29.5.09

Vzhůru do oblak [Up] - 100%

Carlu Fredricksenovi je 78 let a žije sám v malém domku, obklopeném staveništěm. Nedá se říct, že by měl nešťastný život, ale nedá se ani říct, že by splnil své dětské sny. Dá se ale říct, že je mrzout a život se pro něj smrskl na sezení na verandě a vzpomínání. Pak ale dojde k dramatickým událostem, které kulminují odletem celého domu do tajemné ztracené země v Jižní Americe. Je to cesta plná překvapení a jedinou společnost Carlovi dělá osmiletý skautík Russell (kterého Carl nesnáší a kdyby bylo na něm, nebral by ho s sebou).



Před necelým rokem jsem v recenzi na Vall-I napsal: "Nezbývá než znovu konstatovat, že ďáblové z Pixaru nejenže naprosto nemají konkurenci, co se animovaných filmů týče (a nejen těch!), ale že by bylo velmi zajímavé vidět od nich nějaký film, který nebude určený primárně nejmladšímu publiku."

Vzhůru do oblak je dalším krokem k této metě a od prvních okamžiků nabízí divákovi scény a témata, která byste v animovaných rodinných filmech v široké distribuci nečekali. (Neberu prozrazení prvních 10 minut filmu jako spoilerování, ale pokud máte dostatečně silnou vůli, už nic dál nečtěte a prostě jděte do kina).

Film začíná tím, jak malý, asi osmiletý Carl sedí v kině a hltá filmový týdeník o odvážném archeologovi / vynálezci Charlesi Muntzovi, který ve své úžasné vzducholodi objevil skrytý svět, plný neznámých zvířat. Krátce nato se Carl seznámí se stejně starým děvčetem jménem Ellie, které Muntze také velice žere. Skamarádí se a slíbí si, že se jednou do té tajemné země spolu vydají. "Hezká rozehrávka děje", říkáte si v tuto chvíli, "takže teď se vydají do džungle a zažijí dobrodružství s tím Indianou Jonesem".

Nikoliv!

Následuje montáž, ve které se dozvíme, že se Carl a Ellie do sebe zamilují, vezmou se, začnou pracovat v zoo (ona jako průvodkyně, on jako prodavač balónků), začnou šetřit na cestu do Jižní Ameriky, potkají je různé strasti (takže nikdy nenašetří dost), Ellie zjistí, že nemůže mít děti, ale oba se naučí radovat se z jiných věcí. Po mnoha letech konečně našetří dost na letenky, ale Ellie je vážně nemocná a slabá. Carl se o ní stará v nemocnici až do její smrti, načež zůstane sám v jejich starém domě.

Takže na plátně uvidíme během pár desítek sekund sedmdesát let dvou lidských životů, bez jediného slova dialogu, jen s hudbou Michaela Giacchina (který odvádí podstatně lepší výkon než ve Star Treku). Kdyby v tu chvíli film skončil, byl by to dokonalý krátký film, jehož podrobný rozbor by byl lahůdkovou záležitostí pro každého, kdo se kdy o filmařské řemeslo zajímal. Ale film zdaleka nekončí, Carl v sobě najde zbytek odhodlání, sežene tisíce balónků a vydává se na cestu. Se svým domem, se vzpomínkami na Ellie a s náhodným černým pasažérem.

Dovolte mi zdůraznit, že hlavními hrdiny tohoto filmu skutečně jsou osmdesátiletý bručoun a osmiletý kluk (shodou okolností asiat). Tři čtvrtiny filmu se na plátně neobjeví jiný člověk, jenom mluvící pes (protože má high-tech obojek) a pestrobarevný pták (nemluvící). To je veškeré obsazení filmu. A je to opět něco, co rozhodně nezapadá do hollywoodské škatulky "rodinný animovaný film".

Kdybych následný děj filmu popsal čistě faktograficky, připomínal by vám pravděpodobně něco mezi Světem zítřka a Spy Kids. Ano, dočkáme se honiček, šílených vynálezů (bojové dvouplošníky pilotovaná inteligentními psy!) a fyzické komedie ve stylu nejlepších grotesek. Komediální timing je naprosto dokonalý a trochu se bojím, co s ním udělá dabing (hlavní roli mluví Vladimír Brabec). Přitom je ale ve filmu spousta naprosto seriózních okamžiků, kdy se hrdinové chovají naprosto lidsky, rozumně, a dojemně. Mé oko nejednou nezůstalo suché. Vzhůru do oblak dokazuje, že tyto na první pohled neslučitelné prvky je možné skloubit způsobem, který je originální a krásný. Filmy jako Vzhůru do oblak jsou důvodem, proč vydržím ty desítky projekcí nejrůznějších sraček. Protože jednou za půl roku nebo rok uvidím něco takovéhohle...

P.S: V jednu chvíli se Carl dívá na televizi, ve které je vysíláno toto. Nevidíme přitom obraz a slyšíme pouze pár slov, takže nezasvěcenému divákovi, který nezná tento YouTube hit, naprosto unikne, že by na tom mohlo být něco vtipného. Ale mě to dokonale zapadlo do zbytku filmu. S tvůrci Vzhůru do oblak bych si určitě rozuměl a výborně se s nimi pobavil. Bez ohledu na věk jejich hrdinů nebo zamýšlených diváků.

P.P.S: Budou i nějaké kopie bez dabingu a nějaké ve 3D. Ale obávám se, že žádné bez dabingu a současně ve 3D...

28.5.09

Pařba ve Vegas [The Hangover] - 20%

Ženich a jeho tři kamarádi si vyrazí do Vegas. Zde se opijí, zdrogují a druhý den ráno zjistí, že ženich někam zmizel, jeden z nich přišel o zub, v hotelovém pokoji je hrozný brajgl, ve skříni nemluvně a v koupelně živý tygr. Nepamatují si ale vůbec, co se v noci dělo. Za 24 hodin má být svatba, takže se vydávají hledat po Vegas stopy svého nočního řádění a především ženicha.



Nemám nic proti úplně debilním komediím o zhulencích / idiotech / opilcích. Například se mi velmi líbily filmy Big Hit nebo Zahulíme, uvidíme. Celkem mě potěšily i blboučké komedie Starsky a Hutch nebo Road Trip. Obě naposledy zmíněné režíroval Todd Phillips. A Todd Phillips režíroval také Pařbu ve Vegas, která je strašná.

Není problém v tom, že film je vulgární, sexistický, rasistický atd... Problém je v tom, že pokud takový film není vtipný, pak ta vulgárnost, sexismus a rasismus opravdu bolí a je nepříjemné se na to koukat.

"Nevtipnost" se dost těžko objektivně definuje. Děj nemá naprosto žádnou logiku, ale existují přece i nelogické komedie, které jsou vtipné. Na závadu ale možná je takový druh nelogiky, při kterém se ta nějaká postava začne bez jakéhokoliv vysvětlování z minuty na minutu chovat úplně jinak a chtít něco jiného, než chtěla do té doby, a nikdo kolem se nad tím nepozastaví.

Z povětšinou neznámých herců mě mírně bavil jenom ten, který připomínal homeless verzi Joaquina Phoenixe, a to proto, že byl ze všech postav úplně největší debil a cokoliv řekl, to bylo nějak zcela absurdně debilní a konzistentní v tom, jak to bylo nekonzistentní se vším, co se dělo okolo něj. Ostatní postavy pořád mluvily o tom, že "tohle nesmíme", "tohle musíme" a "když uděláme tohle, stane se tohle", což mi bylo v tomto druhu filmu úplně fuk a nikomu jsem ani v nejmenším nefandil a nesoucítil s ním.

Při natáčení komedií často dochází k tomu, že aby měl film dostatečné tempo a humor, vystříhají se z něj některé pomalejší scény, které ten humor a tempo nemají. Pařba ve Vegas vypadá, jako kdyby někdo slepil dohromady film z těchhle vystřižených scén!

P.S: Ten Mike Tyson u piána, co je v traileru, v samotném filmu není (tedy je tam Mike Tyson [patří mu ten tygr], ale nezpívá u piána).

26.5.09

Nedodržený slib [Nedodržaný sľub] - 60%

Slovenský film (podle skutečných událostí) o židovské rodině, kterou zničila druhá světová válka (a především o jednom jejím mladém členovi).



Nedodržený slib potěší tím, že je řemeslně velmi dobře zvládnutý (ve srovnání s průměrně ubohým česko-slovenským průměrem). Například se mi velice líbila hudba (Michal Novinski), povětšinou neokoukaní herci a ocenil jsem výpravu, která navozovala dojem, že se se koukám na film někoho, kdo rozuměl svému řemeslu. Rovněž režisér Jiří Chlumský odvedl nesrovnatelně lepší práci, než ve svém strašlivém předchozím filmu Prachy dělaj člověka.

Podobně jako v Prachy dělaj člověka ale doplatil na scénář. Nevím, nakolik děj filmu odpovídá proklamovaným skutečným událostem, ale asi dost, protože prostě není moc zajímavý. Hlavní hrdina měl jistě zajímavý a pohnutý život, ale to neznamená, že když ho natočím a splácnu do filmu (dost dlouhého, dvouhodinového), bude to také zajímavé.

Zajímavý, téměř montypythonovský moment nastane v první třetině filmu, kdy hrdina dostává od bratra z pracovního tábora dopisy "Přijeď sem za mnou, hrajeme tady fotbal a potřebujeme dobrého fotbalistu!", hlavní hrdina tam přijede a až na místě zjišťuje, že mu bratr zapomněl napsat, že se z tábora nedá svobodně odejít. Prostě to při tom všem fotbale zapomněl do dopisu napsat. Oops.

V tu chvíli jsem tedy zbystřil pozornost, ale zbytečně, protože se o tom dále nemluvilo (no co, zapomenout něco napsat do dopisu může kdokoliv) a sledoval jsem, jak hrdina uniká před nepřáteli židů (což byla tehdy značná část světové populace), skrývá se v plicním sanatoriu, v klášteře, mezi partyzány a nějak to doklepe až do konce války.

Ve většině zmíněných segmentů se nestane nic moc zajímavého a především nic moc, co by souviselo se segmenty předchozími nebo následujícími (a někdy ta souvislost je špatně odvyprávěna, viz ten divný okamžik s fotbalem nebo to, když se hrdina najednou přesune z nebezpečného prostředí někam úplně jinak a nedozvíme se, jak se mu to povedlo). Chápu, že tvůrce hnala snaha tlumočit divákům tragický příběh (většina hrdinovy rodiny podle očekávání neskončí dobře, byť to na plátně nevidíme), ale bez ohledu na to, jaký ten příběh doopravdy byl, tahle jeho filmová verze není dostatečně zajímavý film na to, aby mohl mít dvě hodiny.

P.S: Ve filmu hraje pár českých herců (včetně Ondřeje Vetchého ve velmi podstatné roli) a všichni jsou nadabováni (někým jiným) do slovenštiny, což na mě působilo velice rušivě.

23.5.09

Krvavé pobřeží [Chi bi / Red Cliff] - 60%

Historický text "三國演義" je pro Asiaty něco jako pro nás "Staré pověsti české". Je to velmi nadsazené vyprávění o historických událostech druhého a třetího století našeho letopočtu, kdy spolu válčily tři velké čínské klany (text samotný vznikl o cca. 1000 let později). Intriky, obrovské bitvy, zrady, romantika atd...

Ne, nejsem sinolog a celé toto dílo znám spíše pod anglickým názvem "Romance of the Three Kingdoms", z toho prozaického důvodu, že mám rád japonskou videoherní sérii "Dynasty Warriors" v rámci které vyšlo už skoro tucet her, všechny na motivy stejných bájí. Tyto hry mají většinou 20 až 30 hrdinů, se kterými běháte po bitevních polích a zabíjíte stovky a tisíce nepřátel, přičemž občas přiběhne někdo další s nezapamatovatelným jménem a něco na vás křičí, a vy netušíte, jestli je to spojenec nebo nepřítel a co z toho jeho křiku vyplývá.

Takže když jsem se dozvěděl, že John Woo bude režírovat velkofilm, který by se dal se značnou mírou nadsázky chápat jako adaptace mé oblíbené videohry (respektive její části), pochopitelně jsem se těšil...



Úvodem upozorňuji, že ačkoliv film původně vznikl jako mnohahodinové epické dílo, v našich končinách se bude promítat výrazně zkrácená, pouze dvouapůlhodinová verze, určená pro mimoasijské obecenstvo - a pouze tu jsem viděl.

Nevím, jestli za to může ono zkrácení, ale výsledný dojem mi v mnoha ohledech připomínal výsledný dojem z oné výše zmíněné série videoher. I zde vystupuje mnoho postav, které jsou představovány krátkými titulky jako "Fu Ka, druhý stratég ministra Chu Cky dynastie Alb Ert" v tak kulometném tempu, že jste jich třetinu zcela zapomněli dávno předtím, než jich byla představena polovina. Protože jsou všichni asiaté, mnohé z nich od sebe nerozeznáte, a na rozdíl od videohry (kde má každý klan jinou dominantní barvu oděvu) se vám budou značně plést (ani si nesesadíte dohromady, které armády patří ke kterým generálům).

A teď trochu vážněji:

Je vidět, že film byl velice drahý. Spousty statistů, spousty triků atd...

Zároveň je vidět, že John Woo ne zcela zvládá to všechno synchronizovat a místy nejsou scény tak efektní a výpravné, jak by se za ty peníze slušelo. Nejpřekvapivější asi je, že akční scény jsou místy dost nepřehledně sestříhané. A tím nemyslím výše zmíněný problém s identifikací, ale to, že záběr jak někdo letí vzduchem nenavazuje správně na následující záběr, ve kterém dopadá na zem, například. Za mnohé z toho možná může ono výše zmiňované zkrácení, ale každopádně mě to u akčního mistra Woova formátu překvapilo.

Nebojové scény (t.j. asi polovina filmu) se pak nesou ve znamení piklí, zrad a tajných plánů, které mi přišly roztomile pohádkové naivní (což je zcela v pořádku!), pokud jsem u nich přibližně chápal, kdo je proti komu.

Nejméně podařené jsou klidné scény, ve kterých se někdo (většinou hrdinky) pokouší vylévat své city. Ty zůstávají daleko, předaleko za čímkoliv z Tygra a draka.

Jak vidíte, můj hlavní problém s tímto filmem (s touto jeho verzí) spočíval v tom, že jsem měl guláš v tom, kdo je proti komu a jestli ten, kdo je právě na plátně, je tentýž, co byl na plátně v předchozí scéně. Film pro mě tudíž byl jen sérií více či méně vydařených sekvencí, které postrádaly návaznost. Pokud jste sinologové nebo jste hráli "Dynasty Warriors" ještě víc než já, tak pravděpodobně budete spokojenější.

This is fucking distracting!

And worst of all, they are eating all our sand... TRANSFORMINATORS!

UPDATE: Ještě více distractng je tento trailer na film Jménem krále, který kupodivu není remakem tohoto od Uwe Bolla...

UPDATE 2 (odpověď na dotaz v komentářích): Ta hudba v tom českém traileru je z traileru na Pána prstenů: Dvě věže, což je mírně upravená hudba ze soundtracku Rekviem za sen.

21.5.09

Terminator Salvation - 60%

Bitva o budoucnost lidstva začíná dnes! Počtvrté...



Je bez debaty, že od konce prvního Terminátora, nebo nejpozději od začátku druhého Terminátora je tato sága plná časoprostorových paradoxů (pokud byste náhodou nechápali, co tím myslím, tady to je vtipně shrnuto - včetně následků dalších dvou dílů a televizního seriálu). Navzdory těmto paradoxům byly první dva díly super badass a třetí dost slušný (aspoň jsem ho tehdy tak vnímal - od té doby jsem neměl nutkání vidět ho znovu).

No a teď přichází čtvrtý film, který se odehrává převážně v roce 2018. A hned po úvodních vysvětlujících titulcích nastává problém s tím, že nemáme vůbec jasno, v jaké z těch několika alternativních budoucností se vlastně odehrává - nebo v nějaké úplně nové, která dosud v žádném filmu ani seriálu nebyla?

John Connor (Christian Bale) má najednou britský přízvuk a svým chováním a vzhledem ani v nejmenším nepřipomíná Johna Connora z dvojky nebo trojky. Skoro to vypadá, jako kdyby šlo o nějaký "reboot". Zatímco jsem povstalce původně chápal jako partičku ušmudlaných lidí, živořících někde ve sklepě, v tomto filmu to je profesionálně vycvičená a vyzbrojená armáda s bojovými helikoptérami a letadly, a s nejméně jednou velkou ponorkou. To ovšem nemyslím jako kritiku (zatím) - jen jako upozornění, že film se neodehrává ve světě, který jsem já (a odvážím se tvrdit, že i většina ostatních fanoušků) očekával.

Kritika začíná ve chvíli, kdy si uvědomíte, že v průběhu celého filmu téměř vůbec nenahlédneme "pod pokličku" celého toho světa a až do závěrečných titulků netušíme, jak vlastně tento svět funguje, jak a proč spolu kdo bojuje a čeho chce kdo dosáhnout: (pokud jste nesledovali žádné zprávy o natáčení nového Terminátora, následující odstavce obsahují mírné spoilery)

Jak už jsem psal, většina Odboje je na vojenských základnách a je velmi profesionálně vyzbrojená a vojensky organizovaná. Kromě toho ale existují roztroušené hrstky povstalců, kteří jsou vyzbrojeni špatně, nemají co jíst a dokonce snad netuší, že existuje nějaký "hlavní Odboj" (ale to je vlastně blbost, protože později vidíme dojemnou montáž, ve které všechny tyto buňky poslouchají vysílání "hlavního Odboje"). Jedním z nich je mladý Kyle Reese (Anton Yelchin, Čechov z nového Star Treku), který žije s malou roztomilou němou holčičkou (jedna z mnoha nesnesitelných a zbytečných postav filmu) v troskách San Franciska. Zdá se, že v celém městě nežije nikdo jiný, jen oni dva. A občas se městem projde Terminátor, kterého oni zabijí.

S Kylem Reesem se v San Francisku setká Marcus Wright, který je poněkud mimo, protože si naposled pamatoval, že je rok 2003 a on jde ve vězení na popravu. A teď najednou - coto? - rok 2018, San Francisco v troskách, chodí tady nějací vraždící roboti, a zachrání ho před nimi mladý kluk a němá holčička. Marcus Wright se Kylea Reese zeptá, co se stalo s lidmi, a dozví se, že "Jsou pryč a může za to Soudný den a stroje". Nato se Kyle Reese zeptá, odkud Marcus je, a dozví se, že z roku 2003. A tím to skončí, vše je vysvětleno, a nikdo se dál toho druhého nezeptá na žádnou z těch dvaceti otázek, která v tu chvíli tíží každého soudného diváka. Například "Proč ti dva pořád žijí v těch troskách?" nebo "Není něco trochu divného na tom, že si Marcus nepamatuje, kde byl posledních 15 let?" Jistě nebude spoiler, když vám "prozradím", že Marcus je ve skutečnosti kyborg vytvořený z odsouzencova těla (který o sobě neví, že je kyborg) - je to totiž řečeno už v traileru. To ale nevysvětluje, proč to nezajímá ostatní filmové postavy (ledaže ty by to věděly, protože si pamatují trailer na Terminator Salvation, který viděly v roce 2009).

Záhy se ukáže, že hlavním hrdinou filmu není Kyle Reese ani John Connor, nýbrž Marcus, který se chce dostat do Skynetu, pravděpodobně proto, aby zachránil Kylea, který tam byl unesen. Píšu pravděpodobně, přestože mám film doma na disku, viděl jsem ho několikrát a při jeho překládání jsem se snažil chápat, proč kdo dělá to, co dělá (je to při titulkování užitečné), ale opravdu mi nebylo příliš jasné, proč se vlastně snaží Marcus dostat do Skynetu. Stejně tak jsem nepochopil, proč stroje nejdříve chtějí Kylea polapit a zabít (čímž má dojít k tomu, že nebude poslán do minulosti, neudělá Sáře Connorové dítě, nenarodí se John Connor a roboti tak vyhrají válku - zvláštní argumentace kruhem, ale budiž), pak ho polapí, identifikují a nechají sedět v cele, aby mohl být zachráněn...

No a konečně, John Connor: V úvodních titulcích se píše, že "někteří ho mají za spasitele", ale v průběhu celého filmu se nikdo nezmíní o tom, jaké procento ho za toho spasitele má a proč vlastně. Chová se jako tuctový důstojník Odboje a fakt, že za pár let pošle někoho časem zpět, je zjevně před všemi postavami utajen. Těšil jsem se na scénu, kdy bude Kyleovi vysvětlovat "Hele, já tě budu muset poslat časem zpět, tam najdeš jednu ženskou, ochráníš ji před Terminátorem a kdyby ti přišla sympatická, tak se s ní vyspi. Ne, netlačím na tebe, fakt ne, ale klidně se s ní vyspi! Teda, vlastně je dost důležité, aby ses s ní fakt vyspal! A bez gumy!!!" Ale samozřejmě, nic takového (ani nic vzdáleně podobného) se ve filmu nestane, tvůrcům je to úplně jedno a jde jim pouze o to, jak něco dalšího efektně vyhodit do vzduchu.

A dlužno říct, že tvůrci filmu vyhazují věci do vzduchu hezky efektně! Honiček, přestřelek i mlátiček je celkem dost a kdybych neviděl Transformers a Benjamina Buttona, tak bych si pravděpodobně říkal, jak úžasně už jdou dneska dělat velcí bojoví roboti a nahrazování obličejů jinými obličeji. Takhle jsem si ale musel říct, že velkých bojových robotů bylo v Transformers desetkrát víc a dokonalého nahrazování obličejů bylo v Benjaminu Buttonovi stokrát víc...

Problém Terminator Salvation není v tom, že se nedrží "pravidel hry". Problém je v tom, že se mu ani nepodaří ta pravidla hry nastínit. Například si celý film myslíte, že se bojuje o zlikvidování celého Skynetu a totální vítězství nad stroji, a až při závěrečném monologu, který se zapíše do zlatého fondu WTF (najdete ho v komentářích pod recenzí!), se dozvíte, že tomu tak není a že jste asi špatně rozuměli (ale nerozuměli, převinul jsem si to!).

A přes monolog se dostáváme k dialogům, které jsou často vpravdě pekelné a nedávají smysl nikomu, kdo je schopen zpracovat tři po sobě násedující věty. Například z vět "Ten kyborg věří, že to, co říká, je pravda" a "Ten kyborg tvrdí, že Kyle Reese je ve Skynetu" si velení okamžitě vyvodí, že "Kyle Reese je ve Skynetu", bere to nadále jako fakt a nikdo se tomu nediví. Obávám se, že na vině je nejen několikanásobné přepisování scénáře, ale také dodatečné úpravy filmu (konec se údajně přetáčel poté, co byl prozrazen původní konec, a výsledek je strašný) - možná proto jsou ve filmu postavy a celé skupiny lidí, které neslouží žádnému účelu, řeknou pár vět a pak mizí v propadlišti dějin. Je to všechno o to smutnější, že Sam Worthington (Marcus) i Yelchin jsou ve svých rolích tak dobří, jak jen jim to hloupý scénář dovolí (Bale má evidentní problém udělat si jasno v tom, koho vlastně hraje).

V novém Terminátorovi je buď moc Michaela Baye nebo moc málo Michaela Baye. Byl bych schopen akceptovat kompletní změnu tónu filmu (jistým zvráceným způsobem se mi líbil Highlander II) a ignorovat, že několikapatrový robot někam přijde (po rovině) zcela neslyšně nebo že hrdina (člověk) je několikrát odhozen do plechové zdi takovou silou, až ji zdemoluje, a nic se mu nestane. Mohla by to být velká zábava, kdyby se mezitím tvůrci nepokoušeli o seriózní pohled do duše hrdinů a probouzení citů.

Je mi především líto, že tento film režíroval člověk jménem McG (nikoliv "MCG"!), který předtím režíroval oba díly filmových Charlieho andílků. Kdyby ho totiž režíroval kdokoliv jiný, mohl bych tuto recenzi uzavřít větou "Terminator Salvation vypadá jako kdyby se režisér Charlieho andílků pokoušel natočit seriózní hardcore sci-fi" a všichni čtenáři by s otevřenou pusou koukali, jak hrozně originální a přitom výstižný příměr jsem vymyslel.

Místo toho musím teď napsat, že Terminátor Salvation je "poměrně ucházející akčí sci-fi podívaná pro nenáročného diváka". Ale podobně jako u Vetřelců vs. Predátora platí, že s ohledem na předchozí díly je to vlastně velmi kritické hodnocení a další zničená filmová série. Nedík, pánové.

Nechtěl by J.J. Abrams udělat reboot?

19.5.09

Na odstřel [State of Play] - 60%

Ostřílený (a obtloustlý) novinář (Russell Crowe). Jeho mladá, pohledná, začínající kolegyně (Rachel McAdamsová). Jeho školní kamarád, nyní vlivný senátor (Ben Affleck), jehož asistentka (a pravděpodobně milenka) zahyne za podezřelých okolností. A ještě asi půl tuctu dalších. Spiknutí, vraždy a nelítostné uzávěrky šéfredaktorky (Helen Mirrenová)...



Jde o remake stejnojmenného britského seriálu (který se odehrával v Británii) a je vidět, že originál vznikl už před pár lety, protože Crowe a McAdamsová ve filmu nahlížejí na Internet a blogování jako... no asi jako před deseti lety.

Režisér Kevin Macdonald (Poslední skotský král) dává filmu velmi slušné tempo a atmosféru, za vydatné pomoci hudby, střihu a svícení. Tak slušné, že jsme teprve po skončení filmu, na společném obědě s kolegy, zjistili, že jsme vlastně vůbec nepochopili některé zásadní zvraty (jako třeba "Odkud se Affleckova žena dozvěděla o těch penězích? Pokud od Afflecka, odkud to věděl on?? Proč z toho novináři vyvodili to, co z toho vyvodili???"). Ale zajímavé je, že několik takových celkem zásadních nejasností nám nijak příliš nebránilo v tom, abychom si film celkem užili a společně zalitovali, že neměl lepší scénář.

Možná bude také problém v tom, že na vás z plátna létají obrovské spousty informací velkou rychlostí a občas je vyžadováno, abyste se orientovali ve věcech, ve kterých se český divák moc neorientuje (viz např. Zodiac). Jako třeba proč hlavnímu hrdinovi říkají "Yinzer", když se nijak podobně nejmenuje a nevypadá dvakrát židovsky. Ono totiž: "This is a reference to a person from Pittsburgh, PA. The term "yinz", or "yinz guys" is a term used by Pittsburghers meaning "you all". This is further supported by the various Steelers paraphernalia in McAffrey's apartment and a Steelers tank top worn by McAffrey." Tak proto.

Sherlock Holmes trailer!

Na Yahoo Movies (a záhy jistě i jinde) je k dispozici první trailer na novou verzi Sherlocka Holmese (od guye Ritchieho). Čekal jsem ledacos, ale tímhle jsem dost překvapen. Trochu mi to připomíná Adéla ještě nevečeřela a pořád si myslím, že je to divně obsazeno a Jude Law a Robert Downey Jr. si měli prohodit role (za kreténa přece měl vždycky být vždycky Watson!).

17.5.09

Poslední dům nalevo [The Last House on the Left] - 80%

Mladá Mari a její kamarádka nemají štěstí: Náhodou se připletou do cesty partičce zločinců. Ti Mari brutálně znásilní a obě děvčata zabijí. Nebo si to aspoň myslí. Postřelená Mari ale přijde k sobě a pak se doplazí bouřkou a bahnem několik kilometrů ke svým rodičům do chaty. Osud tomu ale chtěl, že v domku pro hosty právě přespává ona partička násilníků. Když se rodiče postarají o základní ošetření Mari a zjistí, že v bouřce není možné utéct ani nikoho kontaktovat, rozhodnou se vzít věci do svých rukou...



Na projekci Posledního domu nalevo jsem po nedávných zkušenostech s novým Pátkem třináctého, Krvavým Valentýnem a Hannah Montanou ani nechtěl jít, ale nakonec jsem šel a nelitoval!

Neznámý řecký režisér (debutující v USA) natočil s neznámými herci film, který patří k nejlepším, jaké jsem v posledních měsících viděl. Nikoliv k nejlepším hororům nebo slasherům, ale k nejlepším filmům bez ohledu na žánr, a to ve všech ohledech - například si nepamatuji, kdy bych u podobného typu filmů naposledy ocenil kameru, střih nebo hudbu (John Murphy - Sunshine).

Má drahá polovička nemůže ve filmech vydržet násilí. Není schopná poslouchat lámání prstů v Blade Runnerovi nebo se dívat na sekáček v hlavě ve Watchmenech. Má drahá polovička tudíž nikdy neuvidí úžasné věci jako Klub rváčů nebo Bad Taste. Takových lidí je jistě na světě víc a Poslední dům nalevo je ještě o několik řádů dál než výše zmíněné filmy. Značná část diváků (například 99 % žen) prostě nebude schopna se na mnohé jeho scény dívat, natož aby nějakým způsobem přemítala o tom, jestli jsou nebo nejsou dobře natočené a "užívala si to" (v libovolném smyslu těchto slov).

Ale ony dobře natočené jsou.

Ve filmu je brutální znásilnění a několik brutálních smrtí. Nejsou to efektně nasnímané exhibicionistické scény jako točí Marcus Nispel nebo tvůrci Saw. Při znásilnění nevidíme jediné políčko filmu, které by samo o sobě bylo nepřístupné. Při většině smrtí a násilí nestříká moc krve. Ale je to všechno zahráno a natočeno způsobem, který je extrémně působivý, a to i proto, že jsou dobře a realisticky natočené nenásilné scény a máme tudíž dobrou představu, co a jak kterou postavu motivuje. A protože je to tak extrémně dobře natočeno, rozhodně není příjemné se na to dívat - a to ani pro člověka, který se dobře baví u Bad Taste nebo Tokyo Gore Police. A v tom se skrývá filosofická otázka: Jakou pointu vlastně má dívat se na film, který je tak dobře natočen, že je extrémně nepříjemné ho vydržet? Tohle opravdu není o tom, abych se pak vytahoval pře kamarády "Hehe, já ani oko nepřimhouřil a koukal jsem celou dobu, bylo to slabý kafe, hehehe..."

Ale tuto analýzu raději přenechme někomu, kdo umí lépe analyzovat.

Uzavřel bych to tím, že jde o po všech stránkách kvalitní film, který je pro značnou část diváků velmi, ale velmi nestravitelný.

P.S: Jde o remake filmu Wese Cravena z roku 1972, který jsem neviděl a netuším tudíž, do jaké míry ho nová verze kopíruje.

15.5.09

Noc v muzeu 2 [Night at the Museum: Battle of the Smithsonian] - 40%

Larry Daley (Ben Stiller) už nedělá hlídače v newyorském muzeu, ale přichází se sem rozloučit s oživlými exponáty z prvního dílu, než bude většina z nich odvezena do Smithsonian Institution což je obrovský muzejní komplex ve Washingtonu D.C. Odsud mu brzy zavolá miniaturní kovboj Owen Wilson a informuje ho, že je zde nějaký zlý faraon (Hank Azaria), který chce "hodné" exponáty zotročit / zlikvidovat a pak ovládnout svět. Takže Larry rychle spěchá do Washingtonu D.C...



Už jsem v životě viděl v kině ledacos, ale snad nikdy jsem neviděl film, který by byl tak drahý, tak strašně přeplácaný a přitom tak obsahově prázdný, sterilní a nudný. Při jeho sledování se mi vrátily nepříjemné vzpomínky na poslední Mumii, ale Noc v muzeu 2 je ještě o trochu horší.

Ve filmu se objeví spousta skvělých komiků. Málokdo z nich ale může svou komiku předvést - téměř všechny role jsou vlastně jen camea, s výjimkou Amy Adamsové, která je jako Amelie Earhartová opravdu k nakousnutí. Ale i její postava postrádá jakoukoliv motivaci a smysl. Prostě ve filmu jen tak JE, aby se Stiller mohl průběžně hašteřit s něžným pohlavím a zálibně po něm pokukovat. Motivaci ostatně postrádá i hlavní padouch, který chce "ovládnout svět", aniž by specifikoval, k čemu mu to bude, když s nejbližším východem slunce opět ztuhne v muzejní exponát.

Ve filmu jsou nápady na 30 úžasných celovečerních fantasy filmů, ale nic není využito. V galerii muzea například zjistíme, že obrazy ožily a je možno do nich vstupovat. Je to použito k půl tuctu vteřinových vtípků a pak se děj žene dál. Hrdinové skočí do slavné fotografie "Námořník líbá na ulici sestřičku po skončení války", chvíli se tam prohánějí po černobílém New Yorku, pak zase vyskočí ven a film pokračuje. Tvůrci filmu opakovaně přicházejí s bizarními piklemi a nadpřirozenými pravidly, která o chvíli později sami ignorují a porušují, aniž by se nad tím kterákoliv postava ve filmu pozastavila. Jak se hlavní hrdina tak rychle přesunuje mezi dvěma pobřežími USA s mnohatunovým nákladem? Proč Ivan Hrozný, Napoleon a Al Capone (každý s vlastní armádou) slouží nechopnému faraónovi s pár kopiníky? Proč kamenný Abraham Lincoln pomůže klaďasům mávnutím ruky zlikvidovat asi pětinu záporáků a pak najednou odejde, takže klaďasové nadále zůstávají v ohrožení života a musejí hledat jiná (nesmyslná) řešení? Proč se některé oživlé exponáty navzájem znají a jiné ne? Proč indiánka vyráží do boje po boku generála Custera, aniž by jí to přišlo nepřijatelné, nepatřičné, nebo to aspoň nějak vtipně okomentovala? Jak to, že někdo natočí pro muzeum naučný holografický film, ve kterém Theodora Roosevelta hraje herec, který vypadá a mluví přesně jako oživlý pohádkový Theodore Roosevelt, kterého autor toho naučného filmu nikdy nemohl vidět? A tak dále, znovu a znovu, nepřetržitě celý film... (Ještě jsem se chtěl rétoricky zeptat, odkud faraóni mohli znát desítkový zápis Ludolfova čísla, ale to byl možná záměrný vtip.)

Může vám připadat nesmyslné, že pohádkové fantasy vyčítám nelogičnosti, ale i ty pohádky musí mít svou logiku. Měla ji i Arabela, Tajemství hradu v Karpatech, Což takhle dát si špenát, nebo jiné pohádkově-fantastické podívané, které běžně označujeme za "bláznivé". Nemají ji kreslené grotesky a ty Noc v muzeu 2 občas připomíná. Když se ale Scooby-Doo s partou prohání po bláznivém začarovaném muzeu, skáče do oživlých obrazů a prchá před mumiemi, dá se to vydržet 10-15 minut. Nikoliv hodinu a tři čtvrtě!

P.S: Film u nás bude uváděn pouze v dabované verzi, ale odvážím si tvrdit, že tentokrát je to celkem jedno a moc mu to neuškodí.

12.5.09

Víno roku [Bottle Shock] - 40%

V 70. letech došlo k tomu, že se Brit, žijící ve Francii (Alan Rickman), rozhodl uspořádat ochutnávku vína (ve Francii), ve které by spolu soutěžila francouzská vína s kalifornskými. Většinu film sledujeme, jak se kalifornský vinař (Bill Pullman) a jeho syn (Chris Pine, Kirk z nového Star Treku) snaží udržet vinici finančně nad vodou (a k tomu sem tam nějaký humor se snobským Rickmanem a milostnými problémy Pullmanova syna). Teď zpětně si uvědomuji, že se toho ve filmu vlastně moc nedělo a přesto měl skoro dvě hodiny...!



Víno roku mělo předpoklady stát se něčím podobně pohodovým jako Bokovka, ale výsledkem je něco zmateného, plného šlápnutí vedle, co spíš připomíná Scottův Dobrý ročník.

Film prý vznikl na motivy skutečných událostí, ale jsem si na 99% jist, že 99% těch událostí ve skutečnosti proběhlo jinak, protože naprostá většina zvratů ve filmu jsou přesně takové ty zvraty, nad kterými obracím oči v sloup v druhořadých telenovelách. To ještě neznamená, že jde o špatný film. Klidně bych se podíval na film o víně, který je plný klišé! Problém je v tom, že ta klišé nejsou dobře zrežírovaná a opakovaně jsem se přistihl, že přesně vím, jaká scéna bude následovat, ona opravdu následovala, a byla natočena podstatně nepovedeněji a nudněji, než jsem se těšil. To se plně týká i hereckých výkonů. Režírovat Alana Rickmana v roli snobského Brita tak, aby byl nudný, na to musí být režisér opravdu umělec.

Vzhledem k tomu, že za scénář i režii je zodpovědný stejný člověk (Randall Miller), padá většina viny na jeho bedra. Pokud natočí film velmi volně podle skutečných událostí a já se přistihnu, že bych se radši díval na dokumentární film o těch událostech, tak je něco v zásadním nepořádku...

10.5.09

Obrazová hádanka

Jestlipak uhodnete, co jsou zač tyhle dva obrázky? (Odpověď dole pod nimi)





Odpověď: Jsou to přebaly dvou různých zahraničních distributorů k české komedii Tajemství hradu v Karpatech!

9.5.09

Tulpan - 60%

Víme dávno, že v Kazachstánu mají rajcovní reportéry, rajcovní gangsta rap, takže teď zbývá už jen podívat se na první kazašský film v našich kinech za... no, za hodně dlouhou dobu.

Ondas žije uprostřed stepi v jurtě (pomáhá strýcovi pást ovce) a sní o tom, že si jednou pořídí nevěstu, stádo a vlastní jurtu. Sní o krásné dívce jménem Tulpan, žijící nedaleko (tj. méně než jeden den cesty od něj), ale dosud ji ani pořádně neviděl..



Nejdůležitější pro atmosféru filmu jsou skutečnosti, že:
  • v něm hraje celkem asi 9 lidí, z toho čtyři v epizodních rolích, a všichni jsou prý neherci
  • se celý odehrává ve dvou jurtách uprostřed stepi (a na traktoru)
  • je točený ruční kamerou, většina záběrů má několik minut a myslím, že ani jeden z nich nemá pod minutu
Tulpan je jeden z těch filmů, k jehož tvůrcům mám úctu, protože je evidentní, že svému řemeslu rozumějí a dokážou svým dílem říct to, co jím říct chtějí. Prostředí, ve kterém se film odehrává, je fascinující, a situace hrdinů, pro které je "hlavní město" něco stejně pohádkového jako "Amerika", je buď ubíjející nebo povznášející a očišťující - podle toho, jak se divák cítí. Také velmi oceňuji, jak tvůrci buď donutili neherce (a ovce) dobře hrát, nebo natáčeli každý záběr tolikrát, až z mohli z různých verzí vybrat tu, která vypadá jako dobře zahraná.

Na druhou stranu je pravda že, jsem několikrát v průběhu filmu vážně uvažoval o tom, že odejdu před koncem, protože kdykoliv začal záběr na osamoceného mlčíčího chlapíka v pustině, bylo jasné, že se nejméně příští tři minuty budeme dívat na osamoceného mlčícího chlapíka v pustině, budeme slyšet jenom foukající vítr a kamera se bude hýbat jen proto, že kameramana začne bolet ruka.

Naprosto souhlasím s recenzí Variety, ve které se o Tulpan píše, že "Achieves a Tarkovsky-like majesty". Dost podobný "pocit vznešenosti" jsem měl z té poloviny Stalkera, kterou jsem vydržel...

6.5.09

Jak jsem si v Tokiu užíval Star Trek

Překládal jsem titulky k mnoha sci-fi a comicsovým filmům, mimo jiné ke dvěma (nebo třem?) posledním Star Trekům, které byly uvedeny v našich kinech. Tudíž jsem samozřejmě měl titulkovat i nejnovější Star Trek J.J. Abramse, ale zdálo se, že to bude dost narychlo, neboť jsem 15. dubna měl opustit republiku a navíc ve stejnou dobu měl dorazit i Wolverine.

2. dubna přichází mailem první polovina dialogové listiny Star Treku. Zběžně si ji prohlížím a čekám až dorazí film. 15. dubna mám letět do Tokia, takže času není moc, ale já to zvládnu. Mezitím využívám ilegální nehotové kopie z Internetu, abych si připravil překlad Wolverina, jehož oficiální filmová kopie taky ještě nedorazila. Zakládám diskusní klub (pozor, spoilery ohledně děje filmu!), abych překlad konzultoval se Star Trek fanoušky (stejně jsem to dělal při překládání předchozích dílů a osvědčilo se to).

V pátek 3. dubna přichází zbytek listiny. Film prý dorazí ve středu 8. dubna. Ozývá se mi po internetu Radim Rouče, překladatel knižní adaptace nového Star Treku (a samozřejmě Star Trek fanoušek), a tvrdí, že "Byl s Bontonfilmem dohodnut, že fim měl titulkovat on" (aniž předtím cokoliv pro kina titulkoval), a že mi tedy aspoň poradí s překladem. Ověřuji si, že knižní adaptaci skutečně překládá a že na titulkování filmu skutečně s nikým dohodnutý nebyl.

Přes víkend v pohodě dokončím Wolverina, ve kterém se moc nemluví. Nejvíce práce dá zjišťování, jestli existuje nějaká ustálená česká transkripce jména "Kuekuatsheu" z legend kanadských indiánů (což samozřejmě bude 99,99% diváků tohoto filmu úplně jedno).

Po víkendu doráží oficiální verze Wolverina a já opravím několik drobných změn, ve kterých se liší od "ilegální verze". Protože jsme oficiální transkripci toho indiánského jména nezjistili (ani v Náprstkově muzeu), dohodneme se na nějaké transkripci s dramaturgyní Annou Kareninovou (která se opravdu tak jmenuje a na rozdíl ode mě má školy na různé jazyky, včetně českého). Wolverine je hotov. Trochu mě znervózňuje, že stále není žádné info o tom, že by filmová kopie Star Treku byla vůbec odeslána do ČR.

Ve středu 8. dubna Star Trek nikde. Ve čtvrtek taky nic. V pátek je státní svátek. Tudíž se nedá nic dělat, začínám překládat podle dialogové listiny, což jsem nikdy nedělal a je to do značné míry práce naslepo. Při překladu titulků totiž jde kromě správného překladu také o to, abyste překlad správně zkrátili. Na jednu sekundu filmu by nemělo připadnout více než deset znaků v titulcích, což je dost málo - vyzkoušejte si to. V dialogové listině sice nějaké časové údaje jsou, ale jsou to údaje odpovídající hláškám, které už Američani iniciativně zkrátili a rozdělili do titulků. To se v naprosté případě ignoruje a rozdělování se pro české titulky dělá úplně znovu, takže tato iniciativa tvůrců dialogové listiny práci českého překladatele vždy spíše komplikuje.

V pondělí 13. dubna ráno (tj. dva dny před odletem do Tokia) film stále nikde. Doufám stále, že film dorazí v průběhu pondělí nebo úterý, já v noci z úterka na středu nebudu spát (což jsem stejně nechtěl, abych vyzrál na jet lag) a film přeložím. Posílám Radimovi ke konzultaci předběžnou verzi překladu, který jsem velmi nahrubo spíchl. Varuji ho, že jestli se ten překlad někde objeví, zabiju ho. K mému překvapení mi po několik hodinách posílá překlad zpět nejen s odbornými startrekovskými připomínkami, ale také s opravenými překlepy a dalšími věcmi, za jejichž vychytání je placená korektorka. Některé jeho připomínky jsou velmi konstruktivní - jsem příjemně překvapen.

V úterý 14. dubna film stále nikde. Formuluji dramatický plán: Až film dorazí, Anna Kareninová mu provede dramaturgii podle té verze, co jsem spáchal a výsledek mi pošle mailem. Současně mi bude film zabalen do zaheslovaného ZIP archivu a uložen na FTP. Z tohoto FTP mi ho stáhne kamarádka v Tokiu rychlým internetem, uloží mi ho na paměťovou kartu (nebude to moci ukrást, protože nebude znát heslo) a já si pro ni v Tokiu přijedu. V hotelu pak poprvé film uvidím na laptopu, zkontroluji, zda je překlad v pořádku, a pošlu Anně připomínky.

V diskusním klubu stále zuří diskuse. Naposled ji kontroluji a upravuji tabulku překladových termínů. Ve středu ráno odlétám do Tokia, film stále nikde.

V Tokiu ve čtvrtek odpoledne (tj. ve čtvrtek brzy ráno našeho času) zjišťuji, že nám od poslední návštěvy v témže hotelu (předloni) zavedli vysokorychlostní internet na pokoj. Bomba! Ale film pořád nedorazil. Takže si užíváme Internet a japonskou kulturu...



Film doráží v pátek odpoledne našeho času a večer je zdigitalizován a vystaven na FTP. Přichází mi zpráva na mobil a já v sobotu ve čtyři hodiny ráno japonského času film stahuji, zběžně prohlížím a zjišťuji, že se v něm mluví opravdu rychle. To znamená, že Anna bude muset při dramaturgii titulky hodně zkracovat, což je samozřejmě problém, protože po ní nikdo nemůže chtít, aby věděla, který scifistický termín je ve které větě zásadní a který se může vypustit.

V neděli brzy ráno přichází můj překlad po Annině dramaturgii s poznámkou "rozhodla jsem se, že odborníci na Star Trek čtou rychle a tentokrát jsem přijala představu rychlého čtení". To znamená, že krátila co nejméně. Než se Jitka vzbudí, celý film projíždím na devítipalcovém laptopu s pidiklávesnicí a kontroluji s překladem. Objevuji patnáct změn a chyb, které je nutno opravit a konzultuji s Radimem po Jabberu, zda má jeden "commander" ve vedlejší roli být "komandér" nebo "velitel". Není nám to jasné, protože filmová kopie je úmyslně nekvalitní a není dobře rozpoznat commanderova hodnost na uniformě. Jitka mezitím spí s polštářem přes hlavu, protože se v pokoji svítí. Kdybych totiž zhasl, vypne se Internet (Japonci jsou vykutálení!).

Anna napsala, že pokud mám nějaké připomínky, mám jí je poslat. V opačném případě se začnou razit titulky. V neděli dopoledne, před odchodem z hotelu, odesílám Anně patnáct připomínek a změn. Žádná reakce. O 24 hodin později mi přichází divná chybová hláška o nedoručení. Jsem v tu chvíli v tokijském Disneylandu a píšu Anně z mobilu mail, zda ty připomínky dostala (díky za Vodafone data roaming). Téhož dne odpoledne (t.j. brzy ráno českého času) mi přichází odpověď, že nic nedostala. V hotelu u počítače budu až za několik hodin. Zachraňuje mě GMail klient v telefonu - pomocí něj znovu přeposílám tabulku s připomínkami Anně.

Následně mezi Věží hrůzy a show, která připomíná oslavy Kim-Čong-Ila řeším e-mailem s Annou její dvě připomínky k mým patnácti připomínkám (konkrétně potenciální dvojvýznam vojenské hlášky "I am relieved" v případě, že tomu, kdo je střídán, v té chvíli současně spadne kámen ze srdce). Všechno vyřešeno.

Ve středu (zatímco jsem stále v Tokiu) se promítá první českým novinářům a fanouškům čerstvě otitulkovaný Star Trek. Radim má radost, že jsem ho v titulcch uvedl jako odborného poradce, a píše mi do Tokia, že máme v titulcích jednu chybu. Něco hrozně odborně komplikovaného? Ne.

"Admirál Pike" je jednou přeloženo jako "Kapitán Pike". Já ani Radim jsme si nevšimli, že ho na konci filmu povýšili...

P.S: Překlad nového Terminátora má být hotový cca. za týden. Film zatím nemám.

P.P.S: Podle posledních informací to vypadá, že se stihla oprava a většina filmových kopií (snad dokonce všechny s výjimkou té první) tam má správně "admirála"!

5.5.09

Hannah Montana [Hannah Montana: The Movie] - 40%

Dramatický příběh Hitlerovy prapravnučky, která přijíždí do německé komunity v Tennessee, aby zde založila koncentrační tábor. Přitom jí čeká mnoho zpívání a možná i první láska...



OK, ve skutečnosti je to tak, že jsem na YouTube našel jenom německý trailer... O čem je to doopravdy, to se dočtete na oficiálních stránkách. Já nemám mentální sílu o tom psát...

I když je trailer na zvracení, film samotný kupodivu není úplně strašný. Padoucha hraje Brad z Rocky Horror Picture Show, nejlepší kamarádku sestra Haleye Joela Osmenta (která vypadá jako Haley Joel Osment) a tátu Billy Ray Cyrus (dost slavný zpěvák a otec Miley Cyrusové).

Většina zúčastněných nehraje úplně nejhůř. Písničky nejsou vyloženě strašné. Miley si dělá občas legraci sama ze sebe a občas jsem se dokonce mírně uchechtl. Instrumentální hudba Johna Debneyho je profesionální řemeslo...

Celovečerní Hannah Montana není vyloženě strašný film. Rozhodně to není dobrý film a rozhodně bych nikomu nedoporučil jeho zhlédnutí, natož za peníze. Ale je podstatně lepší než třeba Crossroads nebo Muzikál ze střední 3.

P.S: Film u nás bude dabovaný (s výjimkou písniček). Do češtiny, ne do němčiny.

4.5.09

Andělé a démoni [Angels & Demons] - 40%

Papež zemřel. Toho využili Ilumináti, odvěcí nepřátelé církve, aby těsně před konklávou unesli čtyři nejžhavější papežské kandidáty a nyní vyhrožují, že je postupně (s hodinovými odstupy) popraví v tajných vatikánských iluminátských kostelech a poté vyhodí celý Vatikán do vzduchu pomocí antihmoty, ukradené z urychlovače částic v CERNu. Do Vatikánu je proto povolán symbololog Robert Langdon (Tom Hanks), aby z kryptických stop odhalil, kde se tajné kostely nacházejí, zachránil co nejvíce kardinálů a jako bonus případně zabránil zničení Vatikánu prostřednictvím černé díry. V tom mu pomáhá jednak odbornice z CERNu (Ayelet Zurerová) a jednak mladý papežův favorit Patrick McKenna (Ewan McGregor).



Především musím upozornit, že jsem nečetl knižní předlohu (ani Šifru mistra Leonarda), takže film můžu hodnotit pouze jako samostatně existující film, nikoliv jako literární adaptaci. Je možné, že jde o celkem věrnou adaptaci, ale to nijak neomlouvá skutečnost, že scénář filmu je strašlivá splácanina. Taková splácanina, se kterou by každé studio jakéhokoliv scenáristu vyhodilo, pokud by nešlo o pokračování veleúspěšného existujícího filmu a knihy (filmoví Andělé a démoni se narozdíl od předlohy odehrávají *po* Šifře mistra Leonarda). Děj je naprosto nesmyslný a argumenty "kdybys četl knihu, tak bys to chápal" nejsou o nic smyslnější.

Hrdinové tedy pobíhají po Římě od kostela ke kostelu, od hrobky k hrobce, za pomoci nápověd, jako například: "Galileo byl Iluminát. Ilumináti měli v oblibě číslo 503. Číslo 503 je v arabských římských číslicích DIII. Proto musíme najít tajný klíč na páté straně třetí Galileovy knihy, jejíž název začíná písmenem D." Opravdu.

Je to ještě o dost nelogičtější, než byli třeba Lovci pokladů 2. V Lovcích pokladů 2 ovšem byly občas akční scény. Ve více než dvouhodinových Andělech a démonech žádné akční scény nejsou, nepočítáme-li mdlou přestřelku a výskok z vrtulníku na náměstí Svatého Petra. Není tam ani romantika, ani humor. A pokud je film opravdu jenom o řešení rébusů, stop a spiknutí, pak nesmyslnost těchto rébusů, stop a spiknutí není nějaká drobnost, nad kterou by se dalo přimhouřit oko, ale naprosto zásadní problém, degradující divácký zážitek. Pokud má být celý film o lstích a tajných inflitrátorech, je na závadu, když všichni všechno dělají asi stokrát složitějším způsobem, než by to bylo efektivní. Opět se uchýlím k typickému příkladu (jednomu z desítek): Zákeřný vrah, pracující pro Ilumináty, který zabil během dne už asi tucet policistů a dalších lidí, kteří mu stáli v cestě, drží v šachu dva lidi, kteří mohou celé iluminátské spiknutí ohrozit úplně nejvíc ze všech (což on ví), řekne jim "Vy jste mi na stopě, to se mi fakt vůbec nelíbí, už to nedělejte nebo uvidíte", nic jim neudělá a odejde...

Je vidět, že film musel být drahý. Protože skutečný Vatikán z pochopitelných důvodů nechtěl spolupracovat, filmaři museli značnou část Vatikánu vytvořit trikově a přitom ho mírně poupravili do strašidelna. Hudba (Hans Zimmer) je opět velmi kvalitní a herci nejsou špatní (je dobře, že tentokrát je ve filmu méně postav než v Šifře). Na druhou stranu, když po jakkoliv geniálním herci budete chtít, aby odehrál např. scénář Austina Powerse se smrtelnou vážností, tak to prostě nejde. A něco podobného se stalo zde.

Až po dopsání recenze jsem si našel svou starou recenzi na Šifru mistra Leonarda a zjistil jsem, že je velmi podobná této. A skutečně: Ty filmy jsou skoro stejné a vsadil bych se, že se vám Andělé a démoni budou líbit úplně stejně jako Šifra mistra Leonarda.

Bude více "kradených" filmů na Internetu?

Wolverine má za víkend americké tržby okolo 87 milionů dolarů (a celosvětové okolo 170 milionů). To je hodně. Je to 18. nejlepší zahajovací víkend všech dob. A přitom mnohé z těch 17 úspěšnějších filmů byly promítány ve více kinech nebo měly premiéru nikoliv v pátek, jak je obvyklé, ale už ve čtvrtek nebo dokonce ve středu (ano, v USA se za "víkendové tržby" vydávají i tržby za 4 nebo 5 dní).

V hlavách čelních představitelů hollywoodských studií se nyní musí honit velmi zajímavé myšlenky, které bohužel nebudou nikdy zveřejněny, protože jsou příliš rouhačské. Ale zamysleme se nad nimi:

Především ponechme stranou kvalitu filmu a jeho recenze. Ty ovlivňují tržby naprosto zanedbatelně.

87 milionů za třídenní víkend je vynikající výsledek a každý distributor velkého letního filmu s ním může být spokojen.

Téměř hotovou ukradenou verzi Wolverina si několik týdnů před premiérou stáhly milióny lidí. Těžko zjišťovat, jestli to byly stovky miliónů nebo desítky miliónů, ale milióny lidí to byly zcela určitě. Je to jednoznačně nejnepříjemnější pirátská událost, jaká kdy potkala hollywoodské studio - Tedy aspoň podle standardní dosud používané logiky, že čím více lidí vidí film ilegálně na počítači v nízké kvalitě, tím méně jich na něj půjde za 10 dolarů do kina.



Zdá se, že na této logice není něco v pořádku, a že tato zdánlivě nepříjemná událost buď neměla na tržby Wolverina žádný významný negativní vliv, nebo - pozor - měla dokonce vliv pozitivní! Samozřejmě, dokázat nejde to ani ono (i když se o to jistě experti budou snažit), ale je to zcela určitě impulz pro filmová studia, aby začala seriózně přemýšlet o tom, jak ty filmové úniky vlastně ovlivňují návštěvnost filmu. Foxové si teď nemohou dovolit prohlásit: "Ale kdyby ten film nebyl na Internetu, utržil by ještě dvakrát tolik!" Tedy, prohlásit to můžou - ale budou pak za ještě větší kretény než když před necelým měsícem vydali prohlášení, že "intenzivně pracují na odstranění Wolverina z Internetu".

Osobně se docela těším na to, až studia začnou experimentovat s tím, že začnou sama jakoby "ilegálně" vystavovat své filmy na Internetu, před jejich premiérou a k jakým závratným změnám filmové distribuce to povede. Nějakého hlavouna zcela určitě napadne to vyzkoušet. Tahle událost s rosomákem bude větším impulzem ke změně než věechny experimenty Stevena Soderbergha (který některé své filmy uvádí v jeden den do kin i na legální DVD).

1.5.09

Má drahá polovička filmuje!

...ale přitom si neuvědomuje záludnosti, číhající na digitální filmové umělce...

"District 9" Trailer

Neill Blomkamp měl v produkci Petera Jacksona režírovat filmovou adaptaci videohry "Halo", z čehož bohužel sešlo kvůli vyysokým nákladům (aspoň prozatím) - krátké, velmi nehotové "beta preview" je k vidění tady. Místo toho Blomkamp adaptoval do celovečerní podoby svůj krátký film Alive in Joburg, který dokumentárním způsobem vypráví o problémech s mimozemskými přistěhovalci (viz Lebkouni).

Nový film se jmenuje District 9 a jeho nový trailer je tady. A na kompletní Alive in Joburg se můžete podívat zde: