20.9.16

Recenze: Café Society - 50%

Nejnovější film Woodyho Allena se odehrává v Hollywoodu v dobách jeho největší slávy, někdy po roce 1930. Steve Carell hraje úspěšného filmového producenta, který u sebe zaměstná jako poslíčka svého synovce z New Yorku (Jesse Eisenberg). Poručí své sekretářce (Kristen Stewartová), aby nesmělého žida z Bronxu naučila "jak to v Hollywoodu chodí", ale netuší, že mezi nimi vzniklo více než přátelství. A to by o ději stačilo, spoilery jsou na konci recenze.


Zatímco poslední filmy Woodyho Allena se mi hrubě nelíbily, z jeho Café Society mám poněkud rozpolcený dojem.


Především si odbuďme, že film velmi stylově vypadá. Na rozdíl od těsně předcházejících filmů je Café Society velmi výpravný, pravděpodobně i s nejedním digitálním efektem a krásnými kostýmy. Všechno to velmi libovým způsobem snímá legendární kameraman Vittorio Storaro (o kterém jsem se mylně domníval, že je už pár let mrtvý, neboť nebyl moc aktivní) a pochopitelně k tomu hraje jazz a zpívají se dobové šlágry (nejedna scéna se odehrává ve snobském klubu pro smetánku).

Prostě, film má výborné "production values".

Eisenberg a Carell jsou výborní, jen u Eisenberga poněkud vadí, jak se intenzivně snaží imitovat mladého Woodyho Allena (což pravděpodobně není jeho chyba). Se Stewartovou je to horší, protože svým typem moc nesedí do tohohle dobového kusu (na rozdíl od většiny ostatních herců). A není to jen tím, jak vypadá, ale bohužel také tím, že není moc dobrá herečka.



Většinou jsem zatím psal pozitivní, nebo aspoň neutrální věci.

Bohužel, Café Society má velice vyčpělý scénář, což si vyžaduje delší vysvětlení. Nejde o tak zparchantělý scénář, jako třěba u Prázdnin v Provence. Café Society má velmi slušně prokreslené hlavní postavy a rozvine se mezi nimi docela zajímavá zápletka, na kterou jsou navěšeny také docela zajímavé vedlejší podzápletky. Trochu mě iritoval Allenův voiceover, který mi často sděloval to, co jsem právě viděl na plátně, např. "Z této schůzky byl John velmi rozrušený, tak se rozhodl, že půjde do bordelu." Přičemž na plátně byl rozrušený John, jak jde do bordelu. Ale to byl možná nějaký sofistikovaný odkaz na staré filmy.

Nicméně, dost dlouho jsem si při promítání myslel, že tohle bude po delší době Allenův film, který se mi bude líbit. Ale bohužel...

Bohužel, když uplynulo asi 90 minut a začal jsem si pomalu říkat, že už by se všechny ty zápletky a podzápletky mohly pomalu nějak všechny vyřešit, přišla najednou zatmívačka a KONEC FILMU!

Podrobněji to rozeberu níže ve spoilerech, ale "utnutí filmu" působí jako kdybychom se dodívali na pilotní díl stodílného výpravného seriálu, jehož 99 dílů neexistuje. Je nám představeno několik slušně prokreslených postav, těšíme se, co s nimi bude, a najednou... konec.

Působilo to tak překvapivě, že to je pravděpodobně nějaký Allenův dramatický záměr, a chce divákům, sofistikovanějším než jsem já, říct něco jako "Ano, tak funguje láska. Něco chceme, ale ono se to nestane, a my nevíme, co se stane. Vše je marnost!"

Nebo při promítání chybělo posledních 15 minut filmu...

Následují SPOILERY až do konce článku!

Poměrně brzy poté, co se Eisenberg zamiluje do Stewartové, a ona mu řekne, že bohužel už někoho má, se dozvíme, že má milostný vztah s Carellem (tedy Eisenbergovým strýcem). Přičemž Carell je mnoho let ženatý, má děti a zdráhá se manželku opustit.

Po nějaké době dojde k názoru, že to se Stewartovou skončí. Zničená Stewartová se po delší době nechá konečně sbalit Eisenbergem a plánují, že se vezmou a odjedou společně do Eisenbergova rodného New Yorku.

Než to stihnout udělat, Carell Stewartové řekne, že si přece jen vybral ji, a Stewartová pošle Eisenberga k šípku. (V tuto chvíli již Carell i Eisenberg navzájem vědí o přítomnosti penisu toho druhého ve Stewartové.) A Eisenberg se vrátí do New Yorku, kde se s pomocí svého bratra mafiána slušně vyšvihne a stane se lvem salónů a majitelem elitního nočního klubu. A seznámí se zde s Blake Livelyovou, kterou si vezme a založí s ní šťastnou rodinu.

Po nějaké době (snad rok nebo dva?) do New Yorku přijíždí Carell se Stewartovou, ze které se pod jeho taktovkou stala "nóbl panička", tedy přesně to, co spolu s Eisenbergem před pár lety nenáviděla. Eisenberg a Stewartová se v New Yorku sejdou, prožijí pár romantických chvil (možná i s penisem, ale to není úplně jednoznačné), přemýšlejí o tom, jestli se k sobě nemají náhodou vrátit, a NAJEDNOU JE KONEC.

Taková "nepointa" je sama o sobě docela odvážná (pro nefanoušky Allena: "debilní"). Ale ještě jsem se nezmínil o několika další podzápletkách, které prožívají jednak Carellovi známí z vyšší společnosti a jednak Eisenbergová rozvětvená rodina. Většina jich je uzavřena velmi neuspokojivě, případně neuzavřena nijak.

Například na počátku filmu má Eisenberg krátkou epizodku s nezkušenou kurvičkou. Ta po desetiminutové legrační etudce zmizí a už se do konce filmu vůbec neobjeví, i když ta etudka vypadalo jako připravovaný set-up pro nějakou pozdější pointu.

Nebo ten Eisenbergův bratr-mafián. Je mu věnováno celkem dost času, ale nakonec se ukáže, že existoval jen jako deus ex machina, sloužící k tomu, aby se mohl Eisenberg rychle vyšvihnout na společenském žebříčku. Tedy, udělal ještě jistou drobnou službu pro další dva Eisenbergovy příbuzné, ale opět: Ti dva příbuzní jsou ve filmu vlastně jen proto, aby mohlo být ukázáno, že "ten mafián dělá pro své příbuzné různé služby" a poměrně dlouhý set-up oněch příbuzných se tudíž ukáže být značně zbytečným.

A tak dále.

Celé to působilo scenáristicky velmi neuspokojivě a neekonomicky. A skoro bych věřil, že Allen plánuje udělat z toho seriál. Uvidíme.

22 komentářů:

  1. Krásnými kostými...libovým způsobem...trochu mě iritovalo častý Allenův voiceover...

    Dál nečtu, ať se Grim vyřádí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co je špatně na "libovým zbůsobem"?

      Vymazat
    2. Jeden idiot připravuje půdu druhému idiotovi. Ano, když čtu filmovou recenzi, určitě mě zajímají debilní mluvnické a pravopisné opravy... To byl sarkasmus, ty nedovtipný cretine.

      Vymazat
    3. Tento komentář by si zasloužil nějakou pravopisně bezchybnou recenzi.

      Vymazat
    4. voiceover, production values, penis.

      Vymazat
    5. Libový způsob je naprosto a zcela v pořádku. Obzvláště, když připravujete telecí.

      Vymazat
    6. FF: já jsem si v té počáteční smršti myslel, že to mělo být líbivým způsobem a za to tedy la pardon.
      Když už ale jsme u způsobů snímaní kamery, tak já preferuji styl spíše prorostlejší, nejlépe přes ladné boky děv typu krev a mlíko.
      Na to ale ten věčně ufňukanej Žid nemá.

      Vymazat
  2. Tak se na to podíváme. Tedy na recenzi, na film ne. Neviděl jsem žádný Woodyho film od roku 2005. Woody je oficiálně mrtvý, jen to ještě nevzal na vědomí. Divné, Clint je o pět let starší, a mrtvý ještě není. ...OK. Recenze ujde. Jen zase ta věc s židem - Eisenberg, který je skutečně Žid, ale pravděpodobně není žid, hraje určitě Žida, ale nevíme, zda také žida. Jo a Beltine? Nějak dlouho ti to trvá. Objednal jsem si u tebe před časem jednu automatickou pastelkovou čmáranici, v ceně jednoho mrtvého hraboše, a kde je?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blue Jasmine je bez rizika.

      Vymazat
    2. podobne jako Midnight in Paris...

      Vymazat
    3. Dala jsem ji tvojí mámě. Stejně jde pro tebe všechno přes ní, ty obsedantní mamánku...

      Vymazat
    4. Takto vypadá bezmocný vztek, pokud se snoubí s nízkým intelektem. Mozek sice uposlechne pokynu, aby vymyslel nějakou opravdu dobrou nadávku či urážku, pracuje, zapojuje celou svou skrovnou kapacitu - ale výsledkem je tohle.

      Vymazat
  3. No, tak teď jsem trochu zmatená - když se FF hrubě nelíbí Woodyho filmy, tak jim dá 70%? Jde konkrétně o Magic in the Moonlight... A já bych zrovna docela ráda věděla, jak Society obstojí v porovnání ke kouzelnému retru Moonshine. Nebo k Ave, Caesar, kdybych se držela tématu starého dobrého Hollywoodu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moonlight! ano ano, vidím svou chybu a činím pokání v prachu a popelu.

      Vymazat
    2. ano obstoji. vlastne, nejenze obstoji, ono ho dokonce o neco prekona.

      vypada to ze sme s fukou videli kazdy jiny film. ten muj nemel nahle useknuty konec, ani nedovysvetlene zapletky. z me zkusenosti divak odchazi z kina a vi co se stalo/proc/bude dit v zivotech postav dal.

      Vymazat
    3. Jo, nic tomu na konci nebylo. Dokonce ta neurotická scénka s židovskou sociální pracovnicí připomínala nejlepší dobu Annie Hall.

      Vymazat
  4. A bude tam aspoň frontal Allena? Jinak nemá cenu na to chodit.

    OdpovědětVymazat
  5. No on by měl dát někdo té Stewartové lepší roli, vždyť jenom píchá s upírama, vlkodlakama, a teďka s židem...

    OdpovědětVymazat
  6. Woody Allen v dobách jeho největší slavy, někdy po roce 1930, ještě nebyl na světě. K čemuž mu gratuluji.

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.