9.11.14

Recenze videohry: Middle-earth: Shadow of Mordor - 80%

Tato videohra z universa Pána prstenů se točí kolem hraničáře Taliona, který vypadá dost jako Viggo Mortensen, ale ne tolik, aby museli Mortensenovi něco platit. Talion je hned na počátku příběhu přizabit, ale nezemře, protože do něj vstoupí duch dávného elfa (který kdysi ukul prsteny pro Saurona) a nyní se oba v jednom těle vydávají pomstít těm, kteří vyvraždili jejich rodiny. Nebo něco v tom smyslu.

(Tuto hru jsem hrál na PS4. Verze pro předchozí konzolovou generaci vyjde v polovině listopadu a má být podstatně okleštěná nejen co do grafiky, ale i co do herních principů.)


Co se týče herních principů, jde především o směs "Assassin's Creedu" (Talion v otevřeném světě akrobaticky skáče a šplhá po stavbách, neslyšně se plíží a vraždí ze zálohy) a bojových mechanismů ze série "Batman: Arkham" (boje proti davům nepřátel jsou spíše rytmickou a strategickou záležitostí, nejde o rychlé mačkání tlačítek).


Na podobných inspiracích a kombinacích nevidím vůbec nic špatného a v tomto případě je navíc oboje zkombinováno velmi zručně. Plížení a akrobacie mi byly příjemnější, než v "Assassin's Creedu" a boj proti orkům (bojuje se totiž téměř výhradně jen proti nim) také stojí za to, jsou hezky plynulé a protože Talion není na rozdíl od Batmana pacifista, nestydí se své nepřátele odpravovat velmi, velmi brutálně. Létající končetiny, cákající krev, vybuchující hlavy a tak dále...

Kombinace hraničáře a elfa v jednom těla je opravdu dobrý nápad, protože vám to umožňuje kromě plížení, šermování a střílení z luku používat vyloženě nadpřirozené techniky, například zpomalování času, teleportaci, infravizi, turborychlost, vysávání duší a podobně. Po dlouhé době musím zatleskat tvůrcům, kteří opravdu chytře zaimplementovali kvalitní herní mechanismy do existujícího licencovaného světa. Skoro se mi chce napsat, že takhle ztvárněná Středozemě se mi líbí podstatně více, než to, co předvádí Peter Jackson v nových Hobitech. A to rozhodně nejsem nějaký extrémní Tolkienův fanoušek, tudíž většina konverzačních cutscén a tuny collectibles s různými středozemními citáty - to všechno šlo dost mimo mě.


Ano, tohle mi připadá cool...

Kromě kombinování "Assassin's Creedu" a "Batmana" ovšem hra přináší několik slušně originálních prvků.

Je to především systém dynamicky generované hierarchie nepřátelských orků. Vznikají mezi nimi konflikty a tím se mění jejich "armádní struktura", což můžete sami ovlivňovat buď tím, že je zabíjíte, nebo (v pozdějších částech hry) tím, že je získáváte na svou stranu pomocí magie (tzv. "branding"). Každý ork-důstojník je náhodně generován (tedy má jiné silné a slabé stránky) a pokud vám dělá problém porazit ho, můžete si pomoci tím, že nejdříve porazíte jeho pobočníky (kteří mu pak v boji nepomohou), nebo dokonce proti němu vyhecujete jiného orka. Neodvážil bych se to celé nazvat "umělou inteligencí", ale přidává to hře slušnou variabilitu.

Podobně jako série GTA má i "Mordor" lineární (plus mínus) příběh, složený z "dějových misí", které musíte splnit. Ale finále celé hry (pokud nepočítám dlouhou závěrečnou cutscénu s pár quicktime eventy) spočívá v tom, že musíte "obrandovat" pět nejvyšších orkských náčelníků (respektive dvakrát pět ve dvou geografických oblastech), čehož můžete dosáhnout mnoha různými strategickými a bojovými způsoby. Což se mi moc líbilo.

I když se dá ve hře tradičně levelovat (tzn. zvyšovat si maximální HP, maximální počet šípů atd.), důležitější je skill tree, ve kterém odemykáte další schopnosti, kouzla a chvaty, až se z vás stane maximální badass. Nebo spíš naopak. Když začnete hrát, Talionovy schopnosti jsou velmi okleštěny a rozhodně bych poté, co jsem hru dohrál, nechtěl začínat znovu od nuly, protože bych si nejméně první dvě třetiny hry připadal, jako kdybych hrál tutorial.

Můžete si také do svých zbraní instalovat runy, získané ze zabitých nepřátel, ale pokud vám hra jde lépe a lépe a troufáte si na odvážnější a odvážnější úkoly, je to především proto, že se vám ovládání dostane lépe do krve a používáte rozmanité útoky a kouzla více instinktivně a plynule. Což opět velmi oceňuji.

Také musím pochválit, že se tvůrcům podařilo eliminovat téměř všechny typické herní "opruzy". Například se nemůžete při pobíhání a skákání po mapě nikdy nijak zabít. Díky elfskému duchovi můžete spadnout z libovolné výšky a kdyby váš skok měl skončit ve vodě nebo mimo mapu, hra vám ho prostě nedovolí provést. Zabít vás mohou jedině nepřátelé, a smrt znamená pouze ukončení rozehrané mise a návrat na nejbližší elfskou věž (kterých je na mapě dost a můžete mezi nimi provádět fast-travel). Hlavní nevýhodou smrti je to, že po vašem zabití uběhne nějaký herní čas, během kterého mezi sebou orkové provádějí automatické interakce a může se podstatně změnit jejich hierarchie, kterou jste se snažili pracně upravit k obrazu svému.

Jediná věc, která mě vyloženě štvala, byly nepřeskočitelné animace při zjevení se každého orkského důstojníka na scéně, a také při jeho zabití. Jsou efektní a trvají vždy méně než 10 sekund, ale když jsem viděl stou, už mi to trochu lezlo krkem...

Hra mě bavila tolik, že jsem po dohrání hlavního příběhu (spoilery) hrál dále a plnil nepovinné mise a sbíral collectibles tak dlouho, až jsem dosáhl 100 procent, obrandoval úplně všechny náčelníky a nemohl jsem již nic dalšího dělat, ani levelovat. Celé mi to zabralo asi 40 hodin nijak extrémního, poklidného hraní (s mnoha nepovinhými odbočkami jen po radost ze zabíjení) a rád bych hrál dál, ale už nebylo co...


A také jsem si uvědomil, že jsem spousty herních featur vlastně pořádně nevyužil. Například se naučíte lovit veliké trolly a jezdit na nich, což je dosti obtížný a dosti cool proces. Ale kromě dvou misí, ve kterých si trolla musíte osedlat (a jedna je nepovinná), jsem to nikdy jindy ve hře k ničemu nepotřeboval.

Grafika je slušná (především je plynulá a nezpomaluje se, ani když je na obrazovce 20 nepřátel), hudba je mírně nadprůměrná a nahrávání je velmi svižné (pokud k němu vůbec dochází). Takže jsem byl spokojen, ale jako hlavní problém vidím málo contentu v základní hře (pomohla by třeba větší variabilita náhodně generovaných misí a více typů terénu na mapě). Investoval jsem dost času do toho, abych se stal badassem Středozemě, a pak jsem si to nemohl pořádně užít...

Přesto je ale "Middle-earth: Shadow of Mordor" jednoznačně nejlepší oficiální videohrou na motivy Tolkienovy trilogie, jaká kdy vznikla. Nebo možná druhou nejlepší. :)

Hru k recenzování dodal obchod Xzone.cz.

14 komentářů:

  1. Elfský duch do těla člověka? Už k tomu někdy došlo?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud vím tak elfové se spářili s lidmi 3x. O posednutí člověka vysokým elfem (jiní prsteny moci nekovali) se dá efektivně pochybovat.

      Vymazat
    2. Hele já jsem sice historii nestudoval a z dějepisu jsem měl za 3, ale dovolím si o tom pochybovat.

      Vymazat
    3. History of Middle-earth se o možnosti zmiňuje. Elfí duše po smrti mohly zůstat ve Středozemi (na rozdíl od lidí k nim byly vázány), a mohly dokonce ovládnout jiné tělo.

      Vymazat
  2. počítám, že vyjde asi 50 DLC, takže contentu bude dost

    OdpovědětVymazat
  3. ten trailer je nejakej brutalne modro-oranzovej

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Grafika (PS4) nemá chybu lepší je len Infamous Secound Son

      Vymazat
  4. jj, hru som hrala a dohrala. Pecka, mňa to bavilo. Hlavne tie fighty a systém nepriatelov.

    OdpovědětVymazat
  5. Hra je dobrá a pre faníšika Stredozeme povinnosť a po faile AC Unity najlepšia voľba

    OdpovědětVymazat
  6. klasicka predstava konzolistu o dobrej hre
    "Například se nemůžete při pobíhání a skákání po mapě nikdy nijak zabít. Díky elfskému duchovi můžete spadnout z libovolné výšky a kdyby váš skok měl skončit ve vodě nebo mimo mapu, hra vám ho prostě nedovolí provést.
    :-D
    ale ze to napise clovek co ma tak rad Dark souls ....

    OdpovědětVymazat
  7. https://www.youtube.com/watch?v=5xK7e0-_3oQ

    OdpovědětVymazat