23.2.14

Recenze: Angelika [Angélique] - 30%

Francie, 17. století. Krásna Angelika du Plessis-Bellièr (Nora Amezederová) je (proti své vůli) provdána za starého zjizveného Jeoffreye de Peyraca (Gérard Lanvin), aby finančně zachránila svého otce.

Záhy odhaluje, že ačkoliv je Jeoffrey starý a zjizvený, je to fér chlap, má velké bohatství a umí dobře souložit, takže se do něj po svatbě i zamiluje a má s ním děti.

Souběžně probíhá komplikovaná aféra u dvora Ludvíka XIV. (David Kross), při které jde (zjdednodušeně) o to, že Angelika byla před lety, jako děcko, jediným svědkem tajného spiknutí proti koruně a má o tom někde schované důkazy.

Jeoffrey má být zlikvidován při fraškovitém soudním přelíčení v Paříži, ale Angelika je odhodlána proti tomu něco udělat...


I pokud jste náhodou heterosexuální muž, pravděpodobně aspoň přibližně tušíte, že existuje několik desetiletí stará slavná filmová série Angelika. Tento nový film není exaktně vzato remakem jejího prvního dílu, nýbrž novou adaptací stejné literární předlohy - která mimochodem nevznikla někdy v 18. nebo 19. století, ale až v roce 1957.


Film je dabovaný, což je pochopitelné a v tomto konkrétním případě je to asi dobře.

Zásadní otázkou je, jaký je vůbec důvod natáčet tuto novou verzi a jak by měl nový film vypadat, aby byla nějak odůvodněna jeho existence. Starý film má své kouzlo a to, že dnes vypadá zastarale, je součástí toho kouzla. Ve staré Angelice není téměř nic, co by vyžadovalo lepší triky nebo větší davové scény (trikové).

Bylo by možná zajímavé natočit Angeliku jako sci-fi nebo jako porno, ale tento film z produkce Luca Bessona se velmi neinvenčně snaží imitovat feeling originálu. A veškeré změny jsou k horšímu.

Jeoffrey je o něco horší než originál. Ale jen o něco.

Mnohem hůř bohužel dopadla titulní hrdinka. Nora Amezederová je rozhodně hezká dívka a je velmi dobře, že si ve scéně svatební noci můžeme dobře prohlédnout její prsa. Ale má půvab modelky z runwaye a naprosto nulové charisma. Ve druhé polovině filmu, kdy se maskuje za žebračku, si navíc ostříhá vlasy, namaluje oči jako mýval a vypadá pak jako děvče z kapely TATU.

Nejzajímavější postavou pro mě byl v této verzi Ludvík XIV., který je zajímavě zahrán jako chytrý kluk, který se snaží stát mužem, ale ví, že mu jdou všichni po krku. Kdyby byl celý film o něm, byl by mnohem zajímavější.

Hudba je zcela nezajímavá s výjimkou jedné scény, kdy začne z nějakého důvodu citovat hudbu ze staré Angeliky.

Vellmi nevydařený je střih a kamera. Na mnoha místech byly záběry zřejmě špatně/nepřehledně natočeny, a aby získaly patřičné dramatické vyznění / smysl, jsou dodatečně zrychlovány a zpomalovány (přičemž rychlost kamery při natáčení byla konstantní). Není to "cool efekt" jako ve filmech Tonyho Scotta nebo Michaela Baye. Je to nepříjemné pro oči.

Největší hrůzou ale je celkové tempo filmu a návaznost scén na sebe.

Celý film působí strašlivě uspěchaně, jako kdyby šlo o nějaký zkrácený sestřih a jako kdyby v každé scéně polovina záběrů a dialogů chyběla. Ve většině scén vůbec není budována atmosféra / motivace postav, a prostě se jen co nejrychleji stane, co se má podle scénáře stát. Takže když si třeba Angelika přijde pro své děti k jejich novému pěstounovi a ten logicky nechce děti špinavé žebračce vydat, Angelika ho prostě po pěti sekundách propíchne dýkou, s dětmi odejde a působí jako pěkná svině.

Ve filmu je hodně postav, což při zmateném tempu vyprávění vyvolává stále absurdnější a absurdnější dojem. Vzpomínám si na scénu, kdy jsou hodní přepadeni partou zlých, načež se zjeví nějakých chlapík v masce a řekne "Dovolte abych se představil, jsem Kalamrdén", pak se začnou všichni se všemi mlátit, načež se na cimbuří objeví nějaký jiný chlapík a sejme nějakého ještě jiného chlapíka hozenou sekyrkou. Tím scéna skončí, aniž by měla jakékoliv opodstatnění a aniž by ve mně vyvolala jakýkoliv pocit, kromě pocitu, že bych se nechtěl jmenovat Kalamrdén.

Okolo poloviny filmu už jsem se já i kolegové dostali do stádia "jsem vděčný za cokoliv legračního, co se na plátně stane". Takže jsem při objevení se tlustého zarostlého žebráka vesele kvitoval "Hele, Jirka Pomeje!" Vítr z plachet mi vzaly závěrečné titulky, ze kterých jsem se dozvěděl, že to opravdu byl Jiří Pomeje.

"Proč mě ten pán drží? Ať mě pustí. Prosím."

Nová Angelika se totiž natáčela z velké části v České republice, což vysvětluje, proč mi většina té přírody a zámků připadala málo exotická a pohádková.

Pomeje hraje předsedu chudinského "Soudu zázraků", což znamená, že vlastně hraje stejnou postavu, která v Disneyově Zvoníku u Matky Boží vypadá takhle:


Kdyby měl na sobě Jirka ve filmu toto, dal bych nejméně o 10 procent víc.

P.S: Co se týče vašich dotazů ohledně šermířských scén, rvaček, honiček a podobných věcí: Je jich ve filmu velmi málo a naprosto nestojí za zmínku.

14 komentářů:

  1. "Film je dabovaný, což je pochopitelné a v tomto konkrétním případě je to asi dobře."

    - Jak zrovna ty tohle můžeš říct. Jít do kina na francouzský /Francie / Belgie / Česko / Rakousko/ film (tedy kdybych na něj šel) a vím, že herci šprechtí žabožroutsky, tak by mě poněkud slušně řečeno nenadchlo, že plkají česky. Zahraniční filmy by prostě měly (snad krom těch skutečně určených pro děti) mít povinně pouze české titulky.

    A pokud chce distributor vyhovět těm, co mají potíže se čtením, chápáním psaného textu, se zrakem či jsou prostě líní a nedokáží se soustředit na obé, tak ať pustí do kin obě verze.

    Sláva, že je těch "dospěláckých" filmů dabováno co nejméně. Jít do kin film, který chci skutečně vidět, jen v českém dabingu, je to důvod na něj nejít vůbec. Způsobů, jak si sehnat původní znění je v dnešní době dost. A návštěva kina dnes není tou nejsprávnější, nejrychlejší a eticky kladnější cestou, ale hlavně ochotou podstoupit tu složitější cestu ke kulturnímu zážitku filmu. Protože bez dabingu to mohu mít mnohdy dříve než na plátně a na česky zvatlající zahraniční herce si mohu počkat do TV.

    K tématu :) Nečekal jsem žádný zázrak, ale 30% od Franty a na ČSFD 20% (haterů)? To fakt pro film nepůsobí dobře :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Možná ti uniklo, že tento film je směrován na ty ženy, které v televizi opakovaně viděly původní Angeliku, která byla samozřejmě dabovaná. Frantovi buďme opět jednou vděčni, že se za nás obětoval.

      Vymazat
    2. Ne, neuniklo :) Francouzský film ve francouzštině, prznit filmy (dnešním) dabingem může až televize. Tam ale stejně původní Angelika bude mít prim.

      Vymazat
    3. Nejsi cílová skupina, tepláku. Kdyby tvoje honící ruka měla oči, tak je pro samé dojaté slzy neustále utírá kapesníčkem a na titulky by neviděla, takže je tam ten dabing. Naštěstí pro tebe, v pornu dabing ani titulky nejsou potřeba, takže si můžeš filmy užívat i ty - jen ne zrovna Angeliku.

      Vymazat
  2. My chceme retro recenzi na starou dobrou Angeliku! (Kecám.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ale jo, chceme! (Nekecám.)
      (Ne, fakt, mohlo by to být zajímavé!)

      Vymazat
    2. Jo, taky by mě dost zajímalo, co si o ní Franta myslí, a co si myslí o tom, jak působí na ženy od 15ti do 90ti. (Možno podložit i výzkumem na vlastní manželce.)

      Už jsem totiž několikrát slyšel názor, že scéna ze závěru třetího dílu (Angelika a král) - jak tam Angelika buší někde v podzemí na zamčené dveře a křičí " Žofre! Žofre!", protože teprve teď zjistila, že je naživu, ale on s ní nechce mluvit, je ultimátně nejromantičtější filmová imaginace, která kdy byla natočena.
      A ženská, která se při ní nerozbrečí, je převlečenej chlap.

      Vymazat
    3. zeny jsou v prumeru lehke submisivky; ultimatni zensk eromanticka predstava je byti podvolena JEMU

      Vymazat
    4. Stará Angelika by možna šla, kdyby se celých těch pět nudnžch filmů sestříhalo do dvou.

      Vymazat
    5. Klidně by to mohl být dokument, kde by ukazoval ty exteriéry, interiéry a dobové oblečení a ukázali by k tomu nějakou tu chvilku šermu a tance a moderoval by to Nicholas, mohl by se vynechat děj i ta kráva a mělo by to u mě za 100%.

      Vymazat
  3. No já nejsem převlečenej chlap, filmové (staré) Angelice jisté - dobové - kouzlo neupírám, ale stejně je to nejpříšernejší příklad, jak zploštit a zjednodušit románovou předlohu jaký znám. Ne že by byla románová Angelika zrovna nejaký Tolstý, ale ve mě osobně probudila (v dětství) zájem o historii, který mi vydržel dodnes (bezmála 40) a rovněž (knižní) Angeliku dodnes považuji za hrdinku, která byla prostě sympatická svou životaschopností a její dobrodružství nebyly na daný žánr vůbec špatně sepsané. Na rozdíl od té nány z filmu. Takže v podstatě jsem vždy tajně toužila, aby někdo někdy ten remake natočil a že to bude snad realističtější a víc podle knihy. Ale obávám se, že tento film mi můj sen nesplní. Asi ho ani neuvidím. (Případné chyby v přízpěvku prosím přičtěte ne koukání a čtení Angeliky, ale tomu, že mluvím slovensky a česky píšu proto, aby jste tomu rozuměli :-D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem čekala, že půjde o verzi věrohodnější knize (i když romantická série se mi líbila moc, jen byla trochu o něčem jiném), ale co jsem viděla, bylo vážně nepovedené. Když pominu fakt, že úplně ignorovali věk Joffreye (v knize 30 let, navíc upravený elegán), film na mě celkově působil uspěchaně, jako by do jednoho filmu chtěli narvat co nejvíc věcí. Chybělo mi tam charisma, cit mezi hlavními hrdiny (a nemyslím tím sentimentální cukrbliky), Angelika byla sice už v té době dost sebevědomá, ale vystupování této Angeliky je poplatno moderní feministické době. Na film se zkusím podívat ještě jednou, ale docela mě zklamal (a vážně jsem nečekala nějaké patetické ztvárnění, ale tohle je zase moc hozeno do cynismu a bezduchosti).
      Navíc, hudba mizerná a že tam v jedné scéně vrazili hudbu původní, tím se ještě víc shodili.

      Vymazat
  4. Film neprodukoval Besson - jde o produkční společnost samotného režiséra. EuropaCorp. to jen distribuuje. Prsa v milostné scéně nepatří herečce (tvrdí kolega Tomáš Seidl, specialista na Angeliku. Ta má prý mnohem menší velikost.) Já zas mohu za sebe říct, že jsem v té nahé scéně sledovala Lanvina - a ten měl za sebe rozhodně záskok. :-)

    OdpovědětVymazat
  5. začala jsem se dívat s jistou rezervou, nic jsem nečekala, maximálně zklamání, ale byla jsem docela příjemně překvapena.... Na hlavního hrdinu (de Peyrac) je potřeba si trochu zvyknout (přece jenom mohli vybrat atraktivnějšího a poněkud mladšího herce), ale cením si poměrně věrně zachovaného "ducha" původní předlohy (knihy). škoda, že se pravděpodobně nedočkám pokračování, které by bylo v souladu s knižní předlohou, což mě velmi zklamalo u první filmové verze Angeliky.

    OdpovědětVymazat