Recenze: Dolittle - 10%

Tak především: Jako člověk tak starý, že ještě pamatuje, když se Dolittle jmenoval Bolíto, vás musím informovat, že tento nový film není remake 20 let stalého filmu s Eddiem Murphym, nýbrž nová adaptace 100 let staré knížky, která má k originálu o něco blíže než ta verze s Murphym (aspoň se odehrává v přibližně stejné době).

Doktor Dolittle (Robert Downey Jr.) žije na svém panství se zvířátky, se kterými umí mluvit, a má deprese z toho, že před lety někde na cestách zahynula jeho milovaná manželka Lily. Když tu přichází mladé děvče z královského paláce a informuje Dolittla, že mladá královna Viktorie je vážně nemocná a když umře, Dolittle přijde o své panství. Proto se Dolittle vydává hledat mytický "Rajský strom", který jediný může královnu uzdravit. S ním jedou samozřejmě zvířátka a taky mladý kluk, který se na začátku filmu náhodou na panství objeví a jehož existence nemá žádný důvod. Což platí pro většinu věcí v tomto filmu i pro film samotný. Ale popořádku.

Nový film Dolittle režíroval Stephen Gaghan, který napsal Traffic, režíroval Syrianu a pokud vím, nikdy v životě nenatočil nic zábavného nebo vhodného pro děti. Když počátkem roku 2019 studio zjistilo, že výsledný produkt není dost zábavný a vhodný pro děti, nechalo ho zásadně předělat Jonathanem Liebesmanem, režisérem hororu Pád do temnot a prequelu Texaského masakru motorovou pilou (a nových Želv ninja, ale to už není tak vtipné). A kupodivu, výsledek přesně podle toho vypadá!

Recenze: Mizerové navždy [Bad Boys For Life] - 50%

Léta běží, Marcus (Martin Lawrence) už je dědeček a chce nechat detektivování, zatímco Mike (Will Smith) se pořád nedokázal usadit a místo životní partnerky chce najít někoho, kdo ho skoro zabil. A strašlivě se mu pomstít...

16 let po druhém filmu a 25 let po prvním filmu přichází třetí díl trilogie, ve kterém opět nejde o děj, ale jen a pouze o atmosféru a spektákl. A místo Michaela Baye ho režirovali dva belgičtí arabové. A hlavní padouška je mexická čarodějnice - jediná žena, kterou kdy Mike miloval. A Michael Bay v něm hraje ceremoniáře na svatbě. A taky v něm hraje "Khaled (DJ Khaled) Khaled". A když v něm policisté chtějí odhalit dodávku ilegální munice, tak "sledují 4chan". A všechny předchozí věty jsou pravda...

Recenze: Richard Jewell - 80%

V roce 1996 někdo v parku v Atlantě odpálil při koncertu bombu a zranil sto lidí. A jednoho zabil. Díky duchapřítomnosti sekuriťáka Richarda Jewella nebylo obětí víc, neboť batoh s bombou náhodou objevil a podařilo se mu většinu lidí evakuovat. Následně byl Jewell oslavován jako hrdina, ale velmi brzy se stal podezřelým, neboť to začalo vypadat, že bombu nastražil sám, aby získal slávu a uznání. Aniž by byl obviněn, Richard Jewell byl brutálně pomlouván v médiích a FBI mu udělala ze života peklo. Jewell samozřejmě trval na své nevině, ale...

Čím méně toho o skutečném životě Richard Jewella víte, tím víc se vám asi bude líbit tento nový film Clinta Eastwooda, neboť se okolo Jewella děly skutečně bizarní věci. Eastwood divákovi ukazuje, jak je FBI prohnilá, jak jsou média "fake news" a jak se Jewellův advokát (Sam Rockwell) snaží svého klienta ochránit. To je víceméně standardní záležitost.

Recenze: Pod vodou [Underwater] - 50%

Kristen Stewartová a přibližně pět dalších lidí se snaží zachránit holý život na podmořské těžní stanici, která se pozvolna hroutí (a v jejím okolí na mořském dně, více než 10 km pod hladinou).

Není spoiler (pokud jste viděli trailer) když napíšu, že Pod vodou se snaží být "jako Vetřelec, ale pod vodou". Tedy něco jako Leviathan (například). Inu, proč ne. Proč neudělat další variaci na totéž.

Tvůrci ovšem zapomněli na to, že Vetřelec nebyl úspěšný díky tomu, o čem byl, ale díky tomu, jak byl natočen. Díky tomu, že Ridley Scott uměl pracovat s tempem filmu, dokázal nám hlavní hrdiny patřičně představit, a věděl, kdy méně je více.

Recenze: Maják [The Lighthouse] - 70%

Konec 19. století. Na malý ostrůvek u pobřeží USA přijíždí Robert Pattinson, aby dělal několik týdnů nového pomocníka zdejšímu strážci majáku (Willem Dafoe). "Několik týdnů" se ovšem výrazně protáhne následkem nepřízně počasí. A také následkem šílenství obou protagonistů.

Tento obrázek je skutečný záběr z filmu. Ano, film je černobílý a je natočen ve čtvercovém formátu, podobně jako nejstarší existující filmy. Maják vůbec dělá spoustu věcí ve stylu hodně starých filmů. Natočil ho Robert Eggers, který už ve své Čarodějnici dokázal, jak má rád Novou Anglii minulých století a filmařinu minulých desetiletí.

Označit Maják nálepkou "horor" je příliš zjednodušující. Stane se v něm pár brutálních věcí a hodně nevysvětlitelných věcí, ale stylizace je od samého začátku tak extrémní, že nemá smysl jakkoliv diskutovat o tom, co se "doopravdy" stalo. Včetně toho, jestli oba hrdinové existovali a jestli existoval samotný maják. Tím méně má smysl snažit se nějak analyzovat chování hrdinů, neboť jsou zjevní magoři už od začátku, přičemž Dafoe je pravděpodobně lamposexuál a Pattinson rybosexuál (ve filmu uvidíme i detailní záběr vagíny mořské panny). A už vůbec nemá smysl diskutovat o tom, jak to vlastně nakonec všechno dopadlo a co bylo v té lampě.

Recenze: Cats - 30%

Kočka Victoria (Francesca Haywardová) je odhozena na smetiště a zde se setkává s partou "Jellicle Cats" (také kočky) a poznává, jaké to je být volná, tančit, zpívat, být na drogách, zemřít, tancovat se šváby, létat balónem a tak dále.

"Cats" jsou původně mega-úspěšný divadelní muzikál Andrewa Lloyda Webbera z roku 1981, který se vyznačuje tím, že v podstatě nemá žádný děj a je velmi gay (čímž myslím "rozverný" i "homosexuální"). Vznikl sice na motivy konkrétních básní T.S. Eliota, ale je pouze o tom, že spolu kočky dvě hodiny dovádějí, aby zjistily, která je nejkočkovitější a může za odměnu umřít (?) a přijít do kočičího nebe (??). Asi. Především je ale o tom, že se můžete dvě hodiny dívat na většinou mladé tanečníky a pěvce, svíjející se ve velmi přiléhavých kostýmech v extrémním makeupu.

Pod názvem "Kočky" byl tento muzikál uveden i u nás, ovšem filmová verze má (v češtině) jiné texty a jiná jména většiny postav, což je důvod toho, proč je v této recenzi uvádím v angličtině. Neboť jsem filmová jména zapomněl a mám problém spárovat si filmové postavy s divadelními předlohami - film má totiž výrazně pozměněné libreto a jeho tvůrci se pokusili dát mu něco jako souvislý děj. Což je jedno z mnoha bizarních rozhodnutí ohledně tohoto filmu, ale zdaleka ne to nejbizarnější.

Recenze: Star Wars: Epizoda IX - Vzestup Skywalkera [Star Wars: Episode IX - The Rise of Skywalker] - 60%

HLAS ZE ZÁHROBÍ! Galaxií se ozývá tajuplné vysílání, ve kterém mrtvý CÍSAŘ PALPATINE vyhrožuje POMSTOU!

To si prosím nedělám legraci, tak nějak skutečně zní první odstaveček úvodních titulků nových Star Wars. A pokud náhodou nevíte, co je to "Císař Palpatine", pak nemusíte dál číst a prostě na to jděte, bude se vám to líbi, protože se tam skoro pořád něco nečekaného a hlasitého děje...

Pokud náhodou víte, co je to "Císař Palpatine", nebo pokud jste si dokonce z trailerů vyvodili, že se bude hlásit ze záhrobí, pak je to mnohem složitější a je nutné se na Vzestup Skywalkera podívat jednak jako na samostatnou space operu a jednak jako na závěr epické ságy, pozůstávající ze tří, případně z šesti, případně z devíti celovečerních filmů.

Recenze: Dokonalá lež [The Good Liar] - 40%

Britský důchodce (Ian McKellen) na internetové seznamce najde důchodkyni (Helen Mirrenová). Oba jsou ovdovělí, oba jsou celkem slušně při penězích a vypadá to, že z toho bude hezký vztah v podzimu jejich životů. Ovšem od úplného počátku víme, že všechno není takové, jak se zdá...

A to je jedna z věcí, kterou je důležité zdůraznit: Od samého počátku filmu víme, že Ian McKellen není křehký stařík, za kterého se vydává, ale svižný (na svůj věk) dravec, pro kterého jsou statisícové podvody a fyzické násilí každodenním chlebem a chce Mirrenovou připravit o její úspory. To by ale nemuselo vadit, neboť můžeme na plátně vidět spolu McKellena a Mirrenovou a sledovat, jaké skvělé věci dokáží předvést.

A je vskutku poučné sledovat, jaké skvělé věci McKellen a Mirrenová dokáží, navzdory scénáři, který je v nejlepším případě "standardní sitcomový humor". Obávám se, že kdyby jim režisér řekl "Teď pět minut improvizujte, že jste se čerstvě seznámili a jeden z vás je protřelý podvodník", tak by tito herečtí titáni předvedli něco velmi podobného jako předvádějí v tomto filmu.

Recenze: Amundsen - 50%

Norský film o (norském) badateli Roaldu Amundsenovi, který jako první stanul na jižním pólu a jako první navštívil oba póly (i když nad severním pouze přeletěl).

Životní osudy Amundsena, který stál mnohokrát za různých okolností na pokraji smrti, se jistě daly zfilmovat mnoha různými způsoby. Tvůrci tohoto filmu ale zvolili cestu, která je příliš ambiciózní a sofistikovaná a současně nudná a předvídatelná. Dovolte mi vysvětlit...

Recenze: Králíček Jojo [Jojo Rabbit] - 70%

Blíží se konec druhé světové války a desetiletý Johannes (Roman Griffin Davis) se připravuje na branný víkend s Hitlerjugend. Je ale trochu nervózní, neboť - přestože jeho oddanost Vůdci nezná hranic - není dostatečně agresivní a není si jistý, jestli bude schopen zabít Rusa nebo Žida, kdyby je potkal. Naštěstí se Johannes (přezdívaný Jojo) kamarádí s imaginárním Adolfem Hitlerem (Taika Waititi, také scenárista a režisér filmu), kterého jednak bezmezně adoruje a také si od něj nechává radit ohledně odvahy, cti a Židů. A jeho rady přijdou obzvlášť vhod když Jojo zjistí, že jeho matka (Scarlett Johanssonová) schovává v domě mladou Židovku (Thomasin McKenzieová).

Králíček Jojo je hořce vtipná satira, která se snaží poukázat na absurditu nacismu a totalitních ideologií obecně, což se jí daří tak nějak napůl.

Film má rozhodně mnoho vtipných momentů, ale většina z nich se nedá označit za "satiru". Waititiho Adolf je velmi legrační, protože je Waititi dobrý komik. Jeho absurdně naivní chování navíc má své opodstatnění v rámci děje, protože Adolf je nade vší pochybnost jen výplodem Johannesova mozku. Bohužel, Adolf je ve filmu podstatně méně, než by se mohlo zdát z trailerů (nejednou zmizí z plátna i na 20 minut nebo více).