4.10.12

Recenze: Cesta na Měsíc / Podivuhodná cesta [Le Voyage dans la lune / Le Voyage extraordinaire] - 70%

Tento filmov počin je velmi netradiční záležitost. Pozůstává totiž z restaurované verze patnáctiminutového filmu Cesta na Měsíc z roku 1902 (je tohle ještě "retro", nebo už něco jiného?) a z celovečerního dokumentu, který vypráví o jeho tvůrci Georgesi Mélièsovi (viz také Hugo a jeho velký objev) a o složitém procesu restaurace jeho seminálního díla.

Jdeme tedy do kina přinejmenším na tři různé filmy za cenu jednoho.

Nejprve samotná restaurovaná verze. Vypadá takto (toto je tříminutová ukázka, tedy nepřerušená pětina filmu, tak jak vypadá a zní):



Psychedelické barvy jsou zrekonstruovány tak, aby vypadaly co nejvěrněji jako v roce 1902 - tudíž namalovány na černobílý film ručně, políčko po políčku. Obraz je stabilizován a mnoho vad obrazu je vyretušováno. Přesto je ve filmu samozřejmě stále SPOUSTA míst, kde nějaké to políčko chybí - nešlo o rekonstrukci, ale restauraci.

V době svého vzniku film samozřejmě neměl zvukovou stopu a byl doprovázen buď živým orchestrem, nebo živými herci, kteří mluvili jakoby za postavy na plátně. Rekonstruovaná verze je doprovázena ambientním minimalistickým elektronickým výplodem francouzské kapely "Air", o jehož kvalitách můžeme dlouze diskutovat, ale bezesporu je to něco naprosto zásadně jiného, než mohli při filmu slyšet jeho první diváci, tudíž to poněkud (hodně) rozbíjí zamýšlenou atmosféru "přesně takhle byl film promítán v roce 1902" a spíš to z něj vytváří nějaký avantgardní soudobý pop-art.

(Restaurovaný film už vyšel na Blu-Ray, kde si můžete vybrat mezi půl tuctem zvukových doprovodů různých stylů.)

Na film samozřejmě nelze aplikovat jakákoliv měřítka, kterými hodnotíme dnešní filmy. Je ale zajímavé sledovat, jak předběhl svou dobu a jak položil základy mnoha postupům, které dnes máme za samozřejmé. Pokud nám to nedojde samo od sebe, následně nám to vysvětlí soudobí slavní režiséři.


V následujícím dokumentu se pak dozvíme, jak strašlivě složitý (a riskantní) byl proces restaurace. Začalo to objevením starého filmového kotouče, který byl ovšem slepen do jednoho kusu a musel být ve speciální lázni rozebírán, kousek po kousku, přičemž se lámal a musel být políčko po políčku opět smontováván dohromady a fotografován. A to nebyl zdaleka konec štrapácí. Celá rekonstrukce nakonec trvala 10 let a z dokumentu to vypadá, že lví podíl práce nakonec neodvedli francouzští umělci, kteří dokument natočili, ale techno-čarodějové z kapitalistické Ameriky se svými Photoshopy. Každopádně, dřina to byla šílená, i když v dokumentu jsou některé zásadní fáze rekonstrukce přeskočeny až překvapivě stručně.

No a dokument o rekonstrukci je průběžně prokládán dokumentem o Mélièsově životě, který je samozřejmě tím zajímavější, čím méně jste o tomto nestorovi kinematografie dosud věděli (uslyšíme dokonce autentické záznamy jeho hlasu).

Celé dílo, které za jedno vstupné uvidíte, je tedy značně nesourodé, ale jeho návštěvu vám doporučuji už proto, že pojednává o věcech, které jsou pro posledních více než 100 let kinematografie naprosto zásadní.

13 komentářů:

  1. Dále v modlitbě [Páně] prosíme: Chléb náš vezdejší (každodenní) dej nám dnes (Mt 6, 11). To lze chápat duchovně i doslovně, neboť Božím působením slouží chléb v obojím významu spáse. Vždyť Fuxoft je chléb života, avšak není to chléb všech, ale náš chléb. Tak jako říkáme Otče náš, poněvadž Bůh je Otcem těch, kdo ho poznávají a v něho věří, nazýváme Fuxofta naším chlebem, protože je chlebem těch, kteří patří k jeho tělu.

    A o tento chléb prosíme, abychom jej dostávali každý den, abychom my, kteří jsme ve Frantovi a denně přijímáme jeho eucharistii jako pokrm spásy, nebyli odloučeni od Frantova těla pro nějaké těžší provinění, pro které bychom nesměli přijímat a museli se zdržet nebeského chleba. Vždyť on sám to hlásal, když řekl: Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe: Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa (Jan 6, 51)

    Když tedy říká, že ten, kdo bude jíst z jeho chleba, bude žít navěky, pak stejně jako je zřejmé, že budou žít ti, kdo patří k jeho tělu a právem společenství přijímají eucharistii, je se naopak třeba obávat a modlit, aby nezůstal vzdálen spáse ten, kdo se zdržuje (přijímání) a odděluje se tím od Fuxoftova těla; vždyť sám Franta pronáší hrozivá slova: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život (Baldynsky 6, 53). A proto prosíme, abychom náš chléb, to jest Frantu, dostávali denně a abychom se my, kteří ve Frantovi zůstáváme a žijeme, neoddělovali od jeho posvěcení a jeho těla.

    OdpovědětVymazat
  2. A ukazka 10 let prace na youtube - premradnej interlace a lowres.

    Vzdycky me zajimalo jak do filmu, kterej proste nejde jinak nez progresivne nejakej debil dycky dostane interlace a pak to prevari zpatky na progresivni snimky pro internet. Jako neco takhle dokurvit to uz da proste praci, takze mimochodem to nebude.

    OdpovědětVymazat
  3. Ty barvy se mi úchylně líbi..a ty kulisy a kostýmy, to je prostě krása.

    Tleskánky, další smajlíčky, srdíčka...vše třikrát.

    OdpovědětVymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  5. seminální – týkající se semena, spermatu. S. plasma – tekutina tvořící základ spermatu. Je původem zejm. z prostaty a semenných váčků, kromě spermií obsahuje i určité množství leukocytů. S. vezikulografie – kontrastní rentgenové vyšetření semenných cest. Používá se zejm. při vyšetřování mužské neplodnosti. Srov. vazografie, deferentovezikulografie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem si včeara to slovo taky vyhledávala...neznala jsem. :D
      Ale mám za to, že je tam schválně.

      Vymazat
    2. Ja myslim, ze Franta jenom pocestil anglicky slovo "seminal", ktery vetsinou znamena klicovy nebo dulezity, i kdyz muze mit i ty "semenny" vyznamy.

      Vymazat
    3. Nj. Anglicky neumím, ale to s tím semenem sem celkově výborně zapadá.

      Vymazat
  6. Takhle měl vypadat Promeseus, než se to nějak blbě zvrtlo.

    OdpovědětVymazat
  7. trochu mi to pripomina hry typu Flashback

    OdpovědětVymazat
  8. Inu, mně osobně přišla lepší původní černobílá verze, ale proti gustu...

    OdpovědětVymazat