22.9.13

Retro recenze: Šumař na střeše [Fiddler on the Roof] - 90%

Někdy na počátku 20. století žije v převážně židovské vesnici Anatěvka v Rusku mlékař Tovje, který má manželku a tři dcery na vdávání.

Zdejší židovská komunita se musí vypořádavat s problémy, které tenkrát Židy trápily (tzn. chudoba, neúroda, pogromy, ostatní Židi), což se prolíná se soukromými trablemi Tovjeho, jehož dcery odmítají ctít TRADICE a chtějí žít "po novu", nikoliv "po našem".



Tento filmový muzikál vznikl v roce 1971 na motivy stejnojmenného divadelního představení (které vzniklo velmi volně na motivy knižních povídek), sklidil spoustu ocenění, ale až do letoška jsem ho nikdy neviděl. Což jsem napravil, protože ho chtěla z profesionálních důvodů vidět i manželka.

Především mě příjemně překvapilo, jak dobře funguje celá story, respektive dvě hlavní proplétající se story: Problémy celé vesnice (respektive její židovské části - zbytek skoro neuvidíme) versus osobní problémy Tevjeho rodiny, jehož dcery postupně přicházejí s brutálnějšími a brutálnějšími ranami: První si chce vzít chudého ševce místo řezníka, druhá se zasnoubí aniž by poprosila otce o svolení, a třeti se dokonce provdá za nežida. Celkově je film o tom, že Židi přežívají, ale musejí sklánět hřbety a vzdávat se svých TRADIC - a celé to berou s hořkým humorem. Znovu opakuji, funguje to velmi dobře na všechn úrovních, od osobních problémů po společenský přesah, od komedie po tragédii.

V souvislosti s humorem by mě také zajímalo, jestli věta "Odjíždíme do Krakova, protože už nechceme žít tady, mezi bezcitnými lidmi" je z původní knihy (tedy napsaná před 2. světovou válkou a náhoda), nebo až z muzikálu (tedy napsaná po 2. světové válce a tudíž drsný židovský humor).



Film obsahuje hodně chytrého humoru a variací na nejklasičtější židovské stereotypy. Obávám se, že dneska by se něco takového v Hollywoodu natočit nedalo a někdo by někde protestoval, že to je rasismus / intolerance / znevažování. I kdyby to bylo podle židovských povídek a režisér se jmenoval Norman Jewison...

Ve filmu je mnoho písniček (řekl bych, že se zpívá tak polovinu stopáže) a většina je jich chytlavá, ale přitom nápaditá a netriviální (v kontrastu např. s Bídníky, kde mě ty odrhovačky místy štvaly). Navíc má veškerá hudba úžasné instrumentace, které byly po právu oceněny Oscarem (tehdy na to ještě byla speciální kategorie). Což zavdává příležitost k velmi chytákovité soutěžní otázce "Za jaký film dostal John Williams svého prvního Oscara?"


"Děkuji Akademii a doufám, že to není můj poslední Oscar za film o Židech."

Šílená houslová sóla hraje na soundtracku virtuos Isaac Stern, ale herec, který titulního "šumaře" (symbolizujícího nezničitelné Židovství jako celek) hraje ve filmu, bohužel drží housle a smyčec jako prase kost...

Film je víceméně komorní (i když výprava vypadá bezchybně "reálně"), ale obsahuje občasné masivní davové scény, které pochopitelně nejsou CGI, nýbrž to je skutečná vesnice (postavená v Jugoslávii) se skutečnými lidmi. V dnešní digitální době mi takováhle poctivá práce připadala velmi osvěžující, stejně jako kamera, která nedělá žádné šílené prostocviky, ale dokáže dát scénam patřičný náboj jen pomocí jeřábu, kolejí a střihu. Prostě, "staré dobré poctivé filmařské řemeslo".

Kolik deka předkožky celkem chybí v tomto záběru?

Herci jsou pro českého diváka téměř neznámí (hlavního představitele jsme o pár let později mohli vidět jako šíleného vědce ve Flashi Gordonovi a jednoho nápadníka hraje Paul Michael Glaser) a je to tak dobře. Tohle je "ensemble piece", kde (s výjimkou Tovjeho) předem netušíme, kdo bude hlavní postava.

Samozřejmě, že po pár desítkách minut je víceméně jasné, kam se to celé bude vyvíjet. Ale přesto je zábavné sledovat, jakým přesně způsobem se to k nevyhnutelnému konci vyvíjí, a jaké zajímavé drobné dějové kličky se průběžně objevují.

Vlastně si nevzpomínám na jiný tříhodinový film, který by mi utekl takhle rychle.

P:S: Pokud budete někde hledat české titulky, ty správné poznáte podle toho, že hlavní hrdina se v nich jmenuje "Tovje", nikoliv "Tevye", a "Krakow" nemá dvojité V.

15 komentářů:

  1. Já si vzpomínám na čtyřhodinovou verzi Lawrence z Arábie, která mi utekla neskutečně rychle.

    OdpovědětVymazat
  2. Já si vzpomínám na mnoho hodin Twin Peaks (obě série), které jsem si pustil za sebou a prodloužený víkend také uběhl neskutečně rychle.

    OdpovědětVymazat
  3. ja si ze vcerejsiho mejdanu nevzpominam na vubec nic.

    OdpovědětVymazat
  4. Já si vzpomněl na Blade Runnera. A to je co říct.

    OdpovědětVymazat
  5. Všechno tohle vzpomínání je sice náramně hezký, ale zásadní dotaz zní - kdy bude recenze na U Konce světa?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bude? U nás jsou nějaké potíže s distributorem...

      Vymazat
    2. Prý nakonec v ČR bude. A už jsem ho viděl.

      Vymazat
  6. Len takú zaujímavosť, možno to Franto viete - Norman Jewison nie je Žid, rovnako ako šéfkuchár Žídek a ešte pár iných známych ľudí so "židovskými" predponami v menách. Paradoxne, židovské priezviská - či už u nás v strednej Európe alebo v Amerike, nikdy neobsahujú to slovo - teda žid / jew / jud. Srdečne, L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aha, takže Jude Law také není žid?

      Vymazat
    2. Muj drahy L.

      Tady v tabore by nas zajimalo jestli se to zmateni pojmu tyka i slova nežid. Johanka rika ze ano, ale holky z kuchyne rikaji ze je krava. Drzel jsem ji misto na diskotece u fajnoveho stolu, jenze ona celou dobu tancovala a vubec si nesedla. Taky myslim, ze je krava.

      Tak ahoj a zase napis, tvuj S.

      Vymazat
    3. Něco na tom bude, co píše Srdečně L.
      Schling, Schönfeld, Töpfer, Lustig, Kopecký, Sidon, Železný.... v ničem z toho slovo žid není, a přitom to jsou icikové jak starej zákon káže.

      Vymazat
  7. Sakra, a ja som tajne dúfal o ústrednej melódie Jet Set Willyho v podaní Fuxoft family... Taká šanca a nič, no škoda: http://www.youtube.com/watch?v=RBHZFYpQ6nc

    OdpovědětVymazat