28.2.17

Recenze: Masaryk - 60%

Výpravný česko-slovensko-německý film Masaryk vypráví o třech letech (1937-1939) v životě Jana Masaryka (Karel Roden), československého velvyslance v Londýně a syna toho Masaryka.


Režisér Julius Ševčík (Restart, Normal) znovu dokazuje, jak dobře zvládá řemeslnou stránku filmu (tedy to, co nezvládá 90 procent českých režisérů). Osvětlení, kamera, střih, rytmus scén v souladu s rytmem soundtracku - to všechno funguje v Masarykovi velmi dobře a drahá výprava tomu pomáhá (jen mi chvíli trvalo, než mi došlo, že prezidentská kancelář nebyla v Rudolfinu, jenom se tam natáčela). Možná až moc dobře, protože mi místy taková prvoplánová efektnost á la Michael Bay úplně neseděla k námětu filmu, tedy ke skutečnému intimnímu dramatu jednoho skutečného politika. Ale to je drobná výtka a Masaryk je v tomto ohledu výrazně lepší a méně nechtěně vtipný než Renčova Lída Baarová, která se snažila o něco podobného.


Zásadní otázka, kterou jsem si u Masaryka pokládal, zní: "Proč tento film vůbec vznikl?" Nejsem expert na Masarykův život, ale na základě tohoto filmu (a pouze tohoto filmu) mi nepřipadalo, že by v letech 1937 až 1939 prožil něco výrazně zajímavého. Tedy: Dochází k předmnichovské a pomnichovské krizi, Masaryk je z toho roztrpčen, ale nic proti tomu nedělá a dělat nemůže. Mezitím klátí různé náhodné ženy a nakonec je na vlastní žádost zavřen do amerického blázince poté, co se vloupá do cizího bytu, aby tam hrál na klavír "Kde domov můj". To je vyprávěno nelineárně, pomocí mnoha flashbacků (film začíná oním vloupáním) a proloženo diskusemi s Edvardem Benešem (Oldřich Kaiser) a mnoha, mnoha, mnoha dalšími rozhovory, především s psychiatrem (bývalým Němcem) v onom blázinci. Tím, co bylo předtím (například život a dílo TGM) a poté (např. skákání skrz zavřené okno) se film nijak nezabývá.



Znovu se vracím k výše uvedené otázce: Proč tento film vůbec vznikl? Dozvěděl jsem se z něj, že Masaryk byl kurevník, narkoman a nepříliš schopný politik, který měl rád svou vlast a nestalo se mu nic zásadně dramatického ani zajímavého. Je možné, že zvolená atraktivní audiovizuální forma dělá z Masaryka vhodný film např. pro povinná školní představení, aby se děcka dozvěděla něco o mnichovské dohodě. V tom případě by mi ale přišlo lepší natočit přímo film o mnichovské dohodě, a ne jen o pohledu jednoho, dvou lidí na ni. Většina filmu je totiž natočena z Masarykova pohledu a o mnohých zásadních událostech se dozvíme pouze tím způsobem, že o nich Masarykovi někdo řekne. Tomuto filmu by slušelo mnohem více efektních zpomalených záběrů na československá vojska pochodující pod majestátními válečnými letadly (což ve filmu je), Hitlera zoufale bušícího do stolu (což ve filmu není) atd...


Neměl jsem ani dojem, že by mi znalost skutečného Masarykova života nějak výrazně pomohla vychutnat si tento film. Všechno dávalo smysl, ničemu jsem se nedivil a některé politické záležitosti byly vysvětlovány až zbytečně polopaticky, jako kdyby cílový divák vůbec netušil, co se okolo Mnichova dělo - což opět podporuje teorii, že Masaryk má být určen mladým divákům. Jediným WTF momentem pro mě byla Eva Herzigová (prominentně uváděná na plakátu), kterou Masaryk na počátku filmu osouloží zezadu na nějaké párty, ona mu dá svůj autogram (hraje zřejmě nějakou dobovou hvězdu) a do konce filmu už se ve filmu neobjeví.

Herci předvádějí, co můžou (především Roden a Kaiser jou velmi zajímaví), a obstojně se potýkají s cizím jazykem (většina dialogů hlavního hrdiny je v angličtině a zní to, že je opravdu namluvil Roden). Masaryk patří k lepším českým filmům, ale Ševčík ani tentokrát nedostal scénář, který by mu umožnil naplno předvést, co za kamerou dokáže.

P.S: Anglický název tohoto filmu je A Prominent Patient.

P.P.S: A už jsou první mezinárodní recenze! Až po jejím přečtení jsem se dozvěděl, že téměř polovina filmu (Masaryk v blázinci) je zřejmě kompletně vymyšlená...

23 komentářů:

  1. Skrz zavřené okno? Jak jako, skrz zavřené okno??

    Bývalý Němec? Jak jako, bývalý Němec?

    Roden a Kaiser, jou!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Si třeba nastuduj něco o smrti Jana Masaryka a policjeních spisech k tomu.
      jou jou, to zas jou

      Vymazat
    2. To okno nebylo zavřené, joudo.

      Vymazat
  2. Grime, ty jsi strašně dlouho nemytá a urejpaná vagína...

    OdpovědětVymazat
  3. to by me zajimalo kdo bude prominentne uveden na plakatu k fukafutokyu

    backeri co dali vic jak litr? vsichni backeri?

    OdpovědětVymazat
  4. Ve filmu hraje Kim Basinger? Nebo co je to za couru?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Coura. Takové hezké slovo. Nebo běhna. Moc hezké slovo. Flundra nebo fuchtle - to už není ono a děvka už vůbec ne.

      Vymazat
  5. Nejsem ani znalec historie ani jsem film neviděl, tak nevím, jak si správně vysvětlit to tučné "a dělat nemůže".
    Minimálně se mohl ozbrojit a stealth zabíjet Němce, na které narazí (což by asi i vydalo na zajímavější film).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako nějaký inglorious bastard? Proč ne, to mohlo fungovat. Tedy kdyby nebyl obtloustlý, netrpěl depresemi a nevěřil v klácení náhodných žen v Londýně.

      Vymazat
    2. Přesně! Pořád čekám a doufám, že někdo natočí film o čs. odboji ve stylu Inglourious Basterds. Např. Československo se nevzdá, Hitler buší do stolu, Spojenci se vzpamatují a ČS tanky dojedou do Berlína, nebo aspoň atentát na Heydricha, výsadkáři uniknou a dojdou si i pro Hitlera! To by byla bomba.

      Vymazat
    3. To jo, ale mně by docela stačilo, kdyby to nebyla fantasmagorie ale realistickej film o partyzánech s nějakým tím střílením a kydlením a krví. Já jsem skromnej.
      Práče už je jaksi zastaralý.

      Vymazat
    4. No tak se na to pořádně podíváme. Takový scénář by mohl vypadat takto: Jan Masaryk zůstal v Čechách i po březnu 39 a zorganizoval nějakou záškodnickou skupinu. Běhali by po lesích, pár kil by jistě shodil, pleš by si zamazal bahnem, naučil by se zacházet se zbraněmi a výbušninami. Bohužel by nemohli počítat s žádnou podporou ze zahraničí. No ale přes léto by se připravovali, místní by je zásobovali. Na podzim by provedli nějakou skromnou a nevýznamnou akci, byli by pochytáni a popraveni. Net result: stali by se hrdiny a byli by velkým povzbuzením pro další. Anebo by se scénárista zasnil, ta akce by byla veleúspěšná a po ní by následovaly další a Jan Masaryk by byl znám jako Honza Masakryk.

      Vymazat
    5. Jkl ve mne zanechava dojem dementa, ale takovyho toho co to ani na chvilku nehraje. Sry all.

      Vymazat
    6. S takovym nesympatickym oblicejem bych se vyvaroval toho abych ho vystavoval na internetu. Skryta povrchnost. Jkl. Ale ja to nerek.

      Vymazat
    7. Ten avatar bych prirovnal k socialismu. Navrch vsechno v pohode, uvnitr hniloba.

      Vymazat
  6. Ad P.P.S.: takže Ševčík má o Kolečko víc?

    OdpovědětVymazat
  7. Koukám, že Roden stihl loni pobíhat po place jako syn i otec Masarykové... Rodenova angličtina bude asi lepší, než Rodenova ruština.

    OdpovědětVymazat
  8. doufam ze to nasadi nekde i v americkych kinech. Anthropoid tady bezel a byl to dobrej pocit, videt cesky herce na americkym platne. tak treba se postesti i s Masarykem.

    OdpovědětVymazat
  9. Dotace státního fondu kinematografie bude ten důvod proč film vzniknul. Na scénář batmana z lega třeba by to nejspíš neklaplo. A taky ta značka, na film co se jmenuje karel gott taky někdo přijde a je jedno jaký bude.

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.