13.11.13

Recenze: Byzantium: Upíří příběh [Byzantium] - 80%

Eleanor (Saoirse Ronanová) a Clara (Gemma Artertonová), které se snaží nenápadně přežívat v britském přímořském městečku, jsou ve skutečnosti 200 let staré upírky. Jde po nich jakési bratrstvo (což jsou dva úchylně vypadající chlapíci), Clara si založí v městečku nevěstinec a Eleanor se začne sbližovat se smrtelně nemocným mladíkem...



Film režíroval Neil Jordan a není možné se ubránit paralelám s jeho starším upírským kouskem Interview s upírem. I v tomto filmu jde spíše o osobní tragédii a emocionální rozervanost upírů, než o stříkající krev a trhání hlav (pár hezky brutálních scén si ale užijete).

Zatímco Clara je impulzivní, živočišná, a pořád by někoho vysávala / dekapitovala, Eleanor už to tak nějak všechno štve, takže občas lidem prostě říká pravdu (že je 200 let starý upír) a skoro to vypadá, že ji rajcuje představa, že jí to někdo uvěří a bude průser (většina posluchačů jí to samozřejmě nevěří a myslí si, že žertuje nebo je blázen).

To vše je prokládáno flashbacky 200 let nazpátek, ve kterých vidíme, jak se z dam staly upírky (nejen samotný akt zupírovatění, ale i to, co mu předcházelo a následovalo). Ty flashbacky jsou velmi příjemně nehollywoodské a krásně atmosférické - jako nejlepší kousky ze zlatého období Juraje Herze, nebo Briana De Palmy. A nevím, jestli je to CGI, nebo jen krásy irské přírody, ale některé přírodní scenérie jsou úchvatné a Jordan je dokáže efektně snímat.


Výhodou také je, že obě slečny hrají velmi dobře (pokud si pamatuji, tak lépe, než Cruise s Pittem) - především u Artertonové jsem tak zajímavý výkon nikdy předtím neviděl.

Film má dosti zvláštní stylizaci, kombinující současná nízkorozpočtová britská (irská, skotská atd.) existenciální dramata s červenou knihovnou jako ze 60. - 70. let. Místy to vypadá skoro jako mírná parodie 50 let starých filmů, ale nevšiml jsem si žádného lišáckého pomrkávání na diváka - všechno je nám předkládáno se stoprocentní vážností. Ledaskdo bude mít možná s takovýmto zvláštním tónem problém, ale mě to přišlo dokonce osvěžující.

Co mi osvěžující nepřišlo, to je poměrně značná délka filmu (2 hodiny), který nemá žádnou zásadní zápletku a je především o izolovaných střípcích z neveselých životů obou upírek. A pokud ignorujete snovou atmosféru a začnete se nad dějem logicky zamýšlet, objevíte pravděpodobně značné trhliny (v chování lidských hrdinů, kteří jako by nevěděli a neviděli to, co vědí a vidí).

Byzantium je lepší film, než Interview s upírem, ale poměrně nedávno jsme tu měli několik podobných filmů (například původní i americkou verzi Ať vejde ten pravý), které byly ještě o dost lepší.

14 komentářů:

  1. nejake info o puvodnim filmu At vejde.... pls.? diky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Staci zapatrtat tady na FFFILMu: http://www.fffilm.name/2009/11/recenze-at-vejde-ten-pravy-lat-den.html

      Vymazat
    2. vetsinou davas rovnou odkaz, tak jsem myslel ze jsi to nerecenzoval. me by stacilo jmeno a zbytek bych si osefoval. diky

      Vymazat
    3. hm. tak jsem asi videl ten original. na remake dlabu.na bizantium zajdu. je malo kvalitnich upiru. posledni dobou to jede spis v zombie vlne. chjo.

      Vymazat
  2. Zkuste si někdo představit, že třeba uvidíte v lese jednorožce, nebo vás ojede Satan, což nebude nepříjemné a oznámí vám, že svět bude brzy zničen a vy jeho osobní kurva. Nebudete se raději chovat tak, že jste neviděli, co jste viděla a že nevíte, co víte?
    Možná raději budete pochybovat o vlastních smyslech, nebo duševním zdraví, než abyste uvěřili, že to, co jste viděli, nebo to, co víte, tak skutečně je a chovali se podle toho jinak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
    2. Kurvadrát, Mikikiki, ses nějak zaangažovala. Jinak mě se to opravdu stalo (ojel jsem jednorožce) a v poho...
      Stále zasraně věřím.

      Vymazat
  3. Ale filmový svět obyčejně funguje jinak a bereme to asi jako samozřejmost. V Interview s upírem se mi zdálo chování postav taky divné, takové účelové, prostě se nějak chovaly a něco dělaly dost bez motivů, asi jen proto, aby se vůbec něco dělo. Ale aspoň to bylo trochu gej a mělo být daleko víc!
    (oprava)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Interview s upírem kazí ta vosková figurína jménem Pitt. Jeho herecký výkon v tom filmu je tragédie. Cruise se v záporné roli odvázal a zjistil, že zvrácené nebo negativní postavy umí hrát o pár příček líp než klaďase. Zato Pitt se pořád útrpně někam dívá a divák trpí s ním a jeho pitomou parukou.

      Vymazat
    2. To je ale blábol. Oba hráli velmi dobře.

      Vymazat
    3. To je ale blabol. Oba hrali velmi spatne.

      Vymazat
    4. Alternativní děj Interview s upírem, krerý by byl víc gej a daleko víc logický, takový z každodenního života.

      Pitovi neumřela manželka s děckem, ale umírá mladý na nevylečitelnou chorobu, za kterou nemůže. Takže žádnej syfl, spíš nějaká tubera. Potká Krujze, ten jako upír cití, že umírá. Sleduje ho a najde v něm zalíbení. Řekne mu, že je upír a jestli chce, tak ho zbaví pomalé a bolestivé smrti tím, že ho vysaje, nebo že je tu ještě možnost proměnit ho v upíra, ale že ho za to pak Pit bude muset poslouchat. Ten si to chvilku promýšlí, mrkne na poslední západ slunce a souhlasí.
      Postupně mu dochází, že se do něj Krujz zamiloval a rozhodně s ním nechce žít celý zbytek nesmrtelna, natož pak ještě jiný věci. Ví, že Krujz je dalekomocnější upír a nenechá ho odejít. Navíc ho štve i to zabíjení lidí, věčná noc a další maličkosti. Nakonec se rozhodne zabít se. Krujz ho zachrání a radši mu dá svobodu, než aby riskoval, že to bude opakovat.
      Věří tomu, že se Pit stejně vrátí, sám na upíra ještě nikoho změnit nemůže a naprostou osamělost podle Krujze dlouho nezvládne.
      Když se Pit ale dlouho nevrací, sleduje ho. Pit zabíjí stejně jako Dextr jen hajzly, nebo přežívá na zvířatech. Jednou najde osiřelé a vyhladovělé dítě, kterého mu je líto, ale nemámu moc jak pomoci i když se snaží. (To dítě je hezké a sympatické, ne jako ta předpubertální nána z filmu.) Pit ho sleduje a tak to ví. Pak se ukáže i s dítětem, které změnil na upíra, aby si Pita udržel. Ten s ním tedy kvůli dítěti žije. Krujz a dítě nemají nejlepší vztah, navíc Krujz ví, že proměnou dítěte porušil upíří zákon a kdyby potkali jiné upíry byl by potrestán.
      Dítě časem pomalu Pita navádí, aby se Krujze nějak zbavili, Pit nechce, i když ho Krujz taky sere tím, že s ním vlastně být musí. ( K tomu by byl nějaký spešl důvod, Krujz by byl mnohem mocnější a vydíral by Pita zničením dítěte, když by od něj odešel.)
      Dítě Krujze schválně provokuje a napadá, aby Pita nechal odejít, ten ho stále tvrději trestá, aby vše nakonec vyvrcholí tím, že se společně s Pitem ve vypjatém okamžiku a afektu, proti Krujzovi postaví a zabijí ho.
      Pitovi to je líto, s hrůzou si uvědomuje, že mu Krujz hodně chybí. Cestují s dítětem po světe a nakonec jedou do Paříže, o které Krujz často básnil. Zde potkají všechny doposud žijící upíry, co se sem stáhli z celé Evropy. Je mezi nimi i Bandéraz. Mezi ním a Pitem přeskočí tolik jisker, že by to podpálilo i ledovec. Dítě to vidí a je nasrané. Ve slabé chvilce i před upíry Bandérasovi poví, ať nechá Pita být, že nechce dalšího Krujze, kterému bude poříd na obtíž.
      Upíři, už tak nasraní, že dítě vůbec existuje, tak zjistí, že zabili Krujze. Pit se snaží jim vysvětlit, že to byla nehoda, ale jsou to debilní a fanatičtí upíři a tak dítě usmaží na slunci a jeho odsoudí na 200 let pobytu v zazděné rakvi.

      Bandéraz po nějaké době, když upíři přestanou být ostražití, Pita osvobodí, společně ty kokoty pěkně brutálně pošlou do pekelné prdele. Pak bude nasledovat doják, kdy bude chtít Bandéraz Pita opíchat, ale ten ho odmítne s tím, že už o žádné city a vztahy nestojí.
      Bandéraz z toho bude dost smutný a nakonec se po pár letech rozhodne zemřít společně se starými časy, když kolem profrčí první automobil.
      Pit, teď poslední upír na světě, se zas fláká všude možně. Zabíjí gaunery a je sám se sebou smířený. Pak se jednou náhodou vrátí zpátky tam, co žil s Krujzem a zjistí, že ten stále žije. Je zněj zlomená existence, co se v kanalizaci živí hlodavci. Pit se mu omlouvá, ale když Krujz naznačí, že by mohli zas žít společně, řekne mu Pit, že je už zcela citově vyprahlá osoba a odkráčí.

      Tohle všechno vypráví novináři, který ho náhodou sledovat a který náhodou vypadá jak Bandérasův mladší bratr (hezčí než ten zmrdeček ve filmu tak asi o 200%). Ten z toho usoudí, že se Pit plete a po nějaké společnosti tedy patrně stále touží, když mu to všechno vykládal. Ten si to ovšem odmítne přiznat a vyhodí ho.
      Závěr by byl podobný jako ve filmu.

      Vymazat
    5. oprava: Krujz ho sleduje a tak to ví.

      Vymazat
  4. Mně přišla délka filmu tak akorát - pomalu, ale poctivě vyprávěný (odhalovaný) příběh vygraduje v napínavý závěr. Kdyby byl film kratší, pomalé vyprávění by se nutně muselo změnit v rychlejší vyprávění a závěrečné staccato by s ním tolik nekontrastovalo = dramatický konec by nebyl tak efektní.

    Dobrý scénář Kabukimono.

    OdpovědětVymazat