13.11.14

Recenze: Get On Up - Příběh Jamese Browna [Get On Up] - 70%

Životopisný film o Jamesi Brownovi, otci funku.


Asi by se slušelo nejdříve trochu nastínit můj vztah k Jamesu Brownovi. Věděl jsem že byl černoch a dělal funk, dokázal bych z hlavy identifikovat pár jeho skladeb, žádné jeho album bych poslouchat nechtěl a nevěděl jsem, jestli ještě žije, nebo ne.

Po shlédnutí filmu jsem se dozvěděl, že už nežije. A také pár dalších věcí.


Především: James Brown byl magor. Je otázka, do jaké míry to byla póza a do jaké míry za to mohlo nesnadné dospívání (vpodstatě bez rodičů), ale byl to magor až do své smrti. Občas někoho zmlátil, občas po někom chtěl nemožné věci, občas začal střílet na schůzi neznámých lidí, protože někdo použil jeho soukromý záchod, a tak podobně...



Kromě toho byl James Brown vášnivý a geniální hudebník, který měl na svou dobu velmi radikální nápady a - pokud jsem to dobře pochopil - vlastně vynalezl hip hop (mimo jiné).

Ve filmu (produkovaném Mickem Jaggerem) je velká spousta Brownových hudebních vystoupení, celých songů od začátku do konce. Podle závěrečných titulků jde o původní Brownovy nahrávky, ale u většiny z nich mi připadalo, že mají jaksi "větší švih", než jsem je doposud znal. Možná byly mírně jinak smíchané, možná to bylo tím obrazovým doprovodem... Ale rozhodně se mi ty skladby ve filmu líbily více, než by se mi líbil poslech Brownova CDčka.

Titulní roli hraje Chadwick Boseman, který není nijak příliš známý, není Brownovi nijak moc podobný a neumí zpívat (respektive je jedno, zda umí zpívat, protože jeho zpěv ve filmu neuslyšíme). Ale herec je rozhodně dobrý a předvádí maximální nasazení, takže mu věříme, že je magor a že dává do hudby všechno.

Z ostatních herců je docela zajímavý Dan Aykroyd jako Brownův asistent, zbytek obsazení je průměr. A to platí o většině filmu i o jeho scénáři. Je to většinou nevzrušivý, profesionální průměr.

Zajímavé je, že film je celkem otevřeně rasistický a většina bělochů v něm jsou svině nebo komické figurky, které "nemají v těle funk". V jednu chvíli Brown vystupuje v nějakém televizním pořadu, když tu se rozhlédne po okolním publiku a zděsí se "Ježišmarjá, já jsem na bělošský tancovačce". Bohužel si nepamatuju přesnou formulaci, ale bylo to něco hodně nelichotivého, ve stylu "honky hoedown"... Nevím, jestli je to náhoda, ale režíroval ho tentýž režisér (běloch) jako Černobílý svět, který mi připadal taky hodně rasistický.

Takže: Hudební scény jsou fajn (asi budou ještě víc fajn, pokud holdujete tomuto žánru hudby), všechno ostatní je slušný průměr. Ale díky té spoustě hudby se to dá slušně přežít, i když to má hodně přes dvě hodiny.

P.S: Milovníci ligvistiky ocení opravdu květnatou černou mluvu, kdy se například místo "ask" zásadně říká "ax".

5 komentářů:

  1. Přičemž "ligvistika" je (patrně) výhradně "černá" lingvistika, tedy spíše meta-rasistické hnutí prosazující věci jako "ax" v běžném jazyce. Seriously, tomuhle 70%, a Fury jen 60%? Jsem otřesen více, než kdybych šlápl na protitankovou minu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdo to říct musí - kdybys šlápnul na protitankovou minu, tak se stane hovno, vole!

      Vymazat
  2. Někdo ten trapnej vtip udělat musí - James Brown byl otcem Fuku?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Někdo ten trapnej vtip udělat musí - Keprt, ty sis uprd?

      Vymazat
    2. Jsem zrovna opilý, tak vaše trapné vtipy oceňuji. Někdo to udělat musí.

      Vymazat