5.7.09

JitushFilm - recenze "Mrtvý sníh"

Když se řekne Norsko, představím si fjordy, královnu Sonju a Anni - Frid ze skupiny ABBA. Rozhodně si však nemohu vybavit žádný norský film. Mrtvý sníh je tedy patrně mým úplně prvním setkáním s kinematografií této skandinávské země. Jelikož také pocházím z drsných severských krajin (z Liberce), docela jsem se na něj těšila, i přesto, že horor nepatří mezi mé oblíbené žánry.

Ba co více, pohled na vypichování očí, stříkající krev z krkavice a lámání údů (s patřičným zvukovým doprovodem) ve filmu mi činí až fyzickou nevolnost, takže většinou násilné scény přežívám s rukama v dlaních, k velké Františkově nelibosti. Možná je zajímavé, že skutečná krev se mnou nic nedělá (jsem dárcem krve) a fotky reálných různě zohavených těl mi taky nevadí. Ale jakmile se to odehrává na plátně, nevydržím se dívat, ať už jsou násilné scény vyvedeny sebeblběji.



Zombíci v Mrtvém sněhu jsou však namaskováni tak příšerně (skoro jako by film koprodukovala Česká televize) a akční scény tak neakční, že to nic nedělalo ani s mým slabým žaludkem. Film ovšem docela hezky graduje v tom smyslu, že člověka stále nutí v jeho průběhu přehodnocovat názor. Ze začátku se tváří jako další tuctový teenagerský horor ve stylu Blair Witch (skupina mediků odjíždí do krajiny sněhem zaváté, aby v dřevěné chatě několik dní popíjeli pivo a hráli twister, načež se objeví oživlé mrtvoly nacistických vojáků, které začnou studentíky kosit - zkrátka bububu za všechny prachy) a člověk přemýšlí, zda nemá opustit kino. Jenomže postupem času se z laciného námětu začíná klubat celkem slušná veselohra s dobře fungujícími hláškami a mnoha humornými okamžiky. Hloupé masky a kulisy tedy do příběhu zapadají skvěle a režisér Tommy Wirkola bizarním způsobem dokazuje i poslednímu škarohlídovi, že to nemyslí vážně.

Mrtvý sníh u nás nebude uveden v kinech, záhy by se však měl objevit na DVD. Určitě si ho rádi pustíte na večírku s přáteli a budete se báječně bavit. Já se každopádně bavila královsky a vyloženě jsem se během projekce těšila, jak vám přinesu recenzi hororu, na který jsem se vydržela dívat. Dojem mi však zkazila scéna zhruba deset minut před koncem, (spoiler!!!) kdy je jedné slečně zaťata sekyra do krku, ona předlouho kouká na svého přítele, chrčí a skojíká a z pusy jí teče krev. (konec spoileru!!!) Udělalo se mi tak zle, že jsem z kina musela odejít. Takže ani nevím, jestli někdo přežil, ale to je u podobného filmu naprosto druhořadá záležitost.

PS: Nebojte, bude i regulérní recenze od Fuxofta.

6 komentářů:

  1. James Joint: Anni - Frid se narodila v norském přístavu Narvik. Její otec byl německý nacistický voják a matka mladá Norka, která se do něj bezhlavě zamilovala. Že je těhotná, zjistila, až když už byl zpátky v Německu, vážně utrpělo její mentální zdraví a nedlouho po porodu zemřela. Babička Anni - Frid s ní utekla před stigmatem původu do Švédska a usadily se v Eskiltuně. Zbytek členů jsou opravdu Švédi.

    OdpovědětVymazat
  2. "násilné scény přežívám s rukama v dlaních"

    Ruce v dlaních. Nemůžu si pomoct, ale samotná tahle scéna na mě působí násilně až hororově. Následný dodatek o akceptování krve a násilí mimo plátno to jen podtrhuje. Být Fuxoftem, začal bych se bát 8-)

    OdpovědětVymazat
  3. Martin: To je tak dobry, ze to tam necham :)

    OdpovědětVymazat
  4. mondie v tom pripade se omlouvam, cely zivot jsem zil ve lzi!!!

    OdpovědětVymazat
  5. "ruce v dlaních" mi vehnaly slzy do očí :)
    Bůh ví, jestli Ani-Frid nespolupracovala na scénáři, z piety k taťkovi...

    OdpovědětVymazat