28.12.11

Videohra: Dark Souls - 90%

Protože nových filmů je teď málo, zkusím se rozepsat sem tam o nějaké videohře, a to především o takových, které mě zaujaly a přitom nejsou příliš profláknuté. Časem uvidíme, co z toho bude...

Většina dnešních mainstreamových videoher mě nezajímá. Není to ale chyba jejich tvůrců. Firmy nedělají takové hry proto, že by to jinak neuměly. Dělají je proto, že se takové hry dobře prodávají. A dobře se prodávají proto, že takové hry chce hrát valná většina hráčů. Z toho mimo jiné vyplývá, že si s valnou většinou dnešních hráčů nemám o čem povídat, protože se můj vkus rozchází s jejich vkusem.

Například, co se týče RPG her, od nejstarších "Baldur's Gate", "Final Fantasy VII" a "Zelda: Ocarina of Time" to podle mě jde pouze k horšímu. A upozorňuji, že jsem hrál "Elder Scrolls: Oblivion", "Mass Effect" nebo tři novější "Final Fantasy". Delší dobu jsem sledoval i hraní "Dragon Age", "Zaklínače" i "Elder Scrolls: Skyrim" a utvrdilo mě to v přesvědčení, že tohle není nic pro mě. Nemá smysly snažit se vysvětlovat proč, protože se v tomto názoru jistě rozcházím s většinou současných hráčů a tudíž ho nemůžu v jejich očích nijak logicky obhájit.

Ale pokud se se mnou shodujete v názoru, že většina těch dnešních megaher jsou gay záležitosti pro sráče, pak by vás hra "Dark Souls" (pro Playstation 3 a XBox 360) mohla zajímat. Ještě stojí za zmínku, že "Dark Souls" je následovníkem hry "Demon's Souls". Není přímo jejím pokračováním, ale vychází z ní a dále rozvíjí myšlenky, které se v ní objevily. Doporučuji vám nejdříve zkusit "Dark Souls".


Co se týče story: Jste mrtvý a probudíte se ve městě mrtvých, kde se vás skoro všichni pokoušejí zabít (v čemž není rozpor, viz dále). To je pro začátek všechno. Další kusy příběhu se v průběhu hry dozvíte prostřednictvím KRÁTKÝCH monologů (maximálně 10 vět) různě rozmístěných (většinou mrtvých) NPC postav, které by se celkem snadno daly nahradit informačními cedulemi s nápisy. Nekonají se žádné dialogové dějové cutscény, protože cutscény v žádné hře A) nejsou hra a B) nejsou nikdy tak dobře emocionálně fungující a profesionálně filmové jako dobrý film, tudíž nevidím důvod k jejich existenci.

"Dark Souls" začínají tím, že si navrhnete postavu. Nechybí dnes již tradiční detailní design těla i obličeje, což je značně ironické, protože po 99,9 % hry lidský obličej svého hrdiny neuvidíte - protože buď bude mít přilbu, nebo nebude mít na hlavě kůži. Zajímavější je to, že sice můžete vybrat typ postavy jako "čaroděj", "barbar", "rytíř" atd., ale tím pouze měníte počáteční vybavení postavy a její stats (statistics: síla, mrštnost, výdrž, inteligence atd. (celkem asi 10). Vtip je v tom, že všechny postavy mohou časem získat všechny předměty a všechny jejich stats se mohou zvýšit na jakoukoliv hodnotu. Takže když sledujete pokročilého hráče, nemůžete tušit, jaký "typ postavy" si vybral na začátku hry. Vývoj postavy je plně ve vašich rukou a dochází k němu plynule - ve hře neexistují žádné okamžiky, kdy by vám někdo nabídl "klikni sem a proměníš se z elfa na lesního elfa". Postava je plně definována jen hodnotami svých stats a může si je zvyšovat v jakémkoliv pořadí a modifikovat je jakoukoliv výstrojí a výzbrojí v jakýchkoliv kombinacích. I když začnete jako mrštný zloděj, můžete se ohánět třicetikilovým kyjem - pokud na to získáte dostatečnou sílu nebo kouzený předmět, který vaši sílu zvýší.

Po krátkém úvodním tutorialu, pozůstávajím ze stručných nápisů na podlaze, bez jakéhokoliv vodění za ručičku (můžete klidně i umřít) jste vrženi do podhradí k ohništi, které slouží jako save point / check point (ale je to složitější, viz dále). Můžete se chvíli ochomýtat v minilabyrintu v ruinách kolem ohniště, nebo se vydat jednou ze tří cest, vedoucích do neznáma: Do podzemního zatopeného města duchů, na hradní cimbuří nebo na hřbitov. Nikdo z NPC postav v okolí táboráku vám neřekne, kterou z těchto cest byste se měli vydat nejdřív a proč. Víte jenom, že máte zazvonit na dva zvony, keré někde v hradu a okolí jsou, ale netušíte jak se k nim dostat.

VŠUDE jsou nepřátelé. Pro začátek jsou to klasičtí zombies, kostlivci a duchové, to vše v různých variantách. Zabitím nepřátel občas získáváte předměty a vždycky duše - u slabých nepřátel desítky, u silných až tisíce. S dušemi nemůžete dělat nic, dokud se nevrátíte k ohništi. U ohniště můžete za duše zvyšovat svoje stats, ale každé další navýšení je dražší a dražší (cena roste exponenciálně).

A teď to zajímavé a originální: Pokud zemřete (následkem útoku nepřítele, pádu z výšky nebo účinkem pasti), vracíte se k táboráku, zůstává vám všechna výstroj a výzbroj, ale přicházíte o všechny duše. Ty zůstávají ležet na místě, kde jste zemřeli, a pokud se k nim následně dostanete, můžete je znovu sebrat. Pokud cestou zemřete znovu, předchozí hromada duší nenávratně mizí. A další důležitá drobnost: Po každém vašem zabití znovu ožijí všichni nepřátelé v celé hře (kromě bossů) a vrátí se na svá původní místa.

To je velmi inovativní mechanismus, který vede k tomu, že budete znovu a znovu, desetkrát až stokrát, procházet stejná místa hry a půjde vám to stále lépe, protože jednak budete mít lepší stats a jednak si budete lépe pamatovat, kde je který nepřítel a jak se chová. V místech, kde jste se zpočátku báli udělat každý další krok, protože jste netušili, co se skrývá za příštím rohem, budete po pár hodinách běhat víceméně poslepu a jen tak z legrace zabíjet dva nepřátele jednou ranou. Ani potom ale nejsou tyto části hry nudné, protože se můžete snažit zabíjet nepřátele náročnými comby, která vám přinesou více duší než normálně.

Boj v "Dark Souls" je velmi sofistikovaná strategická záležitost, při které snaha o pseudonáhodné rychlé mačkání tlačítka "útok" vede k smrti během několika sekund. Kromě klasických hitpointů totiž máte ještě "výdrž" nebo "energii", která se vám sama od sebe poměrně rychle doplňuje (za několik málo sekund na maximální hodnotu), ale každým máchnutím zbraní, skokem, kotoulem nebo sprintem se vám snižuje. Pokud je na nule, nemůžete sprintovat ani útočit, což je v případě, že právě bojujete s nepřítelem, smrtící. Můžete s sebou nosit neomezené množství výstroje a výzbroje (klidně i stovky předmětů), ale v jednu chvíli můžete mít pouze jednu zbraň (nebo štít) v každé ruce, dva prsteny na prstech, oblečení na těle (skládající se z čepice, obleku, rukavic a bot) a dvě další zbraně v záloze pro rychlé přepnutí (tedy celkem dvě zbraně v každé ruce). Jakékoliv složitější operace vyžadují otevření velkých menu, přičemž se hra nezastaví a nepřátelé na vás nadále útočí! Hra se nezastaví ani při kouzlení nebo používání lektvarů. Hra totiž nejde vůbec pauzovat, takže se nedoporučuje pouštět se do rozsáhlejších bojů pokud čekáte důležitou návštěvu nebo telefonní hovor a zpanikaření během boje znamená většinou rychlou smrt, nebo panický útěk a následnou smrtící ránu do nekrytých zad.

A když už jsme u toho, nemůžete si "uložit pozici a po zabití se k ní vrátit". Hra se ukládá automaticky průběžne a následky některých svých rozhodnutí (například zabití NPC postavy, třeba i omylem, protože jste stiskli tlačítko pro útok když jste si sedli na ovladač) s sebou ponesete celý zbytek hry a nemůžete je nijak napravit.

Všechny tyto mechanismy vedou k tomu, že pokud je hráč daleko od ohniště, velmi si rozmyslí, zda zkusí riskovat. Buď se musí pokusit vydat se ještě o kus dál a najít další ohniště, nebo zbaběle doběhnout zpět k ohništi, od kterého vyšel, a doufat, že nasbíral dost duší na získání dalšího levelu pro svou postavu.

Většina nepřátel hráči nebrání v cestě a dá se jim utéct. Proto je zcela validní strategie pokusit se prostě co nejrychleji proběhnout do další neprozkoumané části zámku a tam posbírat novou výbavu dřív než vás nepřátelé zabijí. Ono je vůbec v "Dark Souls" celá řada velmi rozdílných validních strategií, ve srovnání s kterými vypadají proklamace jiných her o "nelinearitě" poměrně směšně.

Celá hra se odehrává v relativně malém prostoru, v krychli o velikosti přibližně 1 x 1 x 1 km, ve které je hrad, podhradí, sousední pevnost, zahrady, sklepení, bažiny, peklo a podobně. To všechno je propojeno ďábelskými skrytými cestičkami a zkratkami, které v průběhu hry odemknete. Celé je to velmi pozorně nadesignováno jako jeden souvislý svět, z jehož vyvýšených míst vidíte do dálky, na místa kde jste byli nebo budete (a pokud máte dalekohled, uvidíte jaké příšery tam na vás čekají). Veškeré procházení světa je nepřerušené a plynulé, nikdy se nečeká na nahrávání dalšího kusu světa. Design celé hry je depresivní, ale extrémů to dosahuje v podzemních oblastech, ve kterých vidíte doslova na pár metrů a často zničeho nic dostanete zásah, protože na vás něco z dálky vystřelilo a vy jste před sebou nedrželi štít. To vám může připadat nefér, ale existuje mechanismus, jak s tím bojovat: Pomohou vám ostatní hráči!

Ne, "Dark Souls" nejsou primárně multiplayer hra, ale pokud je vaše konzole připojena k internetu, otevřou se vám vrcholně originální herní mechanismy.

Základní z nich spočívá v tom, že na podlaze nacházíte nápisy, které tam zanechali jiní živí hráči, kteří v nedávné době procházeli stejnou oblastí hry. Nevíte kdo a kdy ten nápis zanechal a nevíte, jestli je to pravda nebo záměrná lež. Pokud vám nápis pomůže, můžete ho "pochválit", což přinese jeho autorovi herní výhodu. Nemůžete napsat co vás napadne - zprávu musíte složit z prefabrikovaných slov a částí vět, kterých je ovšem víc než dost. V obtížnějších oblastech převládají nápisy "I can't take this".

Kromě toho občas vidíte ducha jiného hráče, jak proběhne kolem vás a případně bojuje s nepřáteli (které vy nevidíte). Často také najdete krvavou skvrnu a když se jí dotknete, uvidíte replay posledních několika sekund nebožáka, který na tomto místě právě zahynul.

Vrcholem online funkčnosti pak je možnost skutečného multiplayeru, kdy jeden hráč navštíví hru druhého, aby mu buď pomohl nebo ho zabil. Oboje má své důvody, oboje má své výhody pokud se to povede. Všechno je to integrováno do hry, neexistuje žádná "lobby", kde by se hráči domlouvali. Neexistuje možnost, jak si vybrat koho chcete navštívit. Když se sejdete s jiným hráčem, zcela záměrně spolu nemůžete chatovat (hlasem ani textem) a musíte si vystačit s několika předdefinovanými gesty. I toto prohlubuje úžasně působivou depresivní atmosféru odcizenosti, ve které se uprostřed smrti a nebezpečí setkají dva němí duchové, aby si pomohli. Nebo aby jeden druhého nenápadně zpovzdálí dlouhé minuty sledoval a pak mu vrazil halapartnu do zad když je uprostřed nejtěžšího boje s bossem.

Moc jsem se nerozepisoval o působivé grafice a zvukových efektech (hra zcela záměrně nemá téměř žádnou hudbu), protože ty si můžete prohlédnout / poslechnout v mnoha videích na YouTube. (Za zmínku stojí jen to, že podoba hry je velmi "středověce evropská", přestože vznikla kompletně v Japonsku.) Rozepisoval jsem se o herních mechanismech, protože právě jejich originální kombinace vytváří z "Dark Souls" něco, co se nepodobá žádné jiné hře (kromě "Demon's Souls").

Hodně se píše o tom, že "Dark Souls" je extrémně těžká hra, ale dle mého názoru to není pravda. Přesnější formulace by zněla, že je to hra, která vám nijak nebrání v tom, abyste si ukousli větší sousto, než na které máte, a následně dostali hrozně na prdel, aniž by vám hra dodatečně vysvětlila "tam jsi neměl chodit, měl jsi radši jít tam a tam a dělat to a to". Musíte na to buď přijít sami, nebo si povolat posilu (živou nebo NPC), nebo sveřepě vytrvat v pokusech a doufat ve šťastnou náhodu poté, co se lépe seznámíte s chováním nepřátel. Protože každá postava v jakékoliv konfiguraci může teoreticky porazit jakéhokoliv nepřítele (přičemž "teoreticky" je klíčové slovo). Zamyslete se nad tím, jak výjimečný přístup toto v dnešní době je a jak obtížné bylo nadesignovat takový herní svět a takové nepřátele, včetně bossů, u kterých tvůrci nemohli tušit, v jakém pořadí s nimi hráč bude bojovat.

Při hraní se vám mnohokrát stane, že následkem své vteřinové chyby přijdete o všechno, co jste získali v předchozích minutách, desítkách minut nebo dokonce hodinách. To je ale vyváženo úžasným pocitem, který se dostaví když objevíte další ohniště (tzn. relativní bezpečí a něco jako obchod) nebo porazíte dalšího bosse (který vás při prvním setkání zabil během dvou sekund, aniž byste si stačili všimnout jak vlastně).

Mini-boss...

Tohle píšu ve chvíli, kdy mám ve hře "Dark Souls" odehráno přibližně 60 hodin a viděl jsem odhadem tak tři čtvrtiny jejího světa (odhaduji podle toho, co jsem o hře četl). Viděl. Nikoliv "úspěšně prošel".

Pokud hru úspěšně dokončíte, zábava nekončí, protože ji můžete hrát začít znovu se svou aktuální nabušenou postavou a všichni nepřátelé budou podstatně silnější. A toto můžete opakovat několikrát. Není naprosto žádnou výjimkou, že zažraný hráč má postavu na levelu 500 nebo víc. Hra s tím počítá a herní strategie pak fungují zcela jinak, protože má menší význam výstroj a výzbroj a větší význam vaše stats.

Záměrně jsem nemluvil o mnoha dalších věcech, které v "Dark Souls" jsou: Posilování a mutování výstroje a výzbroje. Obchody. Několik "cechů" se speciálními pravidly, do kterých můžete vstoupit. Složité statistiky zbraní a jejich unikátní funkce. Objevování skrytých předmětů a celých skrytých podsvětů. Celý složiý systém sbírané "lidskosti", prostřednictvím kterého můžete hru hrát jako živý člověk (nikoliv jako mrtvola), čímž se před vámi otvírají zcela nové herní mechanismy (dokud vás někdo nezabije). Je toho hrozná spousta, ale her, ve kterých je spousta mechanismů, je hrozná spousta a není to pro mě rozhodujícící argument.

Záměrně jsem si nečetl návody a FAQ na internetu, protože jsem chtěl objevovat sám. A byl jsem potěšen, když jsem si následně některé kousky návodů přečetl a zjistil jsem, že jsem některé komplikace a bossy vyřešil jinak (a elegantněji), než bylo v návodu popsáno.

Zcela neočekávaně se mi třeba také stalo, že jsem vstoupil do jistých služeb za jistých podmínek, načež došlo k tomu, že v zahradě plné monster bojovali prot sobě čtyři živí hráči - dva "dobyvatelé" a my dva "obránci zahrady", přičemž na naší straně byly ty supersilné příšery v zahradě, ze kterých jsem se pár hodin předtím mohl podělat strachy. Na single-player hru je to dost slušný výkon.

Kočka, pro kterou jsem chvíli pracoval.

Klíčové pro mě je, že jako hráč se můžu buď snažit vyznat v hromadě čísel a dělat složité matematické výpočty, na základě kterých budu taktizovat s výstrojí - nebo se na to můžu vykašlat a o něco více se nalevelovat. Buď můžu zjišťovat, jak se zachová který NPC za jakých okolností, nebo se na to můžu vykašlat a více se nalevelovat.

"Dark Souls" pro mě jsou po velmi dlouhé době hrou, u které mi stojí za to investovat do ní svůj čas a u které lituji, že do ní nemohu během několika dnů investovat desítky hodin, protože musím dělat jiné, dospělácké věci (a psát FFFILM). Jsem pevně přesvědčen, že si s touhle hrou můžete užít STOVKY hodin zábavy a stále objevovat něco nového a mít radost z toho, jak se zdokonalujete. Přestože nemůžete ukládat pozici v klasickém smyslu (ukládá se neustále sama průběžně a můžete hru přerušit na libovolném místě), máte možnost mít několik herních profilů a mezi nimi přepínat: Takže když vás přestane bavit procházení bažinami s kouzelníkem, můžete si totéž vyzkoušet s nabušeným barbarem a zamyslet se, zda máte tomu kouzelníkovi navýšit fyzickou sílu.

Jediné, co bych hře vytkl, je skutečnost, že je extrémně "user-nefriendly" (ano, je to záměr, ale spousta lidí ji kvůli tomu odmítne hrát po pár minutách) a že v některých složitějších prostředích grafický engine trochu nestíhá (aspoň na PS3) a kamera občas udělá psí kusy, což při souboji s bossem může být opravdu nepříjemné.

P.S: V tvůrčím týmu musel být někdo, kdo má přinejmenším rád Českou republiku, protože některá jména (kterých ve hře moc není) nám znějí velmi povědomě: Zatímco v "Demon's Souls" byl rytíř "Ostrava of Boletaria", v "Dark Souls" je "Velka", "Sen" a "Havel's Ring" a drakové nejsou "dragons" nýbrž "drakes".

60 komentářů:

  1. ato je normálně v kinodistribuci?

    OdpovědětVymazat
  2. Například, co se týče RPG her, od nejstarších "Baldur's Gate", "Final Fantasy VII" a "Zelda: Ocarina of Time" to podle mě jde pouze k horšímu.

    -- Doporučuju zkusit nejnovější Zeldu, Skyward Sword. Ta rozhodně nešla k horšímu. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Doporučuju se podívat na VVVVVV. Když jsem četl, že hraním znova a znova se člověk zlepšuje, tak jsem si právě na VVVVVV vzpomněl. Tam je smrt naprosto automatická věc. A navíc to má úžasně retro 8bit grafiku...

    OdpovědětVymazat
  4. Skyward Sword jsem asi 10 hodin hral a libilo se mi to cim dal min. Vodeni za rucicku, vpodstate linearni (i kdyz se to snazi maskovat)...

    OdpovědětVymazat
  5. a co totalni sandboxy, treba EvE Online?

    OdpovědětVymazat
  6. Ad Drake: Drake is a term used to describe (particular types of) dragon or similar draconic creatures. (Wikipedia)

    OdpovědětVymazat
  7. Tyvado kdybys tak takovyhle megarecenze venoval filmum...

    OdpovědětVymazat
  8. Takovehle megarecenze mohu psat o filmech jen velmi vyjimecne, protoze filmy, ktere jsou "totalne odlisne" se mi libi malokdy. Takze o tech, co se mi libi, se vetsinou neda rozepsat na 10 odstavcu, v cem jsou jine nez ostatni kinematografie.

    OdpovědětVymazat
  9. Františku, co se týče emocionálně fungujících a profesionálně filmových cut-scén ve hrách, existuje výjimka potvrzující pravidlo: libovolný Metal Gear Solid (samozřejmě u jedničky je "filmová profesioanlita" cut-scén omezena tehdejšími technickými možnostmi her).
    Kojima se ostatně ani svou inspirací filmem nikdy netajil.

    OdpovědětVymazat
  10. Souhlasim, ze cutsceny v MGS funguji velmi dobre filmove. Kojima by mel udelat film a nekazit tu dobrou atmosferu nejakymi rusivymi vsuvkami, kdy divak neco ovlada…

    OdpovědětVymazat
  11. Zni to jako third-person Diablo a trailer je dost gay. Ale podle toho co pises, bych si to, bejt to i na PC, asi stahnul.
    Jinak co se tyce psani o hrach, nic proti tomu, kdyz uz nemam na ty novy zelezo, rad si o nich aspon prectu nekorektni a subjektivni nazor.
    BTW co se tyce degradace her, zrovna sjizdim novy a stary Star Wars strilecky a ta narustajici linearita a koridorovost je na bliti.

    OdpovědětVymazat
  12. Mohl bych se pane Fuko zeptat, co si myslíte o RPG sérii Gothic, předně teda prvních dvou dílech? I když jde o nějakých deset a osum let staré hry, zůstávají pro mě srdcovkami a Gothic 1 si musím zahrát aspoň jednou do roka (což mi letos poprvé pokazil Windows 7, který jedničku nerozchodí a já mám absťák).

    OdpovědětVymazat
  13. Anonym: souhlasím, že Gothic byl skvělý zážitek. V obtížností možná trochu podobný Dark Souls (trochu). Pamatuju, jak mně na konci ukousala kdejaká moucha či přerostlá slepice. A mapu jsem si musel nejdříve koupit u obchodníka a byl to skutečně jen neinteraktivní cár papíru, kde se ani aktuální pozice nezobrazovala.

    OdpovědětVymazat
  14. Skyward Sword má strašně dlouhý nástup, v podstatě první tři dungeony jsou tutorial - doporučuji pokračovat, je to lepší a lepší!

    OdpovědětVymazat
  15. Díky Františku. Až se budu nudit tak to rozhodně otestuju.

    OdpovědětVymazat
  16. No teda, na Dark Souls jsem přečetl dost recenzí, ale tohle je první co mě hru opravdu láká sehnat. A to patřím mezi ty gay rpg sráče co hrajou Skyrim a Zaklínače :-).

    Mimochodem Zaklínač 2 už má cutscény v takový kvalitě že emotional response dokáže vyvolat. Po herní stránce to není takovej depresnářez jak Dark Souls, holt se to zaměřuje právě na ten příběh a jeho větvení.

    OdpovědětVymazat
  17. Teda ne že bych se chtěl přít, ale každá pořádná hra je u mě na PC, a gay sou tak akorát konzole a ty jejich trapné gamepady .. :) čimž nechci říct, že všechny hry na konzole sou gay, ale když máte sw negay na hw gay, jak to může asi tak dopadnout .. :)

    OdpovědětVymazat
  18. Kdyz uz je rec o Baldur´s Gate a kvalitnich RPG, myslim si ze je na miste zminit i Planescape Torment.

    OdpovědětVymazat
  19. mě se líbily cutscenes u Thief1

    OdpovědětVymazat
  20. Skyrim jsem venoval nejakych 60 hodin, odhadem ... popravde, ta hra ma uzasny potencial, ale je to dle meho stale nedotazene. Vodeni za rucicku je skutecne zbytecne moc a osobne bych ocenil o hodne silnejsi a dalsi centralni pribeh. Fakt je, ze hard core her je dneska moc malo. Zaklinac je dost gay, ale tak hrat to s 10ti letym synem bylo takove oddechove, pro nej to byl takovy interaktivnejsi film. i kdyz grafika nic moc :)
    Batmana Arkham Asylum resp. Arkham City jsem s nim hral na easy, nevim, jestli na nekterou vyssi obtiznost by to nebylo celkem v poho

    OdpovědětVymazat
  21. ten zaciatok mi uplne pripomenul torment, co je podla mna najlepsie rpg (pribehovo). inac suhlasim s tym, ze to ide k horsiemu, dragon age som vypol velmi rychlo lebo ma vobec nebavilo, teraz hram skyrim a stale nechapem preco to je tak ospevovana hra. aha, a fallout 3 som pre istotu ani nehral.
    FF - kedysi davno na zx spectre som hral hry od teba (ak ma teda pamat neklame), neexistuje nahodou aj pc verzia? pamatam si, ze som nevedel prejst podraz

    OdpovědětVymazat
  22. Recenze na hry jsou výborný nápad. I když dungeony nejsou můj žánr, po dlouhé době jsem si přečetl českou recenzi, ze které se dá jasně pochopit, o čem hra je, jak se hraje a čím je výjimečná. Můj dojem je, že většina autorů ve Score a Levelu recenzi jako literární útvar nezvládá...

    OdpovědětVymazat
  23. No, jestli to tak půjde dál, tak budu zvažovat, že občas přispěju svou stovkou do mlýna... Dobrý nápad a opravdu čtivá a přínosná recenze... Je to sice odklod od filmu, ale takovéto recenze se po netu jen tak nenajdou. Stejně tak, jako má velkou váhu FFFILM recenze, a myslím, že už mi to pár peněz ušetřilo, když jsem nakonec do kina nešel na totální odpad, tak mi to nějakou tísicikorunu ušetří, když si nekoupím nějakou hru... Good luck Mr. Gorsky. Good luck.

    OdpovědětVymazat
  24. Moc hezká recenze, pouze bych opravil nepřesnost ohledně možnosti nosit s sebou neomezené množství výstroje a výzbroje.

    Každý předmět ve hře má svou hmotnost a postava zase v závislosti na statistikách určitou nosnost. Čím více toho nesete, tím máte vyšší spotřebu staminy, pomaleji běháte a uhýbáte. Při přetížení se takřka ani nepohnete z místa a musíte něco odhodit.

    Nadbytečné vybavení lze skladovat u ohnišť po zakoupení bottomless boxu.

    OdpovědětVymazat
  25. A co příběh? Ten nezmiňujete, a přitom to je, aspoň u mě, v případě RPG jeden z rozhodujících faktorů pro zážitek z hraní. K čemu ti je, že porazíš nějakého uberbosse, když nevíš, kde se tam vzal a proč jsi s ním vlastně bojoval?

    OdpovědětVymazat
  26. Recenze je boží, škoda, že to neni pro PC. Jak se hrajou 1st a 3rd person hry na těch konzolových ovladačích? Nějak si to neumim představit.

    PC RPG dnešní doby jsou gay jako prase. Strašně rád bych si dal nějakou hardcore hru, ale nic není a nebude. Skyrim na nejtěžší obtížnost je furt polívka a po čase omrzí. Zaklínač2 obtížnostně ušel, ale je hnusně lineární a nesnášim, když mi příběh vnucuje nesmysly.

    OdpovědětVymazat
  27. Tyhle hry se vetsinou hraji tak, ze jednim palcem analogovou packou ovladas svou postavu a druhym palcem analogovou packou ovladas kameru.

    OdpovědětVymazat
  28. Ovládání postavy v Dark Souls je to nejlepší, s čím jsem se kdy u jakékoliv (akční) RPG setkal. Dokonale přesné, jednoduché na naučení a přitom velmi komplexní (skoro každá z cca. 80-100 zbraní má jiné typy útoků a různé hitboxy, zranění záleží na 1- či 2-ručním držení, s některými bodnými zbraněmi jde útočit při zdviženém štítu, lze bodat do zad a odrážet útoky atd.) Např. ovládání Gothic nebo TES je oproti DS/Demon Souls jako Trabant proti Porsche. A to mám taky radši myš než gamepad. Už mám za sebou 200 hodin a hlavně PVP mě pořád strašně baví.

    OdpovědětVymazat
  29. Franto, jakou hru na PC za posledních pět považuješ za dobrou, pokud teda na téhle platformě nějakou máš v oblibě? Strašně rád bych si zahrál něco pořádnýho. Nemusí to bejt jen RPG, prostě něco, co tě jako veterána zaujalo a bavilo. Takové ty mainstreamové známé hity jako Dragon Age, Risen, Gothic, Elder Scrolls znám a hrál jsem. Hledám něco, čemu se třeba nevěnovala taková mediální pozornost a je to super :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ahoj pisu ti zkus si zahrat treba kingdom of amalur nebo sacred the citadel nebo Dust An Elysian Tail nebo deadpool darksiders 2 nebo devila may cry 5 cauky :)23

      Vymazat
  30. Pavel: Na PC si nehraju (teda krome webovych her). Windows mam jen na jednom pocitaci, na kterem delam hudbu a nechci si ho zasirat hrami.

    OdpovědětVymazat
  31. Velmi dobrá recenze, sice mám raději recenze na špatné hry, ale je každopádně vidět, že FF má v recenzování her praxi;) Jaké konzole tedy, Františku, vlastníš? Abych věděl, co můžeme potenciálně očekávat... Wii a PS3?

    OdpovědětVymazat
  32. Dobrý nápad s recenzemi her! Protože sdílím názor na současné hry (=neuvěřitelně gay a s velkou pravděpodobností vytvořené pro naprosto dementní a nudné sráče ;), posledních X let jsem v sobě nenašel sílu nic pořádně hrát, či snad dokonce dohrát. Co mě ale zcela nedávno a zcela náhodou dostalo bylo LIMBO - http://www.youtube.com/watch?v=Y4HSyVXKYz8 . Hratelnost a minimalismus v tom nejlepším slova smyslu. Znovu jsem okusil téměř existenciální strach o život, což se mi snad od Dooma2 či Diabla II nestalo (přestože jsou to úplně jiné hry!). Jen by to mohlo být delší, ale to je problém v podstatě všeho, co vyšlo po Magic Carpet I ;)

    OdpovědětVymazat
  33. Jistě, jediné dobré RPG jsou úchylné japonské kokotiny pro konzole.

    OdpovědětVymazat
  34. Já tím byl ze začátku nadšenej, ale po Anor Londo (cca 48 hodin) jsem to odložil a nechce se mi k tomu vracet.
    Prvních pár hodin je super to objevování a překonávání všeho co na vás hra hází, ale potom se to pořád a pořád opakuje.
    Tím, že chybí nějaký jasný příběh, prostě zmizela motivace. A zvlášť když jsem si uvědomil, že stejným způsobem zabiju ještě pár bossů a bude konec, s možností jít znova to samé.
    To ovládání je sice fajn, ale stávalo se mi dost často, že jsem třeba zmáčkl tlačítko pro silný útok a hned potom se kryl štítem - postava se začala krýt a potom teprve udělala ten útok = v naprosto nevhodnou chvíli.
    Souboje s bossy a silnými nepřáteli jsou spíš o tom najít nějaký glitch, aby na vás nemohli a vy na ně ano.
    Možná nakonec jenom nejsem cílovka, ale připadá mi, že ta hra je ve výsledku nedotažená, ale maskuje se to tím, že to je tak schválně, aby to bylo dost hardcore...

    OdpovědětVymazat
  35. Jsem gay sráč, co byste mi doporučili ku hře?

    OdpovědětVymazat
  36. Na nelineárnost mám bohužel skeptickej názor, myslím, že právě ona způsobila tolik gay her. Všechny starší boží RPGčka mají pevnou lineární linii. Sice umožňují vydávat po vedlejších questech, ale tu hlavní linii spíš odkládají. Lineárnost je důležitá pro silnej příběh, dobře se odvíjející děj. K tomu, abyste pobavili nelineární hrou, musíte nabídnout opravdu promakanou hratelnost a styl a vykašlat se na zajeté klišé. (předpokládám, že právě u Dark Souls a jejího předchůdce se to povedlo). Nelineárnost, ta údajná modla novejch RPG je v podstatě příležitost, jak odfláknout design hry. Podívejte na (prý) nelineární Skyrim. Obrovská krajina, spousta lokací. Všechny jeskyně a pevnosti vypadají takřka stejně, akorát se jinak kroutí. Hlavní linii klidně dohrajete za tři odpoledne, v osmnácti questech, spočívajících v "dojdi na čím dál vzdálenější lokaci v mapě, zabij, vrať se, další krok". Dohrajete linii, vyřešíte "dračí problém" a pak dál nerušeně hrajete další vedlejší linie (s tím, že draci na vás útočí dál, lenost designéru tohle řešit je omluvena tím, že draci si nedají říct, ehm) - každá má maximálně šest osm kroků a neovlivňuje dění na mapě. Takže zážitek z hlavního příběhu - krátký, s nic moc emocema. Když to srovnám s tím, jak jsem se cítil během hraní Planescape Torment, postupně jsem objevoval svou minulost, navazoval vztahy se členy party a nakonec to finále, to je skoro jako silná vzpomínka na něco z opravdového života. V posledních letech prostě žádný tak silný zážitky z hraní nemám. Možná trochu z Fallout New Vegas, Dragon Age 1, DA2 už byla břečka. Risen? Hezký prostředí, ale už ani nevím o čem to bylo. Zaklínač 1 byl celkem fajn, dvojka už byla slabší. Věřím, že Japonci, víc vysazení na promáklá dobrodružství umí na konzolách pořád ještě udělat nějakou hru, ale do konzol se mi kvůli ověření téhle víry investovat nechce. :)

    OdpovědětVymazat
  37. A co takova recenze na nového batmana-arkham city,bude?

    OdpovědětVymazat
  38. tak ja parim prvni deamons souls a musim se priznat ze je to docela pro me hc jak prase mam odehrano cca 100 hodin a ani nevim jak jsem daleko:)je to docela nakladacka...nekolikrat se me stalo ze jsem vatil 3 hodiny duse na jednom miste kde se furt objevujou duchove ktery tam vyvolava typek do ty dobz nez ho zabijete ...byl jsem unavenej trochu jsem si klimbnul...najednou se probudim a rikam si ze si ok dojdu pro duse a kdyz jsem tam prisel tak jsem zjistil ze tam nic neni protoze jak jsem si nachvilku zdrim tak jsem tim postavu hned jak se objevila po prvni smrti ve spanku stiskem packy nasmeroval z utesu:)

    OdpovědětVymazat
  39. frantisku taky se vam stava ze zmacknete v dark sousl ctverecek kdyz to nejmene potrebujete?:))tudis si doplnite treba zdravi kdyz je mate plne idealne jeste v prubehu boje:)

    OdpovědětVymazat
  40. Poslední hra, co jsem s nadšením hrál (a dosud občas hraju), byl Age of Empires I. Z poslední doby jen Machinarium. :)

    OdpovědětVymazat
  41. Ahoj Franto,
    promin za dotaz trochu mimo, planujes nejake setkani a prednasku o Japonsku? Vim ze planujes brezen, je to uz 100%? Bude neco pred ci po ceste?
    Diky - Tomas.
    PS Jinak velky kompliment za "odvazne palce", diky moc!!

    OdpovědětVymazat
  42. 41 komentu a to nejdulezitejsi se nikdo nezeptal? Tak dobre, je to na mne, tahle tradice se musi zacit i u recenzi na hry, takze: Full frontal? Ano, ne?

    OdpovědětVymazat
  43. To anon 29. prosince 2011 22:25:

    Bossove maji prej pekny full frontal.

    To Franta:

    nepamatuju se ze bych nekdne na webu cetl podobne propracovanou a hru jasne definujici recenzi. Vsechny hraj.cz a bonusweby se muzou jit zahrabat. Jediny srovnatelny content je od Totalbiscuita videorecenze.

    OdpovědětVymazat
  44. Kremla: Sorry, ale pokud se bavime o Dark Souls, tak mam pravdu ja a ne ty. Predmetu v inventory muzes mit opravdu kolik chces, do "zpomalovaciho limitu" se ti zapocitavaji pouze ty, ktere mas oblecene / v ruce! Kdyz mas na sobe kamenne brneni, tak chodis jako duchodce, protoze ho neuneses. Kdyz si ho svleknes (pouze svleknes, nepolozis), tak behas jako srna. U Demon's Souls to bylo tak jak rikas ty a je to jeden z duvodu, proc mi prijde Dark Souls dotazenejsi. Bottomless box je pouze k tomu, abys nemusel pri hre scrollovat stovkami predmetu, tak si ty mene potrebne muzes docasne "schovat stranou".

    OdpovědětVymazat
  45. Co se tyce absence pribehu, tak mi prijde jako zcela dostacujici story "jsi v zemi mrtvich a muzes se vykoupit / spasit / reinkarnovat pouze pokud seberes duse vsech boss monster v teto zemi."

    Klasicke RPG pribehy jsou "Unesli princeznu, musis ji zachranit, mas volnost pohybu v otevrenem svete, ale nakonec to stejne musi dopadnout tak, ze potrebujes jeden konkretni item od jednoho konkretniho poustevnika a musis se pak probojovat do posledni mistnosti v cernem hrade, kde je posledni boss. Pripadne ty konce udelame tri misto jednoho a najednou mame nelinearni hru..."

    V Dark Souls je pribeh postupne odhalovan vzpravenim NPC postav (ale moc toho nenakecaji). Napriklad jedna z nich naznacuje, ze udela neco nehezkeho jine NPC postave, kterou jsem potreboval. Ignoroval jsem to a skutecne tu hodnou NPC postavu zabila a ja ted mam hru o neco tezsi. Z toho jsem se poucil, ze az budu hrat Dark Souls znovu, tu zlou NPC postavu pravdepodobne zabiju jakmile ji potkam, tim zachranim tu hodnou NPC postavu a jeste mi vypadne nejaky cenny loot z te zle. Toto je pro me mnohem pritazlivejsi story (podana asi 5 vetami toho zleho NPC), nez 10minutova cutscena s prednimi hollywoodskymi herci.

    OdpovědětVymazat
  46. ff: Haha, je to opravdu tak! Takže zjišťuji, že celou hru permanentně nosím Havlův prstýnek zbytečně, neboť nemá vliv na to co mám v inventáři, ale pouze na to, co mám na sobě :-)

    OdpovědětVymazat
  47. Může někdo vysvětlit, jaké atributy musí mít hra, aby tu všeobecně byla označena jako "gay"? Nevšiml sem si, že by v Oblivionu, Skyrimu a dalších hrách byl např. nějaký mužský orální sex.

    OdpovědětVymazat
  48. Já příběh za moc důležitej nepovažuju. Jo, taky jsem křepčil z Planescapu a BG. Ale spíš kvůli skvělým herním mechanismům. To je podstatný. Příběh je vedlejší, Diablo2 ho skoro nemá, UFO:Enemy Unknown taky ne a strávil jsem u nich stovky hodin. Ty hry s příběhem jako Zaklínačové, ME nebo DA jsou možná ok, ale radši si dám nějakou pořádnou výzvu a adrenalin, opakované zakalení a radost z pokořování met. Třeba BG1 a 2 měly boží systém pravidel, mechanismů, nejlepší kouzlení v dějinách a byly poměrně hardcore (při prvním hraní). Proto je z nich etalon a lidi to hráli znovu a znovu, i když příběh znali nazpaměť - je totiž vedlejší. V ME, Zaklínači, DA je to všechno "gay" zjednodušeno, už nemá moc cenu zkoumat a porovnávat dvě zbraně, prostě se jede lineárnim příběhem, v lineárnim prostředí a pak je konec. Příběh znám a proč se k tomu někdy vracet?

    OdpovědětVymazat
  49. Gay je něco barevnýho, veselýho.
    Nesouvisí to nutně se vzájemným kouřením čuráků...

    Co se týká her, tak to budou asi ty míň drsný, jednodušší, pestrý, co se snažej neurazit a nefrustrovat.

    OdpovědětVymazat
  50. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  51. Františku, celkem by mě zajímalo jak jsi takovouhle hru objevil? Doporučil ti ji někdo? Vyzkoušel sis jí někde? Co tě přimělo k tomu si ji koupit?

    Každopádně díky za recenzi a jen tak dál.

    OdpovědětVymazat
  52. Petr Povolny: Ctu si zahranicni recenze a kupuju si celkem dost her. Ale z malokterych jsem nadseny.

    OdpovědětVymazat
  53. Pripomina mi to unangband. Ale ten ma samozrejme mnohem propracovanejsi grafiku: http://angband.oook.cz/screens.php?v=UnAngband

    OdpovědětVymazat
  54. Když hard core tak NetHack ne?
    http://www.root.cz/clanky/nethack/

    OdpovědětVymazat
  55. Nemá smysly snažit se vysvětlovat proč, protože se v tomto názoru jistě rozcházím s většinou současných hráčů a tudíž ho nemůžu v jejich očích nijak logicky obhájit.

    To je škoda, že v tom nevidíš smysl. Myslím, že by si zde spousta lidí s chutí přečetlo nějaký takový odlišný názor.

    OdpovědětVymazat
  56. Petice za Dark Souls na PC

    http://petitionbureau.org/DarkSoulsForPC

    OdpovědětVymazat
  57. Franta píše v recenzi, že hru nejde pauzovat. Když na PS3 ovladači stiknu to PS tlačítko, kterým se dostanu do PS nabídky/rozhraní, nezapauzuje se to?

    OdpovědětVymazat
  58. Musim souhlasit s nazorem Pavla na nelinearitu. Ma mna to podobny nazor. Prakticky jde stejne o linearni hru, na ktery sse nabali nelinearni zabugovany balast, ktery neni ani zabavny. co na to ze se muzu do nekonecna promenadovat po otevrene krajine kde nic neni, nebo se tam je nnahodne generuji treba bezvyznamne predmety a fighty? Mam radsi smysluplnou linarni dejovou linii. Ne vodeni za rucicku, ale mam rad, kdyz ma hra mantinely. Muze byt rozsahla, s volnym pohybem, ale s mantinely. takovy priklad je treba MM 3, 4, 5, 6, 7, 8.

    Jinak na PC povazuji za vrchol albion, pak uz to slo z kopce a pocitam do toho i BG a Fallouty a vsechny ty izometricke infinity Bioware RPG podobjici se jako vejce vejci. Vyjimkou bylo Wizardry 8, ktere prineslo moderne udelany dungeon s old school gameplayem.

    Na konzolich se po FF7 dalo hrat docela dost her, neco i na PS2 (DQ8, Xenosaga). Ale FF 12 uz byla takova divna a na PS3 uz me nezajima prakticky nic.

    Ja si dnes nejradeji zahraji bud nejake stae dungeony na amigu a PC, z izometrickych RPG Dark Suny a Ultimy a nebo stare JRPG.

    Ringo

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.