15.5.13

Recenze: Hypnotizér [Hypnotisören] - 40%

Ve Stockholmu kdosi brutálně zavraždil otce, matku a dceru. Mladý syn přežil, ale je v kritickém stavu, neží v nemocnici a nekomunikuje. Doktorka vyšetřujícímu inspektorovi poradí, aby zkusil chlapce zhypnotizovat a tím z něj dostat nějaké informace.



K hlavním postavám filmu patří kromě chlapce, inspektora a hypnotizéra také hypnotizérova manželka, jejich syn, doktorka v nemocnici, se kterou hypnotizér kdysi zahýbal své manželce, a inspektorova kolegyně. Během děje se pak vynoří ještě asi půl tuctu poměrně důležitých postav, včetně té nejdůležitější.

Švédské detektivky, respektive jejich filmové adaptace, jsou už skoro svým vlastním podžánrem. A přestože se mi líbili Muži, kterí nenávidí ženy nebo Lovci hlav, Hypnotizér se mi zdaleka tolik nelíbil, a bohužel nejsem schopen říct, zda za to mohou tvůrci filmu nebo autoři knihy.

Knihu jsem totiž nečetl, ale děj filmu je natolik debilní, že se zdráhám věřit tomu, že něco takového někdo mohl vyplodit na papír. Nejde o debilitu typu "haha on chová se jako idiot". Je to horší. Film Hypnotizér totiž postrádá něco, co by se podobalo detektivní zápletce.

Lasse Hallström pořád zvládá filmové řemeslo dobře, takže jeho film od začátku má slušnou atmosféru. Depresivní zasněžený Stockholm, skoro pořád ve tmě. Hrdinové unavení životem. Lidské minitragédie na pozadí brutální supertragédie. Ambientní klinická severská hudba...

Dost se mi to líbilo, sledoval jsem, jak jsou odhalovány další informace a další postavy (je jich opravdu celkem hodně), a těšil jsem se, kdy to konečně začne nějak zapat do sebe. Některé scény vypadaly poněkud divně a snově, což mě vedlo k teorii, že se nakonec ukáže, že jedna nebo více postav byla zhypnotizována, takže nevěděla co dělá, nebo si pamatovala něco, co se nestalo.

Nakonec se ale celý příběh "rozkryl" strašlivě fádním způsobem, který nejenže byl nezajímavý, ale ani nevysvětlil mnohé z toho, co se ve filmu stalo!

Konají se různé záhady, lži, únosy a půldruhé akční scény, ale po skončení filmu jsem netušil, kdo a proč napsal ty nápisy krví v ateliéru hypnotizérovy ženy. Netušil jsem, proč svědkyně, která znala vrahovu identitu, tuto nechtěla prozradit policii. Netušil jsem, jestli jedna z postav náhodou byla sestřička v nemocnici, nebo se za tu sestřičku mistrně vydávala. Netušil jsem, proč některé postavy vůbec ve filmu byly (kromě toho, že je divák měl mylně podezřívat). A hlavně, netušil jsem, proč vrah vlastně vraždil!

Tedy, většina z toho by se dala vysvětlit tím, že dvě nebo tři hlavní postavy byly psychopati, a tudíž se chovaly zcela nelogicky a nepředvídatelně, a navíc měly proklaté štěstí. Takové vysvětlení mě ale po dvou hodinách v kině rozhodně neuspokojilo.


Je možné, že divákovi, který četl předlohu, to bude dávat větší smysl a bude film brát jako stylovou ilustraci příběhu. který už zná (podobně jako filmová série Harry Potter, která je bez znalosti knih zcela nepochopitelná).

Je také možné, že v knize byl příběh tak složitý / blbý, že se s ním nic pořádného udělat nedalo, pokud výsledek měl vůbec knihu připomínat.

Každopádně došlo k něčemu velmi podobnému, jako u nedávného Hallströmova filmu Bezpečný přístav. I tentokrát natočil něco, co má žánrově stylové ucházející okamžiky, ale celkově je to strašlivě nezajímavé pro diváka, který očekává zajímavý příběh.

12 komentářů:

  1. Četl (přesněji přečetl) pan Fuka vůbec někdy nějakou knihu?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prý četl Honzíkovu cestu a Babičku Boženy Němcové, ale nemám to z důvěryhodného zdroje. Musel bych zavolat režisérovi.

      Vymazat
    2. Na to už jsem se tady taky kdysi dávno ptal... odpověděl mi nějaký anonym správně, že František dokonce knihu napsal!
      (Jinak knižní předlohu něčeho František četl a uváděl to i v recenzi. Ale už si nepamatuju co to bylo, možná jenom nějakej komiks..)

      Vymazat
  2. Podle mě za to můžou tvůrci knihy. Četl jsem to a na rozdíl od Larssona nebo Nesba to bylo opravdu nezajímavé a nudné.

    OdpovědětVymazat
  3. Kniha je taky debilní. Dokázal jsem ji dočíst jen do třetiny.

    OdpovědětVymazat
  4. Byl jsem statečnější. Dočetl jsem celou knihu a měl jsem podobný pocit jako Franta. Doteď jsem se domníval, že jsem prostě jen nedával pozor a důležité momenty, vysvětlující konání postav mi unikly. Shledávám, že nikoli a děkuji. Již mohu klidně spát.
    Na druhou stranu, psychopati mají většinou štěstí právě proto, že rovnou konají a nezdržují se nějakými úvahami, jak a proč. Viz masakr v předsíni. Otázkou zůstává, kde se jim to v těch hlavách bere :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Františku,
    pokud se Ti něco zdaleka tolik nelíbí jako něco jiného, nemohou za to ani tvůrci filmu ani autoři knihy, ale jen Tvé vlastní myšlenkové pochody. To je filozofická otázka pro všechny meditující opičáky.
    Bohužel je to tu poslední dobou samé anální bělení, rektální sondy, různé typy frontálů nebo psychycké mučení diskutujícího Pečiva a na pořádnou filozofii není místo. Jo, jo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to by mě zajímalo, kdy bylo naposledy anální bělení? Buď jsem je minul, nebo moji pozornost odvedly nahé, nebo aspoň mrtvé dívky.

      Vymazat
    2. a ta vyssi meta, kterou podprahove vzyvas, nez jen to "jen", to je co zac?

      Vymazat
  6. treba byla kniha jen spatne prelozena, treba ji v madarsku pochopili.

    OdpovědětVymazat
  7. FYI Lovci hlav jsou norská detektivka (nebo možná spíš thriller, krimi nebo tak něco).

    OdpovědětVymazat