5.9.13

Recenze: Colette - 30%

Colette je drama z koncentračního tábora podle novely Arnošta Lustiga. Clémence Thiolyová a Jiří Mádl hrají Colette a Viliho, dva mladé lidi, kteří se poznali a zamilovali v koncentráku.

A to je asi tak všechno, čím si sem u tohoto filmu jistý. Vlastně si nejsem jistý ani těmi jmény, protože v materiálech distributora se jmenuje "Vili", ale v samotném filmu se podepisuje "Willy".


Při sledování tohoto filmu jsem si znovu a znovu uvědomoval, v jakém zvláštním stavu je česká kinematografie. Snažil jsem se to nějak sesumírovat a pak jsem si vzpomněl, že jsem něco podobného už kdysi na FFFILM psal. A našel jsem to: V úvodu recenze Láska je láska. Všechno, co tam píšu, platí zcela stejně pro film Colette.

A úžasná pointa, kterou jsem objevil až úplně nakonec, spočívá v tom, že film Colette režíroval stejný Milan Cieslar, který natočil Láska je láska!

U Colette je výsledek snad ještě smutnější, protože zjevně byla strašlivě drahá. Velké masové scény, obrovské stavby (nebo drahé digitální dokreslovačky), vlaky, tyfus, uniformy, mrtvoly u pecí, všeho víc než dost. A Colette má také mnohem složitější dějovou stavbu, než Láska je láska (například je vyprávěna nechronologicky) a má obsahovat mnohem složitější emoce, což činí výsledek ještě hroznějším.

Kamera víceméně funguje (ne že by byla nějak extra zajímavá, ale není špatná). Všechno je víceméně správně nastříháno a nasvíceno. A hudba je od Atliho Orvarssona, který složil například Jeníčka a Mařenku: Lovce čarodějnic (a nesložil Piráty z Karibiku ani Myšáka Stuarta Littla, jak se snaží tvrdit oficiální stránky filmu Colette - složil asi jednu dvacetinu druhých Pirátů a pak Stuarta Littla 3, což byl animovaný videofilm).

Prostě, ty peníze jsou na plátně vidět. Ale nevznikl za ně film, který by jakkoliv dramaticky nebo logicky fungoval.

A začíná to už úplně prvním titulkem, který zní "V roce 1944 se podařilo vězňům XXX a YYY uprchnout z koncentračního tábora a poprvé odhalili světu pravdu o masovém vraždění Židů." Oukej. A pak se díváme na osudy lidí v koncentračním táboře do roku 1945 a za celý film z toho koncentráku nikdo neuteče. Tak co ten úvodní titulek znamenal??? Je možné, že si například to jejich vyprávění poslechl Lustig a na jeho základě napsal svou novelu, v níž některé postavy jsou inspirovány těmi XXX a YYY. Ale pokud tohle víte, nepotřebujete to vidět na začátku filmu napsané. A pokud to nevíte, z toho nápisu si to nevyvodíte.

Pak nastane prolog z roku 1973, ve kterém starý Willy (neMádl) jede v New Yorku se svým synem na setkání s jeho snoubenkou. Její matka se ukáže být Mádlovou naprosto osudovou láskou z koncentráku (pozná ji podle jizvy na ruce), ale nedá při celé návštěvě vůbec nic najevo a odejde z jejího bytu a cestou domů synkovi vysvětluje, že jeho budoucí tchyni museli v koncentráku hodně znásilňovat, jinak by tam nepřežila.

A divák v tuto chvíli vůbec netuší, co se v mysli hlavních hrdinů vlastně odehrálo. Zamýšlená pointa zřejmě má být, že se při návštěvě oba vzájemně poznali, ale nechtěli svou starou koncentrákovou známost prozradit před dětmi. Ale celá ta scéna je natočena jako nevzrušivá konverzace na čajovém dýchánku, bez jakéhokoliv náznaku (pomocí jakéhokoliv filmového vypravěčského principu) hlubokých emocí, které musely s protagonisty cloumat.

Další velmi podobná scéna nastane uprostřed filmu, kdy mladý Willy (už Mádl) vejde do krematoria v koncentráku, všude kolem se válí desítky čerstvých mrtvol, a Willy začne na jednoho z pohřebníků radostně halekat "Ahoj, kamaráde, dlouho jsme se neviděli!" a jdou se spolu napít za pece. Je teoreticky možné, že na papíře ta scéna dávala smysl a měla ilustrovat, jak jsou po pobytu v koncentráku všichni citově otupeni a ignorují všudypřítomnou smrt. Ale natočeno je to jako něco z televizního sitcomu, když se potkají dva kamarádi na fotbale - bez JAKÉHOKOLIV emocionálního náboje, který by odpovídal situaci.

A takových scén je ve filmu spousta. Stalo se něco, co na papíře scénáře muselo vypadat jako scéna plná dramatických emocí, ale ve výsledném filmu to nevzrušeně prošlo plátnem a já se divil (a nejen já), jestli se opravdu právě stalo to, co se stalo, a proč na to nikdo na plátně nijak patřičně nereaguje.


Film ale selhává i v otrockém vyprávění děje a působí dojmem, že se scénář buď razantně upravoval, nebo se film dodatečně razantně přestříhával. Jen tak může dojít třeba k tomu, že hrdinka v táboře pravidelně na střídačku souloží se dvěma muži, pak přijde do jiného stavu a je doslova šokována, když po porodu zjistí, že otcem dítěte je jeden z nich a nikoliv ten druhý.

Zde je jakýsi starý treatment, který dává podstatně větší smysl, než výsledný film, se kterým nemá téměř nic společného. Dávalo by mi například smysl, že hrdinka chce být převelena do jiného transportu, a proto "musí být všem po vůli" (což je v treatmentu). Ve filmu ovšem jenom řekne doktorovi "Já to opravdu potřebuju!" a doktor jí podepíše bumážku a riskuje vlastní život...

K vyloženě WTF momentům pak patří scéna, kdy je hrdince přiděleno v koncentráku číslo "324459" a o pět sekund později vidíme, jak je jí na ruku tetována jednička (UPDATE: Je možné, že ta "jednička" byl začátek židovské hvězdy, ale výsledek není vidět a Mádl žádnou neměl). Nebo zlý esesák, který je tak zlý, že přistihne Žida, který mu podle rozkazu natírá plot, řekne mu "Ty smradlavej Žide, neznáš rozkaz? Ztratils hlas?", okamžitě poté ho zastřelí a okamžitě poté humorně zahláškuje "Opravdu ho ztratil".

Zlý esesák (znásilňujícího Colette) má být zlý, protože na potkání střílí lidi. Naopak Židi jsou hodní, protože nestřílejí lidi a jenom v klidu okrádají Němce a ostatní Židy.

Chápu, že se teď pouštím na docela tenký led, ale film je natočen tak neumětelsky, že když si zlý esesák postěžoval "Naši vojáci umírají a tady se žere čokoláda a meje francouzským mýdlem!", tak jsem s ním víceméně soucítil, zatímco kladní hrdinové ve mně v tomto filmu vzbuzovali především dojem "Židi jsou vychcaní a dokáží si nahrabat vždycky a všude."

A byl bych rád, kdyby se to nevytrhávalo v kontextu a nepsalo se nikde "Fuka tvrdí, že Židi jsou vychcaní".

Antitřešničkou na antidortu je pak dabing, který zní u většiny postav (které hrají cizinci) velmi nepřirozeně a dodává nechtěný humor strašlivým hláškám jako "Cítím tě v těle i duši celou svou bytostí". Jsem ochoten věřit, že v knize takové hlášky fungují - dokonce relativně fungují i ve filmu, pokud je pronáší starý vypravěč. Ale jako produkt dvacetiletých dabovaných úst znějí hrozně.

A znovu se potvrzuje, jak dobrý herec je Mádl - protože jeho postava vychází z toho guláše ještě relativně se ctí!

P.S: Jak už je v tomto žánru běžné, ve filmu je několik full frontalů, ale ne od té, od které byste je chtěli vidět.

37 komentářů:

  1. Jestli ta WTF tetovačka je to, co je vidět v traileru, tak bych řek, že tatér nedělá na začátku jedničku, ale židovskou hvězdu, co má bejt před číslem, ne? Jinak mi trailer asocioval spíš Českou sodu než Lustiga, to asi tím Rockyho vypravěčským hlasem nebo co...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skoly nemam, ale mam pocit, ze tetovani obsahovalo vzdy jenom cislo a zadnou Davidovu hvezdu.

      Vymazat
    2. Mohl by to být i začátek čisla 4.

      Vymazat
    3. Taky si myslim, že hvězdu vůbec netetovali. A proč by začínal čtyřkou? Pověstná německá pečlivost, aby to udělal souměrně?

      Vymazat
    4. No já taky obvykle - z toho mála co naštěstí vim o tetovačkách v koncentrácích - viděl tetovat jen čísla, ale varianta s hvězdou by přeci jen byla o dost menší WTF než jednička, nehledě na to, že to fakticky jako jednička nevypadá, zatímco hvězda by to bejt mohla. Možnost s hvězdou se tak uplně vyloučit nedá, mohli to v různejch kempech tetovat pokaždé trochu jinak, že :)

      Vymazat
    5. Třeba tak označovali fajnovější židy... tuhle třeba proto, že byla píchatelná. Nevim jak to chodilo v koncentrácích, ale v ghettech byli rozčlenění podle toho jakej byl kterej žid kápo.

      Vymazat
  2. Z ukazky citim silny zavan televizni produkce a v obraze nevidim ty zminovane penize. Vubec jsem si nevybavil Blade Runnera. A to je co rict.

    OdpovědětVymazat
  3. Dalsi s fimov ktore si rada pozrie moja zena a ja maximalne tak omylom a od stredu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To všichni vědí, že tvá žena musí mít super vkus.

      Vymazat
    2. Chtěl bych si přečíst recenzi na Colette od pí Chlebcové - to by byl kulturní zážitek.

      Vymazat
    3. Dá sa to brať v dvoch rovinách.. Irónia: Je jasné, že musí mať príšerný vkus, keď sa vydala za ajťáka ktorý nosi smradlavé šiltovky. (Pobavilo)

      Vážne: Želary, V Temnotě, Titaniky a spol to nie je pre mňa. Poprosím ešte raz Pacific Rim.

      Vymazat
    4. Chlebec, kurcadrát, úplně cítím, jak tají ledy. Bavíme se opravdu o tvojí ženě, kterou jsi získal tím, že jsi její rodině přenechal svoji chatrnou Dacii a s peřinou v nůši sis ji z odvedl osady nedaleko Košic? Nyní je z ní očividně kulturní fajnšmekr, stokilová matróna, která fackami a chlebem se škvarkama vychovává tvé dvě nemanželské děti (pamatuješ: drotár a jej strýc, starý cigán).
      Možná by měla psát nejen zajímavé recenze, plné smutku cikánského lidu, ale i posty místo tebe. Jen nevím, zda bychom její maďarsko - cikánský dialekt pobírali...

      Vymazat
    5. hmmm, uplne se mi v mysli projektovalo ono dramo, nebo spis dokument, smycce, rozhodne smycce, něco jako druhej serlok ale vic tklive, Romanuv oblicej zdeformovany perspektivou za oknem dalnovlaku miriciho na bohaty zapad, zastreny pohled do dali, nicim jinym nez tihou okamziku komentovane zabery kolemubihajicich cikanskych osad.. hmmmm
      no a na zaver by si divak odnesl dobry pocit a nenasilne by si sam odvodil, ze život je proste takovej a ze jsme vlastne všichni do jednoho takovi drotari a stari cigansti stryci, co Romanovi pichaji starou

      Vymazat
    6. Niekde nižšie Kukina súhlasí s tým, že by takýchto filmov aj stačilo. Takže b) je správne.

      Vymazat
  4. "96 milionů (korun) vyletělo komínem." Kamil Fila.

    OdpovědětVymazat
  5. No situace, kterou tu pan Fuku popisuje je podle mého skrovného názoru(nemůžu si vzpomenout na anglickou zkratku) zapřičiněna vyhynutím dramaturgů v českém prostředí. Nechtěl by náhodou pan Fuku se pokusit o jejich zmrtvívstání, tím, že by se jim u nějakého filmu stal. Snad by to nedopadlo jako u té reality show.

    OdpovědětVymazat
  6. Všimli jste si, jak ta hyena Fuka tvrdí, že Židi jsou vychcaní...?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že se aspoň omluví za holokaust, teplák!

      Vymazat
  7. No a aká je teda tá Orvarssonova hudba?

    OdpovědětVymazat
  8. Takže ten Treatment je úplně jiný, než film? Já jen, že mi přišel fajn a takový film bych docela rád viděl.

    OdpovědětVymazat
  9. Jako první tetuje písmeno A. Teprve pak tetuje číslo.

    OdpovědětVymazat
  10. Jako první tetuje písmeno A. Teprve pak tetuje číslo.

    OdpovědětVymazat
  11. http://en.wikipedia.org/wiki/Identification_in_Nazi_camps

    In May 1944, the Jewish men received the letters "A" or "B" to indicate particular series of numbers. For some unknown reason, this number series for women never began again with the "B" series after they had reached the number limit of 20,000 for the "A" series.

    OdpovědětVymazat
  12. si to představte, sedite v kine uprostřed vyjevy spravedlive rozhorceneho a emocemi zmitaneho davu, koukate na bottom frontal esesáka koncentracnika, jak mu ho Collet kouri a Madl dotetovava další židovskou hvezdu na jeho levou pulku, ve sluchátkách toto http://www.youtube.com/watch?v=M97vR2V4vTs a masturbujete
    ale pockal bych na ty ctvrtecni slevy, nebo kdy to maji

    OdpovědětVymazat
  13. Axiom: 99% porevolučních českých filmů je ZLO.

    OdpovědětVymazat
  14. Koho filmy s koncentrákama z druhý světový ještě můžou bavit. Už se mě z toho vážně obracej vnitřnosti naruby. Colette ať chcípne, jen doufám, že ne za naše lováky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nerad s někým v něčem souhlasím, ale tady to žel musím udělat.

      Vymazat
    2. Tak tady s tim jenom čekali až Lustig umře, aby nenadával. Pak už toho asi nechaj, téma bylo vytěženo už někdy v době chlapce s pruhovaným pyžamem.

      Vymazat
    3. Lustig - to je něco jako Michnova, doprdele?

      Vymazat
    4. Myslím, že mnohem výživnější než Lustig je Erika Lust...
      A neptejte se, odkud to vím. Zkrátka, jsem Znalec.

      http://www.erikalust.com/

      Vymazat
    5. Zda se, ze filmy z pera jejich partneru na platne (panelu) jsou dramaturgicky lepe zvladnute. Jen bych rad znal vas nazor:

      S drdolem nebo bez?

      Vymazat
    6. hmm, jiz jsem od této picicinky něco videl a libi se mi jeji zdrave názory http://www.erikalust.com/fifty-shades-of-fairy-tale/
      s drdolem ale, abych neodbihal od tematu

      Vymazat
    7. Ženské maj koukat na gejporno, jako každej slušnej chlap.
      A maj se modlit a věnovat charitě, aby se příště narodily konečně jako lidi.

      Vymazat
  15. V presskitu je tohle: "Film je inspirován osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým s e podařilo uprchnout z Osvětimi, a světu poprvé odhalili pravdu o zločinech proti lidskosti."

    OdpovědětVymazat
  16. Promin, ale vzhledem k tve ohrade pro kralika s Arbeit macht frei. by jsi mel recenzi tohoto clanku jaksi preskocit. ponevadz je v tvem pripade nejen nemistna ale potvrzuje ze jsi antisemita. apro po. vubec jsi nepochopil scenku kde zastreli zida ktery natira plot" on ho totiz nepozdravil smeknutim cepice.dale by neskodilo si "trosicku" prostudovat historii,nez o necem pises jako novinar.jisty pan Rudolf Vrba, vlastním jménem Walter Rosenberg nebyl nejaky skocdopole.po valce zil v Canade jako svetoznami neurolog.no nic,bez nakrmit kralicka. tenhle film je maglajs,o tom zadna ale tvoje recenze,tentokrat bohuzel, take

    OdpovědětVymazat