4.11.12

Recenze: Svatba mezi citróny [Den skaldede frisør] - 70%

Čtyřicetiletá dánská kadeřnice Ida (Trine Dyrholmová) se právě zdárně vyléčila z rakoviny (snad), najde doma manžela s nahou účetní z jeho práce, ten se sbalí a opustí ji. Co na tom, že za pár dní měli oba jet do itálie, kde se vdává jejich dcera.

Ida se tedy vydává do Itálie sama, ale na letišti nabourá postaršího elegána (Pierce Brosnan), ovocného magnáta, ze kterého se vyklubu otec snoubence Idiny dcery (vdovec!). Do Itálie tedy letí spolu, ale do noty si moc nepadnou.

V Itálii, v nádherném sídle u moře, obklopeném citronovníky (odtud český název filmu, původní název znamená "Plešatá kadeřnice" - rakovinový humor), se má konat svatba, ale zkomplikuje se to na všech frontách. Mimo jiné proto, že Brosnan musí čelit neúprosným balícím nájezdům své švagrové a Idin manžel dorazí na svatbu se svou mladou milenkou. Potenciálních konfliktů je ještě mnohem víc, ale nejdůležitější samozřejmě je, že Ida a Brosnan po sobě začnou velmi pozvolna pokukovat...



Když si tak čtete dějové shrnutí tohoto dánského filmu (mluveného střídavě dánsky, anglicky a italsky), musí vám dozajista připomínat romantické slaďáky jako Moje tlustá řecká svatba nebo Mamma Mia (ve kterém, mimochodem, také hrál Brosnan).

Zajímavá je skutečnost, že film režírovala Susanne Bierová (Oscar za Lepší svět), která většinou nenatáčí romantické slaďáky, a dokázala vyždímat zajímavé věci ze zajímavých herců (kteří jsou s výjimkou Brosnana neznámí, pokud nekoukáte na dánská existenciální dramata).

Především díky režii většina scén funguje až překvapivě dobře a ne tak únavně tradičně hollywoodsky, jak by se dalo čekat. Přesněji řečeno, rozehrávky situací jsou tradičně hollywoodské, ale konflikty a dramata, které z nich vyvěrají, jsou nejen dobře zahrané a zrežírované, ale povětšinou i ZAJÍMAVÉ A ORIGINÁLNÍ svými drobnými nuancemi, upřímností a všudypřítomnou špetkou depresivní drsnosti, na kterou v hollywoodu nejsme zvyklí. Opravdu jsem se nenudil, protože jsem se téměř stále těšil, jak bude nakonec celý problém vyřešena kdo přitom jak drasticky odhalí něco, co v sobě skrýval.


A samozřejmě exteriéry i interiéry (velká trochu zanedbaná vila) potěší oko.

Bohužel, filmu vadí občas až moc přeslazená hudba (která dost brutálně kopíruje italského Pošťáka) a především jeho posledních 10 až 15 minut, kdy Bierová zcela zapomene na hořkost, která prostupovala celý film, a uzavře ho stoprocentně hollywoodsky pohádkově dokonalým happyendem, který zdárně rozbíjí všechno, co předchozí minuty pracně vybudovaly.

Kdyby se film náhodně utnul vpodstatě kdykoliv v posledních 15 minutách, výsledek by byl lepší, než to, co nakonec vidíme na plátně.

6 komentářů:

  1. Neříká se citronovník, nýbrž citronník.
    Za to ti opět neposolím bulvy, abys věděl.

    OdpovědětVymazat
  2. Franto v poslednich palcich si nasekal 197 bezduvodnych "jako", nekdy i 4x v hole vete pod 5 sekund. Oduvodnena "jako" skutecne patrici do vyjadreni jsem nezapocitaval.

    Nadruhou stranu cintronovnikuj si jak je libo, je to varianta dovolena: Dvojice slov citronovník – citronečník je variantou významovou. Druhé ze slov označuje planou odrůdu citronovníku.

    OdpovědětVymazat
  3. Plešatá kadeřnice je buď Ionesco nebo Troška.

    OdpovědětVymazat
  4. Co věta, to perla.

    A samozřejmě exteriéry i interiéry (velká trochu zanedbaná vile) potěší oko.

    Pan Fuku se zase zabývá se nesmyslnými detaily a výmysli,které se ve filmu ani nestal.
    Bohužel pro něj, a skutečnost za třicet tyček, proč ne?

    OdpovědětVymazat
  5. Už se tady více lidí snažilo vypátrat nějaký starší film, u kterého zapomněli název, třeba pomůžete i mně.
    Byla to komedie, snad Francouzská, dva společníci podvádí své manželky na každém rohu. Následně je však manželka jednoho také nevěrná a to s jinou ženou - takovou neatraktivní lesbičkou. A řeší se společné bydlení, zplození dítěte apod.
    Neznáte někdo název tohoto filmu?

    OdpovědětVymazat