23.9.10

Recenze: Wall Street: Peníze nikdy nespí [Wall Street: Money Never Sleeps] - 60%

Michael Douglas se vrací, Oliver Stone se vrací a mamon pokračuje i v roce 2008 (ve kterém se pokračování odehrává).



Film má fantastické obsazení. Nejen Michael Douglas a Shia LaBeouf, ale i další labužnická jména jako Frank Langella, Josh Brolin, Susan Sarandonová a dokonce 95letý Eli Wallach v roli nejhajzlovitějšího superbankéře! Když se kdokoliv z nich objevil na plátně, visel jsem jim na ústech a čekal, co úžasného předvedou. A nebyl jsem jejich herectvím zklamán.

Pokud bych film bral jako nesouvisející epizodky (převážně na téma "peníze korumpují"), pak si není na co stěžovat a díky talentu výše zmíněných je na co se koukat a co poslouchat. Jsou to opravdu dobří herci a je to vidět.

Bohužel, scénář (více než dvouhodinového) filmu je velmi rozvleklý a říká nepříliš zajímavé myšlenky příliš rozbředlým způsobem. Film je o tom, že finanční podvodníci existují dnes stejně jako před 20 lety, ale dnes své podvody páchají legálně a s posvěcením státu. Protože se nedíváme na dokument, nebudu rozebírat, jestli to je nebo není pravda, ale tytéž myšlenky byly např. v "dokumentech" Michaela Moorea předestřeny mnohem nápaditěji, pochopitelněji a zábavněji.

Ve druhém Wall Streetu se víceméně pořád opakují scénky typu "Sejde se několik hajzlů, přičemž jeden z nich je možná menší hajzl než ostatní, a vysvětlují si, že je normální být hajzlem". A do toho občas Carey Mulliganová, která neví komu může věřit, a přestože je hezká, téměř mě otravovala.

Řemeslná zručnost Olivera Stonea je neoddiskutovatelná. Když začne nějaká střihová sekvence, plná nervózních telefonátů a blikajících displejů, funguje to. Jenom se mi k filmu nehodily zvolené písničky. Ale jsou to zřejmě nějaké slavné písničky nějakých slavných lidí, takže to má svůj důvod...

Nemám naprosto žádný problém s tím, že je Oliver Stone tak trochu komunista. Mám problém s tím, že už několikrát dříve prokázal, že umí natáčet mnohem dravější a zábavnější filmy. Například první Wall Street.

34 komentářů:

  1. Mohl by mi nekdo polopaticky vysvetlit proc "sleeps" a ne "sleep"?

    Je to sice pomnozny, takze to teoreticky muze vyjadrovat i jednotny cislo, ale logicky snad vyjadrujou to mnozny spis nez tyhle jedny konkretni penize.

    OdpovědětVymazat
  2. Jestli si něco pamatuju z jazykovědy... (jako že možná ne) tak bych řekl, že v angličtině jsou peníze brány ne jako pomnožné, ale látkové (stejně jako třeba sůl nebo voda), takže se používá zásadně singulár.

    Jinak to, že někdo zastává levicové názory, ještě neznamená, že je "tak trochu komunista." Stejně jako lidé na pravo nejsou nutně "tak trochu fašisti."

    OdpovědětVymazat
  3. Ale to -s tam přeci nevyjadřuje množné číslo (co by taky dělalo množné číslo na slovesu).

    Je to stejný princip jako City never sleeps, nebo Tomorrow never dies ..

    OdpovědětVymazat
  4. Chlapče tak tys mě pobavil :), tohle snad najdeš v první lekci každé učebnice angličtiny. "-s" se vždy přidává u sloves u třetí osoby jednotného čísla => on/ona spí = he/she sleeps, no a jelikož money se bere jako jednotné číslo (viz Gloster), je to totéž.

    OdpovědětVymazat
  5. Ad. Gloster: To zni celkem rozume. Je pravda, ze treba ta Water never sleeps uz zni celkem v poradku, ale u tech penez mi to proste nejak nesedi.

    Jinak ja to samozrejme nezpochybnuju, akorat to moc nechapu...

    OdpovědětVymazat
  6. vy jste čuraci resit tu takove picoviny...mate hodne problem s egem šulini?

    OdpovědětVymazat
  7. Takže je to film o vrazích z Wall Streetu?

    OdpovědětVymazat
  8. 2 Gloster
    Oliver Stone ale opravdu je "tak trochu komunista". Levicové názory má spousta lidí, ale Oliver Stone tu pomyslnou čáru překročil sympatiemi ke Castrovi a FARC.

    OdpovědětVymazat
  9. To je dobrá poznámka, ale sympatie ke komunistickým hnutím v Jižní a Střední Americe ještě nutně nemusí znamenat, že se dotyčný výrazně ztotožňuje s jejich politickým programem. Američani mají trochu komplex ze svých intervencí do tamní politiky (Nicaragua, Chile) a tohle může být určitý výraz fandění těm "utlačovaným."

    Takže otázka asi zní, jestli Oliver Stone usiluje o znárodnění výrobních prostředků... Ale jinak to uznávám. Nejspíš by se dalo říct, že je tak trochu komunista.

    OdpovědětVymazat
  10. 2 Gloster
    Je to debata o ho... Ale kdyby O. Stone usiloval o znárodnění výrobních prostředků, tak není "tak trochu komunista", ale komunista par excellence.
    Jelikož to o něm nevím, tak ho za komunistu nepovažuji. Nicméně "tak trochu komunista" IMHO v zásadě odpovídá.

    OdpovědětVymazat
  11. V angličtině prostě money funguje jenom v singuláru tečka

    V podstatě celý soundtrack je prací Davida Byrnea a Brian Ena, což jsou poměrně dost slavní lidé...

    OdpovědětVymazat
  12. I v plurálu, viz http://www.thefreedictionary.com/monies

    OdpovědětVymazat
  13. Coz ale nefunguje v beznym uziti. Pravdepodobne jde o penize ve smyslu meny. Takze treba monies of the world - svetove meny.
    Stejne jako muzes rict peoples...

    OdpovědětVymazat
  14. (Při vědomí, že je to celé ptákovina...)
    Tak pak se můžeme hádat o tom, v čem spočívá podstata toho "být tak trochu komunistou," kdo se už počítá jako echt skutečný komunista a jestli to vlastně není na úrovni "být tak trochu těhotná."
    V zájmu civilizace jsem ochoten uznat, že O. Stone je levicově smýšlející člověk projevující sympatie ke komunistickým hnutím, což si každý může zkrátit pod libovolný přívlastek.

    OdpovědětVymazat
  15. Po shlédnutí W. bych netvrdil, že je komunista. Spíš provokatér. Komunista je M. Moore.

    OdpovědětVymazat
  16. Moore s Stone jsou pekni pokrytci. Castro, Chavez a jim podobni, to je jejich parketa. Ovsem ze si pritom v kapitalistickem systemu vydelavaji miliony, to uz jim jaksi nevadi.
    Nejaka "vedouci strana" by jim to mela znarodnit a zakazat jim natacet - zpivali by jinou:)))

    OdpovědětVymazat
  17. @Gloster

    Chápu to dobře, že člověk který si představuje, že bychom si měli být rovni je levičák?
    http://en.wikipedia.org/wiki/Leftism_(album)

    Komunisti ty to maj jednoduchý, ty maj aspoň tu průkazku, ale já furt nevím, kam se zařadit :-)

    OdpovědětVymazat
  18. Ad Cole Porter

    To je vážně dost složitá otázka... Rovni jak?
    Moderní systém politického spektra tak nějak přeskakuje otázku té základní rovnosti a více méně automaticky předpokládá, že všichni lidé jsou si formálně právně rovni. To znamená, že politické směry neuznávající rovnoprávnost osob jiné barvy pleti, vyznání, pohlaví atp. leží mimo normální současný systém levice/pravice, i když historicky se umisťují na extrémní pravici.

    Po ekonomické stránce levice obecně zastává názor, že by si lidé měli být rovnější co do výsledku; takže přerozděluje bohatství zdaňováním a transferovými platbami a má tendenci víc kontrolovat chování ekonomických subjektů (regulace trhu, ochrana spotřebitele), aby dorovnala jejich nestejnou vyjednávací sílu. (Na to ale pravicová politická filozofie zase odpovídá, že to vlastně rovnost snižuje, protože pro bohaté platí jiná - nevýhodnější - pravidla než pro chudé; to je právě ten problém, co si pod slovem rovnost představit...)
    Na druhou stranu prosazování úplné výsledné ekonomické rovnosti (všichni mají stejně) je taky naprostý extrém a téměř žádná levicová politická strana o něj neusiluje, protože je jednak prakticky nedosažitelný a druhak likviduje jakoukoliv motivaci (když budu mít stejně, ať udělám cokoliv, proč bych něco dělal?)

    A pak je tady ještě otázka osobní svobody (Může si dospělý příčetný člověk se svým tělem a tělem jiných informovaně souhlasících dospělých příčetných lidí dělat, co chce?), která je tak nějak kolmá na tu ekonomickou osu pravo/levo. Týká se to třeba drog, sexu, eutanázie, potratů a podobných věcí. Tady je hlavně díky obecné provázanosti pravice a náboženství (což třeba u nás zas až tak moc neplatí, ale to je dost výjimečné) levice spíš pro větší svobodu a pravice pro větší omezení, ale není to zdaleka jednoznačné (libertariáni).

    Do toho se ještě plete ochrana životního prostředí, která se v současnosti dává nalevo, což ale platí spíš posledních pár desítek let (KSČ ochranou lesů, vod a ovzduší zrovna neproslula, na rozdíl třeba od - kupodivu - Nixona), hlavně proto, že v Americe je to téma liberálů. Ale z filozofického hlediska je ekologie jen dlouhodobější ekonomie, takže by měla být ideologicky neutrální.

    No a na závěr je tu relativita celého toho systému jak v čase, tak v prostoru. V USA je celé spektrum posunuté výrazně doprava (Obama, označovaný tam Republikány za socialistu, je objektivně tak někde na úrovni TOP09), u nás zase o něco doleva oproti celosvětovému průměru.

    A teď si vyberte...

    OdpovědětVymazat
  19. Gloster:
    Na tomhle tvým shrnutí je krásně vidět, že dělení na levici/pravici je píčovina.
    (Další paradox - co když někdo zastává extrémní názory obou směrů, jak bude označenej? Jako střed? Extrémní střed?)
    O těch berličkových výrazech "středolevý", "středopravý" ani nemluvě.

    A vůbec. On samotnej prncip politických stran je zastaralej. Příčiny kvůli kterým vznikl, dávno pominuly. Ale to už je hodně OT

    OdpovědětVymazat
  20. Rovnost chápu tak, že když jdu k soudu, je mi jedno jestli se tam potkám s googlem, ministerstvem vnitra, bejvalkou nebo jiným subjektem.
    Nevím, jestli tenhle názor má nějaké ekonomické dopady?
    Chápu, že je problém, pokud bych se u soudu sešel třeba s plejtvákem, ale upřímně řečeno možná raději s ním, než s googlem :-)

    Nemám moc potíže chápat to členství ve stránách, tam jsou obvykle nějaké stanovy a tak.
    Jenže já jsem nestraník, takže prostě nevím jestli jsem levičák nebo pravičák a podle čeho se to dá poznat.

    OdpovědětVymazat
  21. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  22. Je to prostě orientační pomůcka, která je v závislosti na konkrétních okolnostech víc nebo míň nepřesná. Nesmí se to brát moc vážně.
    S extrémy se tenhle systém někdy vypořádává tak, že politické spektrum nekreslí jako přímku, ale jako kruh, s politickým středem "na vrcholu" a s extrémy "vespod" (horizontální osa je pak levice-pravice a vertikální demokracie-totalita) takže kovaní fašisté a komunisté se dole zase setkávají. Což má něco do sebe.

    Ad Cole Porter
    Jestli fakt chcete slyšet nějakou jednoznačnou odpověď, tak ještě tak před 150 lety byste byl s tímhle přístupem radikální levičák. Dneska už to v praktické politice nemá ten význam, ale teoreticky je to pořád spíš levicový postoj. Ale jak říkám,tohle už dneska není hlavní kriterium.

    OdpovědětVymazat
  23. V současnosti v Evropě? Ekonomika.

    Jste pro progresivní zdanění?
    Jste pro silnou sociální síť? (podpora v nezaměstnanosti, sociální dávky, příspěvky na děti ad.)
    Jste pro silné odbory?
    Pro silnou ochranu zaměstnanců? (omezené důvody výpovědi, dlouhé výpovědní lhůty, odstupné ad.)
    Jste pro silnou ochranu spotřebitele? (dlouhé záruční lhůty, možnost vrácení zboží, povinné údaje o složení na etiketách ad.)
    Jste pro podporu kultury a sportu za strany státu?
    Jste pro, aby určitá hospodářská odvětví kontroloval stát namísto soukromých firem? (např. energetika, těžba)
    Jste pro, aby stát dotoval některá strategická odvětví? (např. přeprava, zemědělství)
    Jste pro bezplatné školství na všech stupních?
    Jste pro, aby stát přímo zasahoval do chodu ekonomiky?
    Připadá vám nezaměstnanost jako závažnější problém než inflace?

    V úvahu vezměte, že odvrácenou stránkou služeb poskytovaných státem jsou vyšší daně.
    Za každou odpověď "ano" udělejte krok doleva, za každé "ne" doprava.
    Není to žádný zázrak objektivity a nejsou tam rozhodně všechna hlediska, ale pro hrubou orientaci...

    OdpovědětVymazat
  24. @Gloster diky za klic.. v tom pripade jsem (opet) uplne mimo :-l

    OdpovědětVymazat
  25. Gloster: jsem kovaný volič ODS, a na tvůj dotazník odpovídám 6x ano, 5x ne, takže jsem spíše levičák. Svět je pro mne opět o něco podivnější místo :-)

    OdpovědětVymazat
  26. V tom případě se možná zamyslete nad tím, nakolik program ODS vlastně reflektuje vaše politické postoje. A jestli je jako "kovaný volič" nevolíte prostě proto, že jste je vždycky volil.
    I když, jak jsem psal předtím, je naše spektrum posunuté celkově doleva, ODS v tomhle "dotazníku" snad s výjimkou ochrany spotřebitelů a otázky subvencí některým odvětvím spadá v zásadě napravo.

    Na druhou stranu, ekonomický program není jediný důvod, proč se rozhodnout volit tak nebo tak.

    OdpovědětVymazat
  27. Rozdíl mezi pravicí a levicí je v současnosti skutečně spíš na ekonomický úrovni.

    Pravice: "Dej mi peníze, já jich větší část použiju tak, abychom měli vyrovnaný rozpočet, menší část si nechám (čti: rozkradu je)."

    Levice: "Dej mi peníze, já jich větší část použiju na naprostý debility typu EU, brutální sociální dávky a zahraniční pobídky, menší část si nechám (čti: rozkradu je)."

    OdpovědětVymazat
  28. Jako politický rizbor OK, ale co full frontal - ne\ano\kdo?

    OdpovědětVymazat
  29. Gloster:
    Zni to vsechno jak univerzalni kosmicke poucky sestavene z marketingovych hesel dnesnich stran pro lepsi orientaci divaku novy..
    Obzvlast na blogu o filmech tedy u takove "informace" postradam infografiku s na sebe kolmymi osami a nalehavy afektovany projev prezentatorky..

    OdpovědětVymazat
  30. Jestli vy a další lidé s tímhle přístupem chodíte k volbám, dost to vysvětluje.

    OdpovědětVymazat
  31. Nojo, doba vymknutá z kloubu šílí tak moc, že už ani neví, kde je pravá a kde levá.

    http://www.youtube.com/watch?v=9CEr2GfGilw
    :-)

    OdpovědětVymazat
  32. Gloster:
    pristup k volbam?jedine full frontal

    OdpovědětVymazat