Recenze: Nikdy neodvracej zrak [Werk ohne Autor] - 90%

Nikdy neodvracej zrak je výpravný životopisný film, sledující osudy talentovaného umělce od raného dětství (okolo roku 1940) po úspěšnou první výstavu v 60. letech. Vzhledem k tomu, že jde o umělce německého, není nouze o dramatické události, vyplývající z měnícího se společenského systému (nacismus > komunismus > útěk do Západního Německa). Stejně tak není nouze o extrémně dramatické osobní události a o rozervanost mladého umělce.

Jakýkoliv pokus shrnout děj tohoto více než tříhodinového filmu musí selhat, protože většina jeho podzápletek je nápaditě propletena a protože film dobře funguje jako celek, a ne pouze jako série zajímavých historek. Čímž se liší od desítek, ne-li stovek filmů, které se neúspěšně snažily o něco podobného (například česká trilogie Zahradnictví).

Stručně bych o ději napsal jen to, že hlavní hrdina jménem Kurt Barnert (většinu času Tom Schilling) je pronásledován politickými systémy i osudem, a že si shodou okolností vezme za ženu dceru ex-nacistického (nyní komunistického) gynekologa, který kdysi dávno poslal na smrt jeho milovanou tetu, protože se tloukla nahá popelníkem do hlavy a domnívala se, že smysl veškeré existence se skrývá v přesně 880 Hertzech. Z čehož vyplyne něco úplně jiného, než byste čekali.

Film napsal a režíroval Florian Henckel von Donnersmarck, který před 12 lety natočil skvělé Životy těch druhých a po nich hodně divného amerického Cizince. Nyní se opět vrátil k němčině a je to pouze ku prospěchu věci.

Recenze: Hellboy (2019) - 40%

V Anglii je probuzena zlá čarodějka z 5. století (Milla Jovovichová) a jedině Hellboy (David Harbour), hodný zplozenec pekla, je schopen zastavit ji dříve, než přivolá totální apokalypsu na Londýn / Anglii / celý svět / celou galaxii.

Mohli bychom se dlouze bavit o tom, jestli má smysl (komerční, umělecký nebo fanouškovský) natočit deset let po posledním Hellboyovi jeho další pokračování. Ale naštěstí se o tom bavit nemusíme, protože tento film není pokračování, nýbrž reboot, kde Hellboy vypadá a chová se jinak, hraje ho někdo jiný, některé věci v něm vidím znovu (konec druhé světové války, Rasputin a přivolání Hellboye do našeho světa) a jiné věci v něm vidíme úplně jinak. A odvážím se říct otevřeně, že mi zcela uniká smysl existence tohoto filmu.

Recenze: Mirai, dívka z budoucnosti [Mirai / 未来のミライ] - 60%

Mladým japonským rodičům se narodí chlapec jménem Kun. Když mu jsou čtyři roky, rodina se rozroste o malou sestřičku Mirai, na kterou Kun brzy začne žárlit, protože mu připadá, že rodiče věnují všechnu lásku a péči jí.

Do toho se nějak záhadně aktivuje magický strom na zahradě a začnou se pod ním objevovat různé magické postavy, včetně budoucí verze Mirai (asi patnáctileté). A ty berou Kuna na magické výlety,  které mu snad odhalí smysl života, vesmíru a rodiny. Slovní hříčka v původním názvu spočívá v tom, že japonské slovo "mirai" (které se píše jinak, než vlastní jméno Mirai), znamená "budoucnost".

Z předchozích odstavců (a z prvních pár desítek minut filmu) si pravděpodobně uděláte docela přesný obrázek, co se na plátně bude dít, jaké vyznění to bude mít a jakým způsobem vás to bude chtít chytit u srdce. Jinými slovy, i když se v tomto filmu Kun setkává s bizarními postavami a vydává se na bizarní výlety mimo naši realitu (dost podobně jako v mém oblíbeném Hřišti snů), většina z toho je vlastně hodně předvídatelná a když to na konci filmu všechno do sebe očekávaným způsobem zapadlo, příliš velké dojetí jsem necítil a měl jsem spíš pocit "no zaplaťpánbůh, konečně".

Recenze: Trabantem tam a zase zpátky - 60%

Dan Přibáň a jeho přátelé znovu jedou trabanty (a jinými vozy), tentokrát z Indie do ČR. A tím se současně završuje jejich desetiletá série podobných cest, protože po projetí této trasy budou mít za sebou všechny kontinenty všemi směry...??? Nebo něco v tom smyslu, nebylo mi to úplně jasné.

Možná je problém v tom, že jsem neviděl všechny "trabant filmy" (a související televizní seriály), takže jsem občas ne úplně chápal, na co se dělají narážky a jaký emocionální význam má jaká událost. Také mi nedávalo smysl, proč je bez vysvětlení přeskočena asi polovina trasy a najednou se ocitáme v cíli, přičemž jsme několik zemí vynechali. V některých okamžicích jsem si nebyl ani úplně jistý, ve které zemi se právě nacházíme, ale to byl možná záměr.

Recenze: Řbitov zviřátek [Pet Sematary] - 60%

(Následují spoilery, pokud vůbec neznáte knižní předlohu a neviděli jste trailer!)

Doktor Louis Creed (Jason Clarke) se s ženou a dvěma dětmi stěhuje do venkovského domu, ke kterému patří i velký kus lesa. A v tom lese je hřbitov domácích mazlíčků. A za tím hřbitovem je další hřbitov (starý indiánský) a co mrtvého tam zakopáte, to ožije a stane se to zlým...

Tudíž, když Creedovým umře milovaný kocour a později milované dítě, udělá Louis co asi...?

Tyto stylové děti jsou jen v jedné scéně na začátku a pak se o nich už nemluví

Film Řbitov zviřátek je adaptací slavné horové knihy Stephena Kinga z roku 1983. Tu jsem možná kdysi hrozně dávno četl a určitě jsem kdysi hrozně dávno viděl první filmovou adaptaci (1989). Z děje jsem si ale nepamatoval víc, než je napsáno v úvodním odstavci.

Recenze: Velké dobrodružství Čtyřlístku - 50%

Čtyřlístek si vyrobí totem, sedne si za svým domkem k táboráku a začne si vyprávět dobrodružně-strašidelné historky, které se mu staly.

Velké dobrodružství Čtyřlístku je inzerováno jako přímé pokračování Čtyřlístku ve službách krále, ale je to spíš typický reboot. Grafika už není 3D CGI, ale klasická 2D animace (i když samozřejmě digitální), dvě ze čtyř hlavních postav mluví jiní herci a jejich dům (a celé Třeskoprsky) nyní vypadá úplně jinak (a není to jen změnou grafiky). A na všechno to divné, co se událo Ve službách krále, není v novém filmu jediný odkaz.

Film pozůstává z toho, že každý člen Čtyřlístku postupně vypráví jednu jejich historku (ano, vyprávějí si navzájem historky, u kterých všichni čtyři byli). Celý táborak a buřty jsou tudíž jen jednoduchá metoda, jak ze čtyř nesouvisejících patnáctiminutových příběhů vytvořit jeden celovečerní film.

Recenze: Shazam! - 70%

Billy Batson je mladý sirotek, který se v dnešní Philadelphii právě nastěhoval k nové (hodně početné) pěstounské rodině. Kromě toho si ho vyvolí magický mudrc, aby mu svěřil superschopnosti antických bohů, s jejichž pomocí se musí utkat se sedmi ztělesněnými hříchy. A ty jsou právě teď internalizovány uvnitř Marka Stronga, respektive v jeho svítícím oku.

Ale zpět k Billymu Batsonovi: Jeho superschopnost pozůstává z toho, že když řekne "Šazam!", promění se v dospěle vypadajícího svalnatého chlapíka, který je neprůstřelný, umí létat, nadpřirozeně rychle běhat, střílet blesky z rukou a tak podobně...

"Shazam" je původně komiks (úplně původně se jmenoval "Captain Marvel", ale to nebudeme rozmazávat). Ale to vám může být úplně jedno a můžete prostě akceptovat, že tento film je víceméně parodie na tradiční superhrdiny. Vtip spočívá především v tom, že i když je hlavní hrdina prakticky všemocný a nezranitelný (a super sexy), pořád uvažuje jako přibližně dvanáctiletý hoch, jehož nejlepším kamarádem je Freddy, další stejně starý hoch.

Shazamova fyzická proměna není řešena žádným divným CGI. Hrají ho prostě dva různí herci, přičemž "dospělý" Zachary Levi je podstatně zábavnější než "dětský" Asher Angel. Scény, ve kterých svalnatý fešák objevuje své superschopnosti, snaží se je ovládnout a reaguje na své zdary a nezdary jako malý kluk, jsou často velmi vtipné.

Recenze: Teroristka - 40%

Iva Janžurová hraje 72letou důchodkyni, bývalou učitelku, která by si chtěla především v klidu užívat důchod. To ale dost dobře nejde, protože lokální mafián (Martin Hofmann) terorizuje celou chatovou kolonii, kde má Janžurová své přátele. Včetně vážně nemocné umírající kolegyně (Eva Holubová).

Hofmannův teror se stupňuje, až už to Janžurová nemůže dál vydržet a rozhodne se, že si v rozporu se vyšším mravním principem pořídí střelnou zbraň a Hofmanna sejme, případně i za cenu své svobody / života (t.j. moc se nezabývá tím, jak svůj plánovaný zločin zakamuflovat)...

Poté, co Radek Bajgar scenáristicky a režijně debutoval dost slušnou Teorií tygra, byl jsem já (a jistě nejen já) docela nedočkavý, jak se mu povede jeho druhý film. A bohužel se mu moc nepovedl, za což může především velké sousto, jaké si ukousl.

Recenze: Dumbo (2019) - 40%

Rok 1919. V nepříliš prosperujícím cirkuse (který vede Danny DeVito) se narodí slůně s příliš velkýma ušima. Nejdřív se mu všichni smějí a pojmenují ho Dumbo, ale pak se ukáže, že s pomocí těch uší může létat!

To zaujme newyorského milionáře (Michael Keaton), který koupí celý cirkus a chce Dumba předvádět ve svém supermoderním (na tehdejší dobu) zábavním parku Dreamland. Ústřední zápletka pak spočívá v tom, že se hodní lidé (skoro všichni kromě Keatona) snaží zachránit nejen Dumba, ale také jeho mámu.

V roce 1941 natočil Disney animovaný film Dumbo. Byl dlouhý kousek přes hodinu a neměl nic společného s tímto novým filmem. S výjimkou toho, že se v něm také vyskytovalo slůně s ušima a že také létalo. Příběh původního Dumba se odehrával především mezi mluvícími zvířaty.

Příběh nového Dumba se odehrává především mezi lidmi (žádné zvíře v něm nemluví a ani to nevypadá, že by mělo nějak extra velikou inteligenci). Hlavními hrdiny filmu jsou lidé (kterých je hodně). Nový film má dvě hodiny a jeho zápletka je diametrálně odlišná (v původním filmu začne Dumbo létat až úplně na konci, v nové verzi už ve čtvrtině filmu).

Na Novém Zélandě by mě za tohle zavřeli

(Tento post není o filmu)

15. března 2019 ve městě Christchurch na Novém Zélandě jistý Brenton Harrison Tarrant zavraždil několik desítek lidí. Nehodlám se v tomto textu nijak zabývat jeho motivy nebo detaily jeho činu. Jen podotknu, že si stejně jako naprostá většina populace myslím, že šlo o zavrženíhodný čin a že to Tarrant nemá v hlavě v pořádku. O tom ale psát nechci, jistě o tom píšou jiní jinde.

Psát chci o tom, že Tarrant těsně před svým činem zveřejnil dlouhý "manifest", ve kterém mimo jiné vysvětluje, proč udělal to, co udělal. A dnes (22. března) novozélandská vláda rozhodla, že držení či sdílení tohoto manifestu je zločinem (více například zde). Totéž rozhodla již dříve o videu, které vrah při svém činu pořídil a streamoval ho na Facebooku. Takže Novozélanďané si dnes mohou legálně přečíst podrobnou analýzu Tarrantova textu, ale nemohou si přečíst text samotný, tudíž nemohou tu analýzu nijak zpochybňovat nebo o ní diskutovat. "Mein Kampf" si nadále legálně přečíst mohou v plném znění.