10.5.11

Recenze: Voda pro slony [Water for Elephants] - 60%

Současnost. Starý polodementní muž (Hal Holbrook) se zřejmě ztratil z domova důchodců a objevuje se neznámo jak u pokladny cirkusu. Cirkusáci se ho ujímají a on začíná vyprávět o tom, co u cirkusu prožil ve 30. letech minulého století.

Většinu filmu sledujeme jeho vzpomínky, ve kterých se jako mladý chlapec (Robert Pattinson) dostává k cirkusu Benzini, získává si zde respekt, protože je studovaný zvěrolékař, začíná cvičit slona, kterého cirkus získal jako nejnovější a největší hvězdu, a zamiluje se do cvičitelky koní Reese Witherspoonové a dostane se do konfliktu s jejím manželem, principálem Christophem Waltzem. To vše na pozadí hospodářské krize, která cirkusům nepřeje.



Film je nestydatá červená knihovna (nestydatá ve smyslu "nestydí se za to", nikoliv že by byl nějak výrazně hambatý). A na tom není nic špatného, i já si občas takový žánr užiju - např. Legenda o vášni, Poslední samuraj...

Tři hlavní role jsou velmi dobře obsazené. Pattinson je správně naivní mladý hošík, který dostane pár životních lekcí a trošku zdrsní. Witherspoonová je pořád půvabná, ale už poněkud odkvétající poslušná manželka, která začíná uvažovat, jestli ta poslušnost nadále stojí za relativně jisté živobytí, které má. A Christoph Waltz je správný polopsychopat, který to občas myslí dobře a občas nechá vyhazovat přebytečné zaměstnance z jedoucího vlaku. Všechny tři postavy šustí papírem, ale tak to má ve správné červené knihovně být.

Správná hollywoodská červená knihovna také vyžaduje patřičnou výpravnost. Ani v tomto ohledu film nezklame a dočkáme se davových scén, stavění šapitó, velkého cirkusového vlaku (včetně jízd na jeho střeše) a také zvířat. Záměrně jsem si nezjišťoval, jestli Reese a spol opravdu cvičili s reálnými zvířaty, nebo to jsou triky. Ale každopádně to vypadá bezchybně.

Přesněji řečeno, tohle všechno je bezchybné asi tak do poloviny nebo dvou třetin (dvouhodinového) filmu. Pak se začne příliš mnoho diskutovat v malých uzavřených prostorech. A vzhledem k tomu, že ty diskuse jsou víceméně o ničem (protože základní story není žádný scenáristický klenot), tak jde zábavnost filmu citelně dolů. Ale opravdu citelně. A nepomůže ani velmi předvídatelné a podivně uspěchané dramatické finále.

Ve výsledku to vypadá jako jedna epizoda "Cirkusu Humberto", která je natažená na dvě hodiny a má rozpočet jako celý seriál.

10 komentářů:

  1. Franta je nejvetsi zijici Fuka nasich dnu, slava mu

    OdpovědětVymazat
  2. Co znamená šustit papírem?

    OdpovědětVymazat
  3. Šustit papírem znamená "honit si péro". František to tu už kdysi vysvětloval.

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem včera taky šustil papírem.

    OdpovědětVymazat
  5. Šustit papírem může značit dvojí: buď esenciální nedostatky ve scénáři, anebo problematickou realizaci, jež chybou scénáře primárně být nemusí. Je tedy vždy otázka, komu takové šustění připsat.

    OdpovědětVymazat
  6. Tím "Posledním samurajem" tutově (soudě dle Tvých psích hormonálních hybridů) myslíš Ôshimův "Gohatto", přiznej se!!§

    OdpovědětVymazat
  7. "Postava susti papirem" znam pouze ve smyslu "Spisovatel / scenarista tu postavu napsal tak, ze se chova velmi nerealisticky, bud protoze neni dobry scenarista nebo protoze to vyzaduje zanr".

    OdpovědětVymazat
  8. No já myslim že tenhle chlápek by se měl jít starat do ZOOlogicke Zahrady o to slůně jak ho matka slonice nekrmí

    OdpovědětVymazat
  9. 2Honza : Na to uz je bohuzel pozde...

    OdpovědětVymazat
  10. Ja myslim že tenhle pán by mohl pomoct tomu slůněti vZOOlogicke Zahradě jak to ta sluní maminka nechce krmit. Už jsem tady ten návrh napsal a bylo to vymazaný tož mně mrzí.
    Chtěl bych tomu slůněti pomoct a ten pán jak je krmí a dává jim vodu by to moh udělat.

    OdpovědětVymazat