31.3.10

Everyone is Expendable, včetně Arnolda



Připomeňme si, že Van Damme v tom odmítl hrát, protože "by to ublížilo jeho kariéře"...

Všichni jsou v pohodě [Everybody's Fine] - 60%

Robertu De Nirovi zemřela manželka a on žije zcela sám. Má čtyři dávno dospělé děti (Kate Beckinsaleová, Drew Barrymoreová, Sam Rockwell, Austin Lysy), které s ním dávno nežijí. Všichni čtyři měli přijet na svátky, ale pak jim do toho všem "něco vlezlo". De Niro se tedy odhodlá, sbalí kufr, zabalí si prášky na srdce a vydá se napříč USA na překvapivou návštěvu všech čtyř dětí.



Trailer poněkud lže. Nejedná se o žádnou rozvernou komedii, ale spíš o značně depresivní záležitost s občasnými ostrůvky suchého humoru. De Niro není hlupák a záhy mu dojde, že: 1) jeho děti na tom nejsou zdaleka tak dobře, jak mu tvrdily do telefonu a v dopisech, a 2) mají nějaký velký společný problém a snaží se ho před ním ututlat. (Rozhodně ale nejde o nějakou detektivku nebo film s překvapivým zvratem.)

Film je remakem deset dvacet let starého italského filmu slavného režiséra se slavným hercem a musím říct, že i když jsem ho neviděl, na základě pár minut ukázek mi jeho nenápadná evropská poetika připadá smysluplnější než pokus o její hollywoodizaci ve Všichni jsou v pohodě.

Herci se snaží, o žádném z nich se nedá říct, že by byl špatný, ale v tomto žánru je strašná spousta mnohem, mnohem lepších filmů, které nemají problém vyhranit se buď po evropsku nebo po americku. Tenhle zůstal neuspokojivě na půli cesty a místy to působí podivně.

30.3.10

Recenze: Jak vycvičit draka [How To Train Your Dragon] - 90%

Vikingská vesnice Blp leží na maličkém (ale zato vysokém) ostrově uprostřed moře. Je tu hrozné počasí a neustále útočí draci (a kradou ovce). Ale vikingové jsou zatvrzelí a nehnou se odtud, byť to znamená v noci bojovat s draky a přes den opravovat spálené domy. Boj s draky je pro ně hlavní náplní života a učí se mu od  útlého dětství. A baví je to. S výjimkou Škyťáka, teenagerského syna náčelníka Kliďase. Ten by sice rád byl hrdina, ale jaksi mu na to chybí odvaha a jiné věci. Jednoho dne náhodou najde zraněného draka (vlastně to náhoda není, ale nebudu to zbytečně komplikovat), nezabije ho a dokonce se s ním skamarádí. Což bude mít dalekosáhlé následky pro celou vesnici, která o tom neví.



Jde o film na motivy první ze série knih Cressidy Cowellové (ilustrovaných autorkou) a i když je film zcela evidentně jen velmi volnou adaptací knihy, s naprosto zásadními změnami v základní premise příběhu, mám na základě krátké ukázky (PDF) velkou chuť po dlouhé době si zase koupit nějaké tištěné slovo. To ale jen tak na okraj, teď už k filmu:

Film je úžasný. Reklamy tvrdí "Od producentů Shreka a Madagaskaru", ale mnohem důležitější je něco jiného, a totiž: "Od režisérů Lilo a Stitch (posledního opravdu dobrého Disneyho nePixarového animovaného filmu)".

Kde začít?

Asi u hlavního draka, kterého Škyťák pojmenuje "Bezzubka". Mně připomínal mého Alberta, kamarádce její kočku, a rozhodně připomíná taky Stitche, to vše současně. Nejde jen o to, jak je vymodelovaný, ale o každý detail jeho pohybů, kterými dokáže dát najevo nejsložitější emoce, aniž by mluvil.

I další hrdinové jsou dobře prokreslení, ale nejvíce se mi líbil Škyťákův otec, náčelník Kliďas (v originále hlas Gerarda Butlera). Vypadá sice legračně zkarikovaně, ale přitom je neoddiskutovatelný badass, každým svým gestem. S tím souvisí skutečnost, že postavy nejsou animovány "lidsky" realisticky (žádný motion capture), ale každá svým stylizovaným způsobem, který jí dává unikátní řeč těla. Platí to pro lidi i pro draky.
Další nepřehlédnutelné plus je kompozice záběrů a práce "kamery", která se při leteckých a bojových scénách chová jako reálná kamera v rukou nápaditého profesionála, který to umí s kompozicí a filtry a nepodléhá nutkání pořád s kamerou divoce létat. Byl to snad první animovaný film, u kterého mě kamera tak zaujala. Tajemství se zřejmě skrývá v závěrečném titulku "Visual consultant: Roger Deakins". Což je velmi slavný kameraman (osm nominací na Oscara), který točí nikoliv akční velkofilmy, ale hlavně komorní dramata.

A to všechno je korunováno vynikajícím scénářem, který nedělá blbce z dospělých, aniž by byl mimo chápání malých dětiček. Samozřejmě, že základní kostra příběhu je do značné míry předvídatelná a samozřejmě, že se ve filmu musí efektně létat na dracích a z hrdiny-ňoumy se stane opravdový hrdina. Samozřejmě. Kouzlo je spíše v mnoha "malých momentech", kdy se někdo zachová tak osvěžujícím a filmově nápaditým způsobem, že jsem něco podobného neviděl velmi dlouho, a to v jakémkoliv filmu, nejen v animovaném. Namátkou pár příkladů:
  • Náčelník dává synkovi jeho první helmu (tradiční vikingskou, rohatou) a dojatě řekne něco jako: "Je z poloviny maminčina náprsníku. Druhou polovinu nosím já. Abychom na ni nikdy nezapomněli." - Je to humor, ale současně je to dojemné!
  • Když jde drak spát, udělá kolečko jako pes, ale předtím si samozřejmě ožehne zemi pod sebou, aby spal v teple.
  • Dozvíme se, proč draci kradou ovce a co udělat, aby je nekradli, a má to svou netriviální logiku.
  • Ve vrcholné scéně, když dojde k velmi nepříjemné a velmi nečekané události, ústa překvapeného náčelníka "naprázdno" (aniž by bylo něco slyšet) pronesou "What the f..."
  • (Mírný spoiler) Hlavní hrdina (t.j. malé děcko) v závěrečném boji zcela nehumorně přijde o nohu a nikdo mu ji magicky nepřičaruje zpátky!
Jak vycvičit draka v některých ohledech (fantastický svět, fantastické příšery, létání na dracích, "plovoucí" skály) připomíná Avatar, nicméně po emocionální stránce na mě tenhle "dětský film" působil mnohem více než Cameronův epos!

K dokonalosti chybí tomuto filmu málo. Byl to pro mě hlavně jeden zvrat ke konci filmu, nesoucí se ve stylu "Teď všechno možná dopadne úplně strašně pro všechny, protože jeden člověk ze sebe není schopen vymáčknout jednoduchou větu, která by všechno vysvětlila". Takové zvraty známe ze spousty filmů, ale v Jak vycvičit draka šlo o zbytečnou skvrnu na kráse, nehodnou inteligence zbytku filmu.

No a pak je tu jako obvykle dabing. Je dobrý (a zaplaťpánbůh je spousta klíčových scén bez dialogů), ale originál to není a být nemůže. Například: Rozhodně není chybou přeložit jména "Hiccup", "Stoick" a "Berk" jako "Škyťák", "Kliďas" a "Blp". Ale přijdeme tím o jednu vrstvu humoru, spočívající v tom, že ta původní jména znějí jako vikingská jména, žeano... Nevím o tom, že by u nás měla jít nějaká nedabovaná verze.

P.S: 3D vizuály jsou používány decentně a nevtíravě, a až půjdu na film podruhé, dám přednost spíše 2D verzi, protože bude mít (rozhodně aspoň v našich kinech) výrazně zřetelnější barvy ve tmavých scénách.

27.3.10

Recenze: Exmanželka za odměnu [The Bounty Hunter] - 20%

Gerard Butler se živí tím, že chytá lidi, kteří se nedostavili k soudu když měli a vozí je do vězení (za což dostává zaplaceno). Chce využít toho, že byl právě vydán zatykač na jeho ex-manželku (Jennifer Anistonová), kterou nesnáší. Jennifer nestihla soud, protože je reportérka a pracuje na nějakém hrozně důležitém článku, odhalujícím jakési spiknutí / vraždu, takže neměla čas . Butler ji chytí a chce ji odvézt do vězení, ale jsou jim oběma v patách zločinci. Podaří se našim krásným hrdinům zločince převézt a možná dokonce znovu vznítit svou lásku? SAMOZŘEJMĚ, ŽE ANO, VY VOLOVÉ!



Exmanželka za odměnu je námětem víceméně totéž jako Přestupný rok. Dva lidi spolu musí trávit delší čas na dlouhé cestě a z jejich nenávisti se postupně vyvine láska. Zatímco Přestupný rok se mi až překvapivě líbil, Exmanželka za odměnu je zcela nepřekvapivě přesně takový shit, jak to vypadá z traileru.

Hlavní hrdinové mezi sebou mají naprosto nulovou chemii, oba jsou od začátku do konce extrémně nesympatičtí, oba dělají věci, které jsou naprosto nesmyslné z každého existujícího úhlu pohledu, a navzdory tomu se film nakonec jako hromadná dopravní nehoda dokodrcá k happy endu.

Režisér Andy Tennant (Popelka: Věčný příběh) je s ubíhajícími roky progresivně horší a horší a na tomto jeho filmu mě štvalo úplně všechno. Lépe řečeno, štvala mě absence čehokoliv zajímavého v tomto filmu. Kéž by tam bylo aspoň něco tak blbého, že bych se tvůrcům mohl vysmát...

Fuj.

25.3.10

Recenze: Přestupný rok [Leap Year] - 60%

Asi nemá smysl nějak vysvětlovat děj, pointu a všechny zvraty této romantické komedie:



Ano. Naprosto všechno situace, které uvidíte v tomto filmu, jste už viděli jinde. Ano, 99% všeho je naprosto předvídatelné.

A přesto, kupodivu, jsem měl z filmu docela příjemný pocit a rád jsem sledoval jak to mezi hlavními hrdiny jiskří a jak férově je původní snoubenec odmítnut, poněvadž to všechno přece není jeho chyba.

A ty kýčovitě turistické bažiny, zříceniny a úzké silnice s ovcemi.

A to prosím nejsem fanouškem tohoto typu filmů, těchto dvou herců (Goode hrál Ozymandiase ve Watchmenech) a tohoto režiséra.

23.3.10

Recenze: Babylon A.D. - 40%

Postapokalyptická Evropa. Postapokalyptický drsoň Turop (Vin Diesel) je naverbován postapokalyptickým bossem (Gérard Depardieu, ten co v traileru říká "I need a smuggler"), aby propašoval do Ameriky krásné děvče, ve kterém se skrývá jediná naděje postapokalyptického lidstva. Naděje na něco.



Francouzský režisér Mathieu Kassovitz (Purpurové řeky) natočil tento film jako svůj první velkorozpočtový americký počin (předtím natočil lacinou Gothiku). V průběhu dlouhého natáčení se pohádal se společností 20th Century Fox, veřejně se od filmu distancoval a Foxové film sestříhali podle svého. To všechno je na něm velmi vidět.

Občasné slušně řemeslné (ale spíš videoherně nadsazené) scény v náhodných intervalech vyšperkovávají děj, který nedává nejmenší smysl a náhodně se v něm potkávají a zabíjejí postavy, které nedávají nejmenší smysl. A má naprosto pekelný konec.

Za zmínku pravděpodobně stojí i fakt, že film se natáčel už někdy před 3-4 lety, premiéru měl v roce 2008, v lednu 2009 vyšel na DVD a v dubnu 2009 vyšla "režisérská edice", která pravděpodobně je o něco lepší než "normální edice" (tj. ta, která teď jde do našich kin).

Jde o ideální film ke sledování při různých večírcích a podobných akcích, kdy chcete, aby vám něco audiovizuálního běželo v pozadí, občas se tomu chcete zasmát, ale nehodláte tomu věnovat soustavnou pozornost.

Mírné bonusové body za skutečnost, že se natáčelo z velké části v ČR a ve filmu vidíme, jak byl ve skutečnosti zničen Průmyslový palác na pražském výstavišti.

18.3.10

Recenze: I Love You Phillip Morris - 60%

Film inspirovaný skutečnými životními osudy Stevena Russella (Jim Carrey), notorického podvodníka. A homosexuála.



Především: Film nemá naprosto nic společného s cigaretami. Russellův milenec (Ewan McGregor) se shodou okolností opravdu jmenoval Phillip Morris. Zato má tento film hodně společného s kouřením.

Hlavní hrdina i jeho milenec jsou totiž homosexuálové a film je na tom do značné míry postaven.

Což mi připadá poněkud zvláštní.

Tvůrci nám každou chvíli nabídnou nějakou scénku, ve které se hlavní hrdinové projevují velmi homosexuálně, chtělo by se mi říct až přehnaně stereotypně homosexuálně. Nejednou například uvidíme gay sex - není to natočeno přímo pornostylem, ale je to odvážnější než cokoliv, co jsme kdy viděli v mainstreamových filmech. Zato něco podobného vidíme v každém druhém filmu Jeuneta a Cara. A není příliš divu, protože I Love You Phillip Morris je ultranezávislá evropská produkce a je s podivem, jak se pro ni podařilo získat dvě hollywoodské hvězdy. I Love You Phillip Morris totiž ani v nejmenším nepřipomíná hollywoodské komedie (ať už gay nebo straight), ale spíš něco z nezávislých evropských luhů a hájů, konkrétně něco jako kdyby se Gus van Sant rozhodl natočit "nezávaznou řachandu" - což asi není náhoda, protože měl původně tento film režírovat.

Ale zpět k tomu, proč mi to připadá zvláštní. Tvůrci určitě budou tvrdit, že jejich film bojuje za práva homosexuálů a za větší otevřenost. Je bez debaty, že američtí distributoři jsou kokoti, protože je pro ně tento film "příliš gay". Uniká mi ale důvod toho, proč do filmu opakovaně vkládat homoscény jako z Bruna jen proto, že jeho hlavní hrdinové jsou homosexuálové. Když je film o heterosexuálech, není to přece důvod k tomu, aby v něm každou chvíli byl explicitní, rádoby šokující záběr na heterosex, masáž nebo francouzák. Kdežto když jde o gaye, tak ano...? Jako kdyby tvůrci říkali "Náš film je zajímavější než ostatní, protože ti hrdinové jsou homosexuálové!" To mi přijde celkově homofobnější než Když si Chuck bral Larryho...

Raději ještě jednou jinými slovy: Nemám nic proti scénám, které v tomto filmu jsou. Ale nevidím důvod toho, proč tam jsou, stejně jako by mi bylo divné, kdybych v nepornografickém filmu o heterosexuálním páru viděl každých pár vteřin nějakou jejich rádobyšokující intimnost. Mají tyhle scény snad v divácích vzbudit homofobii a následný stud z té homofobie?

Každopádně, dosti o homozáležitostech. Když si je odmyslíte, tak vám zůstane velmi chaotická historka o notorickém podvodníčkovi, ve které v bleskurychlém tempu vidíte některé z mnoha podvodů, kterých se kdy dopustil. Nemáte šanci se moc orientovat v tom, který rok nebo měsíc se právě píše, jestli zrovna seděl týden nebo pět let a jak vlastně ten podvod provedl. Výše umístěný trailer vlastně velice věrně kopíruje chaotickou strukturu filmu, včetně toho, že končí stejným záběrem jako film samotný.

Prostě: Steven Russell byl podvodník a byl gay. O tom je tento film. Podobných nezávislých, ne příliš dobře řemeslně zvládnutých filmečků, vzniká ročně spousta, ale málokteré z nich se dostanou do našich kin. A v málokterých z nich hrají hollywoodské superhvězdy. Proto je zajímavé tento film vidět, stejně jako je zajímavé dívat se na dvouhlavé tele nebo hromadnou dopravní nehodu.

P.S: Jedna úplně nesouvisející fotomontáž (kterou jsem navíc nedělal já, nýbrž "anonym").

17.3.10

Mega Retro FFFilm!

Sakra, to to letí...

Pokud kliknete sem a správně si přepnete kódování češtiny (na ISO-8859-2), můžete si přečíst FFFilmy z let 1998 až 2002. Nejsou vidět obrázky a komentáře, naprostá většina odkazů už samozřejmě nefunguje, ale texty tam pořád jsou.

Z dnešního hlediska je tam ledacos vtipného.

P.S: To nejsou nejstarší napsané FFFilmy. Ty nejstarší vycházely na Neviditelném psu a asi už nejsou k nalezení.

Recenze: Nezapomeň na mě [Remember me] - 40%

Tyler (Robert Pattinson) žije v New Yorku v malém nuzném bytečku, i když má superbohatého otce (Pierce Brosnan), kterého víceméně nesnáší. Stejně jako ostatní členy své rodiny - s výjimkou malé sestřičky.

Jednou v noci se úplně náhodou připlete do jakési pouliční rvačky, načež vyjede na objevivšího se policajta (Chris Cooper), načež ho tento policajt zmlátí.

Tylerův spolubydlící náhodou zjistí, že policajtova dcera chodí do stejné školy jako oni, a přesvědčí Tylera (po kterém jedou všechna děvčata, protože je emo, nezávislý, zadumaný a cituje Gándhího), aby ji svedl, pak jí zlomil srdce a tím se pomstil tomu policajtovi. Tyler se s ní skutečně seznámí, ale pak se do ní doopravdy zamiluje.



Nedělá mi nejmenší problém dělat si legraci z Roberta Pattinsona, ale po tomto filmu musím unzat, že není špatný herec. Totéž platí o většině ostatních v Nezapomeň na mě.

Nejsou špatní herci, ale bojují s velmi sabým scénářem. Například hrdinův spolubydlící má být "roztomilý roztržitý cool magor", ale je od první sekundy na zabití. A sám Pattinson hraje postavu, která je strašlivým způsobem nesympatická (ne proto, že by neuměl hrát, ale proto, že je tak napsaná). Tihle rozervaní pseudointeluktálové mě vždycky hrozně iritovali, protože vždycky sbalili víc holek než já, přestože smrděli mnohem víc než já.

Mnohem větší problém scénáře je ale v tom, že se ve filmu neděje nic zajímavého, natož originálního. Kromě výše zmíněné zápletky se dozvíme také to, že Tylerova sestřička je šikanována spolužačkami a má výtvarný talent, že policajtova manželka byla před 10 lety zavražděna, že Tylerův spolubydlící spal s eskymačkou... No a co??? Ano, takovéhle nějaké věci se asi opravdovým lidem dějí (pokud pominu ten imbecilní nápad "sbalit něčí dceru abych se mu pomstil"), ale filmy se o tom většinou nenatáčejí. Filmy se natáčejí o nějakých příbězích, které se někomu dějí. Nezapomeň na mě obsahuje velmi triviální minipříběh a kolem něho je nalepeno spousta scén, které často jsou slušně zahrané a zrežírované (například hádka Tylera s otcem), ale většina z nich by se dala z filmu vystřihnout, aniž by se tím jakkoliv změnil jeho příběh nebo emocionální působivost. Tyler je fracek, má nějaké ty (nijak zásadní) problémy, pak trochu přestane být fracek a některé z těch problémů se plus - mínus vyřeší, některé samy od sebe...

Mladá čtenářky jistě zaujme, že v tomto filmu, na rozdíl od jiných, Pattinson hulí a souloží (jednou), ale pro všechny ostatní je to ztráta času. Nikoliv urážka inteligence nebo vkusu, jen ztráta času.

P.S: Náhodou jsem objevil tohle a není to fotomontáž!

Oukej...

Všechno, co jsem napsal výše, se týká úvodních devadesáti pěti procent tohoto filmu. Posledních pět minut je totiž úplně jiné kafe. Distributor žádal novináře, aby o závěru filmu laskavě nepsali, ale já se cítím povinován o něm napsat, protože je to to jediné, čím je film zajímavý.

Upozorňuji, že závěrečná pointa filmu nijak nemění jeho vyznění nebo kvalitu. Nejde o nic, co byste mohli během filmu odhalit, ať budete jakkoliv pozorní, a co by jakkoliv zlepšilo nebo zhoršilo váš zážitek z toho, co se dělo předtím. Ani bych tudíž neříkal, že jde o "zvrat", protože se tím nic "nezvrátí". Ale pokud se o tomto filmu bude mluvit déle než měsíc po premiéře, bude to výhradně kvůli jeho posledním pěti minutám a kvůli tomu, koho a proč pro rány boží napadlo dodělat do filmu tento konec a čeho si myslel, že tím dosáhne.

Následují SPOILERY!!! -  SPOILERY!!! - SPOILERY!!! až do konce článku (a je pravděpodobné, že budou i v diskusi pod článkem)

Na konci filmu se Taylor jakž - takž udobří s otcem a čeká na něj ráno v jeho luxusní kanceláři. Kouká se z okna a řekne sekretářce něco jako "dneska bude krásný den". Mezitím jeho sestřička sedí ve škole a paní učitelka píše na tabuli dnešní datum: "11. září 2001". Střih zpět na Taylora, kamera odjíždá od jeho obličeje skrz sklo, a my vidíme, že stojí v kanceláři u vrcholu World Trade Center...

Ještě bych byl ochoten akceptovat, kdyby v tuto chvíli film skončil - byla by to taková přijatelná superironická tečka za Taylorovým osudem - byť zcela zbytečná.

Následuje ale ještě několik minut dojemné montáže, při které vidíme, jak je Taylorova rodina zmatená spolu s ostatními newyorčany, pak vidíme jak mu všichni nosí kytky na hrob a jak se jeho smrtí utužila jejich vzájemná americká láska. A do toho Taylorův monolog o smyslu života a lásky. Jako měla Chůva v akci opravdu neuctivé úvodní titulky, tento film má opravdu neuctivý závěr. To ho nemohlo například srazit auto?

A navíc teď musím připsat pár bonusových bodu Bin Ládinovi za to, že zbavil svět Edwarda Cullena...

15.3.10

Recenze: Chůva v akci [The Spy Next Door] - 20%

Jackie Chan hraje elitního špiona, který chce jít do důchodu, zamiloval se do sousedky a musí jí hlídat její tři děti, když odjíždí pryč. A do toho zlí agenti. A humor... :(



Tento film je především velmi smutnou podívanou pro každého fanouška Jackieho Chana. Jackie už je starý, znatelně sešlý a ve spoustě akčních scén mu pomáhají (špatné) triky! Vrcholem ale je to, že při úvodních titulcích vidíme jakoby "průřez špionážní kariérou hlavního hrdiny", což je sestřih nejlepších scén ze starých Jackieho filmů! To mi přijde pouze neznatelně taktnější, než ho zabít, pak znásilnit a pak se mu vysrat na hrob.

V závěrečných titulcích se tentokrát nedočkáme nepodařených akčních záběrů, nýbrž záběrů, ve kterých má Jackie problém s angličtinou. Symptomatické...

Jinak se film nese stoprocentně v duchu pecek jako Mr. Nanny nebo Pacifier, s málo akčními scénami a neuvěřitelně trapnými vtipy, založenými na tom, že malé děti nemají hrdinu rády, že padouši mají legrační ruský přízvuk, a že skončí stejně jako padouši v Sám doma.

Jedna z drobných zajímavostí spočívá v tom, že scenáristé zřejmě byli nějací starší lidé, protože jim připadalo normální, že současní žáci základní školy jsou fanoušky Iggyho Popa a nechápali rozdíl mezi "počítačovým virem", "MP3 souborem" a "internetovým serverem".

Mimochodem, hrdina se jmenuje "Bob Ho". Už se smějete?

Chůva v akci je přesně ten nejhorší druh blbého filmu, který je dostatečně drahý a jeho tvůrci jsou dostatečně profesionální na to, aby nebyl nechtěně směšný. Ale přitom rozhodně není chtěně směšný. Jde o jeden z mála filmů, při kterém jsem před koncem rezignoval, vytáhl telefon a začal si cosi vyřizovat, aniž by to jakkoliv ovlivnilo můj divácký zážitek.

P.S: Zdá se, že i tvůrci českého dabingu rezignovali a některé hůře přeložitelné slovní hříčky a idiomy prostě nepřeložili nebo přeložili doslova. Například "If I told you have a beautiful body, would you hold it against me?" -> "Kdybych ti řekl, že máš krásné tělo, měla bys mi to za zlé?". A samozřejmě zmizel veškerý humor, spočívající v tom, že Jackie neumí moc anglicky. V dabingu mluví perfektně česky, jen občas použije (pořád v perfektní češtině) nesmyslný idiom.

14.3.10

Recenze: Ženy v pokušení - 50%

(Oficiální text distributora) Čtyřicátnice Helena, uznávaná odbornice na manželské problémy jednoho dne zjišťuje, že se dostala do situace, jaké řeší se svými pacienty. Její doposud milující a milovaný manžel je přistižen in flagranti s mladší ženou a Helena brzy bezradně stojí na prahu nového života. Dvacetiletá dcera Laura chce být matce oporou, zároveň se však potýká s nástrahami vlastní první opravdové lásky. Pomocnou ruku nabízí k Helenině zděšení i matka Vilma, bývalá herečka, která na všechny situace aplikuje svéráznou školu života. Výstřední dáma má zaručený recept: nahradit nepořádného chlapa, chlapem pořádným. Zdá se to neřešitelné, ale k překvapení Heleny i Laury muži, s nimiž stojí za to se vrhnout po hlavě do milostného dobrodružství tu stále ještě jsou. A tři docela rozdílné ženy zjišťují, jak moc jsou si podobné a pokud se má něco vyřešit, chce to nadhled, humor a neztrácet hlavu ani naději.



Nový film Jiřího Vejdělka (Účastníci zájezdu, Roming) má odvážný námět. Neezdráhal bych se dokonce říct "sofistikovaný námět". Také v něm hrají povětšinou kvalitní herci. Bohužel, se scénářem je to horší a s režií úplně nejhorší. Ale popořádku:

Svými zvraty se Ženy v pokušení řadí mezi hodně hořké komedie, které vlastně ani nejsou komediemi. To, co se jejich hrdinům (a především hrdinkám) děje, to by v reálném životě většinou nebylo k smíchu ani trochu. A je to značně originální a bořící nejedno tabu. Příkladem filmu s podobně seriózním a netradičním námětem, který se podařilo  navzdory tomu natočit s humorem, je například Americká krása.

Na rozdíl od Americké krásy se ale u Žen v pokušení cosi zásadního zvrtlo cestou od námětu přes scénář k hotovému filmu. Původně jsem si myslel, že námětem je nějaký kvalitní oceňovaný román a že ho pouze režisér a scenárista zprznili. Kupodivu ne. Jiří Vejdělek je režisérem i scenáristou a námět je jeho původní!

Jak už jsem psal, převedení tohoto námětu do fungujícího filmu vyžadovalo velmi obezřetný přístup a neustálé balancování na hraně mezi dramatem a parodií. Bohužel, Jiří Vejdělek není Sam Mendes a každou chvíli sklouzne do nějakého jiného "bezpečného žánru" a v něm pak několik minut jede, aniž by se zajímal o to, jak to bude souviset s předchozími a následujícími scénami. Takže je to občas tuctový sitcomový humor, občas černá komedie, občas seriózní zamyšlení, ale každou chvíli jako z úplně jiného filmu a bez vysvětlení proč postavy tak divoce mění své chování a názory - jako kdyby všechny ženské musely za každou cenu aspoň vyzkoušet všechny chlapy, kteří ve filmu vystupují.

Herečky mi byly zprvu velmi sympatické, ale s přibývajícími dalšími a dalšími minutami (film má dvě hodiny) jsem se čím dále tím více těšil na konec a některé postavy mi začaly značně lézt na nervy - nejvíce rozjuchaná babička, která každý dialog za každou cenu pointuje nějakou narážkou na sex či promiskuitu, což od poloviny filmu značně ztrácí vtipnost.

Něco podobného se mnou udělala hudba Jana P. Muchowa, která (aspoň v mých uších) zněla jako kdyby si někdo "jen tak ambientně brnkal", bez souvislosti s tím jak si brnkal před chvílí, a ve scénách, které měla táhnout, mě čím dál víc otravovala.

V Ženách v pokušení nejsou téměř žádné scény, ze kterých by mi bylo vyloženě trapně. A to je vlastně vzhledem k extrémní náročnosti námětu docela velká pochvala. Moc rád bych viděl, co by s takovou látkou udělal opravdu geniální režisér, který by jejím divokým zákrutám dokázal dát nějaký řád a soudržnost.

13.3.10

Adrien Brody Got No Time To Bleed

První sneak peek (tzn. nikoliv trailer) na Predators. Obsahuje překvapivě poměrně značné spoilery.

12.3.10

Videohry na větvi

Arcade Aid - Víceméně totéž jako předchozí příspěvek, ale s videohrami. Je to virální kampaň k novému Tronovi.

Filmy na větvi

Následující obrázek namaloval Scott Campbell v ránmci propagace festivalu kultovních filmů. Asi jsem hodně přes kultovní filmy, protože většinu jsem jich okamžitě identifikoval, přestože o podobě obličejů nemůže být řeči.

(Klikněte pro velkou verzi)

Tree of movies

10.3.10

Beze slov...

Toto NENÍ repost!!!

Recenze: Svítání [Daybreakers] - 60%

Blízká budoucnost. Většina pozemských obyvatel jsou upíři. Civilizovaní upíři, kteří si přetvořili města ke svým potřebám. Upíři ale potřebují k životu lidskou krev, což je problém, protože lidí je málo. Jsou drženi v "čerpacích stanicích" a zde je jim organizovaně odsávána krev. Je jí ale málo a vypadá to, že krev do měsíce dojde. A když upírům dojde krev, mění se v hnusné veliké netopýry, zabíjející normální upíry. Upíří hematolog Edward Dalton (Ethan Hawke), kterému je (na rozdíl od větišiny ostatních upírů) lidí tak nějak trochu lidsky líto, se snaží vymyslet umělou náhražku za krev, ale zatím marně. Pak se ale zaplete s "povstalci" (lidi, žijící svobodně v divočině), kteří - zdá se - umějí z upíra udělat člověka!



Bratři Spierigovi, kteří mají za sebou laciný horor Undead, natočili tuto o něco málo dražší upírskou podívanou, která má ze začátku velikánský potenciál. Za minimum peněz se jim totiž podařilo velmi slušně vykreslit realisticky fungující upírskou společnost, v níž hlavní upíři - kravaťáci působí opravdu fajnově.

Dočkáme se mnoha labužnických detailů - upíří například nemohou používat zrcadla (protože v nich nejsou vidět), takže když je z nějakého důvodu potřebují, místo nich mají speciální monitory s kamerami. Takových drobností je ve filmu (hlavně ze začátku) hodně a je vidět, že Spierigovi nejsou hloupí. Další příjemná věc je Sam Neill jako zlý megaboss.

Bohužel, jakmile se děj přesune na venkov mezi hrstku lidí, zvrhne se v sérii neoriginálních honiček a stříleček, které nejsou vyloženě špatné, ale jsou nesrovnatelně méně zajímavé, než pohled na kompletní upíří společnost, který nám byl nabízen na začátku. Navíc se objeví několik dalších herců, včetně Willema Dafoea, kteří předvádějí dost strašné výkony, a několik zvratů, které jsou značně předvídatelné až trapné.

Brutálnosti, nechutnosti a slizkosti jsou (v rámci minirozpočtu) také ucházející (film je rozhodně nevhodný pro mládež), ale v dnešní době nijak šokující nebo zapamatováníhodné (pokud jste viděli například jakéhokoliv Bladea). Je pravda, že před 10-15 lety bych z něj byl asi nadšen podstatně víc.

Je nutno ocenit, jak slušně vypadající film se dá natočit za (údajně) pouhých 20 milionů dolarů. Ke klasice má ale Svítání daleko. A rozhodně v tom nejsou jenom peníze.

8.3.10

Všechny modré semínka jsou utvořené graficky

Pokud jste zaspali (celkem nudné) Oscary, můžete si je vychutnat díky online záznamu na blesk.cz.

Pár citací nejdůležitějších okamžiků:

  • 2:32 Místo Aleca Baldwina a Steva Martina přichází jistý Niel Patrick Harris, který zpívá vtipné hlášky o nominovaných hercích. Show se stylizuje do filmových 20.let.
  • 2:38 Nad hlavami moderátorů se vznáší modré semínka z filmu Avatar, samozřejmě vše je utvořeno graficky. Steve Martin rychle vytahuje sprej a škůdce ničí. Všichni se dobře baví.
  • 2:48 Rakušan Christoph Valtz vyhrává Oscara za film Hanebný Pancharti. Překvapení se nekonalo, Valtz byl horkým favoritem na Oscara.
  • 4:05 Sigourney Wiever vyhlašuje cenu za nejlepší filmovou výpravu.
  • 4:17 Nyní večer prokládá vtipné video Steva Martina a Aleca Baldwina, jak spí v noci v posteli. Přenáší se to jako zrychlený záběr nějaké bezpečnostní kamery. Diváci propukají v hlasitý smích.
  • 4:46 Na vybranou filmovou hudbu postupně tančí tanečníci.
  • 5:55 Wow! Nejlepší režii získává poprvé v historii žena a to Kathryn Biegellow za film Smrt čeká všude!
  • 6:01 Kathrin si začíná uvědomovat, co vše dokázala a začíná se jí chvět hlas. Vše však ustála a znovu poděkovala skvělému filmovému týmu.
Pro intelektuály mezi vámi: Toto nejsou moje postřehy z Oscarů, ale citáty z blesk.cz, jak jasně píšu na začátku!

5.3.10

Recenze: Pevné pouto [The Lovely Bones] - 60%

Film Petera Jacksona na motivy knihy o mladém děvčeti jménem Susie (Saoirse Ronanová - Pokání), které je hned v úvodu filmu zabito perverzním sousedem (Stanley Tucci). A zbytek filmu sledujeme, jak se nachází kdesi mezi nebem a Zemí a pozoruje, jak na Zemi její rodiče (Mark Wahlberg, Rachel Weiszová) snaží vypátrat jejího vraha.



Když jsem se tak ohlížel za filmografií Petera Jacksona, uvědomil jsem si, že všechny jeho dosavadní filmy byly buď grotesktní nebo epické nebo obojí. Obávám se, že Pevné pouto jako první z jeho filmuů neměl být ani jedno z toho, a obávám se, že si na něm Jackson poněkud vylámal zuby.

Hlavní hrdinka je krátce po začátku filmu mrtvá a potuluje se pak po jakémsi bizarním poloráji (který evokuje například vizuály z Jak přicházejí sny), stále se měnícím a plném digitálních triků. To se prolíná jednak s různými flashbacky a také s tím, co se děje na zemi po Susiině smrti.

Tato dvě prostředí působí tak diametrálně odlišně, že si nedokážu představit, jaké úpravy by se musely ve scénáři provést, aby k sobě nějakým způsobem sedla. Trikové sekvence jsou jako něco z nejkouzelnějšího koutu elfského lesa v Pánovi prstenů, zatímco "reálné" scény jsou místy jako tuctový sitcom nebo tuctová televizní detektivka (s tím rozdílem, že není co vyšetřovat a všechna fakta zná divák od začátku). Prolínání světa mrtvých a živých Jackson předvedl už v Přízracích, ale fungovalo to tam lépe - možná proto, že to bylo groteskní a občas epické a nechtěl tím říct nic vážného.

A v tom je největší problém Pevného pouta: Snaží se tvářit, že jde o něco velice hlubokého / povznášujícího / očišťujícího, ale v tomto směru mě film ani v nejmenším neoslovil a obávám se, že může oslovit jen někoho, kdo je extrémním fanouškem new age, karmy a takových věcí. Já z toho měl intenzivní pocit, že se mi režisér snaží vysvětlit, že brutální vražda je to nejlepší, co může mladé děvče potkat, protože se pak může prohánět po nekonečných fantaskních krajinách a povídat si s jinými mrtvými holčičkami. To asi nebyl ten pravý pocit, který jsem měl mít...

Zbývá tudíž jen obdivovat fantastické herecké výkony Ronanové a Tucciho, stejně jako Jacksonovu schopnost natočit některé dokonale vypilované samostatné scény - např. tu, které předchází vraždě a je nesmírně působivá, aniž by bylo vidět něco explicitního. Naopak rodiče a babička (Wahlberg, Weiszová, Susan Sarandonová) mě místy skoro otravovali).

Výsledek není úplně špatný, což znamená, že jde zatím o vůbec nejslabší film Petera Jacksona.

P.S: Soundtrack složil Brian Eno, jehož hudbu znají miliardy lidí po celém světě, aniž by znali jeho jméno. Složil totiž tohle. Hudba v Pevném poutu se tomu dost podobá.

Svět je malý

Dneska mě Jituška upozornila na nově objevenou zajímavost: Nějaký profesor, který ji učí předmět "metodika překladu" je prý občasný filmový herec. Oukej, proč ne.

Ukázala mi jeho stránku na Wikipedii. A já koukám - je mi nějak povědomý nejen ten člověk, ale i ta konkrétní fotka. Tak koukám na detaily fotky a tam vidím: "Author: fuxoft"!

A vzpomínám si, že jsem toho pána fotografoval před pěti lety na premiéře film Doom, ve kterém hrál "doktora Carmacka" a následně zmutovaného zombieho. A tu fotku jsem pak dal na Flickr pod licencí Creative Commons. A tento člověk učí mou přítelkyni.

Bonus: Nejvíce se prý ten pán proslavil svou rolí v seriálu Duna, ve kterém před 10 lety dělala kompars moje bývala přítelkyně Karolina.

A co zo toho všeho vyplývá?

4.3.10

Videoherní odbočka: Heavy Rain

Moje (a Jituščina) recenze nedočkavě očekávané videohry Heavy Rain (pro pořad Re-Play), která až nebezpečně připomíná stařičká "CD interaktivní filmy".



Hra, ve které "si můžů vytvářet vlastní děj" to bude až ve chvíli, kdy se budu moct v rámci hry vykašlat na vyšetřování vraždy, sednout do letadla a odletět si například do Paříže podívat se na Eiffelovku a zabíjet mimy. Až taková hra bude (přičemž místo "Paříž" a "zabíjení mimů" si budu moci dosadit libovolné město a libovolnou činnost), tak mi řekněte. A může být klidně bez grafiky.

Deadly Prey: Nejakčnější akční film z akčních filmů

3.3.10

Recenze: Milý Johne [Dear John] - 40%

Romantický film Lasse Hallströma podle úspěšné knihy.



Voják zvláštních jednotek John (Channing Tatum) se úplně náhodou při opušťáku zamiluje do mladé Savannah (Amanda Seyfriedová). Prožijí spolu 14 dní krásné lásky a pak John odlétá do války. Savannah na něj věrně čeká, John po roce přijíždí, ale hned zase odjíždí zpět (protože mezitím došlo k 11. září 2001 a on musí bojovat proti terorismu). Savannah už to nevydrží a napíše mu, že si našla jiného. John se s tím vyrovná, oba jsou z toho tak nějak nešťastní, ale zůstanou přáteli. To je celý film.

Vynechal jsem pár odboček - například Johnův otec je autista a sbírá mince. Kamarád Savannah (vousatý podivín, kterého hraje Henry Thomas z E.T. - Mimozemšťana - viz trailer v 0:40!) má rakovinu. Jeho syn je autista. John má brutální minulost. A tak podobně. Ale všechny tyto slzopudné elementy jsou pouhé odbočky, které nijak příliš nesouvisejí s hlavním dějem, který je na 105minutový film orpavdu velice, velice řídký.

Ze začátku se mi to celkem líbilo. Lasse Hallström je evidentní profík a v jeho režii hlavní hrdinové nepůsobí jako Ken a Barbie, ale jako víceméně normální mladí lidi.

Problém je ale v tom, že scénář je jednak předvídatelný a za každou cenu slzopudný, ale hlavně neuvěřitelně rozbředlý. Když přišla pátá střihová sekvence "dopisů z fronty", chtělo se mi někoho zabít. Ne proto, že by byla špatně natočená, ale protože byla pátá. A to nemluvím o tom, že na počátku filmu slyšíme jakési poměrně složité podobenství o tom, že člověk je jako mince, a pak uprostřed filmu slyšíme přesně totéž podobenství znovu, ale ve třikrát pomalejším tempu...

Kniha je pravděpodobně působivější a pokud jste ji četli, tak se film asi dá brát jako její slušná "ilustrace". Ale jako samostatné audiovizuální dílo, nezávislé na knize, nefunguje o nic lépe, než jakákoliv "pravidelná dávka emocí" na Nově.

P.S: Docela mě zaujalo, že John mluví o tom, jak je jeho vojenská služba opravdové peklo a každou chvíli může přijít o život, a pak mi připadalo, že v oné nejmenované zemi mají na ulici nápisy v maďarštině...

Dr. Emmett "Doc" Brown existuje!



Jestlipak opravdu použil 1,21 žigawattů?

1.3.10

Recenze: Moon - 90%

Sam Bell (Sam Rockwell) je průměrně kvalifikovaný "dělňas", kterému končí tříletý pobyt v základně na odvrácené straně Měsíce, kde dohlíží na čtyři kombajny, které zde poloautomaticky těží hélium 3 (zdroj čisté energie pro celou Zemi). Spojení se Zemí téměř nefunguje. Společnost mu dělá jen počítač Gerty (hlas Kevina Spaceyho). Jednoho dne Sam najde havarované měsíční vozidlo a v něm... sám sebe! Přinese "druhého Sama" do základny, ten se probere, a co teď...? Oba jsou přesvědčeni, že ten druhý musí být klon. Nebo oba? Nebo se to Samovi všechno jenom zdá? V poslední době mu hlava nějak nesloužila...



Film Moon, který se poněkud překvapivě s velkým zpožděním dostává do našich kin (pod českým názvem Moon), je vzácný úkaz: Je to velice inteligentní film, s vynikajícími hereckými výkony (2x Sam Rockwell, Spaceyho hlas a pak už skoro nikdo), a přesto jde o hardcore science fiction, nijak se nezpronevěřující pravidlům žánru.

Jde především o počin Duncana Jonese (syn Davida Bowieho!), který natočil mnoho reklam a tímto filmem celovečerně debutuje. Námět je jeho vlastní, i když bych bez problémů uvěřil, že jde o věrnou adaptaci nějaké méně známé povídky Stanislawa Lema nebo jiného klasika žánru. Leckdo v souvislosti s Moonem poukazuje na 2001: Vesmírnou odyseu, ale já bych připomněl spíše Solaris (americkou verzi). Moon rozhodně není akční film, přitom ale rozhodně není nudný (i díky střídmé délce) ani odbytý z řemeslného hlediska.

Především z každé jeho sekundy doslova čiší maximální nasazení úplně všech, kteří se na něm podíleli. Film stál pouhých pět milionů dolarů (tedy asi šestkrát méně než District 9 a přibližně stejně jako Kněžna Libuše), ale rozhodně na to nevypadá. Nejen, že je v něm dost bezchybných triků (externí měsíční záběry a především vzájemná interakce dvou Samů Bellů), ale výprava je naprosto lahůdková a v kině oceníte každičký detail vesmírné stanice, která na mě opravdu působila dojmem poněkud zanedbané nezajímavé vesmírné stanice s omláceným počítačem, který možná má něco za lubem. Podobně působivou výpravu jsem neviděl snad od Blade Runnera.

V průběhu filmu se pravděpodobně poměrně záhy (před polovinou) dovtípíte co se vlastně děje a jak to asi skončí. Síla Moonu není v překvapeních nebo ve velkoleposti. Je to především lidské drama a důstojný zástupce žánru, který dnes vpodstatě neexistuje: T.j. film pro inteligentní lidi, bez střílení a výbuchů, který je bezchybně řemeslně zvládnut. Kdyby měl Jones ještě tak o milion víc a mohl trochu dopilovat některé scény, které musel kvůli nedostatku financí kamuflovat rychlým střihem, mohlo to být úplně dokonalé.

P.S: Ještě bych pochválil trailer, který poměrně věrně vystihuje atmosféru filmu a dokonce používá hudbu (Clint Mansell), která opravdu ve filmu je.

Recenze: Legie [Legion] - 20%

Nejdřív prosím vydržte trailer, protože jinak byste mi asi nevěřili, že se ve filmu opravdu děje to, co budu psát. A budou to spoilery, ale to nevadí, poněvadž tento film je blbost.



99 procent tohoto filmu se odehrává v motorestu uprostřed americké pouště. Je tady děvče, které je těhotné (otec je dávno někde pryč), hodný hezký mechanik, jeho taťka (Dennis Quaid) a asi půl tuctu dalších náhodných lidí.

Pak dojde k nějakým kataklyzmatickým událostem a pravděpodobně je zničena většina civilizovaného světa. Píšu "pravděpodobně", protože ve filmu to nevidíme a máme si to domýšlet jen z toho, že přestane vysílat televize a rádio a že je motorest obklíčen nejdříve hejny much a potom hejny pekelných zombie démonů.

Vlastně, oprava: Nejsou to zombiové ale andělé! Víte, Bůh se totiž na lidstvo konečně definitivně naštval, ale místo toho, aby poslal potopu jako obvykle, poslal armádu tisíců svých andělů, kteří posedli obyčejné lidi a tito posedlí lidé pak zřejmě pozabíjeli ostatní normální lidi. "Zřejmě", protože nic z toho ve filmu nevidíme! Vidíme pouze, jak démonicky vypadající lidi (t.j. andělé) sjedou kolem motorestu a chtějí sejmout to těhotné děvče, protože jeho nenarozené dítě je jedinou nadějí na záchranu lidstva. Jak už je v tomto filmu obvyklé, až do jeho konce se nedozvíme proč by zrovna toto dítě mělo být jedinou nadějí na záchranu lidstva a proč ho Bůh zabíjí tak komplikovaně, místo aby do něj například uhodil bleskem.

Mezitím se ale v motorestu objevuje Terminátor! Tedy, ve skutečnosti je to archanděl Michael (Paul Bettany), který se vzepřel Bohu ("Dělám to, co On potřebuje, ne to, co On přikázal!") a chrání těhotné děvče a celý motel před ostatními anděly (a před Bohem). Přitom se snaží napodobovat Terminátora, včetně zkopírovaných úvodních scén - objeví se ve městě, sebere nějakým policajtům zbraně a auto, odjede do pouště, je málomluvný. Bonusem je pouze to, že narozdíl od Terminátora si předtím na záchodě uřeže křídla.

Lidi v motorestu tedy společně s Michaelem odolávají nájezdům zombie-andělů, které to nakonec přestane bavit a přiletí teplý archanděl Gabriel:


Načež vypukne "epická bitva o osud lidstva" spočívající v tom, že se Michael a Gabriel pošťuchují mezi stoly v motorestu, přičemž Michael má brokovnici, zatímco Gabriel má pancéřová křídla a palcát.

Mezitím všichni zbývající přeživší (v tuto chvíli už jen asi tři) utečou z motorestu, Michael škrtí zbaběle Gabriela zezadu, načež Gabriel lišácky probodne sebe i Michaela kudlou, ukrytou v palcátu. Díky čemuž se Michael rozplyne a Gabriel letí za utíkajícími. Chvilku se s nimi pošťuchuje, načež se objeví Michael v plné zbroji a s křídly a jednou ranou ho sejme. Pak děvčeti a chlapcovi vysvětlí, že si to Bůh všechno rozmyslel, a že nemají ztrácet víru, a odletí.

Děvče a chlapec následně najdou jakousi vesnici v horách, ve které zřejmě přežilo pár lidí (což opět nevidíme, dočkáme se jenom záběru z dálky) a v epilogu vyrážejí s novorozeným dítětem "on the road" v autě plném zbraní a říkají něco o tom, že ho budou chránit. Nabízí se otázka, proč by ho měli před někým chránit, když si to Bůh rozmyslel, a kam vyrážejí, když je lidstvo vyhlazeno. Nicméně, THE END.

Kromě toho, že film má velmi debilní námět, který je nepochopitelný, nedává smysl a musí velmi urážet věřící, je jeho problém hlavně v tom, že je velmi amatérsky natočen. Docela mě překvapilo, že je na tom Dennis Quaid tak špatně, že se snižuje k účinkování až v takhle špatných filmech. Film musel být velice laciný a jeho koncept "bitva nebes o osud Země rovná se dva polonazí chlapi v motorestu" je opravdu inovativní. Paul Bettany je dobrý here, ale ani vzdáleně se nehodí do role "Mlčícího drsného hrdiny", byť by to měl být anděl.

Věci jako Constantine nebo dokonce i Konec světa s Arnoldem jsou proti Legii veledíla.