvíli, kdy se to tvůrcům hodí. Ale asi už vám došlo, že to všechno je úplně jedno a druhý Madagaskar je (ještě více než první) nelogická praštěná groteska.

Nelogická praštěná groteska, která po technické stránce nemá daleko k dokonalosti. Animace dává všem postávám unikátní charakter. Každé gesto je dokonale propracováno a stylizováno (doporučuji sledovat např. pohledy tučňáků když mluví někdo jiný). Hudba Hanse Zimmera ruluje více než v leckterém historickém velkofilmu (obzvlášť jsem ocenil "I Like to Move it Move it" v depresivní symfonické verzi). Všichni tvůrci filmu byli profesionálové každým coulem a výsledek je dokonalý. Dokonalý sitcom, groteska nebo stand-up comedy. Ale zajímalo by mě, jestli to celé v nějaké fázi natáčení mělo nějaký scénář.

Vpodstatě nevidím nic špatného na tom, natočit film, který je z 95 procent jen nezávazné blbnutí a jeden kulometný gag na druhém. Jenom nechápu, proč už dávno podle Madagaskaru neexistuje dlouhá série dvacetiminutových animovaných večerníčků - pak bych se mohl na blbnutí veselých zvířátek dívat jeden den 20 minut, další den 40 minut dopoledne a dvě hodiny večer, prostě tak jak bych chtěl. A nemusel bych mu věnovat ausgerechnet 90 minut v jednom kuse.

Ci 80% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)

K podobnému omylu u nás dochází maximálně 2x za deset let! (UFD premiéry)

Už už jsem se radoval, že radikální změny mých online účtů proběhly v pohodě a bez vedlejších účinků. Pak jsem ale zjistil, že jsem při přesunování kalendářů omylem smazal svůj kalendář s UFD premiérami, kteří mnozí z vás používali.

Problém není v tom, že jsem o ta data přišel - stejně se při každém updatu generují automaticky z dat UFD. Problém je v tom, že nyní jsem byl nucen založit tento kalendář znovu, a i když se stejně jmenuje a obsahuje totéž, má nyní jinou URL adresu!

Pokud jste si kalendář prohlíželi pouze na mém webu, pak tak můžete činit nadále stejně. Pouze pokud jste používali feed kalendáře (XML nebo ICAL) v nějaké své čtečce, musíte si tento feed změnit na nový, v souladu s instrukcemi.

Pardon.