1.11.13

Recenze videohry: Diablo III (konzole) - 100%

Pokud jakkoliv sledujete videoherní svět, tak jistě máte aspoň nějaké mlhavé tušení, co to je Diablo III.

Možná ale nevíte, že na konzole vyšlo Diablo III teprve nedávno a že jde v některých ohledech o výrazně odlišnou hru, než znáte z PC. Podle mnohých lidí je konzolová verze lepší, což ovšem nemohu potvrdit, protože jsem Diablo III na PC nikdy nehrál. (Hrál jsem před několika lety Diablo II, ale už se mi to vykouřilo z hlavy, protože mě to nijak příliš nechytlo.)



Kdysi dávno, v roce 2001, jsem si na PlayStation 2 koupil hru "Gauntlet: Dark Legacy". Se svou tehdejší dlouhodobou přítelkyní (která samozřejmě netušila, co je to Diablo nebo osmibitový Gauntlet), jsme hru na několik sezení kooperativně dohráli a říkali jsme tomu "chodit na licha" (protože jeden z prvních bossů byl jakýsi lich, kteréžto jméno přítelkyni připadalo legrační). V průběhu příštích let jsme pak s Karolinou "chodili na licha" v dalších hrách: "Baldur's Gate: Dark Alliance" (která neměla skoro nic společného s PC hrami "Baldur's Gate"), "Champions of Norrath", dokonce jsme na dvou PC kooperativně vyzkoušeli "Neverwinter Nights", ale to už bylo pro naše potřeby příliš sofistikované.

Prostě "jít na licha" pro nás znamenalo "hra, kterou můžeme hrát kooperativně, nemusíme provádět složitou matematiku, nemusíme si pamatovat složitý děj, nemusíme číst dlouhé dialogy, nemusíme činit složitá morální rozhodnutí a není problém v tom, abychom se k ní vrátili, když ji několik týdnů nehrajeme".

Diablo III pro konzole je ultimativní "chození na licha".




Nejdříve krátce k ději: Děj je naprosto nedůležitý. Nějak navazuje na předchozí Diabla a jsou v něm nějaké dialogy s NPC postavami - ale naštěstí se dají rychle přeskočit a není v nich nic jako "volby", natož "volby, ovlivňující hru". Jde jen o to, že musíte projít čtyřmi většími oblastmi - Středověká fantasy krajina, Dálný východ, Ledová země, Nebesa - s krátkými odbočkami do pekla a do spousty nejrůznějších dungeonů. A zabít několik bossů a nakonec čertíka Diabla. Je to proloženo i několika CGI cutscénami, které jsou velmi hezky nadživotně hrdinské a rád bych viděl v podobném stylu udělaný celovečerní film.


(Spoilery, pochopitelně...)

Děj ale opravdu není důležitý a pokud hrajete Diablo III proto, abyste se dostali do posledního dungeonu, zabili Diabla a uviděli závěrečnou animaci, pak UR DOIN IT WRONG!!!

Svět Diabla III je spíš něco jako herní sandbox, ve kterém se můžete víceméně volně pohybovat a procházet jeho části znovu a znovu za rozdílných podmínek, ovlivňujícících herní zážitek. Mnohé levely jsou procedurálně generované, tj. při každé návštěvě buď zcela jiné (tedy jinak poskládané z prefabrikovaných kusů), nebo aspoň s jinak rozmístěnými nepřáteli.

A především vždy s jinými předměty, které v nich nacházíte - což je klíč k půvabu Diabla III.

Ale od začátku:

Hru můžete hrát s jednou z pěti tříd postavy: Mnich, čaroděj, lovec démonů, barbar nebo šaman. Postavy se VELMI ZÁSADNĚ liší nejen svým vzhledem, ale i tím, jaké skilly (tzn. druhy útoků) se mohou naučit a jaké itemy mohou používat. Kromě toho má každá třída postavy svůj "resource" (tedy něco jako "magickou energii", kterou používá pro většinu útoků) - a ta také funguje pro různé třídy jinak (například barbarova resource se doplňuje pouze když bije nepřátele, pro jiné třídy se doplňuje sama od sebe, ale lovec démonů má dvě různé nezávislé resource).

Z toho vyplývá, že hra s každou z pěti postav je VELMI ZÁSADNĚ jiný herní zážitek.

Za zabíjení nepřátel (a různé jiné činnosti) získáváte XP body (zkušenost). Po získání jistého počtu XP bodů se zvýší level vaší postavy. Potud nic nečekaného. Nečekané je to, že "level up" se provádí zcela automaticky, bez jakéhokoliv hráčova rozhodování. Nemůžete se tedy rozhodnout, že při "levelu up" chcete přidat X bodů inteligence, Y bodů síly a naučit se kouzlo Z. Pokud srovnáte dva čaroděje například na levelu 37, mají oba exaktně stejné skilly a exaktně stejnou inteligenci, mrštnost, sílu i život (což jsou čtyři základní stats pro všechny třídy). Může vám to připadat jako zvláštně omezující rozhodnutí tvůrců hry, ale mně to naopak připadá geniální!

Vždycky mě totiž štvalo, když po mně nějaká hra chtěla, abych se rozhodl, zda při levelování dám raději tři body do síly, nebo dva body do síly a jeden do inteligence - protože na počátku hry nemůžu tušit, co z toho se mi více vyplatí pro můj styl hraní. Je pak více než pravděpodobné, že si od začátku vývoj své postavy pomrvím, pokud si nebudu číst návody na internetu. Mnohem lepší mi přijde systém Diabla III, kdy si můžu svou postavu "přestavět" kdykoliv v průběhu hry:

Schopnosti a vlastnosti mé postavy totiž nejsou určeny jen jejími základními stats (které jsou závislé pouze na mém levelu a nijak je ovlivňovat nemůžu), ale také jejím vybavením a jejími zvolenými skilly. Vybavení je snad jasné: Mám v ruce zbran (zbraně) a na sobě brnění, přilbu, boty, prsteny, atd... Přičemž v mnoha předmětech mohou být ještě zasazeny různé drahokamy, které ovlivňují jeho vlastnosti. A kromě toho mohu v danou chvíli používat jen šest aktivních (ručně aktivovaných) a tři pasivní (neustále platných) skilly z těch několika desítek, které se v průběhu hry naučím (automaticky) - a každý z aktivních skillů mohu ještě modifikovat pěti různými runami. Pokud např. standardní skill dělá "flusání šipky z flusačky", jedna runa ho může modifikovat na "šipky jsou nyní otrávené", zatímco jiná na "flusáš tři šipky místo jedné". To znamená, že když se ve hře setkají dva čarodejové na levelu 37, každý z nich může mít velmi zásadně rozdílné stats a schopnosti, ale jeden z nich může přesně zkopírovat stats a schopnosti toho druhého, pokud si oblékne stejné itemy se stejnými drahokamy a vybere si ve svém menu stejné skilly. V praxi je ale velmi nereálné, že by se to stalo, protože itemů je obrovské množství a většina z nich má několik randomizovaných atributů, takže je mizivá pravděpodobnost, že najdete dva pokročilé itemy s přesně stejnými vlastnostmi, natož 10 takových itemů (na všechny části těla). Podívejte se například na detailní vlastosti a modifikátory samostřílu v pravém okně následujícího obrázku.


Modifikátorů je hodně, ale přitom jsou velmi přesně matematicky definované. Žádné věty jako "Umožňuje silný magický útok" - vždy je přesně uvedeno, jak a z čeho je ta síla útoku vypočtena. Jako bizarně nereálné může vypadat, že účinnost vašeho flusání otrávenou flusačkou je ovlivněna například tím, jakou dýku držíte v ruce a jak tato dýka ovlivňuje inteligenci vaší postavy, ale z matematického hlediska je to všechno precizní a jasné.

U všech itemů se vám zobrazují přehledné identifikátory, zda (a jak moc) si vybavením tohoto itemu přilepšíte co se týče útoku, obrany a života (jedna až tři zelené nebo červené šipky pro každou kategorii). Identifikátory jsou vždy relativní, tj. indikují relativní změnu vůči té výbavě, kterou aktuálně máte. Jsou sice jen přibližné, ale přijdou při hře velice vhod, protože vám umožňují porovnávat, vybavovat a zahazovat sebrané předměty přímo z hlavní herní obrazovky, bez nutnosti otvírání velkého inventáře! Obzvlášť při lokálním multiplayeru (kdy otevření inventáře jedním hráčem zablokuje hru všem ostatním na téže konzoli) je to velice užitečná věc. Z doslechu mám informaci, že v PC verzi padá z nepřátel mnohem víc zbytečného, bezcenného lootu, který můžete prodávat v aukcích (ty v konzolové verzi vůbec nejsou).

Cítím vlasteneckou pýchu!

Hra je tedy o tom, že běháte po levelech (v každém z nich většinou lineárně, s mírnými odbočkami k nějakým triviálním přepínacím / donášecím questům) a zabíjíte všechno, co se hýbe. Což děláte proto, abyste získavali XP a itemy. Kdykoliv mezi "kapitolami" (kterých je celkem asi 20) si můžete přepnout mezi osmi obtížnostmi ("Easy" až "Master V"), čímž ovlivníte drsnost nepřátel, ale také kvalitu itemů, které z nich vypadávají.

Kromě toho má hra čtyři "módy" (od "Normal" po "Inferno"), což je vlastně také obtížnost, ale můžete ji zvyšovat až poté, co jste celou hru prošli v předchozím módu.

Herní obtížnost má vliv nejen na stats nepřátel, ale také na jejich speciální schopnosti. Těch je asi tucet (například "teleporter", "extra health", "frozen" atd.) a čím větší obtížnost, tím více těchto speciálních schopností mohou nepřátelé mít. Tudíž je docela dobře možné, že i po desítkách hodin hry narazíte najednou na skupinu nepřátel takového typu, který jste nikdy předtím nepotkali (specifický nepřítel X se specifickými modifikátory A, B a C). Modifikátory vidíte vypsané nahoře na obrazovce, pokud začnete na daného nepřítele útočit.

A konečně se dostáváme k ovládání: Svou postavičku ovládáte levou analogovou páčkou, přičemž pravou páčkou můžete kdykoliv (aniž by vás to něco stálo) provést kotoul určeným směrem, aniž by se přitom změnil směr, kterým je postavička natočena. To je zásadně jiné ovládání, než u PC verze, a připadá mi zásadně lepší. Žádné uklikávání se myší, žádný divný pathfinding. Postav navíc běhají slušně rychle, takže se málokdy stane, že byste někam museli běžet prázdným levelem déle než pár sekund.

Všechny útoky a kouzla (můžete jich mít v každou chvíli vybraných až šest) si přiřadíte na tlačítka R1, R2, kolečko, křížek, trojúhelník, čtverec. Můžete si přiřadit libovolný skill na libovolnéí z těchto tlačítek, a strategicky využít toho, že není problém mačkat současně R2 + křížek (ale je problém mačkat současně například trojúhelník + křížek). Nevím, jestli to tak je i v Diablu III na PC, ale v konzolové verzi mají všechna tlačítka autorepeat, takže nikdy nemusíte do tlačítek zuřivě mlátit a většina megabitev je spíše strategickou záležitostí - musíte zvážit, kdy držet který útok, kdy se kam odkulit, a kdy zbaběle utéct za roh...

Kromě toho máte na L1 natvrdo nastaveny potiony a na L2 target lock, který způsobí, že vaše dalekonosná kouzla zůstanou zacílena stále na stejného protivníka a nepřepnou se na nejbližšího.

Musím velice vychválit způsob, jakým je vypilovaný autotargeting. V 99 procentech případů stačí otočit se přibližně správným směrem a vaše dalekonosná kouzla zamíří přesně na toho protivníka, na kterého jste chtěli, takže target lock téměř nepotřebujete.

To ale platí téměř o všem v konzolovém Diablu III. Je to produkt, který je výborně vypilovaný a vyladěný. Je jasné, že někdo musel strávit stovky hodin při jeho playtestingu a dolaďování každé drobnosti (oproti PC verzi jsou prý i mírně změněny stats nepřátel, aby hra byla na konzoli férovější). Všechno je velmi příjemně vyladěno a i u věcí, které mi zpočátku připadaly nelogické (například některé herní "milníky" se ukládají pro všechny vaše postavy současně, jiné pro každou zvlášť) se po delším hraní ukázalo jako jasný záměr za účelem větší zábavnosti a eliminace nudy.


Diablo III má síťový i lokální multiplayer (takže mohou hrát čtyři lidi na jednom gauči u jednoho PlayStationu, nebo v jakékoliv kombinaci s online spoluhráči), přičemž se oba módy v jistých nuancích liší (například lokální hráči spolu sdílejí loot, online hráči mají každý svůj vlastní; lokální hráči musí být stále na jedné obrazovce, online nikoliv atd...). Online hra mi od začátku fungovala NAPROSTO BEZCHYBNĚ, i když servery musely být strašlivě zatížené a i když jsem za NAT a firewallem. I když jsem se připojil k cizí hře, která zanikla (hostitel se odpojil), byl jsem na to hrou upozornila a během pár sekund celou rozehranou hru automaticky přemigrovala do mé konzole. Nikdy za desítky hodin online hry jsem neviděl žádné divné zhroucení / zaseknutí, takže opět velká pochvala Blizzardům za to, co dokázali...

Drop in/out do/z online hry je možno provést kdykoliv a pokud vás hraje několik, je patřičně upravena obtížnost, ale i XP z nepřátel. Pokud si chcete prostě na pár desítek minut s někým náhodným vykydlit pár set příšer, jde to hladce, bezproblémově, a především zábavně. Pokud hrajete offline (a pouze tehdy), může vám v boji pomáhat jeden ze tří NPC (paladin, čarodějka, bandita lukostřelec), kteří se také levelují a můžete je customizovat speciálními itemy.


Co se týče grafiky, postavičky i monstra jsou stylizované a mají relativně málo polygonů, což klidně oželím vzhledem k tomu, že za ty desítky hodin hry by se celková doba, kdy animace byla pomalejší než 60 FPS, dala měřit na pouhé desítky sekund. Jinak je vše krásně hladké, bez ohledu na to, zda po obrazovce právě v dešti blesků poletují desítky nepřátel a jejich částí (zabití nepřátelé mají roztomilou ragdoll fyziku). V zájmu objektivity musím upozornit, že hra čas od času musí nahrát nové assety a tudíž se (především při objevení se bossů nebo po jejich smrti) na zlomek sekundy celá zasekne (aspoň v BluRay verzi, nevím zda i u downloadovatelné). Brzy jsem si na to zvykl a bral to jako indikátor toho, že se něco zásadního stane / stalo. Jinak se v průběhu hry nenahrává nikdy nic, s výjimkou okamžiků, kdy se teleportujete z jedné herní oblasti do jiné - ale i tehdy je nahrávání velmi rychlé.

Zvukové efekty jsou naprosto bezchybné a funkční (brzy se naučíte důležité události identifikovat po sluchu), zatímco hudba je naprostou většinu hry jen velmi ambietní a téměř neznatelná. XBox verze údajně umožňuje použít jako soundtrack vaše vlastní MP3, ale PS3 verze nikoliv (prý to má Microsoft patentované)!

Diablo III má obrovské množství obsahu, čehož je dosaženo jednak prostřednictvím potu a slzí tvůrců, a jednak velmi chytrými rozhodnutími, díky kterým se mohou různé části hry (levely, monstra, itemy) recyklovat a opakovat, ale mají přitom dostatečnou randomizaci, takže to není přesné opakování a stále se objevuje něco nového.

Ještě jsem se vůbec nezmínil o achievementech, kovářích, šperkařích, obchodech, nebo o tom, jak vlastně ve hře funguje smrt (většinou je to jen párvteřinové zdržení)... Ale to už je víceméně zbytečné, protože i ty fungují tak, jak mají, nejsou ve hře jen pro zábavu, a teprve po desítkách hodinách hry vám začne docházet, jak to do sebe všechno precizně zapadá a kolik práce a dolaďování s tím vším muselo být. Jsem opravdu přesvědčen, že Diablo III pro konzole je do všech detailů nejdoladěnější a nejvypiplanější hra, jakou jsem v životě hrál!


Myslím, že v tuto chvíli mám nahráno okolo 100 hodin hry, ale zatím jsem pouze s jednou postavou (kouzelníkem) odemkl všechny její skilly a dostal se na level 62 (ze 160). S žádnou postavou jsem zatím ani nezahlédl nejlegendárnější nejvzácnější itemy a vůbec jsem ještě nehrál nejobtížnější mód (nemluvě o hardcore módu, kdy první smrt znamená definitivní konec hry). Jsem si jist, že jsem ještě neviděl všechno, co mi hra může nabídnout, protože mám u sebe itemy, které se nedají použít k boji ani u NPC řemeslníků a netuším, k čemu jsou.

Nebudu tvrdit, že mě to pořád baví stejně jako před 100 hodinami, ale obávám se, že pominul důvod, abych si kdykoliv v nejbližších letech pořizoval jakékoliv další "chození na licha", tedy dungeonovou akční rubačku tohoto isometrického typu. Tady fakt není co vylepšovat...


7 komentářů:

  1. Njn. Blizzard je proste nejlepší společnost, co dela hry, a nikdo mi to nevymluvi :-)
    V PC verzi byly problémy první 2-3 dny, kvůli obrovske zatezi serveru, na kterou nebyli dostatecne pripraveni (coz bych jim malicko vytknul, měli s tim pocitat, stejne problémy byly při vydani Wolrd of Warcraft). Obecne však Blizzard nesere na komunitu hracu, a neustale - i po několika letech!! - sve hry testuje a balancuje. Nejviditelnejsi to je třebas u Starcraftu, kde se neustale zkousi drobne zmeny ruznych jednotek tak, aby hra byla co nejzabavnejsi a nejvyvazenejsi.

    Docela se tesim na datadisk k D3, který by snad mohl byt na jare (kterého roku? hahaha, nerd humor) a opet bych dostal důvod D3 zase hrat...(mam tedy PC verzi, když jsem se doslechl, ze to bude na konzole, rikal jsem si, ze to nepujde kvůli ovladani, no evidentne preprogramovali pul hry, aby to na ty konzole uzpusobili - opet známka nejvyšší kvality Blizzardu)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V PC verzi byly problémy furt! Že aukce kazí hru uznal Blizzard až po roce a chystá se ji zrušit. Že loot systém na PC je na hovno ví každý a proto Blizzard chystá Loot 2.0. Že 90% Hardcore postav umře na lag nebo disconnect chybou u Blizzardu se také ví atd. Takže jsem rád, že se snaží to dát dohromady. Datadisk tomu snad výrazně pomůže. Diablo II začlo být super také až v s LoD datáčem.

      Vymazat
    2. Me osobne se aukce libila. Byl to jeden z duvodu, proc jsem hral i po tom, co jsem to cele dohral a uz trosku chybela motivace hrat dal.
      Pro me byla tedy motivace nachazet itemy a snat se je prodat na aukci(nikoliv za peníze).
      Co se tyce HC postav, tak problém s disc. je problém obecne - často se hra discne kvůli problemum s netem, ale znam lidi,kteri hraji HC postavy a mají to dohrane na nejtezsi obtiznost a chodej to sami...asi mají super net :-))

      Vymazat
  2. Franto, jsi divný. Takové lidi u nás střílíme.

    OdpovědětVymazat
  3. jo, franta nevi co je Baldurs Gate, Fallout a Planescape: Torment... ani bych k nemu na ten balkon nechtel, dokud tohle nenapravi

    OdpovědětVymazat