1.9.14

Recenze: Láska na kari [The Hundred-Foot Journey] - 60%

U malého francouzského městečka stojí vyhlášená restaurace, které šéfuje Helen Mirrenová. Má michelinskou hvězdu a jezdí tam vyhlášení hosté z celé Francie.

Do téhož městečka zcela náhodou zavítá rozvětvená indická kuchařská rodina, prchající ze svého předchozího azylu v Anglii. Tatínek Ind (Om Puri) je tak trochu mešuge a duch mrtvé manželky mu vnukne, aby si koupil velkou zříceninu za městem, zabydlel se zde s celou rodinou a otevřel si tu indickou restauraci. Problém tkví v tom, že tato zřícenina se nachází doslova přes ulici od restaurantu Mirrenové, takže začíná drsný konkurenční boj.

No a ještě se to trochu zkomplikuje tím, že nejstarší indický syn (který je talentovaný kuchař) se zamiluje do krásné mladé francouzské kuchařky z podniku Mirrenové a začne se od ní učit francouzské recepty.


Tato feel-good kulinářská romance má dva obrovské plusy: Helen Mirrenovou a režiséra Lasse Hallströma (a občas něco zajímavého předvede i kameraman Linus Sandgren nebo skladatel A.R. Rahman). Jsou to tak obrovské plusy, že nám do značné míry dají zapomenout na to, jak nenápaditý a špatně napsaný je scénář a jak nezajímavá je většina postav.


Ačkoliv je Helen Mirrenová uprostřed plakátu a na prvním místě v titulcích, její role je spíše vedlejší, protože většina filmu je vyprávěna z pohledu indické rodiny. Její členové jsou patřičně trhlí / sexy, ale nejsou nic víc, než "adekvátní klišé". Totéž platí i pro všechny Francouze.

Jediná Mirrenová dokáže své postavě dát zajímavost, energii a dokonce i rozervanost a drama. Těšil jsem se na každou sekundu, kdy byla na plátně.

Bohužel na tom plátně moc není a přestože má film dvě a půl hodiny, působí místy hrozně uspěchaně. Například sekvence "Mladý Ind odjíždí z venkova do Paříže, je zaměstnán ve špičkové restauraci a stane se z něj celostátní celebrita" trvá jen asi tři minuty. A pak tempo opět brutálně zvolní a musíme 20 minut čekat, než mu dojde, že ho sláva nečiní šťastným a že ho srdce táhne zpět na venkov, k mladé francouzské vagíně.



Problém bude možná v tom, že jde o adaptaci knižní předlohy, ve které tempo funguje podstatně lépe a která volí trochu jinou stylizaci. V knize je možná také nějak pochopitelněji vysvětleno, proč spolu Indové i Francouzi (tedy Indové mezi sebou i Francouzi mezi sebou) mluví zásadně anglicky a proč má legendární indický kufr s kořeními na těch lahvičkách anglické nápisy.

Ve filmu se dosti výrazně tluče přístup "Romantická nekonfliktní komedie pro masy" (Ind je vdovec, Mirrenová je vdova, uhodnete, jak to dopadne?) s přístupem "Hlubší sonda do rasismu, sobectví a konkurenčního boje na francouzském venkově".

Problémy jsou téměř výhradně ve scénáři a Hallström se obrovsky snaží, aby i ty nejtrapněji napsané scény působily aspoň trochu lidsky a snesitelně. Kdyby měl lepší scénář, výsledek mohl být mnohem víc, než jen další snesitelná variace na téma, které tu už mnohokrát bylo (mimo jiné i od Hallströma).

8 komentářů:

  1. Tak si to shrňme. Hallström netočí nic než sladkobolné věci, a přestože se některé z nich dají přežít (Pravidla moštárny), není to ještě důvod na ně chodit do kina. Mirrenovou přiměli mluvit s francouzským přízvukem, starý Ind vypadá nanejvýš na prodavače párků, scénář je (nejspíš) ještě debilnější než v Čokoládě, a pokud tam není žádná zajímavá scéna, jako třeba "Mirrenová se učí dělat vindaloo" (nebo aspoň rajma masala), je to ztráta peněz a času. Tohle bude nejspíš zábavnější, levnější a zajímavější: https://www.youtube.com/channel/UCftVxzAxxH_bFm9eHrYwFFw

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za ten odkaz děkuji. Začínám druhou půlhodinu na kanále

      Vymazat
    2. Kurva do pče, Grizzlí Rejpovač zase chytrej jako dvoumetrový hovno přes dálnici tady dělá rezumé - kdo se tě prosil, ty kokotí hlavo? Ty vole, jak Gumovej Rozoumek machruje, že byl jednou u indů a zapamatoval si tam dvě jídla - blbeček. Čuryne elitářská, kreténe, vole.

      Vymazat
    3. A GayPornoFilmovémuZnalci přineste jednou tikka! One-way tikka back to his restroom.

      Vymazat
  2. Vzhledem k tomu, ze Anglictina je v Indii spolu s Hindi oficialnim jazykem jiz od doby Britske kolonialni spravy (Hindi az od roku 1951), jsou anglicke napisy na lahvickach naprosto normalni a zcela v poradku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V knize je možná také nějak pochopitelněji vysvětleno, proč spolu Indové i "Francouzi (tedy Indové mezi sebou i Francouzi mezi sebou) mluví zásadně anglicky a proč má legendární indický kufr s kořeními na těch lahvičkách anglické nápisy."

      Máš z toho snad pocit, že se Franta na něco ptal?

      Vymazat
    2. Neptal, je to futilita.

      Ale je celkem jasné, že zatímco u Indů je používání angličtiny i mezi sebou teoreticky možné (zvlášť pokud jsou to kosmopolitní přesídlenci), u frantíků je to básnická hollywoodská licence.

      Vymazat