21.2.18

Recenze: Akta Pentagon: Skrytá válka [The Post] - 60%

V roce 1971 zveřejnily noviny New York Times výňatky z obsáhlé přísně tajné zprávy Pentagonu o Vietnamské válce, které dokazovaly, že několik amerických prezidentů po sobě záměrně lhalo kongresu i veřejnosti (ohledně toho, co a jak se ve Vietnamu dělo).

Nixonův Bílý dům okamžitě soudně zakázal další výňatky publikovat, ale mezitím se tatáž tajná zpráva dostala také do novin Washington Post, které se zrovna nacházely v kritickém období (chystaly se vydat své akcie). A jejich vydavatelka (Meryl Streepová) a šéfredaktor (Tom Hanks) se museli rozhodnout, zda uposlechnou nařízení soudu, nebo budou publikovat další výňatky a tím si přivodí možná i vězení a konec novin...


Toto drama Stevena Spielberga nejvíce oceníte, pokud o skutečných událostech, které ho inspirovaly, nebudete vědět vůbec nic. Pak vás film zaujme z čistě historického hlediska, jako oživlý, pseudo-dokumentární kus dějin.


Tomu odpovídá i jakási "televiznost" celého filmu, kdy nemáme moc příležitostí obdivovat nějaké úžasné záběry, osvětlení, pohyby kamery... I John Williams se velmi krotí a přítomnosti jeho hudby si pravděpodobně ani nevšimnete. Kdyby mi někdo tvrdil, že jde o dražší televizní film, klidně bych mu to věřil.



I když Streepová i Hanks jsou tradičně dobří, jejich přítomnost v tomto filmu mi připadala spíše na závadu. Zajímal mě objektivní popis toho, co se dělo. Nezajímaly mě vnitřní myšlenkové pochody těchto dvou lidí a nekonečné variace na téma "mám dát přednost byznysu nebo vyššímu principu?". Jiné postavy mi přišly stejně zajímavé, ne-li zajímavější, a byl jsem v tomto případě rád, že je většinou hráli málo známí herci, kteří na sebe nestrhávali pozornost.

Obávám se, že psychologičtější scény ze soukromí vydavatelky a šéfredaktora byly ve filmu především proto, aby si divák uvědomil, že tito stateční lidé se tehdy postavili proti zlému Nixonovi podobně, jako se dne statečné CNN staví proti zlému Trumpovi. Což na mě příliš nefungovalo a zbytečně to v mých očích zdržovalo děj.

Spielberg umí natáčet lidská dramata, ale tento film na mě opravdu fungoval především jako dobrý historický materiál například pro školní představení, nikoliv jako pohled do číkoliv duše (ať už je to pohled skutečný nebo vyfabulovaný).

14 komentářů:

  1. Washington Times? Ten film se jmenuje doslova "The Post"...

    OdpovědětVymazat
  2. Opět poněkud nechápu vztah procentuálního hodnocení k vlastnímu obsahu recenze.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A proč by mezi nima musel být nějaký vztah? Procenta jsou určena pro návštěvníky multikin. Recenzí oceníme my, kteří do kina zásadně nechodíme a raději si o filmu přečtem.

      Vymazat
    2. My všichni si ve skrytu duše občas přejeme nějaký film s 0%, neboť takový slibuje velkou zábavu. Naopak film, který Franta ohodnotí 100%, bývá často nerdská nuda.

      Vymazat
    3. Pokud tam hraješ ty, tak to nuda nebývá.

      Vymazat
  3. Ukrutný sračky tečou z kinosálů, oskaři budou blízko zdá se.

    OdpovědětVymazat
  4. Do sebe zahledění novináři z NYT a WP ve svém antitrumpovském džihádu už došli tak daleko, že obhajují Kim Čon Una vůči Trumpovi (viz poslední komentáře k olympijským hrám).
    To jen pro ilustraci, jak může levicová ideologie z inteligentních lidí udělat smyslů zbavená individua zaslepená nenávistí. Množství cizích slov a krkolomných myšlenkových konstrukcí není znakem inteligence, ale spíše přebujelé a emocionálně nezvládnuté mozkové kapacity.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spočítal jsem ti cizí slova, máš jich tam deset.

      Vymazat
    2. Grime, tolik práce jsi si dal? A přitoms jen kvuli tomu, že se ti můj příspěvek nelíbí, počítal za cizí slova i ta v češtině naprosto zdomácnělá, která navíc nemají plnohodnotné protějšky. Ale snažil ses opravdu hodně - asi jako ti novináři.

      Vymazat
  5. Ty distributoři letos, kurva. Jaky "Akta" zase...Pentagon Papers. Ty český vševysvětlujici rádoby ekvivalenty. Rovnou to mohli přeložit jako Pošta. Smrtonosná pošta, nejlépe.

    OdpovědětVymazat