4.2.14

Recenze: Blízko od sebe [August: Osage County] - 60%

Oklahoma. Venkov. Srpen. Strašlivé horko.

Normálně zde bydlí stará Violet (Meryl Streepová) a její manžel Beverly (Sam Shepard), bývalý slavný básník. A indiánská služebná. Nežije se jim tady úplně dobře, protože Violet má rakovinu a oba manželé velmi chlastají a užívají jiné návykové látky.

Katalyzátorem se stane překvapivé zmizení Beverlyho. Neznámo kam, neznámo proč. Následně se do domu sjíždí široké příbuzenstvo (nakonec je to tuším přes 10 lidí), které nejdříve pátrá, kam Beverly zmizel. Když je po pár dnech Beverly nalezen utopený v jezeře, je zapotřebí zařídit pohřeb a přežít aspoň pár společných hodin.




Film Blízko od sebe je adaptací stejnojmenné divadelní hry a je to vidět. 99 procent filmu pozůstává z toho, že v každé scéně sejde někde v domě nebo okolí nějaká podmnožina postav, povídají si spolu, hádají se, občas někdo opilecky upadne nebo na někoho zařve, a pak následuje další scéna s jinou kombinací postav.

Ve filmu můžeme vidět slušné množství hereckých es: Kromě Streepové a Sheparda (který dlouho živý nezůstane) nás čeká také Julia Robertsová, Chris Cooper, Ewan McGregor, Abigail Breslinová, Juliette Lewisová, Benedict Cumberbatch, Dermot Mulroney...

Kromě toho jde o další z filmů na téma "který slavný herec se dokáže kvůli Oscarům dostat do zuboženějšího stavu?" Takže je na rakovinovou, krátkovlasou, vrásčitou Streepovou občas zajímavý pohled.

Vše samozřejmě směřuje k tomu, že se naplno ukáže, jak rodinné vztahy nefungují. Ale rozjezd zabere dost dlouho. Když po 60 minutách dvouhodinového filmu konečně došlo k první pořádné hádce a rvačce, těšil jsem se marně, protože na několik desítek dalších minut nastal opět relativní klid ve formě dalších scén, kdy se různí členové rodiny scházejí, občas se trochu hádají, občas se trochu balí, ale nestane se opravdu nic zásadního. Až do konce. Shepard zůstane mrtvý, mimozemšťani nepřiletí a pořád je vedro.

V některých okamžicích jsem zachytil náznaky černého humoru, ale bylo ho spíše stopové množství a většina filmu se nesla ve standardním depresivně hollywoodském duchu, včetně tklivé kytary Gustavo Santaolally...


Ta spousta postav nabízí obrovské množství příležitostí, jak by se děj mohl pořádně katalyzovat, ale nic z toho se nestane. Kupodivu ani ti skvělí herci z toho nedokáží vykřesat žádný lepší pocit, než "OK, docela to ujde, neurazilo mě to". Opravdu z toho čiší ta divadelní předloha, ve které nemůže být drama budováno ničím jiným, než mluvením. A opravdu to není nijak bůhvíjak zajímavé / dramatické / černohumorové mluvení.

Rozhodně si vzpomenu na mnoho výrazně lepších konverzačních filmů.

3 komentáře:

  1. FF opravdu neumi napsat recenzi bez spoileru, a tim to vsem potencialnim divakum totalne pokazi...congratz

    OdpovědětVymazat
  2. Také by bylo dobré upozornit, že český divadelní název hry je Srpen v zemi indiánů, takže český distribuční název rozhodně stejnojmenný není (spíš teď mám občas maglajz, když to hledám v programu a i vzhledem k tomu, že se ta hra tady už hrála, je mi zcela nový název trochu záhadou), ale jasně, že se to vztahovalo k originálu, chápu. :-)

    OdpovědětVymazat