Recenze: Aladin (2019) [Aladdin] - 30%

Disney pokračuje ve své snaze předělat všechny své klasické animované filmy do hrané podoby (tedy živí herci plus spousta CGI). A tentokrát si vzal na mušku svého muzikálového Aladina, který shodou okolností patří k nejoblíbenějším filmům mého mládí, viděl jsem ho mnohokrát a znám ho zpaměti.

Protože hraná verze kopíruje mnohé z původní animované verze, nebylo pro mě možné originál ignorovat a musel jsem tuto recenzi pojmout především jako srovnání dvou verzí. Pokud původního Aladina neznáte nebo nemáte rádi, tato recenze vám asi moc nepomůže, sorry...

A pokud původního Aladina znáte a máte rádi, pak vězte, že ten nový dopadl asi nejhůř, jak dopadnout mohl.

Kde začít? Začněme třeba od castingu. Neboli, jak začíná ten známý vtip: "Potkali se jednou v baru gay černoch, ukrajinská prostitutka a cikán..."

Jasmína a Aladin jsou v původním filmu děcka na počátku puberty, tudíž se k nim jejich naivita hodí. Hercům v tomto filmu je přes 25 let, a když se chovají jako děcka na počátku puberty, je to nechutné až strašidelné, rozhodně ne roztomilé.

A Will Smith jako džin... Nemám problém s jeho obsazením a rozhodně se nesnaží imitovat Robina Williamse. Mám ale problém s technickým zpracováním džinovy podoby. Disney ho mohl animovat kompletně ručně. Nebo mohl použít živý herecký výkon Willa Smithe. V obou případech by džinův herecký výkon mohl mít nějakou jiskru a život. Místo toho je většina jeho gest nepříjemně prkenná, jako průměrný motion capture z nějaké videohry. Kromě toho ale džin stráví podstatnou část filmu ve své "lidské podobě" (kdy "hraje" Aladinova lidského, nemodrého sluhu), a v této podobě je mnohem příjemnější se na Willa Smithe koukat.

Recenze: Můj nový život - 40%

Český časosběrný dokument vypráví o čtyřech dětech, které přežily rakovinu (a jednom děvčeti, které ji nepřežilo a pozůstalí na ni vzpomínají). Sledujeme vyprávění všemožných lidí o všemožných aspektech rakoviny a sledujeme aktivity nadace Můj nový život, která si dala za cíl upozorňovat na děti postižené rakovinou a pořádat pro ně akce, které jim ulehčují život a/nebo terapii.

Nejsem žádný expert na dětskou rakovinu, ale vím o ní mimo jiné následující:

• Dětské rakovina představuje obrovskou fyzickou i psychickou zátěž pro pacienty i pro jejich blízké
• Léčba dětské rakoviny není spolehlivá
• Pokud se pacient dobře psychicky cítí, je to dobré pro jeho zdraví a zvyšuje to jeho šanci na přežití (třeba jen díky placebo efektu). Tudíž je dobré snažit se o to, aby se pacienti dobře cítili, bez ohledu na to, jakými aktivitami je toho dosaženo
• Starat se o pacienty s dětskou rakovinou není snadné ani laciné

To všecho beru jako fakt už hodně dlouho a film Můj nový život nijak nezměnil mé názory na tuto problematiku a neřekl mi o ní nic nového.

Trocha oldschool hudby (mé hudby) na YouTube (a ke stažení)

Vzhledem k tomu, že pro Čechy je nyní čerstvě přístupná služba YouTube Music (a s ní YouTube Premium), udělal jsem věc, kterou jsem chtěl udělat už dávno. Nahrál jsem na YouTube svá dvě hudební alba.

První je výběr z mé tvorby od roku 1999 (16 skladeb), včetně remixů mé staré osmibitové hudby:

(Oproti původnímu albu je na konci této verze jako "bonus track" pohřební Turrican melodie.)

Druhé album jsou původní nahrávky mé staré osmibitové hudby pro ZX Spectrum. Je to původní, nijak neupravovaný sound, tudíž pro mladší diváky fyzicky nesnesitelný (32 skladeb).

Pokud tedy používáte YouTube Music, můžete si tam skladby z obou alb najít a přidat do playlistu / stáhnout (jsou tam vyhledatelné pod "videos", neboť nejsem "oficiálně schválený YouTube hudební umělec", nebo jak se to jmenuje).

Kromě toho jsou obě alba zdarma ke stažení na mém webu jako MP3 soubory (viz odkazy pod konkrétními videi výše).

Recenze: John Wick 3 [John Wick Chapter 3: Parabellum] - 90%

Třetí John Wick začíná okamžitě po konci dvojky. John bude za hodinu vyobcován (tzn. bude ho moci pro odměnu zabít kdokoliv) a zbývá mu jediná šance. Dostat se na daleké místo a najít tajuplnou osobu, která poroučí celé Nejvyšší radě. A předtím, než ji najde, zabít stovky lidí, kteří po něm jdou. A potom taky.

Je to téměř neuvěřitelné, ale série John Wick si nadále udržuje svou výjimečnou kvalitu a stále nepůsobí dojmem zbytečně nastavované kaše.

Recenze: Free Solo - 70%

Film Free Solo bohužel (bohudík?) není pokračováním Solo: Star Wars Story. Jde o celovečerní dokument (oceněný Oscarem) o poněkud zvláštním horolezci Alexi Honnoldovi. Tedy, většina horolezců je asi "poněkud zvláštní", tudíž Honnold musí logicky být super extra zvláštní.

Honnold se těsně po svých třicátých narozeninách rozhodl vylézt na skálu El Capitan metodou "Free Solo", což pravděpodobně pro většinu z vás vyžaduje jisté vysvětlování:

• El Capitan je téměř kilometr vysoká skalní stěna v americkém Yosemite, která má často svažitost hezkých 90 stupňů, místy i více než 90.
• "Free Solo" znamená, že Honnold leze sám, bez doprovodu a bez jakéhokoliv jištění (žádná lana, žádné skoby, nic). Tudíž si může dovolit udělat při lezení maximálně jednu chybu v životě. Při všech svých Free Solo lezeních dohromady.

Recenze: Trhlina - 20%

Na motivy úspěšné knihy vznikl slovenský horor, ve kterém jsou nejdříve hodinu odhalována strašlivá tajemství minulosti a pak hodinu čtyři lidé chodí lesem a mají psychotické zážitky.

Potenciální agresivní slovenské čtenáře raději rovnou upozorňuji, že jsem knihu nečetl, číst nebudu, a nijak nehodnotím její kvality. Píšu pouze o filmové verzi a nesouhlasím s tím, že bych k pochopení filmu měl číst knižní předlohu.

Film (a kniha) údajně vychází ze skutečných událostí, což znamená, že se za posledních 100 let v okolí kopce Tribeč záhadně ztratilo / zbláznilo několik lidí. Film kolem toho postavil složitější story, spočívající v tom, že si jakýsi mladík přivydělává v demoliční četě a ve starém opuštěném blázinci najde záznamy o oběti tribečského kopce. Následně se on a jeho přítelkyně dají dohromady se dvěma dalšími "poloexperty" na tuto oblast a vydají se tam. A cosi se jim tam stane, nebo spíš "stane"...

Pokémon: Detektiv Pikachu [Pokémon: Detective Pikachu] - 60%

Dvacetiletý Tim Goodman (Justice Smith) se vydává do města Ryme, aby vyřešil jisté záležitosti po smrti svého otce (kterého mnoho let neviděl). Zde mu ale Pikachu lidským hlasem (tedy ne "pika pika") vysvětlí, že jeho otec žije, a že by ho mohli vypátrat. Tak jdou na to...

Ještě by se možná slušelo upozornit, že Pikachu je Pokémon, a že se celý film odehrává ve světě, kde Pokémoni normálně žijí a normálně jsou loveni do pokéballů (s výjimkou Ryme, kde mírumilovně koexistují s lidmi).

A ještě by se možná slušelo upozornit, že pokud nevíte, co je to "Pikachu" nebo "Pokémon", tak nemusíte číst dál.

Detektiv Pikachu je první oficiální pokus o fotorealistický film, ve kterém živí herci interagují ve skutečném světě s Pokémony, kteří vypadají jako kdyby byli živí a trojrozměrní. Musím ocenit snahu výtvarníků, protože Pokémoni jsou různě realisticky chlupatí / slizcí, ale přitom nepůsobí strašidelně (jako jistí ježci) a většinou je okamžitě jasné, na jakého Pokémona se právě díváme. Proti většině scén nemám žádné technické výhrady a je super se na to koukat. Je ale zřejmé, že tvůrci filmu měli pořádně vymodelovaných jen asi 30 typů Pokémonů, takže se na plátně "náhodou" objevují opakovaně ty samé exempláře (i když jde o různé scény z různých míst).

Recenze: Zlo s lidskou tváří [Extremely Wicked, Shockingly Evil and Vile] - 70%

Theodore Robert Bundy se v 70. letech dopustil v USA 30 vražd (pravděpodobně více, ale ke 30 se přiznal), znásilnění, nekrofilie, zohavování mrtvol a podobných zajímavých věcí. I když patří k nejslavnějším sériovým vrahům, příliš jsem se o jeho tvorbu nezajímal, takže jsem se těšil, co se dozvím z tohoto nového (nedokumentárního) filmu, kde Bundyho hraje Zac Efron!

(Všechno, co o "skutečném Bundym" píšu, jsem si přečetl až po zhlédnutí filmu.)

Bundyho případ je fascinující v mnoha ohledech. Jeho (skutečné) zvraty znějí až nesmyslně přehnaně: například dvakrát úspěšně uprchl z vězení a protože byl velmi inteligentní (a studoval práva), v soudní síni se sám hájil. Kromě toho byl Bundy schopný psychický manipulátor, proutník a velký fešák, takže po něm mladá děvčata davově šílela jako po Beatles (i poté, co se přiznal a byl odsouzen). A detaily jeho činů jsou skutečně extrémně zvrácené a nabízejí velmi úrodnou půdu pro nejrůznější fabulace o tom, co se mu vlastně dělo v hlavě.

No a film Joea Berlingera k tomu všemu přistupuje z velmi neobvyklého úhlu.

Recenze: The Beach Bum - 80%

Matthew McConaughey hraje chlapíka s přezdívkou Moondog. Kdysi býval slavný básník, ale teď je spíš zábavná figurka, neustále chlastající, hulící, pseudofilosofující a píchající. Peníze na to bere od své extrémně bohaté manželky (Isla Fisherová), která má pro jeho eskapády pochopení, sama píchá jiného, ale přesto se s Moondogem navzájem milují.

Pak se stane cosi tragického, Moondog přijde o přísun peněz a je nucen okolnostmi, aby se aspoň trochu sebral a něco se svým životem udělal. Udělá?

The Beach Bum je zatím nejvíce mainstreamový film Harmonyho Korina (Spring Breakers). Znamená to, že v něm není téměř žádné nastavování zrcadel a žádný sofistikovaně skrytý hlubší smysl (nebo je skrytý tak sofistikovaně, že jsem si ho nevšiml). Nekritizuje žádnou část společnosti, chce jen bavit. Tedy, pro někoho útlocitnějšího to může být až příliš intenzivní (občasné násilí i smrt, nehezká ženská ňadra, nehezcí lidé, sprostá slova), ale mně to přišlo příjemně černohumorové. A originální!

Recenze: Láska na druhý pohled [Mon inconnue] - 40%

Raphael a Olivia se náhodně setkají a téměř okamžitě supervášnivě zamilují. Hned po úvodních titulcích skočíme o 10 let do budoucnosti (čímž se vysvětlí, proč je "v 18 letech" hráli tak divně staří herci). Z Raphaela se stane slavný sci-fi spisovatel a z Olivie jeho hodná žena a poloamatérská muzikantka. Přijde manželská krize, Raphael se jde opít a ráno se probudí v alternativním světě! Což vyžaduje podrobnější vysvětlení, protože jde o poměrně inovativní nápad.

Píše se pořád stejný rok, Raphael si pamatuje všechno, co se mu v předchozím životě stalo, ale nachází se v alternativní realitě, ve které se s Olivií nikdy neseznámil. Takže není slavný spisovatel, nýbrž řadový učitel literatury, okresní mistr ping pongu, chudák bez peněz a chodí se svou kolegyní učitelkou. Naopak Olivia je nyní světově slavná klavírní virtuoska s bohatým snoubencem a nemá tušení, že Raphael existuje. Podaří se mu svého kamaráda (který byl jeho kamarádem i v "původní verzi historie") přesvědčit o tom, že není blázen, a společně vymyslí řešení: Aby se Raphael dostal "zpět do svého světa", musí v tomto světě dosáhnout toho, aby se do něj Olivia zamilovala.