1.12.17

Recenze: Přání k mání - 70%

Vánoce jsou tady a kouzelný dědeček nabídne třem skorokamarádům tři splněná přání (každému jedno). Dva z nich svá přání ihned promrhají na blbosti, ale třetí z nich - Albert - dlouho rozmýšlí, jak s ním naložit. Má si přát, aby se do něj zamilovala starší spolužačka, dosud neopětující jeho city? Má si přát, aby se jeho rodiče (iluzionisté) opět měli rádi? Nebo má přání přenechat (prodat?) nechutně bohatému spolužákovi, synovi hoteliéra a prezidentského kandidáta?


Jelikož se ve filmu vyskytuje kouzelný dědeček a splněná přání (která skutečně fungují), logicky by se nabízela žánrová škatulka "pohádka", ale film má mnohem blíž k "magické fantasy" nebo něčemu podobnému. Kouzlení v něm hraje jen velmi okrajovou roli a jeho celková magická/šílená atmosféra je dána důslednou stylizací všeho v tomto filmu. Děj se totiž odehrává v nedefinované době v nedefinované zemi, kde se sice mluví česky a její různé kusy vypadají jako Karlovy Vary nebo Holešovice, ale všichni jsou oblečeni psychedeličtěji, než se sluší, nikdo nemá mobilní telefon a veškerá technika vypadá hodně zastarale - včetně steampunkového turbovlaku, který jezdí nad městem. Tvůrci se důsledně vyhýbají všemu, co by nám umožnilo zasadit film do nějaké konkrétní doby / místa / politického zřízení.


Přání k mání není první film, který se o něco takového pokouší - viz například V peřině nebo Modrý tygr - a samozřejmě také Pan Tau a jiné předrevoluční pecky. Ovšem Přání k mání se to daří z těch porevolučních asi nejlépe, neboť má tři věci, na které se v českých filmech tak často zapomíná:

1) Kvalitní námět / scénář.
2) Kvalitní vizuální stylizaci.
3) Kvalitní hudbu.



Ale postupně: Scénář (kupodivu od stejného člověka, který napsal V peřině) je samozřejmě pohádkový a absurdní, ale přitom nepostrádá logiku. Příklad 1: Kluk uvažuje, že by si přál, aby "byl hezkej kluk", ale tatínek ho správně upozorní na to, že pokud bude i ve 40 letech vypadat jako "hezkej kluk", možná to nebude ku prospěchu věci. Příklad 2: Boháčův syn uvažuje, že by na sebe nechal Albertovo kouzelné přání oficiálně "převést", ale jde to? Jde to, když seženete dostatečně zkušeného právníka, který už má zkušenosti se zlatými rybkami. A tak dále. Pokud je ve filmu něco absurdního, mělo by to být nějak odůvodněno, klidně také absurdně. Což v případě tohoto filmu funguje, na rozdíl od naprosté většiny ostatních českých filmů. I ta zápletka "kluk miluje holku, holka chce jiného kluka" je vymyšlena celkem originálně (holka druhého kluka nechce, jenom si z něj dělá srandu) a bez nutnosti závěrečného romantického polibku.

Ad 2): Většina filmu vypadá jako něco od Jeuneta a Cara, Wese Andersona (barevná paleta) nebo Tima Burtona (když byl ještě mladý a neměl vysoké rozpočty, někde mezi Beetlejuicem a Střihorukým Edwardem). Často je kýženého efektu dosaženo jen tím, že se do normálního exteriéru či interiéru přidá pár správně barevných objektů nebo správně oblečených lidí na správná místa. Jindy je to CGI. Kromě toho je radost sledovat, jak je kamera nedílnou součástí vyprávění a její umístění nebo pohyb umocňuje atmosféru.

No a 3), hudba (David Solař, oba Kozí příběhy) je plně symfonická (nebo aspoň tak zní) a kdyby mi někdo řekl, že je třeba od Johna Debneyho, věřil bych mu. Jen škoda, že hudba nedostane dost prostoru a občas to zní, jako by jí bylo složeno více, než jí ve filmu zůstalo.

Celé to má na svědomí Vít Karas (Micimutr, kterou jsem neviděl) a dostává se tímto do mého hledáčku jako člověk, který se dokáže za české peníze přiblížit parametrům hollywoodského filmu stejně dobře jako Svěrák mladší.

Ale bohužel se po vší té chvále musím věnovat také slabým místům.

Tím nejslabším místem jsou rozhodně dětští herci, kteří sice správně vypadají, ale mají problémy pronášet dialogy se správně vtipnou / dojemnou intonací. Týká se to kupodivu většiny dětských herců, zatímco všichni dospělí herci jsou naprosto OK.

No a pak je tu otázka financí. Netuším, kolik film stál, ale vím, že původně vznikal jako televizní záležitost a až na poslední chvíli se rozhodlo o jeho nasazení do kin. Přestože má Přání k mání unikátní výtvarnou podobu a přestože tvůrci velmi dobře využili toho, co se jim nabízelo, některé scény si vyloženě říkají o to, aby bylo k dispozici ještě pár milionů a aby si s tím CGI mohli udělat opravdu všechno, co je napadlo. Je škoda, že na tenhle film peníze nebyly, zatímco třeba na Wilsonov ano (pokud je správná moje domněnka, že Wilsonov stál víc než Přání k mání).

Když jsem se tak ohlížel zpět na rok 2017 (a doufám, že jsem na žádný film nezapomněl), tak jsem došel k závěru, že Přání k mání je nejlepším letošním českým filmem. A hodnotím ho přitom 70 procenty. Což je taková hodně smutná výpověď o stavu české kinematografie...

36 komentářů:

  1. Mým přáním by bylo mít možnost neomezených přání.
    A pozor na to, co si přejete. Jednou jeden chtěl mít penis (před stavem erekce) až do půlky stehen a zlatá rybka z něj udělala trpaslíka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Velmi správně! "Be careful what you wish for, punk!"

      Vymazat
    2. já bych si přál fukafutokyu.

      Vymazat
    3. Kup si džin, láhev otevři a popros ho. Případně zlatou rybku.
      Tady se toho nedočkáš.

      Vymazat
    4. já si přeju aby dávali Seagala dvakrát týdně

      Vymazat
    5. Přesně! Jediný případ, kdysi vzpomínám, že by někdo s možnostmi přání nenaložil jako dement, byl Honzík s Mařenkou v Arabela se vrací, kteří si vyměňovali láhev s džinem = měli neustále 3 přání k dispozici... Na to snad existuje nějaký kodex, že se nesmí vyslovit požadavek na nekonečno přání... Asi stejně jako v Bondovkách, kdy chtějí záporáci zničit celý svět... a? Co až ho zničí :-D celý? To by byla prga, ne?

      Vymazat
    6. Sekala? To je ten paprda s panděrem co už se neumí ani prát?

      Vymazat
  2. Odpovědi
    1. Tak to se obrať na Aminuxe. Ten by ho potřeboval. Ale erektovaný!

      Vymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Hmm, stejne dobry film jako Bony a klid 2

    OdpovědětVymazat
  5. do cca osmy vteriny trailer vypadal vyslovene nadejne az skvele
    pak ty deti bohuzel zacaly mluvit…

    OdpovědětVymazat
  6. Hezká recenze, jen si dovolím poznámku k obratu, že to "celé má na svědomí XY" - tento NEGATIVNÍ obrat je v poslední době čím dál častěji chybně používán v POZITIVNÍM smyslu "celé to vytvořil XY".
    Hitler má na svědomí několik milionů Židů, ale Bethoven rozhodně nemá "na svědomí" 9. symfonii, že.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To samé je s "díky" místo kvůli.
      Díky zemětřesení zahynulo 100 000 lidí...

      Vymazat
    2. Jo, přesně tak, což si díky tobě mohou přečíst i ostatní ;-)

      Vymazat
    3. Cokoli vytvoříš, máš/leží ti/ na svědomí.

      Vymazat
    4. Negativní obrat "mít na svědomí" je v pozitivním smyslu zjevně humorná nadsázka. Ale pokud se ten obrat bude používat často a dlouho, další generace ho bude považovat za normální. Když třeba Mireček v Básnících řekl "habakuk" místo "habaděj", byl to fór a kdekdo to začal používat. Pak jsem zažil děti, které říkaly "habakuk" a nevěděly, co je "habaděj".
      Nebo desítky let se "Česko" používalo jako nadávka, něco jako Kocourkov nebo Absurdistán. Novináři to začali používat jako oficiální název státu a mladším to už ani nepřijde divné.

      Vymazat
    5. Mnoho obratů se používá už dlouho. Každý z nás asi někdy řekl: dej si bacha nebo na to si dám bacha, a pravděpodobně si to už nespojuje s pánem, podle kterého to hezké slůvko vzniklo:
      https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexander_Bach

      Vymazat
    6. Ten by mohl mít na náhrobku "Byl jsem význačný politik, ale jediné co po mně zbylo je slovní obrat v podřadném jazyce."

      Vymazat
    7. No, jazyk se stále posunuje, no. "By jste" asi bude v pravidlech brzy potvrzeno za spisovné, neb tak národ píše a nic s tím nenaděláš.
      Dále češtině vládne jakési všeobecné "co".
      Ženy, které se umí oblékat.
      Muži, kteří rozumí počítačům.

      Dnes se neskloňuje, všude je za čárkou "co".

      Vymazat
    8. "Co" mě nejvíc štve, když by se místo něj mohlo patřičně použít alespoň "kdo". Ale očividně jsou lidi už jen objekty. Datové.

      Vymazat
  7. Von tam hraje malej Bohdal! Tak na to seru z vejsky!

    OdpovědětVymazat
  8. V trajléru je přesantováno; jak vyznívá celý film? Dá se děj odlepit od amerických Vánoc, nebo je to nedílná součást, ho ho ho?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud je erektovaný, odlepíte se jen velmi těžko.

      Vymazat
    2. Aminux: vlastní zkušenost?

      Vymazat
  9. Pan Tau se nedá zasadit do nějaké konkrétní doby / místa / politického zřízení? A já byl vždycky přesvědčenej, že se odehrává v DDR. (I proto jsem ho neměl rád).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když už, tak v NSR. Jezdí tam západní vozy. NSR neměl rád nikdo, jdou to imperialističtí váleční štváči.

      Vymazat
    2. Přesně tak! Co jsme díky NSR měli? Hovno! Co jsme měli díky DDR? Trabanty! A dotáhli to až do Afriky! Kdo to má?

      Vymazat
    3. A ještě sme tu měli uklízečky mexického původu.

      Vymazat
  10. Pokud film prodají do zahraničí, tak vzhledem k dětským hercům, bude možná anglické znění s českými titulky přidanou hodnotou... :)

    OdpovědětVymazat
  11. A kde zůstal mezi těmi přáními světový mír? :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je jiná škatluka. Ten hledej ve Slečna drsňák. Sandra Buldock si ho přeje na soutěži Miss.

      Vymazat