29.1.20

Recenze: Gentlemani [The Gentlemen] - 80%

Guy Ritchie se po dvaceti letech vrací k tomu, co ho "udělalo", tj. k žánru legrační současné britské gangsterky.

Slizký bulvární reportér / soukromý detektiv Hugh Grant navštíví Charlieho Hunnama, který je pravou rukou marihuanového bosse Matthewa McConaugheyho, a učiní mu nabídku, která spočívá v tom, že když dostane (Grant) hodně peněz, nezveřejní v novinách brutální odhalení o McConaugheym, které by zničilo připravovaný prodej jeho drogového impéria jinému "investorovi" (za 400 milionů dolarů).


To je ovšem velmi zjednodušené, neboť kromě samotné nabídky Grant Hunnamovi vypráví zapeklitou historii toho, co se dělo a děje, přičemž některé části té historie Hunnam zná, jiné ne, a některé zná jinak, než je Grant vypráví. Kromě toho je Grant filmový fanoušek, celou svou story už sepsal jako filmový scénář, a netají se tím, že některé věci vypráví záměrně tak, aby vypadaly filmověji.

27.1.20

Recenze: Daria - 0%

Čekali jsme dlouho, ale konečně jsme se opět dočkali! Dočkali jsme se českého filmu, který je tak bizarní a špatný, až je zábavný a doporučuji jeho návštěvu. Naposled se to stalo tuším u filmu Isabel, a film Daria s ním má ledacos společného (např. démony a Norberta Lichého)!

Toto je nejen fotografie z filmu Daria, ale současně také rekonstrukce mého psychického rozpoložení při sledování filmu Daria
Pokud by šlo o film od nějakého renomovaného tvůrce, bez problémů bych věřil, že jde o sofistikovaně jemnou parodii. Teoreticky je to pořád možné. Ale vzhledem k tomu, že ho režíroval celovečerní debutant a scenáristou byl autor této věci, pokládám to za krajně nepravděpodobné.

Prvních pár minut filmu jsem byl neironicky natěšený, neboť po prvním záběru děvčete s hezkými nahými ňadry v posteli následovaly animované úvodní titulky s údernou písničkou, které byly slušně stylové (comicsově animované jako třeba cutscény ve hře "Darkest Dungeon") a psychedelické - vyskytoval se v nich mimo jiné čínský drak a Satan (několikrát). Že by se v našich končinách konečně podařilo natočit něco takhle stylizovaného? Inu, nikoliv... Ale je to složitější.

24.1.20

Recenze: Bídníci (2019) [Les Misérables] - 40%

Toto francouzské drama se odehrává na současném pařížském předměstí a nemá nic společného se stejnojmenným románem Victora Huga (tedy nejde o nějaké jeho sofistikované "přenesení do současnosti" jako třeba Romeo a Julie Baze Luhrmanna). Aspoň co si pamatuji děj muzikálové verze Bídníků.


Tři policajti (jeden z nich nováček) řeší konflikt mezi lokálními muslimy a cikánskými cirkusáky: Někdo ukradl malé cirkusové lvíče! Pachatel, malý černoušek, je brzy vypátrán (protože se lvíčetem pochlubí na internetu), ale při pokusu o zadržení je policistou poněkud necitlivě zraněn. Film je následně o tom, že se policajti snaží, aby se neprozradilo, že kluka zranili, a tudíž pátrají po dronu, který je při tom natočil.

22.1.20

Recenze: Příliš osobní známost - 10%

U nového česko-slovenského filmu Příliš osobní známost jsou nejdůležitější dvě skutečnosti: 1) Tvůrci tvrdí, že je to komedie, takže pokud je zrůdný a strašidelný, je to zřejmě chyba. 2) Vznikl podle slavné knihy (hádejte, jestli jsem ji četl), takže je možné, že za jeho celkovou šílenost nemohou pouze filmaři, ale také autorka knihy. Následují spoliery spojené s best-of tohoto filmu.


Začněme od prvního záběru filmu: Jsme ve vesmíru. Vidíme CGI rotující Zeměkouli. Ozve se populární song, ale divně tlumený. Před kamerou pomalu proletí kniha "Příliš osobní známost". Před kamerou pomalu proletí rádio (které zřejmě hraje ten song). Rádio odletí a táhne za sebou kabel. Na konci kabelu je automobil, ve kterém sedí postava ve skafandru (a které nevypadá jako vesmírná Tesla Elona Muska). Auto odletí. Kamera rychle najede na Zeměkouli, někam doprostřed oceánu, tisíce km od nejbližší pevniny. Uvidíme ryby. Kamera se vynoří. Jsme na pláži, kde se opalují turisti. Začíná film.

O ničem z toho (kniha, auto, rádio, oceán, ryby) se samozřejmě už dále film nezmiňuje a samozřejmě nevyplyne žádná souvislost, která by tomu záběru dala později nějaký smysl. Tudíž laťka WTF je od počátku nastavena velmi vysoko.

21.1.20

Recenze: Malé ženy [Little Women] - 80%

Nová adaptace (napsaná a režírovaná Gretou Gerwigovou) extrémně slavného (a starého) románu o osudech čtyř sester v dobách Americké občanské války.

Především si musím odbýt tu skutečnost, že knihu jsem samozřejmě nečetl a předchozí filmovou adaptaci jsem viděl, ale už zapomněl. Podle Wikipedie to ovšem vypadá, že tento nový film obsahuje jisté velmi radikální změny oproti předloze, takže se nemusíte bát, že byste se v kině nudili.


I když se děj odehrává především za války Jihu proti Severu, válka je jen jakési zlo v pozadí a vůbec ji neuvidíme. Nejvíce se na ději projevuje tím, že otec čtyř slečen někde bojuje a o domácnost se tudíž musí starat samotná matka (Laura Dernová) a děvčata, která dospívají v malé ženy.

I když jde o historický film, Gerwigová udělala maximum pro to, aby měl co říct současným divákům (a divačkám). To znamená, že se hrdinky i přes poněkud archaickou mluvu chovají velmi současně a dialogy jsou velmi živé a bleskové (občas to dokonce vypadá, že jsou improvizované). Film se nezvpírá dobovým zvyklostem (například nic nezmůže proti skutečnosti, že žena je de facto majetkem muže), ale dává jasně najevo, že ne všichni jsou s tím úplně spokojeni.

16.1.20

Recenze: Dolittle - 10%

Tak především: Jako člověk tak starý, že ještě pamatuje, když se Dolittle jmenoval Bolíto, vás musím informovat, že tento nový film není remake 20 let stalého filmu s Eddiem Murphym, nýbrž nová adaptace 100 let staré knížky, která má k originálu o něco blíže než ta verze s Murphym (aspoň se odehrává v přibližně stejné době).

Doktor Dolittle (Robert Downey Jr.) žije na svém panství se zvířátky, se kterými umí mluvit, a má deprese z toho, že před lety někde na cestách zahynula jeho milovaná manželka Lily. Když tu přichází mladé děvče z královského paláce a informuje Dolittla, že mladá královna Viktorie je vážně nemocná a když umře, Dolittle přijde o své panství. Proto se Dolittle vydává hledat mytický "Rajský strom", který jediný může královnu uzdravit. S ním jedou samozřejmě zvířátka a taky mladý kluk, který se na začátku filmu náhodou na panství objeví a jehož existence nemá žádný důvod. Což platí pro většinu věcí v tomto filmu i pro film samotný. Ale popořádku.


Nový film Dolittle režíroval Stephen Gaghan, který napsal Traffic, režíroval Syrianu a pokud vím, nikdy v životě nenatočil nic zábavného nebo vhodného pro děti. Když počátkem roku 2019 studio zjistilo, že výsledný produkt není dost zábavný a vhodný pro děti, nechalo ho zásadně předělat Jonathanem Liebesmanem, režisérem hororu Pád do temnot a prequelu Texaského masakru motorovou pilou (a nových Želv ninja, ale to už není tak vtipné). A kupodivu, výsledek přesně podle toho vypadá!

15.1.20

Recenze: Mizerové navždy [Bad Boys For Life] - 50%

Léta běží, Marcus (Martin Lawrence) už je dědeček a chce nechat detektivování, zatímco Mike (Will Smith) se pořád nedokázal usadit a místo životní partnerky chce najít někoho, kdo ho skoro zabil. A strašlivě se mu pomstít...


16 let po druhém filmu a 25 let po prvním filmu přichází třetí díl trilogie, ve kterém opět nejde o děj, ale jen a pouze o atmosféru a spektákl. A místo Michaela Baye ho režirovali dva belgičtí arabové. A hlavní padouška je mexická čarodějnice - jediná žena, kterou kdy Mike miloval. A Michael Bay v něm hraje ceremoniáře na svatbě. A taky v něm hraje "Khaled (DJ Khaled) Khaled". A když v něm policisté chtějí odhalit dodávku ilegální munice, tak "sledují 4chan". A všechny předchozí věty jsou pravda...

14.1.20

Recenze: Richard Jewell - 80%

V roce 1996 někdo v parku v Atlantě odpálil při koncertu bombu a zranil sto lidí. A jednoho zabil. Díky duchapřítomnosti sekuriťáka Richarda Jewella nebylo obětí víc, neboť batoh s bombou náhodou objevil a podařilo se mu většinu lidí evakuovat. Následně byl Jewell oslavován jako hrdina, ale velmi brzy se stal podezřelým, neboť to začalo vypadat, že bombu nastražil sám, aby získal slávu a uznání. Aniž by byl obviněn, Richard Jewell byl brutálně pomlouván v médiích a FBI mu udělala ze života peklo. Jewell samozřejmě trval na své nevině, ale...


Čím méně toho o skutečném životě Richard Jewella víte, tím víc se vám asi bude líbit tento nový film Clinta Eastwooda, neboť se okolo Jewella děly skutečně bizarní věci. Eastwood divákovi ukazuje, jak je FBI prohnilá, jak jsou média "fake news" a jak se Jewellův advokát (Sam Rockwell) snaží svého klienta ochránit. To je víceméně standardní záležitost.

10.1.20

Recenze: Pod vodou [Underwater] - 50%

Kristen Stewartová a přibližně pět dalších lidí se snaží zachránit holý život na podmořské těžní stanici, která se pozvolna hroutí (a v jejím okolí na mořském dně, více než 10 km pod hladinou).


Není spoiler (pokud jste viděli trailer) když napíšu, že Pod vodou se snaží být "jako Vetřelec, ale pod vodou". Tedy něco jako Leviathan (například). Inu, proč ne. Proč neudělat další variaci na totéž.

Tvůrci ovšem zapomněli na to, že Vetřelec nebyl úspěšný díky tomu, o čem byl, ale díky tomu, jak byl natočen. Díky tomu, že Ridley Scott uměl pracovat s tempem filmu, dokázal nám hlavní hrdiny patřičně představit, a věděl, kdy méně je více.

9.1.20

Recenze: Maják [The Lighthouse] - 70%

Konec 19. století. Na malý ostrůvek u pobřeží USA přijíždí Robert Pattinson, aby dělal několik týdnů nového pomocníka zdejšímu strážci majáku (Willem Dafoe). "Několik týdnů" se ovšem výrazně protáhne následkem nepřízně počasí. A také následkem šílenství obou protagonistů.


Tento obrázek je skutečný záběr z filmu. Ano, film je černobílý a je natočen ve čtvercovém formátu, podobně jako nejstarší existující filmy. Maják vůbec dělá spoustu věcí ve stylu hodně starých filmů. Natočil ho Robert Eggers, který už ve své Čarodějnici dokázal, jak má rád Novou Anglii minulých století a filmařinu minulých desetiletí.

Označit Maják nálepkou "horor" je příliš zjednodušující. Stane se v něm pár brutálních věcí a hodně nevysvětlitelných věcí, ale stylizace je od samého začátku tak extrémní, že nemá smysl jakkoliv diskutovat o tom, co se "doopravdy" stalo. Včetně toho, jestli oba hrdinové existovali a jestli existoval samotný maják. Tím méně má smysl snažit se nějak analyzovat chování hrdinů, neboť jsou zjevní magoři už od začátku, přičemž Dafoe je pravděpodobně lamposexuál a Pattinson rybosexuál (ve filmu uvidíme i detailní záběr vagíny mořské panny). A už vůbec nemá smysl diskutovat o tom, jak to vlastně nakonec všechno dopadlo a co bylo v té lampě.

8.1.20

Recenze: Cats - 30%

Kočka Victoria (Francesca Haywardová) je odhozena na smetiště a zde se setkává s partou "Jellicle Cats" (také kočky) a poznává, jaké to je být volná, tančit, zpívat, být na drogách, zemřít, tancovat se šváby, létat balónem a tak dále.


"Cats" jsou původně mega-úspěšný divadelní muzikál Andrewa Lloyda Webbera z roku 1981, který se vyznačuje tím, že v podstatě nemá žádný děj a je velmi gay (čímž myslím "rozverný" i "homosexuální"). Vznikl sice na motivy konkrétních básní T.S. Eliota, ale je pouze o tom, že spolu kočky dvě hodiny dovádějí, aby zjistily, která je nejkočkovitější a může za odměnu umřít (?) a přijít do kočičího nebe (??). Asi. Především je ale o tom, že se můžete dvě hodiny dívat na většinou mladé tanečníky a pěvce, svíjející se ve velmi přiléhavých kostýmech v extrémním makeupu.

Pod názvem "Kočky" byl tento muzikál uveden i u nás, ovšem filmová verze má (v češtině) jiné texty a jiná jména většiny postav, což je důvod toho, proč je v této recenzi uvádím v angličtině. Neboť jsem filmová jména zapomněl a mám problém spárovat si filmové postavy s divadelními předlohami - film má totiž výrazně pozměněné libreto a jeho tvůrci se pokusili dát mu něco jako souvislý děj. Což je jedno z mnoha bizarních rozhodnutí ohledně tohoto filmu, ale zdaleka ne to nejbizarnější.