31.5.10

Bollywood -> Hollywood -> Peklo

Přísahám, že celá tato story je skutečná, přestože vypadá jako sofistikovaný filmový humor. Výsledný film jsem neviděl, ale na úžasnosti této story to nic nemění.

Existuje indická superhvězda (mužského pohlaví) jménem Hrithik Roshan. Jeho specialitou jsou muzikály:



...a akční velkofilmy / muzikály:



Obzvláśť doporučuji druhý citovaný film Krrish, který je něco jako Superman, ale "mnohem víc Superman" (asi jako když vietnamský Adidas je "mnohem víc Adidas", protože má víc proužků). A kromě indických songů obsahuje výbornou (bez legrace!) instrumentální hudbu pražského symfonického orchestru!

Hrithik Roshan se stejným týmem (jeho otec producent, jeho strýc skladatel plus několik dalších příbuzných) natočil nedávno nový megahit, film Kites:



Tento film se tolik líbil Brettu Ratnerovi, že z něj vyrobil americkou verzi: Vystříhal všechny songy (takže film má 90 minut místo 130), změnil instrumentální hudbu, přestříhal akční scény, dodal švih! Výsledek půjde do amerických kin pod názvem Brett Ratner's Kites: The Remix (všímejte si rozdílů v trailerech):



Bonus na závěr: Hlavního megapadoucha hraje Kabir Bedi (Sandokan) - v posledním traileru v 1:11.

Tímto se osud Hollywoodu naplnil a vesmír může implodovat.

30.5.10

Vox Populi: Blbý dotaz

Čtenářský dotaz k recenzi Paranormal Activity:

promionte mam blbý dotaz je to podle skutečnosti mislim pochopitleně to na tý kamaře jestli tomu věříte ...já ne ....! :)mnoje možné ž někdo něco natočí na kameru trochu si stm pohraje v kompu počká rok dva dá to réžovi > stoho udělá pobnej film ? může to tak fungovat ? díkkk :D;)

Co byste na to odpověděli vy? Já si myslím, že rozhodně ano.

29.5.10

The Matrix, verze 0.1

V roce 1988 vznikl československý film "Človeče, nehnevaj sa" (režie Marian Urban), který kombinoval dokument se sci-fi. V "daleké budoucnosti" (t.j. v roce 2008) si v něm "staré počítače" (t.j. z 80. let) pomocí stroje času zavolají své bývalé majitele (tzn. skutečné československé počítačové geeky z 80. let, včetně mé maličkosti) a nechají je ve virtuální realitě (tj. na bratislavském smetišti) diskutovat o smyslu života a možnostech výpočetní techniky. Nakonec se vzbouří proti svému majiteli (počítače, ne ti geekové) a zavřou ho v bytě.



Celý dvacetiminutový film je možno si objednat na DVD k nekomerčnímu použití ze Slovenského filmového ústavu za 8 Euro.

UPDATE: Video odstraněno, dokud se SFÚ nevyřeším právo zveřejnit ukázku...

28.5.10

Recenze: Sex ve městě 2 [Sex and the City 2] - 20%



Sex ve městě 2 je film zaměřený především na ženy. Já nejsem žena. Proto si nejdříve přečtěte recenzi Aleny Prokopové.

Recenze Aleny Prokopové je ale neférově pozitivní, protože jde o ženu!

Moje recenze je férová a objektivní, proto obsahuje věci nevhodné pro mládež a můžete si ji přečíst po kliknutí na tento odkaz.


27.5.10

Recenze: Precious [Precious: Based on the Novel Push by Sapphire] - 70%

Precious (Gabourey Sidibeová) nemá úplně šťastný život... Vlastně, to není úplně přesné. Ale jaké slovo byste použili pro situaci šestnáctileté černé holky, která váží asi 150 kilo, je skoro negramotná, žije v chudinské čtvrti s nezaměstnanou matkou, která ji tluče a sexuálně zneužívá? Kromě toho Precious čeká druhé dítě se svým otcem, který ji sexuálně zneužíval od jejích tří let. A ještě jedna drobnost: Celá rodina je HIV pozitivní.



Film Precious vznikl podle autobiografické knihy. Pointa příběhu spočívá v tom, že hrdinka dostane nabídku: Začít navštěvovat zvláštní školu, která ji umožní dohnat své vrstevníky. A hrdinka do toho jde, i když jí hází klacky pod nohy matka i zbytek světa.

Ústřední story tudíž nijak příliš zajímavá není (jde opravdu jen o to, zda se hrdinka dokáže rozhodnout a zpřetrhat vazby s monstrmatkou). Zajímavé jsou především jednotlivé výjevy z jejího života, protože podobn výjevy jsem nikdy nezažil a pevně doufám, že nikdy nezažiju. Některé jsou tak neuvěřitelně depresivní, že už jsou skoro legrační. Například toto je téměř kompletní rozhovor, který Precious vede se svou matkou, kterou několik měsíců neviděla:
  • Matka: Táta umřel. Měl AIDS.
  • Dcera: Ty ho máš taky?
  • Matka: Nemám.
  • Dcera: Určitě ne?
  • Matka: Určitě ne, protože mi to nikdy nedělal do prdele.
  • Dcera: Zajdi k doktorovi
Všichni předvádějí slušné herecké výkony (i Mariah Carey v roli úřednice sociálky) a dialogy v gramaticky velmi pochroumané (a sprosté) angličtině jsou tak kvalitní, že mě z nich skoro bolely uši.

Trochu zvláštní jsou občasné výlety do představivosti hlavní hrdinky (která si například představuje, že je superhvězda nebo postava ve Felliniho filmu) - nepřišlo mi, že by se to příliš hodilo do drsné reality zbytku filmu ani že by to s ní bylo v nějakém působivém kontrtastu.

Knižní předloha možná bude zajímavější. Film pouze "není špatný".

26.5.10

Recenze: Rozchod [Partir] - 70%

Suzanne (Kristin Scott Thomasová) je žena bohatého podnikatele. Mají spolu dvě skoro dospělé děti a nejsou zrovna šťastní. Ale také ne nešťastní. A pak se najednou padesátiletá Suzanne naprosto bláznivě zamiluje do Ivana, nekvalifikovaného dělňase, který jim vyklízí kůlnu. Opustí manžela i děti a začne žít s Ivanem, ale manžel chce, aby se k němu vrátila a začne vyvíjet nejrůznější tlaky, aby ji k tomu donutil (pro začátek jí zablokuje kreditní karty a pak se to už jen stupňuje).



Zdalka nejlepší na filmu je výkon Kristin Scott Thomasové, která nám předvádí, jaké šílené věci dokáží ženy provádět, když na ně po letech přijde láska. Můj úvodní odstavec zdaleka nepopisuje všechno, co hrdinka provede. Provede takové šílenosti, že proti tomu její násilnický a vydírající manžel působí téměř jako klaďas. Manžel i milenec (kterého hraje Sergi López, zlý kapitán z Faunova labyrintu) jsou ve srovnání se Suzanne vlastně jen jednoduché figurky, chtělo by se dokonce říci "rekvizity", které mají téměř telenovelový jasně definovaný model chování a toho se od počátku do konce drží. 90 procent veškerého zajímavého vývoje a chování předvádí Suzanne a kdybych nevěděl, že film režírovala žena, došlo by mi to velmi záhy samo od sebe.

Suzanne, která je ochotna kvůli vidině lásky opustit pohodlný život a nakonec i překročit zákon a zničit život sobě i jiným lidem (včetně svých dětí), je vrcholně tragickou postavou a stojí kvůli ní za to tento anti-Sex-ve-městě vidět. A pak si říct, že vás snad nikdy v životě nic podobného nepotká, ať budete vy nebo někdo ve vašem okolí jakkoliv zamilovaní.

Je škoda, že podobně zajímavě nebyly vykresleni dva mužští hrdinové a že film končí ve chvíli, kdy mě začalo enormě zajímat, co bude dál. Ale možná je to tak lepší, protože ať bylo dál cokoliv, byl to už úplně jiný žánr a dobře to dopadnout nemohlo...

25.5.10

Volit budete sami. Doc Alliance vás chce jen inspirovat.

Dokumentární portál (nebo co to je) Doc Alliace vám nabízí online zdarma legálně ke zhlédnutí několik více či méně zajímavých dokumentů z nedávné české historie. Pouze do 30. května!

24.5.10

Napadlo vás někdy, že "tenis" se rýmuje s "penis" i s "klitoris"?

A "robiť" se rýmuje se "zabiť"!

Každopádně, je čas na zahraniční kulturu (NSFW pokud váš šéf zná cizí jazyky).

22.5.10

Recenze: Hachiko: A Dog's Story - 70%

Richard Gere najde psa, ujme se ho, vychová ho, pak umře (Gere), a pes na něj 10 let čeká na nádraží, až taky umře. Konec.

Americký trailer je naprosto kreténský, takže zde máte japonský, který je kreténský o něco méně, ale zase obsahuje Japan pop...



Tento film z loňského roku, známý také jako Hachi nebo Hachi: A Dog's Tale, šel v USA přímo na DVD a ani u nás ho neuvidíme v kinech, takže si ho musíte opatřit jinak.

Jeho námět je neuvěřitelně triviální a vychází (vzdáleně) ze skutečného příběhu, který se odehrál v japonsku ve 30. letech minulého století (a byl v Japonsku už několikrát zfilmován).

Richard Gere, milovník všeho japonského, produkoval tuto "zamerikanizovanou" verzi, kterou režíroval Lasse Hallström. To se ukázalo být jako velmi šťastný tah, protože Hachiko překonal většinu mých očekávání a je tak dobrý, jak jenom nízkorozpočtový komorní příběh o psovi a pánovi může být. A to prosím nesnáším Richarda Gerea a nejsem nijak výrazným fanouškem obecných psů (jenom těch malých a legračních) - a akita inu je dost velký pes.

Film je samozřejmě slzopudný téměř od začátku do konce a je jasné, že "takhle to doopravdy být nemohlo a pokud ano, musela to být náhoda, protože psi tyhlety věci nechápou". Samozřejmě. Ale Gere (producent) a Hallström si naštěstí nekladli žádné vyšší cíle a natočili přesně to, co natočit měli a přesně tak, jak to natočit měli.

Skoro tak dobré jako Marley a já (který si přecejen dovolil klást i nějaké ty trochu vyšší cíle).

P.S: Znovu upozorňuji: Tento film nepůjde v našich kinech.

20.5.10

Recenze: Princ z Persie: Písky času [Prince of Persia: The Sands of Time] - 40%

Dastan (Jake Gyllenhaal) byl chudý sirotek, ale ujal se ho král Šaraman, takže se stal de facto jeho třetím synem (byť bez potenciálního nároku na korunu, protože nebyl vznešeného rodu). Někdy okolo svých 25 let je Dastan falešně obviněn ze zabití krále a vydává se na útěk spolu s krásnou Taminou (Gemma Artertonová), aby očistil své jméno a potenciálně zachránil svět před magickým armagedonem, souvisejícím s dýkou, která dokáže vracet čas.



Princ z Persie měl docela slušnou šanci stát se dobrou adaptací videohry. I když se nedrží děje žádné z her, poměrně přesně replikuje efekt "Dýky času", která hráči (pardon, "hrdinovi") umožňuje v případě nebezpečí vrátit čas o pár sekund zpět. Však také autorem námětu a producentem byl Jordan Mechner, otec stejnojmenné videoherní série.

Dalším plusem je obsazení titulní role. Jake Gyllenhaal je správnou směsí supermana a cool sympaťáka, a navíc je typově docela podobný svým novějším počítačovým předlohám. I na Gemmu Artertonovou se příjemně kouká, ale je v tomto filmu jen proto, aby se na ni příjemně koukalo.

Tím ale bohužel končí výčet plusů. Vše ostatní v tomto filmu je průměrné nebo podprůměrné.

Už jsem se zmiňoval o slušném námětu. Scénář je ale podstatně horší a velmi "líný". To znamená, že se jeho autoři moc nenamáhali s vymýšlením a splácali ho tak, že nedává přílišný smysl a postavy v něm často velmi složitě řeší to, co by se dalo vyřešit velmi jednoduše, nebo naopak zničeho nic přicházejí s naprosto nesmyslnými teoriemi, které se ukážou být pravdivými. Navíc má film skoro dvě hodiny a jeho posledních deset minut je učebnicovým příkladem slova "antiklimaktické".

Mnohem horší je to, že film neobsahuje téměř žádný humor. Je zde sice komická postava podnikavého pouštního šejka kapitalisty (Alfred Molina), ale publikum na novinářské projekci se v průběhu celého filmu jednou zasmálo a jednou trochu uchechtlo. Což je fatální problém, pokud se snažíte kopírovat filmové Piráty z Karibiku.

Princ z Persie se o to snaží, ale nedaří se mu to na všech frontách. Především chybí onen humor. Film ale nefunguje ani jako tupá kolekce akčních scén, protože režisér Mike Newell (Bláznivá runway / Muži na věži, Harry Potter a ohnivý pohár) nemá dostatek zkušeností s výpravnými akčními scénami. Na mnoha místech mi vyloženě vadil nepřehledný střih a jasně patrný rozdíl mezi epicky přehnanými CGI scénami a víceméně komorními rvačkami v kulisách, které připomínají lepší televizní inscenaci. Nejnapínavější jsou nakonec z celého filmu závody pštrosů (jejichž žokejové mají na zádech startovní čísla vyvedená v normálním současném fontu, což pravděpodobně nebylo myšleno jako vtip).

Přitom pozornému divákovi neunikne, že film zřejmě byl drahý (bohatá výprava, spousta statistů), ale přesto působí překvapivě nevelkolepě a nepříjemně komorně.

I kdyby ale Mike Newell byl lepší akční režisér, scénář mu prostě neposkytoval nic zajímavého, s čím by mohl pracovat: Pár minut parkouru, pár soubojů na meče, turbohadi a jeden CGI bortící se chrám na závěr. To je víceméně všechno.

Je to o chloupek lepší než nový Souboj titánů, ale opravdu jenom o chloupek.

P.S: Asi před 20 lety jsem složil a naprogramoval hudbu pro jednu z oficiálních verzí "Prince of Persia" (pro počítač Sam Coupé) - za honorář 50 anglických liber. Pár sekund z ní je slyšet tady. Nemáte ji někdo celou?

14.5.10

Smutný konec Andreje Chalimona

Toto je smutný úděl bývalých dětských hvězd...

Kolja filé

UPDATE: Některé hyeny mezi vámi se domnívají, že snad jede o fotomontáž nebo tzv. "foto-šop", že si z pana Chalimona pouze utahuji a že Koljafilé neexistuje. STYĎTE SE!

13.5.10

Recenze: Robin Hood - 40%

"Zapomeňte na všechno, co jste věděli o Robinu Hoodovi", hlásá reklama. A má pravdu.



Slavný Ridley Scott natočil podle scénáře skoro stejně slavného Briana Helgelanda nový velkofilm, který divákovi pokládá naprosto zásadní otázku:

Proč se to sakra jmenuje "Robin Hood"?

Ať už znáte jakoukoliv verzi této legendy (zdůrazňuji: LEGENDY, která se NESTALA), vždycky v ní je pohledný zručný lučistník Robin Locksley, který bohatým bral a chudým dával, bojoval proti šerifovi nottinghamskému, který dělal opak, miloval krásnou Marianu a se svou partu "veselých hochů" měli základnu v lese. I kdyby někdo napsal nebo natočil verzi Robina Hooda, odehrávající se ve vesmíru v roce 2400 (a nevylučuji, že opravdu existuje, když existuje toto), tyto ingredience by v ní musely být, jinak to přece, kurvafix, není Robin Hood!

A teď pozor: V celém filmu Ridleyho Scotta se nevyskytuje Robin Locksley. Vyskytuje se tam Robin a vyskytuje se tam Locksley, ale jsou to dva různí lidé. Hlavní hrdina (Russell Crowe) se jmenuje Robin Longstride, ale vydává se za Roberta Locksleyho z Nottinghamu. Šerif je ve filmu asi pět minut a pokud mě paměť neklame, nikdy se nesetká s hlavním hrdinou. Celý film nikdo nedělá zbojníka a nedává chudým to, co ukradl bohatým. Celý film se nikdo z hlavních hrdinů nevyskytuje v žádném táboře v lese. A největší bomba: Až do úplného konce filmu nezazní slovo "hood" s velkým H!

Kdyby se některé postavy nejmenovaly "Malý John", "Tuck", "Mariana" nebo "Šerif nottinghamský", myslím, že by při sledování tohoto filmu nikoho nenapadlo, že má mít cokoliv společného s legendou o Robinu Hoodovi. Proč o tom pořád dokola píšu? Protože Scottův film není ani "variací na slavnou legendu", ani "dekonstrukcí slavné legendy", ani "parodií na slavnou legendu", ani "prolnutím slavné legendy do nových souvislostí". On prostě s tou slavnou legendou nemá nic společného.

Film Robin Hood je ve skutečnosti o politických pletkách okolo podepisování Magna Charty. A do toho je velmi neústrojně zapleten příběh obyčejného lučištníka, který změnil britské dějiny. Tento příběh se ve skutečnosti nestal a nepíšu to proto, že bych znal britské dějiny, nýbrž proto, že taková hovadina by se nikdy stát nemohla.

Neříkám, že ty dvorní pletichy nejsou místy zábavné. Rozhodně je zapotřebí ocenit výpravu, kostýmy a triky, s jejichž pomocí uvidíme londýnský Tower v plné kráse na počátku 13. století. Ve většině rolí uvidíme velmi dobré herce, kteří dokáží scénu učinit zajímavou, ať je napsána jakkoliv debilně. Rozhodně ale nejde o nějakou hlubokou sondu do uvažování šlechty a smyslu existence, o což se - obávám se - Scott a Helgeland snažili. Celé to vyznívá absurdně jako Disneyovi Tři mušketýři. Ti byli docela zábavní, ale od Ridleyho Scotta bych něco podobného opravdu nečekal.


No a těmtio královskými pletkami se prolíná osud řadového lukostřelce, který ke štěstí přišel a sympaťačku Marianu (Cate Blanchettovou) si namluvil. I v této dějové linii se objeví pár roztomilých okamžiků (především od Mariany, která musí proti své vůli hrát Robinovu manželku), ale jakmile se tvůrci pokusí o nějaké hlubší poselství (a takové chvíle ve filmu opravdu jsou), výsledek je nepodařený a místy dokonce nechtěně směšný, což jsem myslím zatím u žádného Scottova filmu nezažil!

Film má dvě hodiny a dvacet minut a pravděpodobně z něj ještě bylo hodně vystříháno, protože děj v některých okamžicích skákal takovým způsobem, že by z toho přecházel zrak i Maxovi Von Sydowovi (který hraje slepce):
  • Král Richard (Lví srdce) umírá hned na začátku filmu, protože ho zastřelí náhodný francouzský kuchař.
  • Po Anglii se prohání 200 francouzských vojáků, kteří plení města i vesnice, a všichni v Anglii se domnívají, že je vyslal britský král Jan, přestože všichni vojáci tohoto vojska mluví francouzsky.
  • Film vyvrcholí scénou, kdy Francie podnikne obrovský výsadek na anglickém pobřeží, ale úspěšně ho odrazí anglická armáda, kterou vedou osobně Robin a Mariana!
  • Po závěrečné bitvě začnou všichni skandovat "Robin Longstride, Robin Longstride!", přestože hrdinu do té chvíle celá armáda znala jako "Roberta Locksleyho".
  • Pak král odvolá to, co odvolal, a udělá konečně z Robina psance za to, že zachránil zemi před invazí. Robin si s kamarády založí v lese anarchokomunistickou buňku, stane se zbojníkem, dostane přezdívku "Hood". O tři minuty později FILM SKONČÍ a my zjišťujeme, že jsme se dívali na prequel.
Skutečnost, že tento film není Robin Hood, ale zdaleka není jediným důvodem, proč ho považuji za dosud nejslabší kousek Scottovy kariéry.

Film je především strašlivě nudný. Měl jsem do značné míry "otevřenou mysl" a nejednou jsem si v kině řekl "tenhle okamžik byl docela zajímavý, z něj by mohlo něco vyplynout". Ale nic. Následovalo opět 10 minut něčeho unaveného, nenápaditého, byť evidentně drahého a natočeného zkušenými tvůrci. Ovšem zkušenými tvůrci, kteří jedou "na autopilot" a dělají to všechno jen proto, že dostali zadání "tady máte hromadu prachů, natočte historický megavelkofilm".

Proti Scottovu Gladiátorovi nebo Království nebeskému (které by se dalo pokládat za jistý prequel tohoto filmu) je Robin Hood doslova béčko, protože zůstal na půl cesty mezi dvěma extrémy, které mohly stát za to: Je při svých 140 minutách buď příliš dlouhý a příliš seriózní, nebo příliš krátký a příliš málo seriózní.

11.5.10

Recenze: Kuky se vrací - 80%

Kuky (hlas Ondřeje Svěráka) je plyšák, který byl vyhozen na smetiště, následně uteče do lesa a odtud se snaží dostat za svým klukem - především s pomocí kapitána von Hergota (hlas Zdeňka Svěráka).



Nejnovější film Jana Svěráka (podle vlastního scénáře) je zaplaťpánbůh skoro přesně tak magický, jak byste čekali na základě upoutávky a výtvarná podoba je do značné míry nepopsatelná, takže díky za tu upoutávku, která nelže.

Já pořád "otravuji" s tou "interní filmovou logikou" a neustále se vracím k tomu že všechno ve filmu musí nějakým způsobem dávat smysl v rámci logiky daného díla - a druhů filmové logiky je neuvěřitelné množství. A heleme se, Kuky se vrací je přesně ten film, ve kterém dává naprosto dokonalý smysl, že když jede lesní bůh ve svém autě příliš rychle, tak začne sněžit!

Čímž se dostáváme k tomu, že všichni ti lesní pišišvoři jsou opravdu bohové (např. potoka, stromu a podobně), což ve mně okamžitě probudilo vzpomínky na Miyazakiho Cestu do fantazie a Princeznu Mononoke. Což je jenom dobře.

Z technického hlediska stojí za zmínku, že ve filmu nejsou žádné identifikovatelné CGI (ani jiné) animace a všechno se hýbe na drátcích / na provázcích / pomocí dálkového ovládání. Znamená to, že mimika postaviček skoro neexistuje a že se jejich nohy ne vždycky dotýkají země, ale opět - má to své kouzlo a je jasné, že Svěrák přesně věděl co dělá a proč to dělá. Jako producent tohoto filmu bych byl dost nervózní, zda je takováto "dřevní" stylizace přijatelná pro dnešní děti a jestli vůbec budou na tento film chodit, ale naštěstí nejsem producent tohoto filmu.

Kouzlu také velmi pomáhá dabing postav, který je naprosto nezbytný pro vykreslení jejich osobností a většinou funguje výborně, tj. vzbuzuje patřičné emoce často jen tím, jakým tónem je pronášen. Bohužel (a tím se dostáváme k záporům filmu), především malý Ondřej Svěrák (tzn. hlavní postava filmu) se občas pokusí zahrát nějakou emoci, na kterou prostě při svém věku a zkušenostech nemá. Obzvlášť to vynikne ve srovnání s excelentními výkony všech ostatních. Každopádně si ale moc neddokážu představit, jak bude moci fungovat překlad tohoto filmu do jiných jazyků.

Druhá má mírná výtka se týká "reálného příběhu", ve kterém hrají živí herci (např. také Ondřej Svěrák a Oldřich Kaiser) a který se s lesními pišišvory prolíná. Je mi jasné, že jeho úkolem bylo čistě fantaskní příběh nějak ukotvit v realitě a "vysvětlit" např. tím, že se to hlavnímu lidskému hrdinovi všechno zdálo (a nakonec překvapit tím, že možná ne, atd. atd...), ale moc dobře to nefunguje a spíš to ničí celkové kouzlo filmu. Naštěstí je "reálnému světu" věnován podstatně menší prostor (řekl bych, že tak 15 procent filmu).

A konečně, hudba (Michal Novinski - Nedodržený slib) je "pouze" adekvátní, nezávadná, a samostatný soundtrack rozhodně poslouchat nehodlám.

Důležité ale je, že Svěrák znovu dokázal, jak zdánlivě hladce se dokáže vyrovnat s filmařskými nástrahami takového kalibru, na kterých by si většina českých režisérů okamžitě vylámala zuby a mnozí z nich pravděpodobně ani netuší, že takové nástrahy existují.

P.S: Hlavní hrdina se v anglické verzi jmenuje Kooky, což je (s malým K) poměrně běžné anglické slovo, vyskytující se např. hned v první větě znělky Addams Family - zajímalo by mě, zda o tom Svěrák ví a zda to byl záměr.

9.5.10

Upoutávka: Inglourious Basterds 2

Torque, ohnivá kola: Timeless Classic!

Díky jednomu z čtenářů za upozornění na tento audio rozhovor s režisérem nadčasově klasického filmu Torque: Ohnivá kola. Má mimochodem režírovat Neuromancera... Mluví se tam i o mnoha jiných zajímavých věcech, včetně znásilňování Chloe Moretzové.

Recenze: Užívej si, co to jde [Whatever Works] - 50%

Stárnoucí žid Boris (Larry David) v New Yorku. Těžký intelektuál ("skorodržitel Nobelovy ceny"), nerudný dědek, opovrhující úplně všemi. A jednoho dne se před jeho domem ve smetí objeví Melody (Evan Rachel Woodová), jednadvacetiletá bezdomovkyně. On se jí ujme a nechá ji u sebe žít. A pak se vezmou. A pak přijedou její rodiče, extrémně religiózní republikáni z Mississippi...



Nejnovější Allenův film rozhodně není nějak agresivně nepříjemný nebo nepodařený, ale je pouze odstínem toho, čím mohl být. Jako kdyby Woody zlenivěl a nechtělo se mu nijak rozehrávat ty obrovské možnosti, které se mu nabízely. Představte si, že upjatá starší panička objeví v New Yorku svou ztracenou dceru. Objeví ji ve špinavém bytě s o 40 let starším mužem, který je jejím manželem a nevěří v Boha. Co všechno se z toho dá vytěžit! Nejméně hodina úžasného humoru. Ale tento film z toho vytěží jen to, že panička vykulí oči a omdlí. A tohle se ve filmu děje znovu a znovu. Jako kdyby Allena nudilo točit klasický humor (protože už ho točil v životě tolikrát), tak předvede jenom set-up, rychle odbyde pointu a pak hurá někam jinamn nejlépe jen prostřednictvím vyprávění hlavního hrdiny, který dokáže několika větami odbýt měsíce zajímavých událostí - například proč se vlastně Melody do toho páprdy zamiluje. Odpověď "protože je blbá" mě neuspokojuje.

Allen údajně napsal scénář před více než 30 lety, v roce 1977. A musím říct, že jako "odlehčená komedie ze 70. let" by tento film v mých očích pravděpodobně fungoval lépe. V současné podobě a v současné době je ale výsledek místy zvláštní, protože takovýmto způsobem se lidé dnes nechovají ani nemluví, a to ani hrdinové hollywoodských komedií.

Ze všeho nejvíc celý film připomíná komediální stand-up vystoupení. Jako kdyby Larry David (velmi zkušený stand-up komik a improvizátor) stál na pódiu a vyprávěl nám absurdní historku o tom, jak u něj začala bydlet mladá krásná bezdomovkyně, pak si ho vzala a pak přijeli její upjatí rodiče. Připadalo by nám to mírně zábavné, nelitovali bychom toho času, ale nevěřili bychom mu pochopitelně ani slovo. A nápad zfilmovat tuto historku a nechat někoho opravdu hrát všechny ty jednoduché postavy, které jsou vlastně jen chodícími pointami Larryho vtipných monologů, by nám asi nepřipadal jako příliš zajímavý...

5.5.10

Machete - They just fucked with the wrong Mexican!

Toto je první trailer na skutečný celovečerní film Machete (byť je značně podobný starému falešnému traileru). Nezapomínejme také, že toto je normální trailer pro normální kina, tudíž nemůže být tak hardcore jako ten falešný.

Vzhledem k tomu všemu bych řekl, že veškerá ostatní kinematografie právě kontumačně prohrála...



Hodně fajnové je také úvodní věnování státu Arizona

1.5.10

Recenze: Iron Man 2 - 70%

Mickey Rourke je ruský padouch, který chce zlikvidovat Tonyho Starka za to, co kdysi jeho otec provedl Rourkeovu otci.

Sam Rockwell je obchodník se zbraněmi, který chce využít Rourkeovy znalosti, aby Starka přivedl na mizinu, případně do hrobu.

Scarlett Johanssonová je sekretářka, která je ve skutečnosti elitní agentka Shieldu a má se Starkovi dostat pod kůži.

A Robert Downey Jr. je Tony Stark.



Nového Iron Mana režíroval opět Jon Favreau a je jedničce v ledasčems podobný.

Platí pochopitelně to, že teď už Tony Stark je Iron Man, ccelý svět ví, že Tony Stark je Iron Man a my víme, že celý svět ví, že Tony Stark je Iron Man. Tak co ze situace dále vytěžit? Možnosti scenáristů byly omezené, ale přesto mi tentokrát námět přišel značně odbytý, nenápaditý a ne moc dobře do sebe zapadající. Úplné odstranění Johanssonové by například nemělo na film téměř žádný vliv a Rockwell by se také dal vyškrtnout velmi snadno.

Největším plusem filmu jsou i tentokrát (takže už ne tolik "překvapivě") jeho dialogy. Jsou rychlé, nápadité, zřejmě částečně improvizované a břitké tak, jak dnes v Hollywoodu není zvykem, natož v hollywoodskýh drahých superhrdinských filmech. Kdykoliv někdo s někým mluví, je to většinou aspoň mírně zábavné. Přinejmenším.

Naopak akce mi připadala ještě o něco horší než v jedničce a Iron Man mi přišel v 99% svých scén nerealisticky se pohybující, jako kdyby byl kompletně animovaný (což pravděpodobně byl, ale překvapilo mě, jak špatně). Naštěstí je v dvouhodinovém filmu akčních scén velmi málo (tak dvacet minut). Ale není trochu divné, když u comicsového filmu napíšu, že "naštěstí je v něm málo akčních scén"?

POZOR! Většina kopií je uváděna s dabingem. Ten jsem sice neslyšel, ale rozhodně, za žádných okolností, nemohl filmu pomoct!