20.1.10

Recenze: O kapitalismu s láskou [Capitalism: A Love Story] - 60%

(Oficiální text distributora) Prostřednictvím filmu O kapitalismu s láskou se Michael Moore vrací k tématu, který se objevuje v celé jeho kariéře: ničivý dopad dominance velkých korporací na každodenní život člověka. Ale v tomto případě je viník mnohem větší než byl General Motors a scéna zločinu je mnohem rozsáhlejší než je Flint v Michiganu. S humorem a bez úcty klade nepříjemnou otázku na cenu, kterou Amerika platí za svou lásku ke kapitalismu. Nachází klasické zaběhnuté symptomy lásky: klam, zneužívání a zradu. A 14 000 zrušených pracovních míst každý den. Film O kapitalismu s láskou Michaela Moorea naléhavě hledá odpověď na otázku: Kdo jsme a proč se chováme tak, jak se chováme?

Film začíná srovnáním současné americké společnosti s Římským impériem v době jeho úpadku. Různé reality show a zápasy ve wrestlingu, stejně jako kdysi římské „chléb a hry", mají odvést pozornost a umlčet davy, jejichž jediným úkolem je pracovat a mlčet.


Michael Moore cituje profesora missourijské univerzity Billa Blacka, autora bestselleru z roku 2005 nazvaného Nejlepší způsob, jak vykrást banku, je vlastnit ji: „Jsou to lobbisté, kterým my všichni platíme mzdu." Další z pilířů, na kterých Moore svou polemiku staví je kongresmanka z Ohia Marcy Kapturová, která události posledních dvanácti měsíců bez obalu označuje za „finanční státní převrat"...

Moore za současný stav viní všechny, Reaganem počínaje a Bushem konče, a přitom diváka provádí počínaje bahnem pojišťovacích podvodů přes Wall Street až na trh s finančními deriváty, který je „tak zlovolně nesrozumitelný, že ani experti nedokáží vysvětlit, jakým způsobem funguje".... A Moore se marně ptá: „Kde jsou naše peníze?"

Oficiální propaganda lidem vtloukla do hlav, že kapitalismus je dobré zřízení poskytující tak velkou svobodu, že nakonec všichni mají šanci zbohatnout. Moore poukazuje na to, že největším zločinem je právě samotný kapitalismus, který umožňuje plnit kapsy několika málo vyvoleným na úkor všech ostatních...




Dokumentární film je definován jako "film, který dokumentuje realitu". V tomto smyslu si dovoluji vyjádřit pochybnosti o tom, zda je O kapitalismu s láskou ještě dokument, když jeho podstatná část sestává ze scének, jako je ta z traileru, kdy se Moore pokouší zatknout šéfy bankovních korporací nebo z nich vymoci peníze pro "obyčejný americký lid". Můžete namítnout, že i tyto scénky "dokumentují realitu", protože v reálu skutečně Moore s tím megafonem před bankou stál. Na to já mohu namítnout, že v takovém případě i Transformers dokumentují realitu toho, jako Shia LaBeouf pobíhá mezi pyrotechnikou...

Mooreovy "dokumenty" odjakživa intenzivně používaly podpásové metody argumentace, ale O kapitalismu s láskou už v tomto ohledu zachází tak daleko, že následně odmítám věřit čemukoliv, co je v tomto filmu prezentováno jako skutečnost. Což je škoda, protože jde o zajímavá témata a ledacos z toho jistě pravda je...

Například máme soucítit s lidmi, kteří díky uzavření lichvářské hypotéky jsou následněně vyháněni ze svých domovů, což je opakovaně popisováno jako "byli okradeni o svůj dům". Ne, nebyli. Dostali za něj tu hypotéku, kterou nějakým způsobem utratili, a kterou mají splácet způsobem, jaký svobodně podepsali. Že si pořádně nepřečetli smlouvu a neodhadli rizika s hypotékou spojená, to je jejich problém. Druhá otázka je, zda banky úmyslně lidi matou a využívají jejich hlouposti, ale tomuto problému se Moore nijak nevěnuje. Je totiž mnohem jednodušší říct: "Banky jsou zlé, vyhánějí lidi z jejich domovů, což umožnil kapitalismus, fuj".

Stejně tak se Moore pohoršuje nad tím, že některé americké firmy uzavřely životní pojistky svým zaměstnancům, tyto pojistky pak platí a pokud zaměstnanec zemře, dostanou zaplaceno. Moore se pohoršuje nad tím, že se někdo odváží vydělávat na smrti někoho jiného a že z této pojistky nedají ani halíř pozůstalým. Ale... proč by měli? Opravdu to vypadá, že Moore by byl nejradši, kdyby všichni dostali rozkaz být ke všem hodní a všechno bylo zadarmo, podle potřeb a podle schopností.

Na rozdíl od svých předchozích filmů nebo magořin typu Loose Change Moore tentokrát pouze "nepíchá do vosího hnízda" a neříká "všechno je v nepořádku", ale nabízí jasně formulovaný názor: Kapitalismus je prohnilé zřízení a aby bylo obyčejným lidem lépe, je třeba zrušit kapitalismus a místo něj nastolit opravdovou demokracii se sociálně-socialistickými rysy. Pro tento svůj záměr uvádí všechny možné i nemožné argumenty, včetně toho, že to tak chtěli zakladatelé USA a Bůh. A toho, že "v USA jsme promarnili šanci, zato v Evropě už takové zřízení mají". W00T?!

Politicko-socilogická odbočka: Proč pokládám Mooreův názor za naprosto zcestný? Protože změna zřízení nevyřeší naprosto nic. V jakémkoliv zřízení platí, že kdo má peníze, má moc. A že kdo má peníze, snáze si vydělá další peníze a získá větší moc. Problém není ve zřízení, ale v lidech, kteří chtějí více moci a více peněz (které mohou získat především na úkor jiných lidí, kteří mají méně moci). Pokud by takoví "zlí" lidé neexistovali, pak by mohli být všichni šťastni i v kapitalismu. Nikdo přece nebrání šéfům bank a firem, aby rozdávali více peněz chudým. Nikdo nebrání realitkám, aby zapomněly na dluhy a ponechaly dlužníkům jejich domy! A naopak, když se změní zřízení na něco sociálního nebo socialistického, je to prd platné, dokud budou existovat jedinci, kteří chtějí bohatnout a hromadit moc. A stačí, aby to byli jedinci, nemusí to ani být většina populace...

Ve výsledku jde v tomto Mooreově filmu o stejně neférovou manipulaci, jako předvádí Sacha Baron Cohen v Boratovi nebo Brunovi. Tzn. vychází ze záběrů, dokumentujících realitu, ale vybral a sestříhal je tak, že s dokumentováním reality nemají často nic společného a pouze mají prvoplánovitě budit soucit nebo nenávist. Je to ovšem velmi profesionálně natočená manipulace, která většinu ze svých 127 minut nenudí. Pokud má Marlboro právo točit reklamy na cigarety a politické strany vysílají volební spoty, pak má jistě i Moore právo točit takové filmy. To je ta demokracie.

17 komentářů:

  1. Myslím, že reklamy na cigarety byly kvůli zdraví obyvatel zakázány...

    OdpovědětVymazat
  2. Jsem rád, že můžu žít ve skvělé evropě, kde není možné přijít o dům, ihned se každý dočká práva, každý žije ve svém velkém domě a jezdí zdarma autem. Jak jsem šťastný, že v evropě nemusí člověk pracovat.

    OdpovědětVymazat
  3. cely misa moore so svojimi "dokumentami" mi pripomina stary komunisticky vtip :

    Pyta sa Rus Americana :
    - Ty, co je to ta demokracia?

    American odveti
    - No, to je, ze sa mozem postavit do stredu namestia a zakricat, ze nas prezident je kokot. A nic sa mi nestane.

    A Rus sa divi -
    A to je vsetko? Ved aj sa mozem postavit do stredu namestia a zakricat, ze americky prezident je kokot a tiez sa mi nic nestane...

    OdpovědětVymazat
  4. Moore je idiot, kterej by nejradši léčil chřipku rakovinou.

    OdpovědětVymazat
  5. Ten Moor je fakt idiot. Problém s těmi bankami je přece v tom, že půjčovali lidem, o kterých museli vědět, že to nebudou schopni splatit. Následně se tak tak stalo. A tyto banky tak strhly americkou a světovou ekonomiku do krize -tzn, lidi, kteří s tím neměli nic společného např. nás v ČR. 2. problém - S nebetyčnou drzostí zažádali vládu USA, aby je zachránila před krizí- tzn, aby jim dala peníze lidí, kteří s půjčkami neměli nic společného. Ti samotní dlužníci jsou samozřejmě idioti !!!

    OdpovědětVymazat
  6. Ta "Politicko-socilogická odbočka" mi přijde tak zřejmá a triviální, že bych se to styděl někam napsat, ale zdá se, že to přesto spoustě lidem jasné není... :-/

    OdpovědětVymazat
  7. "Ti samotní dlužníci jsou samozřejmě idioti !!!"

    S těmi hypotékami to bylo složitější. Podstatným faktorem byla existence realitní bubliny, při níž stoupající ceny domů (na některých místech až 15-20% ročně, po několik let) vedly lidi k vnímání koupě domu jako výhodné finační investice. To zvedalo poptávku, která zpětně zvyšovala ceny a vyvolávala představu, že budou stoupat věčně. A za této situace bylo racionálním jednáním vzít si hypotéku na co nejdražší dům, protože čím vyšší byla cena, tím vyšší bylo i absolutní zhodnocení investice. Pokud jste nemohli splácet, prostě jste si za rok hypotéku refinancovali, protože dům měl najednou papírově o $100 000 vyšší hodnotu, nebo jste ho prodali a jeli si užít peníze, které vám investice vydělala.
    Tato situace mimo jiné motivovala banky půjčovat co nejrizikovějším lidem, protože pokud přece jen nebyli schopni závazkům dostát, bance spadl do klína dům, který mohla se ziskem prodat.

    Jakmile bublina splaskla (ve chvíli, kdy se ceny natolik odtrhly od reality, že na ně spekulanti přestali být ochotni sázet), lidé najednou nedokázali pro domy najít kupce a museli s cenou dolů. Když ceny začaly klesat, všichni spekulanti se rychle potřebovali svých domů zbavit, aby minimalizovali ztráty, čímž se převis nabídky nad poptávkou dál zvýšil. V důsleku poklesla papírová hodnota všech domů a mnoho vlastníků (kteří ani nemuseli mít zájem svůj dům v tu chvíli prodávat) najednou zjistilo, že mají hypotéku, která má podstatně vyšší hodnotu než jejich dům (tj. dluží 300 000 za dům, který je ale najednou možné koupit za 200 000). A vzhledem k tomu, že většina amerických hypoték je "walk away," tj. lidé ručí pouze zástavou a za zbytek neodpovídají, tak dalším racionálním krokem bylo v mnoha případech nechat domy na pospas bance, která už ovšem za této situace nevěděla co s nimi a pokusem je prodat ještě víc zasytila trh a znovu snížila ceny.

    Tohle je jen malá, dost zjednodušená část celého problému, který byl vyvolán sice ne zrovna kapitalismem, ale přinejmenším absolutní vírou v neomylnost a všemocnost deregulovaného trhu a společenskou prospěšnost lakoty.

    OdpovědětVymazat
  8. Františku, dovolím si jen malou poznámku k té Vaší ekonomicko-politické vložce. Není problémem ani chybou kapitalismu, že lidé se snaží akumulovat peníze a moc, ale naopak je to jeho motorem. Pekař peče housky ne proto, aby se lidé najedli, ale proto, aby si sám vydělal (přitom mimochodem dělá společensky prospěšnou věc). Krásně to bylo vyjádřeno třeba ve filmu Wall Street známou hláškou "Greed is good." Důvodem krize nebyla chamtivost bankéřů, jak se často uvádí, ale přílišná snaha amerických vlád zdostupnit hlavně prostřednictvím agentun Freddie Mac a Fannie Mae bydlení pro co nejvíce Američanů (je to složitější, ale nemá smysl to tu rozebírat).
    Pointa je prostě ta, že kapitalismus se "zlými" a hrabivými počítá a v zásadě takové chování potřebuje, aby z něj vytvořit společenský užitek, kterému se jinak říká růst. Různé socialismy naopak počítají s tím, že všichni budou ti "hodní", což se zatím ještě nikdy nepovedlo.

    OdpovědětVymazat
  9. Predesly anon to aspon napsal lip nez vseznalek gloster. Za tuhle situaci na trhu realit muzou sasci jako treba Barney Frank. Politicka korektnost musi byt i na trhu s nemovitostmi a preci nejde, aby chudsi vrstvy a minority nevlastnily barak!

    Moore je kapitola sama pro sebe, prvotridni demagog a v prve rade pokrytec, ktery sam ma tech milionu peknou hromadu. At je ma, on umi tocit filmy a ja ne, ale nanadaval bych na system, ktery mi ty miliony umoznil vydelat.

    OdpovědětVymazat
  10. http://www.blisty.cz/2010/1/21/art50859.html

    OdpovědětVymazat
  11. Gloster opět víc čte wikipedii a míň si zjišťuje informace.
    Banky byly ochotné dávat hypotéky proto, že od nich kdosi ty dluhy kupoval. Dokud to fungovalo, nebyl problém, pak ale Čína přestala považovat vykupování dluhů za výhodné (dělo se tak za účelem následného dostatku prostředků v USA pro obchod z Čínou a tak vytvoření zaměstnanosti v zemi)
    Lidi co si brali hypotéky byli často lidi, kterým by jste nepučili s očekáváním návratu ani na telvizi. Lidi s problémy sehnat trvalou práci, i lidi bez práce. Stanovy to umožňovaly a zástupci bank měli samozřejmě z toho provize. Byla to tedy výhodná věc. Tedy do momentu, jak jsem již psal, kdy přestaly chodit další peníze za dluhy. Následně došlo právě k tomu, že banky musely začít tvrdě tahat peníze zpět, nemovitosti šly dolů, krachy atd.
    Když přijdu k bezďákovi na HN v Praze, že mu pujčím litr a že mi ručí ledvinou, pak za týden přijdu a on litr nebude mít a já ho donutim tu ledvinu prodat, jsem hajzl já, protože jsem věděl jak to asi dopadne. (jde o příklad, od bezďáka by asi ledvinu nikdo nekoupil)

    OdpovědětVymazat
  12. "Tohle je jen malá, dost zjednodušená část celého problému, který byl vyvolán sice ne zrovna kapitalismem, ale přinejmenším absolutní vírou v neomylnost a všemocnost deregulovaného trhu a společenskou prospěšnost lakoty."

    až na to, že za to naopak může akce vlád (v čele s tou americkou).

    OdpovědětVymazat
  13. Ad Jindra - Jak to souvisí s tím, co jsem říkal? Investoři (a to vážně nebyla jen Čína) přestali být ochotni MBS kupovat ve chvíli, kdy bylo jasné, že většina dlužníků nebude schopna splácet. A k tomu došlo ve chvíli, kdy ceny domů začaly klesat. Dokud stoupaly, prakticky neexistoval důvod k defaultu, protože nominální nárůst hodnoty pokryl splátky. (Tady je graf cen nemovitostí - http://www.princeton.edu/~pkrugman/cre.png Nejdřív začaly klesat ceny domů a krize vypukla až poté.) Obracíte příčinu a následek.
    Hajzl jste ve chvíli, kdy poskytováním nesplatitelných ledvinových hypoték vyvoláte krizi a pak donutíte daňové poplatníky pokrýt vám ztráty, které jste si vlastními chybami způsobil.
    Lidí, kteří si půjčili a mohli a měli vědět, že nebudou schopni při sebemenším zaškobrtnutí splácet, mi líto není. Ale oni nejsou zdaleka jediní, kdo tuhle kombinaci hlouposti a lakoty zaplatil.

    A Fannie a Freddie? Myslím, že ne.
    http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=1262365
    http://economistsview.typepad.com/economistsview/2008/09/once-again-it-w.html
    http://www.nytimes.com/2008/07/14/opinion/14krugman.html?_r=2&oref=slogin
    http://www.jchs.harvard.edu/publications/governmentprograms/n08-2_park.pdf
    tl;dr - Fannie a Freddie vůbec nemohly půjčovat subprime, protože subprime je definován jako hypotéka, která nesplňuje zákonné podmínky pro poskytnutí státními/quasi-státními agenturami. Všechny ty hypotéky nezaměstnaným, "chudším vrstvám a minoritám" byly poskytnuty soukromými společnostmi. Greed is good!

    A ten komix je docela výstižný. A Stiglitz má taky pravdu.

    OdpovědětVymazat
  14. Taky jsem se podival se zajmem na Capitalism, asi takhle, tohleto je film urceny velmi jednoduchym lidem, ktery otevrene hovori o slozitych problemech. Metody, kterymi tenhle film toci, povazuji za uspokojive i genialni. To uz ostatne dokazal ve svem predeslem dokumentu "SICKO".
    Zpusob, jakym vylicil problem s domy a pujckami bych povazoval za prijatelny. Predstavte si ze ze vsech stran slysite: "Proc platite rentu? Postavte se na vlastni nohy. Kupte si svuj byt(dum).Prineste nam $100 a my se postarame, aby jste bydleli ve svem."....a skoro ze dne na den pak bydlite v dome(byte), ktery ma hodnotu $55000, aly vy za nej bance dluzite $100000 plus uroky.
    Co by jste udelali vy ?
    Zaujala mne pasaz, kde se hovori o Somalii a o piratech, o tom co zapadni velmoci udelali teto zemi, zajimave, ze se nikdo nezminil o tomhle.
    Jedina vec, kde trosku vaham , je ta vec s Detroitem a uniemi.
    Videl jsem totiz docela presvedcivy dokument, kde se pravi, ze to byly prave unie, ktere privedly General Motors do kolen,tak nevim.
    z me strany je to vse...mejte se hezky.

    OdpovědětVymazat
  15. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat
  16. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat