3.9.13

Recenze: Nejvyšší nabídka [La migliore offerta / The Best Offer] - 80%

Virgil Oldman (Geoffrey Rush) je expert na umění. Má vlastní slavnou aukční síň, pouhým okem zjistí každičký detail o jakémkoliv obraze a jeho život je "tip top" - všechno má přesně nalajnováno a nic ho nemůže vykolejit, protože má 100 párů rukavic a tajnou místnost, kde má schované stovky portrétů žen od nejrůznějších malířů a pravděpodobně se u nich ukájí. Virgil Oldman je totiž kromě toho také panic.

A kromě toho je tak trochu svině, protože občas nejedná při odhadech a aukcích úplně férově a používá svého kamaráda padělatele (Donald Sutherland) k tomu, aby některé obrazy získal laciněji.

Virgilův život ovšem vykolejí brzy poté, co ho jistá mladá dáma (Sylvia Hoeksová) požádá a vydražení dědictví po svém otci. Dáma se jmenuje Claire a trpí agorafobií, takže ji posledních 10 let nikdo neviděl na vlastní oči. Netrvá dlouho a Virgil jí začne být posedlý.

A málem bych zapomněl na Virgilova mladého kamaráda, geniálního mechanika (Jim Sturgess), který z koleček, nalezených v domě Claire, začne pro Virgila sestavovat 200 let starého robota...



Tato kombinace thrilleru, romantiky a něčeho možná nadpřirozeného je jako závan odéru z minulých dob. Konkrétně ze 70. a 80. let minulého století, kdy se takovéhle filmy točily a byly myšleny zcela vážně. V pozdějších letech se k této poetice úspěšně vrátili De Palma nebo Scorsese, mnozí další to zkoušeli, ale málokomu se to povedlo.

Giuseppe Tornatoremu se to v tomto anglicky mluveném filmu povedlo.

Především je Tornatore mistr stylu. Když vidíme jeho krásně komponované záběry s dokonalou výpravou, s precizními pohyby kamery a s hudbou Ennia Morriconeho (ano, on ještě žije), je to pro většinu filmových fanoušků lahůdka. A ty záběry jsou navíc osídleny špičkovými herci. Tedy, především Geoffreyem Rushem, jehož každé gesto a každou větu je radost sledovat a poslouchat. Ostatní mu víceméně přizvukují a nahrávají, a dělají to tak, jak je zapotřebí. A Hoeksová má netradiční bottom frontal s palcem od nohy v puse.



Film se odehrává v evropském městě, které je záměrně anonymizováno: Je v něm "Central Park", je v něm nějaký veliký renesanční dóm, na policejní stanici je napsáno "Police", několik aut má skandinávské poznávací značky. Některé drobnosti jsou vyloženě lynchovské - například liliputka, která sedí neustále v kavárně a odříkává čísla. Film má tak precizní záhadnou atmosféru, že jsem nejméně do jeho dvou třetin naprosto netušil, kam se to celé bude vyvíjet (a do jakého žánru), a přesto má pozornost nepolevovala a spřádal jsem všemožné bizarní teorie, včetně té, že Claire je 200 let starý robot...

Nakonec se to všechno nějak vysvětlí a nastane něco jako pointa, ale v kontrastu s předcházejícími dvěma hodinami filmu jsem se nemohl ubránit mírnému zklamání. Ano, dává to víceméně smysl, všechno bylo snad vysvětleno (včetně té liliputky), funguje to na emocionální úrovni, ale dvě hodiny jsem byl provokován a drážděn, abych se těšil na něco zásadnějšího, co do sebe zapadne mnohem hladčeji.

Navíc je konec trošku nepřehledný a je IMHO nezbytné uvědomit si, že všechny scény v posledních pěti minutách, ve kterých je Rush zarostlý a neoholený, se odehrávají chronologicky až po všech ostatních scénách, které jsou ve filmu nastříhány po nich. Tedy, posledních pět minut není natočeno v chronologickém pořadí. Pravděpodobně.

Jak vidíte, některé drobnosti mi doteď nejsou úplně jasné a kdybych na film šel znovu, pravděpodobně si ho užiju více než napoprvé. Mix spousty témat a postav působí dojmem (mylným), jako kdyby šlo o adaptaci nějakého slavného tlustého románu, ve které musely být některé věci zjednodušeny / vypuštěny. Přitom jde ale o původní Tornatoreho scénář a je nutno ocenit, jak originální dokáže být, respektive jak konzistentně retro dokáže zůstat v roce 2013.

A my Češi musíme ocenit, co udělal pro pražskou turistiku a především pro tuto restauraci, ve které můžeme v příštích měsících očekávat davy kapitalistických turistů, hledající ciferníky a ozubená kola.


Shodou okolností jsem nikdy předtím neviděl žádný film Giuseppe Tornatoreho. Vím poměrně přesně, o čem je Bio ráj nebo Legenda o 1900, viděl jsem z nich mnoho ukázek, znám jejich soundtracky, ale jaksi jsem se nikdy nedostal k tomu, abych je viděl kompletní, v jednom kuse od začátku do konce. Po Nejvyšší nabídce to asi budu muset co nejdřív napravit.

12 komentářů:

  1. Tato restaurace byla zavrena tento srpen, viz. jejich web.

    OdpovědětVymazat
  2. Ten konec je naprosto jasný a s těmi prostřihy to pozná i dítě přece.... Přesto už konec v podstatě podstatný není, nejhezčí je ten vývoj mezi ním a ní. Ale je to film víceméně o FF, kdyby nepotkal houslistku :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    2. Pokud má být František ten geek, co všechno opraví, sestaví robota a ojede pár holek v okolí, tak je to určitě film o FF, kdyby nepotkal houslistku.

      Vymazat
  3. To fiktivni mesto se jmenuje Viden. Hodinarska(?) dilna je nekde na Ringu, 95% v casti nedaleko opery, Oldmanuv byt je (dle vyhledu z terasy) Nedkde mezi 13. A 19. Bezirkem, osobne bych typoval 19., "Police" je v prvnim bezirku kousek od Fleischmarktu, auta vcetne motorky pritelkyne Struggese maji Videnske poznavaci znacky. Film jsem videl jednou a nestudoval peclive, takze nemohu 100% urcit zda vsechny exeriery jsou videnske, ale nedivil bych se kdyby ano. Dokonce sestkove bmw ktere Oldman ridi pred koncem filmu (scena pred domem Clair) ma videnskou znacku. Samotny dum clair a dost mozna i ulice prednim je dle meho nazoru upravena pocitaci nebo internety.

    OdpovědětVymazat
  4. Ja by som Ti pre začiatok František doporučoval od Tornatoreho film Pouhá formalita, ktorý sa zdá, je z rovnakého mystického súdka. Nedávno som videl film Neznáma, ktorý je naopak civilný a patrí do tej druhej kategórie Tornatoreho snímok, ako napríklad Bio ráj.

    OdpovědětVymazat
  5. SPOILER: Přemýšlím nad tím, jestli v celé té akci měl prsty Donald Sutherland. Jak by se jinak dozvěděl mechanik o té sbírce?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. navic tam byl ten obraz te mamy...na ten sutherland narazel?

      Vymazat
    2. Ten obraz nakreslil Sutherland - je tam přeci to věnování "od Billyho". Tzn. Sutherland v tom jel taky.

      Vymazat
  6. Až na jeden omyl...autá majú Viedenské značky a nie škavdinavské

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.