31.8.11

Recenze: Lví král 3D [The Lion King 3D] - 80%

Neočekáváte, že vám tady budu vykládat, o čem je Lví král, že ne? Hahaha.

 

Hlavní důvod, proč zajít do kina na novou verzi Lvího krále, je ten, že jsme cca 15 let nemohli jít do kina na Lvího krále s kvalitním obrazem a zvukem. Tak teď můžeme.

Krásně čistý zvuk ve spoustě kanálů, ve kterém jsou slyšet věci, které jsem tam dosud neslyšel (a že jsem ho na videu a DVD viděl mohokrát). Hřímající Zimmerova hudba a jeho aranžmá písniček Eltona Johna - bohužel s českým zpěvem, jehož rýmy jsou občas poněkud divné ("chybí nám slabika, tak přidáme nějaké náhodné jednoslabičné slovo") a hlavně je mixován v poněkud jiných poměrech než zpěv původní. To jsou ale spíš detaily...

Příběh je pořád stejně nadčasový, i když už dnes, v době úžasných pixarovek, není tak snadné pochopit, jak byl Lví král ve své době převratný, když dětem cpal víceméně shakespearovské drama. (Analýzy, nakolik jde o zkopírovaného Hamleta, přenechám jiným.)

3D konverze je provedena velmi citlivě a i když je původní film animovaný z 99 procent ručně, bez počítačů, jeho 3D verze nepůsobí dojmem rozhýbaného papírového diorámatu (jako některé "živé" 3D filmy), tzn. když je zvíře v dostatečně detailním záběru, je jasně patrné, že různé části jeho těla jsou různě daleko od diváka.

Bohužel, 3D formát se prostě nehodí pro klasickou ruční animaci, která má méně než 24 snímků za sekundu a pohybující se předměty v ní nemají motion blur. Čím je scéna akčnější, tím rušivěji 3D efekt působí.

P.S: Film má původní (velmi dobrý) český dabing s úžasným Miroslavem Moravcem jako Mufasou.

P.P.S: Film bude v kinech jen po omezenou dobu, je to spíš jakási "reklama" na jeho vydání na BluRay disku.

P.P.P.S: Taková zajímavost: Disneyův Lví král má opravdu HODNĚ společného s japonským animovaným seriálem z 60. let. Přečtěte si tohle.

21.8.11

Kovbojové a vetřelci [Cowboys & Aliens] - 30%

Jsou tam kovbojové. Jsou tam MIMOZEMŠŤANI (ne Vetřelci). Produkoval to Spielberg za spoustu peněz.

 

Volně podle méně známého comicsu vznikl film o chlapíkovi (Daniel Craig), který se probudí v poušti a nepamatuje si vůbec nic, kromě toho, že se umí dobře rvát a střílet. V nejbližším městě je polapen nejdříve policií a pak zlým generálem ve výslužbě (Harrison Ford). V tu chvíli se objeví létající minitalíře, unesou půlku města na digi-lasech a zbývající půlka (s Craigem a Fordem) se vydává po jejich stopách, aby je zachránila. Craig mimo jiné zjišťuje, že je na něj vypsán zatykač za loupeže a že ta věc, kterou má na ruce a nemůže sundat, je výkonná mimozemská střelná zbraň...

Film Kovbojové a vetřelci je blbost. To zatím není kritika, to je víceméně definice žánru. Spielberg rozhodně za svou kariéru produkoval spoustu zábavných blbostí.

Kritika přijde až teď: Kovbojové a vetřelci je blbost, která neví o tom, že je blbost, a dělá ze sebe něco vážného, s myšlenkou a možná i s poselstvím! (Poselství se zdá být: "Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Včetně Indiánů.")

Jon Favreau natočil například výborného Elfa a oba Iron Many, takže dozajista umí natáčet humor. O to více překvapí, že v Kovbojích a vetřelcích ŽÁDNÝ HUMOR NENÍ. Ne že by byl špatně natočený, ale on prostě vůbec není ve scénáři. Je to zcela vážně míněné westernové drama (ve stylu např. Nesmiřitelných) kombinované se zcela vážně míněnou sci-fi o zlých mimozemšťanech (ve stylu např. Spielbergovy Války světů). Toto opět není výtka, ale pouhé konstatování žánru. Jistě by šla natočit vážná směs kovbojky a sci-fi, která by nějakým způsobem fungovala.

Tento film se ale snaží být braný vážně a přitom obsahuje naprosto dementní děj a nesmyslné zvraty, jako ze slabých Spielbergem produkovaných podívaných z 80. let (a jejich kopií) - Goonies, Zlaté dítě, Explorers atd...

Tím neříkám, že Goonies nebo Explorers byly špatné filmy. Byly to zábavné blbosti. Problém Kovbojů a vetřelců je v tom, že jsou úplně stejně blbí a nejenže si to nechtějí přiznat, ale snaží se to aktivně popírat. Marně.

"Aliens. I hate these guys." - "I've got a licence to kill!"

Demencí zavání už základní myšlenka "Pojďme na koních stopovat někoho, kdo byl unesen desítky mil neznámo kam v superrychlém mimozemském letounu", ale to je jen vrcholek ledovce a blbost je vpodstatě úplně všechno, co se ve filmu stane. Vyvrcholí to samozřejmě geniálním plánem "Hodíme do kosmické lodě dynamit a pak budeme nějak kličkovat kolem ní, možná nás nezabijou, a pak se snad dostaneme dovnitř a tam jim třeba něco provedeme, i když vůbec nevíme co tam je, kdo to hlídá a jaké má zbraně."

Celková nenápaditost se týká i designu mimozemské techniky a mimozemšťanů samotných. Nedočkáme se ničeho, co bychom neznali z filmů z 80. let, akorát dnes je to všechno CGI.

Přestože byl film velmi drahý, i většina jeho akčních scén je překvapivě nezajímavá, nudná, tuctová, nenápaditá atd. atd... V neakčních scénách je to ještě mnohem horší, až se mi chtělo mlátit hlavou o sedadlo přede mnou. V jednu chvíli (v průběhu "stopování" mimozemšťanů) například naši hrdinové najdou uprostřed pouště kolesový parník ležící vzhůru nohama. Wow, co zajímavého z toho bude?! Nic!!! Vlezou dovnitř, zde si chvíli povídají o smyslu života a vzpomínkách na občanskou válku, pak na ně krátce bafne mimozemšťan a pak jdou dál. Celé to trvá nejméně 15 minut. Muselo být postaveno mnoho drahých kulis. Natáčelo se v krásných exteriérech. Nic toho nevypadá na plátně zajímavě...

Ve filmu je několik slavných / dobrých / krásných / drahých herců. Kromě Craiga a Forda například také Sam Rockwell, Olivia Williamsová Wildeová nebo Paul Dano. Všichni se snaží hrát jako ve vážně míněném epickém dramatickém westernu, což jim nemůže jít, protože musejí pronášet ultradementní proslovy a přitom kličkovat mezi mimozemskými lasery (a digi-lasy).

Tohle není film, který by se "nějak podělal při natáčení". Tohle je katastrofa, která byla odsouzena ke zkáze už od první fáze vzniku, kdy se někdo důležitý rozhodl, že nechají dobrého komediálního režiséra, aby natočil vážně míněnou sci-fi podle komického scénáře. Fakt by mě zajímalo, jak k něčemu tak katastrofálnímu mohlo dojít a co přesně se zodpovědným lidem honilo hlavou.

P.S: Je možné, že se ve filmu vyskytoval nějaký jemný humor, spočívající v tom, jakou dikci a slovník jeho hrdinové používají (v případě Favreaua bych tomu skoro věřil). Pokud tam v originále něco takového bylo, totálně to zabil dabing.

18.8.11

Bůh ví proč je gangsta

Toto video je extrémně zajímavé. Všimněte si, že do toho chlapce celých 220 sekund ani jednou neudeřil blesk.

Z toho vyplývají jen dva možné závěry: Buď Bůh neexistuje, nebo rád týrá lidi.

 

(Děkuji Marii!)

Recenze: Viditelný svět [Viditeľný svet] - 30%

Ivan Trojan hraje českého leteckého dispečera, žijícího delší dobu na slovenském sídlišti. Nemá to v hlavě úplně v pořádku a jednoho dne ho posedne pohledná slovenka, žijící se svou rodinou v protějším paneláku. Rozhodne se, že pomůže zničit její současný vztah a získá ji.



Rozhodně oceňuji, že se někdo v Česko-Slovensku odhodlal natočit vážně míněný psychologický thriller. Bohužel, po tomto filmu asi zase dlouho žádný psychologický thriller nevznikne, což bude nefér, protože tento film nepropadne kvůli svému žánru, ale kvůli tomu, že je blbý.

Na vině musí být z 99 procent Peter Krištůfek, který film napsal, režíroval a složil k němu hudbu, jejíž kus můžete slyšet v traileru.

Trailer je v tomto případě užitečná věc, protože dobře zkratkovitě shrnuje skoro VŠECHNO, co se ve filmu odehraje (s výjimkou minutového zvratu na konci). Myslí si snad Peter Krištůfek, že před ním nikdo jiný nenatočil žádný film o samotářském posedlém úchylovi, a tudíž budou všichni paf z toho, že jeho film je o samotářském posedlém úchylovi?

Někteří herci jsou slušní (včetně Trojana), ale nemají co hrát, respektive po nich režisér chtěl zahrát něco, co se zahrát nedá.

Rozhodně neočekávám od podobného typu filmu nějaké výbuchy nebo audiovizuální šílenosti, ale opravdu to ve své superlacinnosti a amatérskosti celé působí jako nějaké půlhodinové cvičení absolventa filmové školy, který by už už chtěl být Fellinim a omylem je natáhl na celovečerní stopáž. Jako pedagog FAMU bych si možná řekl "OK, tenhle chlapec má možná talent, když mu vymlátíme z hlavy většinu těch blbostí".

Pokud ale beru v úvahu, že jde o film čtyřicetiletého člověka, který je uváděn v normálních kinech za normální vstupné, tak bych se po návštětě takového díla asi cítil dost podveden.

Recenze: Barbar Conan [Conan The Barbarian] - 40%

Nové filmové zpracování slavné knižní fantasy.



Knihy o Conanovi jsem nikdy nečetl (takže nečekejte nějaké rozbory toho, jak se děj filmu odchyluje od děje knih), ale mám ve značné oblibě stejnojmenný film z 80. let, který považuji za značně nadčasové dílo téměř wagnerovského kalibru (OK, "téměř"). Můj problém s novým Barbarem Conanem ovšem není v tom, že je jiný než ten z 80. let a že Conan nemá rakouský přízvuk. Problém je mnohem prostší: Není to dobrý film.

Začátek je poměrně slibný, když vidíme, jak Conan přišel na svět a jaký drsoň byl už v pubertálním věku. Bohužel, pak přijedou do vesnice zlouni, zabijí Conanova tatínka a děj se posouvá o několik desetiletí, címž z filmu mizí jeho dva nejlepší herci: Kluk, který hraje malého Conana a Ron Perlman.

Dospělého Conana hraje Jason Momoa, který - je mi líto - vypadá spíš jako model z reklamy na Old Spice než jako barbar. Není špatný herec, ale nemá co hrát, což je asi největší problém tohoto filmu. Neočekával jsem vypilované zápletky a složité přerody postav, ale scenáristům se nepodařilo postavy ani nějak smysluplně definovat.

Například hlavní ženská hrdinka má být "mniška z řádu, který je zasvěcen životu a míru", ale když ve třetí třetině filmu dostane meč a zbroj, je z ní najednou mistryně bojových umění, aniž by to bylo jediným slovem vysvětleno. A hlavní padouch je takový mírně excentrický nervní důchodce, který je z naprosto nepochopitelného důvodu opředen legendami, je pokládán za boha a kolují o něm zvěsti, že má na sobě zlaté šupiny, svatozář apod... Přestože se nijak neskrývá a tisíce lidí, kteří ho viděli, mohou dosvědčit, že je to normálně vypadající excentrický nervní důchodce.

Následkem toho musí divák rezignovat na to, že by nějak chápal motivaci postav nebo k nim nedejbože dokonce něco cítil, a musí se spokojit s tím, že se vždycky chvíli nudně mluví a pak se někdo s někým chvíli pronásleduje, seká nebo jinak fackuje...


Režisér Marcus Nispel (např. nový Texaský masakr motorovou pilou) byl pravděpodobně vybrán proto, aby zaručil, že Conan bude patřičně drsný, hardcore a nepřístupný. A film rozhodně je nepřístupný. Litry krve a pár nahých bradavek ale nestačí k tomu, aby film byl automaticky drsný a hardcore. Skoro každé letmé plácnutí mečem do libovolné části něčího těla je doprovázeno zvukovým efektem rozmáčknutého melounu a digitálně dodělaným desetilitrovým cákancem krve, a v polovině filmu už to nebylo ani únavné, ale spíš směšné. I když pár (asi tak pět) brutálních nápadů bylo originálních (prst v nosní dírce, tzn. v "dírce v místě, odkud byl useknut nos", OLOL).

Nechci zde dále rozebírat kontrasty obou Conanů, protože opravdu nemá smysl vyčítat nějakému filmu na motivy literární předlohy, že je úplně jiný než 30 let starý film na motivy téže literární předlohy.

Nodpustím si ale jednu krátkou ukázku z počátku 80. let: Například tahle triviální scéna beze slov má mnohem větší emocionální hloubku než cokoliv v novém Conanovi. Ano, opravdu jsem právě použil slova "emocionální hloubka" v souvislosti se scénou Arnolda Schwarzeneggera. Což mi připomíná, že zatímco starý Conan byl doprovázen soundtrackem Basila Poledourise, který je dnes obecně uctíván jako jedna z nejlepších filmových kompozic všech dob, nového Conana doprovází hudba Tylera Batese, což je jeden z mála současných filmových skladatelů, které aktivně nesnáším. Opět nezklamal a opět je jeho hudba převážně směs disharmonických zvuků a divokých perkusí.

Nový Conan je o trochu lepší než nový Souboj titánů (herci nevypadají tak znuděně a 3D funguje o trošičku lépe - byť je pořád spíš ne závadu). Ale žádná výhra to rozhodně není. Bohužel dopadl skoro přesně tak, jak jsem se obával...

17.8.11

Recenze: Ošetřovatel [Zookeeper] - 20%

Recenze této nové komedie z produkce Adama Sandlera (bez Adama Sandlera) bude opět beze slov...













P.S: Kdyby to nebylo dabované, pravděpodobně bych tomu dal o deset procent víc a nepoužil štítek "hreby_v_usich".

16.8.11

Recenze: Muži v naději - 70%

Bolek Polívka je taxikář (dříve se živil jako návrhář horských drah!) a má za ženu Simonu Stašovou, které pravidelně zahýbá s jinými ženami, včetně podstatně mladších. Jejich dcera (Petra Hřebíčková) bydlí v bytě vedle nich, má za manžela Jiřího Macháčka a má s ním malého syna a neúspěšnou restauraci.

Polívka Macháčka stále přesvědčuje, že by měl své ženě být také nevěrný, protože tím utuží své manželství. Následně dojde k tomu, že nesmělého a věrného macháčka svede Slovenka krev a mlíko (Eva Kerekes), kterou se předtím Polívka neúspěšně snažil sbalit. Tím se dá do pohybu sled nepředvídatelných událostí,  které jsou občas dramatické, občas vtipné, ale nikdy ne vtipné pro Macháčka...



První plus, kterého si na Mužích v naději (kteří naštěstí nemají NIC společného s Ženami v pokušení od stejného tvůrčího týmu) všimnete, spočívá v tom, že mají něco, co se dá označit slovem "příběh". Jejich postavy procházejí nějakým vývojem, v závislosti na tom vývoji se nějak logicky mění jejich chování a na konci to má něco jako pointu, která nějakým způsobem vyplyne z toho, co se dělo předtím. V tom se liší od 95 procent českých komedií. Navíc jde o příběh slušně originální a málo předvídatelný.

Zajímavé je také to, že víceméně všechny postavy v tomto filmu jsou hajzlové, kteří jsou občas šťastní, ale spíš ne, a většinou si to zasluhují.

Samozřejmě, ve filmu jsou scény "Macháček se legračně schovává pod stolem v restauraci" nebo "Macháček legračně utíká oknem z prvního patra". Tyto většinou fungují podle očekávání a jen velmi ojedinělě mi připadaly trapné. Mnohem zajímavější pro mě ale byly komornější momenty, kdy někdo analyzuje jak se to kolem něj všechno podělalo a co teď s tím, jde do sebe, případně se mu dějí vyloženě tragické věci.


Muži v naději jsou rozhodně HOŘKÁ komedie, kterou jsem si překvapivě užil. Užil bych si ji ještě lépe, kdyby na projekci nebyly sulcovité redaktorky ženských magazínů, které se hýkavě smály úplně všemu, včetně dramatické smrti kladné postavy.

Film není žádný zázrak. Hudba mě občas iritovala svým opakováním (písničky mě iritovaly úplně všechny, ale naštěstí jich tam moc není), někteří herci občas sklouzávali do autopilot módu, který známe z deseti jejich jiných filmů, a některé zvraty byly podávány až příliš polopaticky. Jde ale mezi českými hořkými komediemi rozhodně o lepší průměr!

Což je především důkazem toho, jak špatně na tom porevoluční české hořké komedie jsou...

Úterý ráno = Čas na kvalitní hiphop

A je snad nějaký kvalitnější hiphop než Daniel Cruz?

14.8.11

Recenze: Green Lantern - 60%

Hal Jordan (Ryan Reynolds) je víceméně obyčejný pilot, sice odvážný, ale nezodpovědně riskující floutek. Jeho život dostane nový směr když si ho umírající mimozemšťan vyvolí jako nového člena Green Lantern Corps - což je mezigalaktický sbor tisíců superhrdinů, kteří hlídají vesmír z planety Oa.

Zde dostane Hal svůj zelený létací superkostým, naučí se ovládat své okolí silou myšlenky a může se utkat s nějvětší galaktickou hrozbou, Parallaxem, který právě míří k Zemi.


Green Lantern je poměrně zábavný comicsový film. To ale vyžaduje bližší vysvětlení, protože "zábavný comicsový film" může znamenat spoustu různých věcí. Green Lantern není zábavný tím způsobem jako X-Men nebo Blade, ale podobným způsobem jako Power Rangers nebo Želvy Ninja.

To znamená, že ať se tvůrci a herci snaží jakkoliv, nemohou zakrýt totální stupiditu námětu. A zaplať pánbůh se o to ani moc nesnaží a místy si dokonce záměrně (doufám!) dělají sami ze sebe legraci. Rozhodně se většina kina na nejednom místě dost smála.

Hal Jordan a vesmírný rybopták (hlas Geoffreyho Rushe)

Martin Campbell (GoldenEye, Casino Royale) dobře zvládá akční scény, které jsou správně fantasmagoricky přemrštěné. Slušná část filmu se odehrává mimo Zemi, na planetě Oa nebo jinde ve vesmíru, a tyto scény rozhodně nejsou nudné, protože je v nich spousta zábavného CGI (skoro jako akční trikové scény v Carreyho Masce). Skoro bych řekl, že tyto scény jsou KOMPLETNĚ CGI a reálná je v nich možná jen Reynoldsova hlava v detailních záběrech. Ale není to na závadu. Tohle je takový typ filmu.

Na závadu jsou scény, ve kterých hrdina řeší nějaká traumata / lásku / zodpovědnost a podobné nesmysl. Reynolds je spíš komik než dramatický herec a hlavně takové scény nemají v tomhle filmu co dělat.

Green Lantern by byl ještě mnohem zábavnější comicsový film, kdyby měl 80 minut a ne 120.

P.S: Zábavnosti hodně pomáhá, že film není dabovaný. 3D není úplně na závadu, ale oželel bych ho.

11.8.11

Recenze: Zrození planety opic [Rise of the Planet of the Apes] - 80%

Mají inteligenci a nebojí se ji použít! Nejnovější Planeta opic je zábavnější, než jsme my primáti mohli doufat.

Fenomén "Planeta opic" čítá v tuto chvíli sedm celovečerních filmů a dva televizní seriály (plus comicsy a knihy). Není překvapením, že většina z toho má pramálo společného s knižní předlohou Pierra Boullea a celé dohromady to nevytváří příliš konzistentní svět. Film Zrození planety opic je možná prequelem verze Tima Burtona (2001), ale spíš jde o "reboot" (anglický výraz pro "kašleme na to, začneme znovu od nuly"), obsahující jisté narážky na předchozí díly (například jména opic nebo hlášku "Get your stinking paws off me, you damned dirty ape"). Tyto narážky ale můžete směle ignorovat a nebudete tím nijak příliš ochuzeni. Neznalost předchozích verzí je možná dokonce výhodou, protože pak budete více překvapeni tím, jakými směry se příběh bude ubírat.


Will Rodman (James Franco) je genetický inženýr a pracuje na preparátu, který by měl pomoci vyléčit Alzheimerovu chorobu. Na úspěchu je osobně zainteresován, protože jeho otec (John Lithgow) trpí pokročilým stádiem právě této zákeřné nemoci. V laboratoři ale dojde k nešťastné nehodě, celý projekt je zrušen a opice mají být utraceny. Will si bere do domácího ošetřování novorozeného opičáka, kterému dává jméno Caesar a hodlá pokračovat v experimentování na vlastní pěst.

Během následujících let se ukazuje, že Caesar cosi zdědil po své matce (která byla vystavena účinkům experimentálního preparátu): Má vyšší inteligenci než lidské děti, ovládá znakovou řeč, ale je z něj už velký opičák, který dělá problémy sousedům a mezi lidi prostě nepatří - musí do útulku. Současně je obnoven výzkum zázračného preparátu a vzniká jeho nová varianta, která má intenzivnější účinek na opice, a nepříjemné vedlejší účinky pro lidi.

No a pokud aspoň trochu tušíte, o čem že je celý ten fenomén "Planeta opic", asi vám dojde, že ve filmu bude posléze figurovat větší množství naštvaných inteligentních opic, které to lidem poněkud zavaří...


Režisér Rupert Wyatt dosud natočil dva nízkorozpočtové filmy, o jejichž existenci ví málokdo za hranicemi Velké Británie. Je překvapující, jak jistou ruku předvedl při režii Zrození planety opic. Nejenže dobře kočíruje herce a emocionální scény díky tomu nejsou směšné, ale s přehledem zvládá i ty nejnáročnější masové trikové scény v nejvelkolepějším hollywoodském stylu.

O tricích se asi v případě nové Planety opic bude mluvit nejvíce, protože Caesar i VŠECHNY ostatní opice jsou digitálně vytvořené bytosti, které ožily díky hereckému umění živých lidí (Caesara hraje Andy Serkis, který podobným způsobem ztvárnil Gluma a King Konga) a schopnostem digitálních animátorů. Výsledek je působivý a opice (i skorolidské "superopice") předvádějí herecké výkony, které v nás vzbuzují soucit nebo strach tím přesně správným způsobem. Nedá se říct, že by se pohybovaly vždy zcela realisticky a byly vždy stoprocentně k nerozeznání od reálných opic, ale je to po Avataru další krůček na cestě k realistickým digitálním hercům.

Zrození planety opic je samozřejmě především ZÁBAVA, ale je to překvapivě kvalitní film. Vzhledem k tomu, co jsem od něj očekával a jaké jsem měl obavy, je to možná zatím nejpříjemnější velkorozpočtové kinopřekvapení letošního roku.

(Původně psáno pro časopis Reflex. Zde přetištěno se svolením. Všechna práva vyhrazena. Na tuto recenzi se NEVZTAHUJE licence Creative Commons jako na ostatní zdejší!)

9.8.11

Recenze: Obhájce [The Lincoln Lawyer] - 70%

Matthew McConaughey hraje právníka, který se specializuje na obhajobu méně majetných a méně nevinných klientů. Když si ho vyžádá hejsek z bohaté rodiny, který vehementně trvá na své nevině (tu prostituku neztloukl a nepobodal!), je to pro McConaugheyho jednak šance na zisk slušných prachů, ale také signál, že tady cosi opravdu hodně smrdí...

 

Přiznávám, že tohle je snad první film v mém životě, ve kterém mi McConaughey nepřipadal nesympatický. Přerodil se z pseudo-teen hrdiny romantických a akčních komedií v cosi zajímavého. Jeho hrdina je dobře vykreslená a celkem sympatická směs profesionalismu a vychcanosti. Kvalitní je i většina epizodních postaviček (John Leguizamo, William H. Macy). Jediné, co mi přišlo zbytečné, byly odbočky k hrdinově bývalé partnerce (Marisa Tomeiová) a jeho záchvaty triviální provinilosti ("Proboha, já obhajuji zločince, nejsem já hajzl?")

Docela kvalitní je ústřední zápletka, která je dostatečně nepředvídatelné a přitom ne zcela debilní. Vzbuzovala ve mně otázky, zda je toto podle amerického práva opravdu možné a zda by se takové složité dilema nedalo vyřešit jaksi "méně oklikou"... Nevím a je mi to celkem jedno. Film jsem si příjemně užil, byť šlo o remix různých elementů, které jsem už viděl jinde (a v nejednom případě lépe).

Obhájce je konverzační film pro fanoušky soudních dramat a detektivek, který není debilní. A když nějaký film není debilní, je to vlastně v dnešní době docela velká chvála...

4.8.11

Recenze: Šéfové na zabití [Horrible Bosses] - 90%

Tři kamarádi (každý zaměstnaný jinde) se shodnou na tom, že jejich tři šéfové jsou skutečně nesnesitelní a že jediným řešením situace je jejich násilná smrt.



Tuto komedii režíroval člověk, který natočil naprosto strašné Čtvery vánoce (a videoherní dokument King of Kong), takže mě překvapilo, jak skvěle jsem se při filmu bavil.

Rozhodně to nebylo jeho scénářem, který je především standardním mixem sprosťáren, nedorozumění a narážek na drogy a sex. Bylo to tím, že naprostá většina scén měla skvělý rytmus a tempo a v neposlední řadě také tím, že do vedlejších rolí (šéfové, Motherfucker Jones) jsou obsazeny filmové superhvězdy (skvěle si užívající své strašlivé šéfy), zatímco ve třech hlavních rolích jsou spíše pánové z druhé ligy (jestli jste jejich fanoušci, netlučte mě). Spoustu srandovních verbálních vtipů (například dlouhou debatu o tom, proč se Motherfucker Jones jmenuje Motherfucker Jones a ne Mother Fucker-Over Jones) připisuji spíše zdařilé improvizaci než pečlivě sepsanému scénáři.


Samozřejmě platí, že titulky (i když jsou přeložené velmi dobře) nepochytí všechny nuance a absurditu původního znění (srovnejte si, jak asi zní když hardcore nigga říká "Motherfucker Jones" a jak zní "Mutrjebal Jones"). Pokud umíte dobře anglicky, budete se bavit mnohem lépe.

Snažím se teď listovat v paměti a myslím, že jde o nejvtipnější čistokrevnou komedii od Borata a Superbad.

Recenze: Captain America - První Avenger [Captain America - The First Avenger] - 60%

Adaptace jednoho z nejstarších superhrdinských comicsů o plně americkém vojákovi se super štítem, který dá nacistům přes hubu.



Režie byla svěřena Joemu Johnstonovi pravděpodobně proto, že před mnoha lety natočil moc hezký retro-dobrodružný film Rocketeer a obecně je pokládán za "slušného imitátora Spielberga". A skutečně. Ve svých nejlepších momentech Captain America vzbuzuje dojem, že někdě za nejbližším evropským kopcem v tutéž chvíli právě provádí Indy svou poslední křížovou výpravu nebo něco podobného.

Bohužel, jiné scény se snaží imitovat současné superhrdinské akční bitky, které mají o dost jinou dynamiku a atmosféru než "roztomilé retro", a dost jsem se při nich nudil.

Chris Evans v titulní roli má být "ostřílený supermuž bez bázně a hany", což dokáže zahrát bez problémů, ale jeho postava prostě není příliš zajímavá (respektive přestane být zajímavá když získá supersílu). Á propos: Captain America zřejmě nemá žádné superschopnosti kromě silnějších svalů a hodně odolného štítu, takže mi přišlo trochu komické, že při všech těch přestřelkách nikoho nenapadne například mířit mu na nohy místo do štítu...

Hodně zachraňuje Hugo Weaving jako "Červená lebka" (on a jeho armáda víceméně nahradili Hitlera, který se ve filmu vůbec neobjevuje).

Hodně naopak kazí dabing a skutečnost, že film je zcela zbytečně ve 3D (existuje i 2D verze bez dabingu, kterou jsem neviděl, ale s největší pravděpodobností by se mi líbila o trochu více).

P.S: Po závěrečných titulcích je velmi krátký a velmi nepřehledný trailer na Avengers.