6.12.12

Recenze: Pí a jeho život [Life of Pi] - 60%

Ind v nejlepších letech jménem Pí Patel (je vysvětleno, že je to taková slovní hříčka a obrana před žertíky na základě skutečného jména) sedí ve svém kanadském domě a vypráví jakémusi mladému spisovateli neuvěřitelné dobrodružství ze svého mládí: Když tenkrát s celou rodinou převáželi svou zoo z Indie do USA, loď se potopila, a on musel strávit mnoho týdnů na člunu, kde mu dělal společnost pouze hladový divoký tygr.



Vzhledem k tomu, že celý příběh od začátku filmu Anga Leeho vypráví dospělý, dobře živený Pí Patel, který má všechny končetiny a žádné velké viditelné jizvy, je jasné, že film není ani tak o tom, zda hrdina přežije, ale spíš o tom, co se mu v průběhu toho přežívání stane. A především o tom, co se mu přitom honí hlavou.

A tady film poněkud (značně) kulhá, protože když asi po 40 minutách víceméně příjemného vyprávění o vyrůstání v zoo dojde ke spektakulárnímu ztroskotání lodě, následuje více než hodina téměř bez dialogů, jenom s křikem (Patela) a mručením (tygra). Během této této hodiny bychom měli sledovat vývoj hlavního hrdiny z chlapce v muže, a také jeho spirituální vývoj od naivního hocha, který je křesťanem, muslimem i hinduistou současně, v dospělého rozumného muže, kterému Bůh, Alláh a Višna společně zachránili život.

Zatímco Patelovo tělo se patřičně mění (chudák herec opravdu v průběhu natáčení značně zhubl), celá spirituální stránka jeho cesty (která má být těžištěm celého příběhu) působí jako velmi triviální new age pamflet, který vám někdo vnutí v metru. V knižní předloze je tomu možná jinak, ale ve filmu dojde k situaci, kdy má hrdina šanci navždy se zbavit divokého tygra, který bude čím dál hladovější a hladovější, a který se ho už několikrát pokusil sežrat. A místo toho ho zachrání, protože "uvidí cosi v jeho bezmocných očích". V tuto chvíli mě Ang Lee ještě ani zdaleka nepřesvědčil o tom, že mezi chlapcem a tygrem začal vznikat jakýkoliv jiný vztah, než vztah kořist-dravec, tudíž na mě Pí působil jako kretén, ne jako mladík na počátku osvícení.

A tak dále, a tak podobně.

Základní metafora celého filmu (tygr představuje vnitřní boj hrdiny) je strašlivě triviální a kdyby to někomu nedocvaklo, na konci filmu následuje "velké vysvětlení", které je tak neuvěřitelně polopaticky a necitlivě natočené, že působí jako něco z Járy Cimrmana. Abyste měli analogii, představte si že by na konci Blade Runnera Rachel řekla: "Hele, tobě se občas zdává o jednorožcích, viď? Tak kdyby tě to náhodou zajímalo, je to proto, že..."

A navíc bych se mohl zeptat "Když tygr symbolizoval Patela, koho tedy symbolizoval Patel?", ale to by se asi zacyklil vesmír...


Spiritualita filmu mi přišla podobně strašná jako v nedávném Jíst, meditovat, milovat. Tedy aspoň ta, kterou jsem zachytil. Mělo jí tam asi být víc a měla být lépe vysvětlená, ale to se tvůrcům fakt nepovedlo. Například o Bohu (křesťanském) je v celém filmu celkem asi deset vět a pak najednou, zčistajasna, ZJEVENÍ (včetně světla skrz rozestoupivší se mraky). A nic z něj...

Je to škoda, protože po vizuální stránce je film velmi zajímavý, a to z vícero důvodů.

Především: Některé záběry a celé sekvence jsou úchvatné tím, co Lee s kamerou dělá. A je jich hodně. Možná taková čtvrtina filmu. Potápějící se loď v podvodním záběru, jejíž světla září skrz hlubinu na vyjeveného kluka. Noční moře plné fosforeskujících medůz, kam až oko dohlédne. Hladina tak klidná, že voda není vidět a nahoře i dole je pouze obloha... Mnohé z toho opravdu stojí za to a je nutné to vidět v kině.


Za druhé: Jde o jeden z těch výjimečných filmů, kde je 3D použito nevtíravým způsobem a přitom obohacuje filmový zážitek. Občas dokonce někteří živočichové vyskočí z klasického filmového formátu ven (film je stále stejně širokoúhlý, ale něčí končetina nebo celá ryba se na okamžik objeví pod spodním okrajem obrazu, tam, kde celý zbytek filmu je tma).

Za třetí: Tygr je téměř stoprocentně CGI, musela s ním být STRAŠLIVÁ práce a vypadá sakra dobře. Což má i tu nevýhodu, že když občas udělá na půl vteřiny něco ne zcela realistického, iluze skutečného zvířete se velmi snadno rozplyne.

Nechce se mi věřit, že by knižní předloha byla tak plytká, jak je film. Například způsob, jakým je vyřešena hrdinova dětská osudová láska, je ve filmu naprosto urážlivý a dělá z Patela téměř hajzla. Je proto možné, že pokud knihu znáte, film pro vás bude fungovat jako ilustrace vašich oblíbených scén.

To ale není můj případ. Pro mě je to jen o málo víc než nesoudržná směs úchvatných obrazů. Vlastně, ještě jeden velmi podobný film mě teď napadl: Pevné Pouto Petera Jacksona.

P.S: Film jsem viděl dabovaný a moc mu to nepomohlo. Postavy mluví občas česky (hlasem českého dabéra) a občas francouzsky nebo jiným neanglickým jazykem (hlasem svého původního herce), takže se přepínají mezi dvěma různě znějícími hlasy. K tomu jsou občas české titulky, ve kterých se dočtete věci jako "koření kary". A když Pí uprostřed bouřky česky vzývá Boha a podobné věci, prostě to zní divně a asi ne tak působivě, jak by mělo. Jako dabovaný film... Měly by existovat i titulkované kopie. Je ale otázka, co dělá dabing u tohoto filmu, který ani omylem není pro děti.

11 komentářů:

  1. Koření kary neni problem. To jim vypadly pismenka "zkouřený na káry" a hned mas vysvetleni proc se to vizualne vydarilo, zatim co postavy jednaji jako kreteni. Stejne tak se museli zkarovat i daberi a jejich reziser. Vyzadovala to smlouva.

    OdpovědětVymazat
  2. Ta kniha opravdu je plytká new age sračka pro pitomce. Takže v tom je asi adaptace v pořádku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta kniha opravdu není plytká new age sračka pro pitomce a všem, které film zaujme, ji doporučuji.

      Vymazat
    2. Ta kniha oprabdu není sypká old rage hračka pro japonce a všem, které zajme, ji zaretušuji.

      Vymazat
    3. Tohle tripolarni dilema rozhodne uz jen Honnest Trailers

      Vymazat
  3. http://www.academia.edu/309362/The_Intertwining_of_Incommensurables_Yann_Martels_Life_of_Pi

    OdpovědětVymazat
  4. Knihu jsem si přečetla, abych věděla, jestli mám jít na film. Popravdě ani její "duchovní stránka" mě nezaujala - kromě jedné humorné situace, když Pí na procházce s rodiči potkal všechny tři své "pastýře" najednou. Daleko zajímavější byly v knize informace o chování zvířat a o tom, jak přežít na moři v záchranném člunu. Žádnou dětskou lásku si z předlohy nepamatuju, ale ve filmu tohle asi být musí, žejo...Právě kvůli tomu vizuálnímu zpracování bych na film ráda šla do kina a jsem ráda, že mi to tahle recenze potvrdila. Ovšem škoda toho dabingu...Jinak z knihy se dá pochopit, proč Pí tygra nezabil. Přežívá se líp, když člověk není sám a musí se pořád nějak zaměstnávat - třeba vymýšlením, jak nebýt sežrán.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Absolutně správně! Tohle jsem chtěl napsat přesně takto, úplně doslova... tedy kromě té věty, jak je v ní chybně shoda podmětu s přísudkem. Tu bych samozřejmě napsal správně.

      Vymazat
  5. Je bohužel pravda, že český dabing filmu je naprosto, ale naprosto strašlivý, to snad i béčkové seriály na TV Barrandov jsou dabovány lépe. Celý film to sráží dolů o mnoho procent.

    OdpovědětVymazat
  6. Myslím,že tady došlo k velkému nepochopení. Jako naprosto nadšená čtenářka jsem se bála jít na film z obav, co z toho zase vyleze. Jak to tak bývá,tak kniha je skoro vždy lepší než film, což se zde taky potvrdilo. Nicméně i film je moc pěkný, jde o fantazii, "vztah" mezi tygrem a Pi je neuvěřitelný, ale o to tam šlo. Lidi, nehledejte za vším racionální vysvětlení a nechte se unášet na vlnách fantazie. Bohužel, díky skvělé animaci a pixelům to vypadá vše o něco méně uvěřitelně, ale o tom tam vůbec nešlo.Takže sněte a nechte se unášet společně s Pi a Richardem...

    OdpovědětVymazat
  7. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat