24.11.12

Recenze: Co kdybychom žili společně? [Et si on vivait tous ensemble?] - 60%

Pět důchodců, kteří se kamarádí už mnoho desetiletí (Geraldine Chaplinová, Jane Fondová, Pierre Richard a další dva Francouzi) se rozhodnou, že se přestanou spoléhat na péči ošetřovatelek a potomků, a budou žít spolu pod jednou střechou.

Samozřejmě dojde k nějakým odhalením tajemství minulosti, k nějakým prozřením, vyrovnáním se se životem a možná i někdo umře!



Jane Fondová je stále velmi charismatická. Pierre Richard dokáže hrát i roli, ve které se nemusí pořád tlemit a vyjeveně tvářit. I zbývající tři jsou fajn herci. Fajn herec je i německý mladík, kterého si najmou, aby jim vypomáhal, a on je přitom analyzuje (v rámci studia etnologie).

Líbí se mi, když staří, už zřídkakdy obsazovaní herci dostanou příležitost dostat se znovu před kameru. Má to své kouzlo a nemusí ani jít o bůhvíjak sofistikované dílo. Někdy ale žádná dobrá vůle nepomůže a film je prostě blbý.

Co kdybychom žili společně? se nachází někde na půli cesty. Je hezké vidět na plátně staré hvězdy (včetně těch Francouzů, které pořádně neznám). Není hezké muset vydržet příběh, který nedrží pohromadě a střídají se v něm bez ladu a skladu depresivní scény s groteskovými.

Český důchodce může dokonce film brát jako sci-fi, a snažit se vžít do kůže svého francouzského kolegy, pro kterého je domov důchodců nesnesitelný (i když to v něm vypadá asi jako v českém čtyřhvězdičkovém hotelu), takže se se čtyřmi dalšími důchodci nastěhuje do několikapatrové vily, na zahradu si koupí velký bazén a zaplatí si služebnictvo.


Ne že by osudy hrdinů nebyly zajímavé. Například Pierre Richard má alzheimera, či co, takže zapomíná, co se dělo včera, a každý den si osvěžuje paměť čtením svých zápisků (podobně jako Guy Pearce v Mementu). Když je nějaká vzpomínka příliš bolestná, vytrhne ji z deníku. Na tom by se dal postavit fungující celovečerní film. Ale tvůrci tohoto filmu mají k dispozici nejméně tři potenciálně zajímavé dějové linky a nedokázali z nich smontovat nic, co by mělo patřičný tah nějakým směrem, ať už komediální, nebo depresivně osudový. Ve filmu jsou náznaky obojího, ale je to nevýrazné a chaoticky pomíchané (například očekávané sestěhování proběhne až v polovině filmu, aniž by se předtím dělo něco víc, než přibližné představení postav).

Ano, ve filmu je pár působivých scén a pár vtipných hlášek. Občas to mezi důchodci hezky zajiskří. Ale ze všeho nejvíc je tohle dílo velkou promarněnou příležitostí.

15 komentářů:

  1. Jak by řekl Romy Chlebeck: "Pierre Rišárd je naozaj fajnový herec. Vzpomínám, ako som lúbil jeho komédie a smál sa od rána do večera. Naozaj, ani muój oblúbený hockey alebo stárka a dědko z madiarske ockovy strany a jejich olovrant neprekoná Ránu dáždnikom."

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aby si bol v obraze, mám rád dobrú paródiu, ale to čo predvádzaš nie je ani dobrá, ani paródia. To už si radšej tristokrát prečítam ten grc v profile Čačaného Okamihu... chápem, že to nepíšeš pre mňa, ale keď už kurva solím tie bulvy, bol by som rád, keby ma kokoti ako ty aspoň dokázali zaujať niečím intelektuálne obohacujúcim. Minimálne ničím takým ako pamätná debata o asshuggerovi. Na to ty ale zjavne nemáš dostatok intelektuálnych schopností, pretože si jednoducho retardovaný šovinistický kokotko. Ach... ako sa mi uľavilo. Dík.

      Vymazat
    2. Omlouvám se za svůj šovinismus, Romy Schneider-Chlebcová. Díky, že jsme se dozvěděli upřesnění toho, co máte ráda, budu se snažit tomu vyvarovat.

      Vymazat
    3. To čo mám rád mi ty nemôžeš poskytnúť, takže si nerob starosti.

      Vymazat
    4. Romane, vždycky jsem si vážil toho, jak jsi nad věcí. Svůj poměrně malý intelekt jsi nikdy nezneužil na osobní útoky nebo vulgárnosti. Některé tvoje odpovědi v mé rodině zdomácněly a vyprávíme si je u vánočního stolu, protože nesmějí být zapomenuty.

      Ale teď jsi zaútočil na chudáka Kverulanta podpásovkou, ty moučný kokote. Ztratil jsi glanc. Pamatuj, býkovi nesmíš ukázat nejen strach, ale ani nervozitu, vole blbej. To jsi potom v hajzlu, jako Chlebec v multikině. A taky: gentleman o penězích nemluví, ty vesnickej balíku.

      Vymazat
    5. dlhe s blbe, ako keby to písal báša.

      Vymazat
    6. Romane, prosím tě, uklidni se. Trochu se ovládej.
      Dlouhé?
      Tvůj post (24. listopadu 2012 23:53) má 535 znaků.
      Můj post má 523 znaků.
      Tvůj je delší (a samozřejmě blbší), matematika je exaktní věda, vole.
      To neukecáš.

      A ještě jedno. Teď jsem o tom mluvil. Nevyšiluj, Chlebajzi. Sice tě nikdo nemá rád, ale na to sis už mohl zvyknout. Neukazuj, že máš nervy nadranc. To je dobrá rada.

      Vymazat
    7. Nechaj to po sebe niekoho skúsenejšieho prečítať, prípadne si naštuduj niečo o štylistike, ja ti viem len tak polopate povedať, že to nemalo ani hlavu ani pätu. Vlastne som aj Bášovi trošku krivdil, ten sa aspoň snažil o úvod, jadro záver. To tvoje je čisté dada.

      Čo sa týka dobrých rád. Skús trošku pobehať po menších questoch nazbierať nejaké experience points v diskusiách s ľudmi na tvojej a mierne vyššej intelektuálnej úrovni a potom sa vráť pokecať. Vlastne, potom už nebude o čom, lebo keď sa na ten level dostaneš, pochopíš, že tvojím skutočným nepriateľom a "zlom" bola len tvoja vlastná prázdna gebuľa. A tiež sa možno naučíš, rozoznať rozdiel medzi teatrálnosťou a skutočnou nasratosťou. Možno...


      Vymazat
  2. Název filmu evokuje scénku z jednoho vysočanského balkonu

    OdpovědětVymazat
  3. Všichni jste tu magoři, jen Havel je letiště a Landa nějaký obílí.

    OdpovědětVymazat