3.12.11

Retro Recenze: Malý krámek hrůz [Little Shop of Horrors] - 90%

Malý krámek hrůz (u nás v kinech nikdy neuvedený) je roztomilý retro muzikál z roku 1986 o obří lidožravé (a zpívající) kytce. "Retro" v tom smyslu, že je záměrně natočen jako filmy z 50. - 60. let.



Než se ale dostaneme k tomuto filmu, zastavme se u jeho dvou předchůdců:

Film se stejným názvem (tj. Little Shop of Horrors) natočil už v roce 1960 Roger Corman, údajně jako důsledek sázky, že natočí celovečerní film za dva dny. Což se mu povedlo, ale film podle toho vypadá. Mladý zaměstnanec květinářství se v něm seznámí s masožravou mluvící kytkou a ta mu slíbí slávu a úspěch za přísun čerstvého (lidského) masa. Ostatně, můžete se na film hned sami podívat, protože je v plné verzi (legálně) k dispozici na YouTube. Ale je dost k nepřežití, protože rozhodně není dobrý, ale přitom ani tak strašný, aby byl zábavný. Doporučuji vaší pozornosti tehdy zcela neznámého mladého Jacka Nicholsona v roličce masochistického pacienta u zubaře.

Cormanův film sice měl záblesky záměrného humoru, ale ani jako komedie moc nefungoval.

Komedií byl až stejnojmenný divadelní muzikál Alana Menkena a Howarda Ashmana, který byl poprvé uveden v roce 1982 a děj filmu značně přepracoval, byť zachoval moho původních elementů (mluvící kytka, zubař, masochista). Tento divadelní muzikál se v USA dodnes těší slušné popularitě a je pravidelně inscenován například různými středními školami, což ho rozkošně vrací k jeho béčkovým kořenům.

Čímž se konečně dostáváme k celovečernímu film z roku 1986, který je adaptací tohoto muzikálu (t.j. jde o podobný proces Film -> Divadlo -> Film jako u Producentů) a funguje na několika různých úrovních:


Především je to opravdu kvalitní muzikál, co se týče hudby (Menken) i velmi nápaditých textů (Ashman). Pokud vám jsou jména Ashman a Menken povědomá, tak vězte, že právě díky Little Shop of Horrors si jich tehdy všiml Disney a nabídl jim skládání písniček pro Malou mořskou vílu. Čímž začala jejich mnohaletá hegemonie v kategoriích "Nejlepší píseň" a "Nejlepší hudba" všech myslitelných filmových cen (později zredukovaná na hegemonii Alana Menekena, když Ashman zemřel na AIDS). Především kvůli nim byla na Oscarech filmová hudba znovu rozdělena na kategorie "drama" a "komedie nebo muzikál", protože jinak by si nikdo jiný než Menken neškrtl. A jen díky Menkenovi si dnes můžeme připomenout jak umí Batman zpívat.

Dále má Little Shop of Horrors opravdu snové obsazení. Hlavního hrdinu hraje (a zpívá) Rick Moranis, jeho milou Ellen Greeneová (která ji hrála v divadelní verzi, s neuvěřitelným hlasovým rozsahem) a kytku mluví a zpívá nedávno zesnulý Levi Stubbs ze skupiny Four Tops. V dalších rolích se objevují největší tehdejší komediální esa, viz nová verze té scény s masochistou a zubařem.

Kromě toho má film krásnou stylizaci do 50.-60. let a muzikálů tehdejší doby, spočívající např. v pestrobarevnosti kostýmů a v tom, že všechny jeho exteriéry záměrně vypadají jako kulisy (a jsou to kulisy).

No a všechno to funguje samozřejmě také díky režisérovi, kterým je Frank Oz. Tomu bych měl asi časem věnovat samostatný článek, ale vězte, že má jednak na svém kontě spoustu komedií (z nichž spousta u nás bohužel nikdy nešla) a jednak má zkušenosti s loutkami, neboť jako blízký spolupracovník Jima Hensona mnohé slavné vodil a mluvil. Mimo jiné Slečnu Piggy a Yodu. Ano, ten samý člověk mluví Slečnu Piggy a Yodu. A v tomhle filmu měl opravdu tunu dobrých nápadů, včetně některých, které jsme viděli později jinde:


(Tím rozhodně nechci naznačovat, že Svěrák musí nutně být zloděj nápadů - jen že rozhodně nebyl první, koho tohle napadlo)

Frank Oz totiž - kromě toho že velmi precizně všechny režíroval na přesné hranici muzikálu a parodie na muzikál - vymyslel jak dát život opravdu hlavnímu hrdinovi, tj. masožravé, mluvící, zpívající a celkově velmi živé kytce, která v průběhu filmu roste, až dosáhne velikosti několika metrů.

Až se budete na film koukat (což byste rozhodně měli, jak už jste asi pochopili), všímejte si, jak hbitě a elegantně se kytka hýbe, i když má metr a později zaplňuje celou velkou místnost. Až po několikerém sledování mi došlo, že v naprosté většině filmu kytka není ani CGI (které tehdy neexistovalo) ani žádný optický trik (jako zadní projekce, animace apod), ale obrovská loutka, kterou muselo vodit několik dobře ukrytých lidí. To ale stále nevysvětlovalo scény, ve kterých se její dvoumetrový "květ" hýbe tak svižně, že by ho museli ovládat nějakou extra silnou hydraulikou a při nejmenší chybě loutkoherce by zabil okolostojící živé herce. Trik spočívá (kromě velmi šikovného střihu) ve skutečnosti, že akčnější záběry a songy jsou natáčeny zpomalenou kamerou a pak puštěny normální rychlostí, takže jsou vlastně zrychlené a živí herci při jejich natáčení museli zpívat a hrát několikanásobně zpomaleně. Když to víte a ty herce velmi pozorně sledujete, občas si všimnete, že jejich pohyby jsou trochu divné. Ale i tak, klobouk dolů. Takhle se dělají kvalitní nápadité triky. Viz Macourek s Vorlíčkem nebo Brdečka s Lipským (jejichž Adéla ještě nevečeřela vznikla před muzikálem, ale po původním černobílém filmu).

Jako by to všechno nestačilo na výjimečný film, s Little Shop Of Horrors se pojí také neuvěřitelná historie nejdražšího alternativního konce, který neuvidíte. Předpokládám, že vás nepřekvapí odhalení, že film končí happyendem, jako každá správná muzikálová romantická komedie. Původně natočený film ale obsahoval dlouhou závěrečnou scénu, kdy kytka sežere všechny hlavní postavy, pak celý New York a v posledním záběru obepíná Sochu svobody. To diváky na testovacích projekcích natolik rozhodilo, že byl narychlo natočen šťastný konec, který ve filmu je. Původní konec, včetně pětiminutového trikově náročného masakru je k vidění na YouTube v podobě černobílých nehotových záběrů (nekoukat dokud neuvidíte celou původní verzi!). Warner Bros. chtěli konec zrekonstruovat, ale původní negativy byly bohužel zničeny při požáru skladu. Působivá tečka za osudem tohoto výjimečného (u nás zcela neznámého) filmu.

P.S: V naší televizi šel tento film kdysi pozdě v noci s českým dabingem, který byl vynikající (režie Olga Wallo) a písničky byly otitulkované. Jinak samozřejmě originální znění je originální znění, ale velmi výrazně doporučuji aspoň anglické titulky, protože texty písní jsou naprosto zásadní pro děj a jsou občas velmi kulometné a sofistikovaně vtipné.

18 komentářů:

  1. Film jsem videl nedavno(pred nekolika tydny) v TV, bude to ta verze, o ktere se pise, a pripadlo mi to proste genialni a dal bych tomu 110% :-)
    Bavil jsem se u vseho - u deje, u pisnicek, u zubare, ten byl snad nejlepsi:-)) (Ano ... Ano CO???...Ano, DOKTORE :-)))

    OdpovědětVymazat
  2. Masožravá kytka, která sežere všechny v New Yorku a film skončí záběrem na kytku obtočenou kolem Sochy svobody? Co to s těma lidma je? Vždyť to zní naprosto úžasně. Kam se na to hrabe Emmerich? :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Film jsem viděl jako malý(90. léta) a sice si nejsem jistý, ale mám za to, že jsme ho měli půjčený z půjčovny videokazet.

    OdpovědětVymazat
  4. Film v současnosti obíhá kanály HBO, ale dabing tam nedělala Olga Walló, ale Zuzana xxx

    OdpovědětVymazat
  5. Já naopak považuji Cormanovu verzi za vynikající a ta ošuntělost společně s improvizovanými replikami na vtipnosti ještě přidávají. Ozův film mi naopak přišel uřvaný a ničím zajímavý.

    OdpovědětVymazat
  6. Tento článek mne přiměl ti tam tu stovku přes ten paypal hodit. Parádní recenze, o filmu jsem tu četl slyšel poprvé a jdu ho shánět.

    OdpovědětVymazat
  7. A kdo chce, může se jet podívat v Brně do divadla, až se zase bude hrát: http://www.mdb.cz/inscenace/257-kvitek-z-horrroru/ - hráno v původním upraveném Iva T. Havlů, od toho alternativní název - v Brně se totiž muzikál hrál proprvé celkem brzy, už v roce 1990.

    Akorát o tom dobovém dabingu s otitulkovanými písničkami docela pochybuji, noční čas sedí. ;-)

    OdpovědětVymazat
  8. Emerich muze mit ve filmu znicenou sochu svobodu, ale na zacatku, a na konci se uz musi stavet nova.

    OdpovědětVymazat
  9. ano, naprosto uzasny film, ktery jsem videl kdysi davno, kdyz mi bylo tak 13 nekde omylem na CT2 a uz tenkrat jsem se kralovsky bavil. pred par lety jsem nekde zahlednul originalni DVD a tak jsem nevahal a i tehdy byl film uzasny!
    btw link na tento clanek neni na g+?

    OdpovědětVymazat
  10. Fuxoft straší, že už sem nebude psát, a pak vystřihne takovouto pěknou retrorecenzi.

    OdpovědětVymazat
  11. pred casem jsem si koupil levne dvd s timto filmem a tesil jsem se, ale az potom jsem pochopil ze to je ta stara verze, takze jsem byl smutny.
    hned se na to podivam na youtube.

    OdpovědětVymazat
  12. Ten původní konec vydaj Warneři na připravovaným DVD/BluRayi. Producent Geffen měl doma kopii.

    OdpovědětVymazat
  13. Proboha! To tehdá nebyl Roundup nebo alespoň Bruce Willis?

    OdpovědětVymazat
  14. Ten puvodni konec je uzasnej!

    OdpovědětVymazat
  15. Film jsem viděl náhodou na VHS z půjčovny někdy v 90. letech a pak ještě v televizi. Celkem zhruba 8x. Vynikající záležitost. Nejvíc pro mě byl samozřejmě Steve Martin jako zubař :).

    OdpovědětVymazat
  16. tam je hafo legend.
    rick moranis a john candy napriklad spaceballs.

    OdpovědětVymazat
  17. Legendární je ten Murray ... :-D
    Jinak si také vzpomínám, že jsem ho poprvé viděl na vhsce z půjčovny. Nikdy bych nevěřil, že Moranis může takhle zpívat.

    OdpovědětVymazat