30.6.07

Harry Potter a Fénixův řád [Harry Potter and the Order of Phoenix] - 40%

Jak už jsem psal v recenzi předchozího dílu, knihy o Harrym Potterovi jsem nečetl a tudíž nejsem členem cílové skupiny diváků tohoto filmu! Pokud jste knihy četli, tuto recenzi můžete směle ignorovat a určitě na vás film zapůsobí jinak, pravděpodobně značně lépe.



Co naplat, že režisér režíruje celkem zajímavě (a občas inovativně), když jsem měl celý film zásadní problém orientovat se v motivacích postav a v postavách samotných. Každou chvíli se objevila nějaká podivná postava a já netušil, jestli si ji mám pamatovat z nějakého staršího dílu, nebo se ta postava nikdy předtím v žádném filmu neobjevila a byla jen v knize (v takovém případě se ale film často nezdržuje ani s tím, aby nám řekl, jak se jmenuje). Například ke konci se tam objeví postavička, která vypadá jako skřítek Dobby, ale víc se mračí a není to skřítek Dobby (nebo to je zestárlý nebo začarovaný skřítek Dobby???). Kdyby to byl skřítek Dobby, nebo tam ta postava vůbec nebyla, z hlediska filmu by se nezměnilo vůbec nic (je tam asi minutu). Ale čtenáři knih zřejmě vědí, co je ta potvůrka zač a jsou rádi, že ji uvidí... Nebo naprosto nijak není vysvětleno, proč se ten tajný spolek jmenuje "Fénixův řád" - o žádném fénixovi nepadne celý film ani slovo. Nebo ke konci se objeví nějací zlí čarodějové a čarodějky, z nichž jednu hraje Helena Bohnam Carterová, tudíž to má asi být nějaká významná postava, ale vůbec jsem netušil, odkud se tam vzala, jaký vztah má k těm ostatním a proč chce zabít Harryho. A takových okamžiků jsem v tomhle filmu zažil opravdu spoustu.

Některé z těch věcí jsou možná v průběhu filmu vysvětleny, ale nepochytil jsem je možná proto, že příval nových informací je tak hutný, že jsem vůbec nestíhal je zpracovávat.

Kromě toho, že fenomén "vůbec nechápu co a proč se děje" je v pátém filmu ještě horší než v předchozím, je tu ještě problém v tom, že tento film neobsahuje žádné příliš zásadní trikové nebo akční sekvence, kromě závěrečného magického souboje. To znamená, že více než dvě hodiny si lidé povídají, povídají a povídají...

Je mi líto, ale jako samostatný film tohle dílo naprosto nefunguje a dost dobře nevím, jak by se to dalo napravit nebo zda se to vůbec dá napravit. Ovšem, jak už jsem psal, pokud knihu znáte, asi to na vás zapůsobí úplně jinak.

29.6.07

Next - 40%

Nicolas Cage jako varietní eskamotér, který čaruje doopravdy!

Námět thrilleru Lee Tamahoriho vychází velmi volně z povídky Phillipa K. Dicka o muži, který měl schopnost vidět dvě minuty do budoucnosti. Hraje ho Nicolas Cage a agenta Julianne Mooreová se ho snaží přemluvit ke spolupráci - je totiž nutno zjistit, kde v USA se teroristé chystají odpálit jadernou nálož. A do toho všeho se připlete osudová žena Jessica Bielová, která s Cagem prchá před agenty, agentkami i teroristy.



Z nápadu “člověk, který ví, co se mu stane za dvě minuty a tudíž to může změnit” by se dalo vytěžit mnohé zajímavé, ale Tamahoriho film zůstává trestuhodně na půl cesty. Když se mu to hodí do krámu, Cage má téměř nadpřirozené schopnosti, kdežto jindy jeho zvláštní schopnost nefunguje nebo najednou funguje trochu jinak. To by koneckonců nebyl úplně fatální problém, ale na rozdíl od Minority Reportu (také podle Dicka, také problémy s logikou) vypadá Next spíše jako videofilm s pár ne moc dobrými digitálními efekty, ve kterém se nějakou nepochopitelnou náhodou objeví několik obvykle dobrých a obvykle drahých herců.

Ovšem to, že jsou to obvykle dobří herci, neznamená, že tentokrát hrají dobře. Většina jich působí unaveně a otráveně i v nejvypjatějších částech filmu. Nejzajímavější na celém filmu je Cageův pekelný účes a závěrečné “odhalení”, které vám nebudu prozrazovat už proto, že byste mi nevěřili, že to opravdu tak je.

Ci 40% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)

Transformers - 100%

Michael Bay konečně našel látku, ideálně padnoucí k jeho režisérskému stylu a servíruje nám invazi mluvících skládacích robotů z vesmíru.

“Už před počátkem času existovala Krychle. Nevíme, odkud pochází, ale dokáže stvořit světy a zaplnit je životem. Tak se zrodila naše rasa.”

To jsou první věty, které uslyšíte ve filmu Transformers. Pronáší je superhlubokým hlasem Autobot Optimus Prime, hraje k tomu osudová hudba a na plátně přitom rotuje - jak jinak - krychle. Tedy pardon, Krychle.

Jak mohlo něco existovat “před počátkem času”? Jak to může vědět někdo, kdo tím něčím byl stvořen? Proč má Optimus Prime tak hluboký hlas a proč má vlastně latinské jméno, když je z jiné planety?

Pokud si kteroukoliv z těchto otázek položíte, jste v tomto kině špatně a zřejmě netušíte, že na plátně právě začíná film, jehož hlavními hrdiny jsou mnohametroví mluvící roboti, kteří se dokáží složit do podoby pozemského auta (několikanásobně menšího než oni). Film, který vznikl na motivy série japonských hraček pro děti od tří let a následného animovaného seriálu (pro děti od šesti let).



Seriál pravděpodobně neznáte a je to dobře, protože ve filmu na rozdíl od něj nejde o boj dvou znepřátelených ras robotů (Autoboti a Decepticoni) napříč vesmírem, nýbrž na Zemi, kam Krychle náhodou spadne a klíčem k jejímu nalezení jsou stařičké brýle, které vlastní teenager Sam Witwicky (Shia LaBeouf).

Zatímco se ministr obrany (Jon Voight) dozvídá o tom, že skládací helikoptéra a mechanický škorpión vyhladili americkou základnu v Kataru a organizuje superhackery, kteří mají odhalit, kdo se to snaží nabourat do vojenské sítě a co tam hledá (jsou to Decepticoni a hledají tam brýle), Sam si kupuje své první auto (stařičký žlutý Chevrolet Camaro), které je živější, než by se od automobilu dalo očekávat.

Když si automobil (ve skutečnosti Autobot Bumblebee) ověří, že našel “toho pravého Sama”, přivolá další čtyři Autoboty (včetně jejich šéfa Optima Prime), načež začíná boj o Krychli s půl tuctem Decepticonů, kteří už na Zemi jsou. Předím se ale pochopitelně Bumblebee “updatuje” na nejnovější model Chevroletu, aby Samovi nedělal ostudu...



Může to všechno znít poněkud zmateně, ale to jsem se zatím vůbec nezmínil o rozsáhlé dějové linii se supertajnou vládní organizací, která na supertajném místě ukrývá něco, co je superutajováno už sto let a které šéfuje ujetý agent Simmons (John Turturro) s pestrobarevnými trenýrkami.

A taky bych mohl napsat aspoň pár slov o Samově nové kamarádce, supersexy automechaničce Mikaele (Megan Foxová), legračním tlustém černém hackerovi, prsaté hackerce s podivným přízvukem (australským?), několika statečných vojácích s dobrým srdem, Samových legračních rodičích... No prostě, je jich hodně, a jak správně tušíte, ve finále to všichni dají dohromady (kromě rodičů) a každý přiloží ruku k dílu, aby Decepticoni dostali na budku a na Zemi zavládl mír až do Transformers 2. To znamená, že například hackeři hackují, ministr obrany střílí z brokovnice a Mikaela si nechá zpomaleně ovívat vlasy.

Transformers Michaela Baye jsou ryzí esencí... ČEHOSI, co kdysi dávno způsobilo, že jsem viděl dvacetkrát Dobyvatele ztracené archy a třicetkrát Hvězdné války. Je nabíledni, že většina scénáře je absurdní (jako je ostatně absurdní už celý základní nápad s mluvícími skládacími auty a jinými dopravními prostředky). Stejně tak je nabíledni, že mírně unavený Voight ani maniakálně přehrávající Turturro se svými rolemi v Transformers nikdy nikde chlubit nebudou. Na druhou stranu, většina herců (pečlivě vybraných ze všech etnik) je příjemná pro oko a Shia LaBeouf (Disturbia, čtvrtý Indiana Jones) je opravdový sympaťák s komediálním talentem.

Naprostá většina filmu spočívá v tom, že se pravidelně střídá infantilní humor živých herců s technofetišistickými scénami, ve kterých sice také občas vystupují lidé, ale jejich hlavními hrdiny jsou střelné zbraně, počítače, letadla, auta a roboti. A říkejte si co chcete, nedokážu si představit vhodnějšího režiséra pro tuto látku, než je Michael Bay.

Ve většině Bayových filmů se (bez ohledu na jejich námět nebo žánr) dočkáme jistých klasických mistrových scén, ve kterých jsou v nějakém poměru kombinovány výbuchy a střelba, hrdinská hudba, silné motory, kamerové prostocviky, hangár a zapadající slunce. V Transformers jsou takových záběrů a scén tucty, včetně celé závěrečné půlhodiny, která je nepřetržitým trikovým akčním videoherním orgasmem, při kterém roboti zdemolují městskou čtvrť a zabijí mimoděk stovky lidí (aniž bychom viděli jedinou kapku krve). Ale Bay si pochopitelně v té vřavě najde čas na romantický okamžik svých dvou krásných mladých amerických hrdinů. Se zapadajícím sluncem, tklivými smyčci a větrem ve vlasech.



I když se vám může zdát, že výsledek Bayovy snahy zesměšňuji, skutečnost je taková, že jsem si jeho Transformers zamiloval. Nebavme se o tom, zda se budou líbit cílovému publiku, tj. dětem a teenagerům (to budou zcela jistě, a moc). Nebavme se o tom, zda jde o trikovou revoluci (spíše o evoluci, ale pokrok je nezpochybnitelný). Pointa tkví v tom, že i navzdory vtipným scénám je celý film pojat s tak tvrdohlavou seriózností, že je to kouzelné a odzbrojující (ještě více než Singerův Superman) - ať už proto, že je Michael Bay mistr jemného humoru, nebo že je blázen. Od Dne nezávislosti, respektive od Hvězdné pěchoty uplynulo už 11, respektive 10 let, takže už bylo sakra na čase, aby někdo něco takového opět natočil! A na rozdíl od mnoha filmů posledních let a měsíců, které se snažily vydávat za letní popcornové megafilmy, Transformers přesně takovým megafilmem jsou.

A nemyslím si, že by výsledek mohl být lepší. Kdyby byl scénář inteligentnější, kdyby byl humor méně infantilní, kdyby vojáci a vědkyně nevypadali jako manekýni a manekýnky, nebo kdyby hlavní hrdina neměl čivavu, nebylo by to úplně ono.

Ci 100% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)

P.S: Všimněte si, že tato recenze nemá tag "super", označující "filmy, které bezvýhradně doporučuji všem bez rozdílu". Je to proto, že znám překvapivé množství lidí, kterým se z nějakého podivného důvodu vůbec nelíbil Den nezávislosti.

28.6.07

Hezké sny [The Good Night] - 60%

Příběh průměrně éspěšného hudebníka (Martin Freeman), který má manželskou krizi (s Gwyneth Paltrowovou) a místo aby ji řešil, začne se uchylovat do světa svých snů, kde ho očekává dokonalá žena.

"Hezké sny" je "malý" nezávislý filmeček, režírovaným bratrem Gwyneth Paltrowové, který mě celkem příjemně překvapil. Rozhodně to není něco jako Nauka o snech - snové sekvence jsou natočeny téměř bez triků a je jich dost málo. Je to spíš hořká (t.j. ne zrovna k popukání) komedie, zvláštním způsobem zkombinovaná s úvahou o snech (reálných, nešílených). A o lucidním snění, které ovšem tvůrci nějak moc nepochopili, obávám se...



Záměrně nepíšu, kdo další ve filmu hraje, protože jsem to předem nevěděl a zažil jsem díky tomu několik příjemných překvapení. Je pravda, že některé scény jsou poněkud "nevypilované", ale protože jde o Paltrowův debut, nemám tušení, jestli za to může jeho nezkušenost nebo genialita.

Sečteno a podtrženo, je to jako vztahová komedie od Woody Allena, s tím rozdílem, že na rozdíl od posledních vztahových komediíí Woodyho Allena se mi to docela líbilo.

27.6.07

Smrtonosná past 4.0 [Live Free Or Die Hard / Die Hard 4.0] - 40%

Nemám sílu snažit se zde reprodukovat zápletku, takže rovnou k tomu hlavnímu... Především: Len Wiseman fakt není dobrý režisér a po třech filmech (oba Underworldy a čtvrtá Smrtonosná past) je jasné, že pokud něco trochu umí, je to vždy naprosto totéž. Ano, i Die Hard 4 je celý natočený v zelenomodrých přeřvaných odstínech. Proč? Prostě proto.

Mnohem horší než Wiseman jsou ovšem scenáristé, protože něco tak strašného, jako zápletku čtvrté Pasti, jsem neviděl opravdu hodně dlouho. Ještě by se možná dalo omluvit, že scenáristé přistupují k Internetu a hackingu jako někdy v polovině 80. let (zřejmě nikdy v životě nesurfovali a nedostali jediný e-mail), ale úplně všichni v tomto filmu se skoro pořád chovají jako totální idioti a věci, které by se daly vyřešit naprosto jednoduše, řeší brutálně složitými způsoby. Například McClane potřebuje získat důležitou informaci od jistého legračního tlustého hackera (přitom jde o každou sekundu) a místo, aby mu řekl "všechno mi pověz, nebo ti ustřelím hlavu", tak s ním několik minut žertuje o Star Wars a jeho bytě a pak mu řekne "všechno mi pověz, nebo ti ustřelím hlavu". Nebo plán zloducha: 1. Nahackovat semafory ve městě aby přestaly fungovat. 2. Nahackovat telefony aby přestaly fungovat. 3. vypnout proud v celém státě. A nenapadne ho, že kdyby udělal rovnou "3.", automaticky tím dojde i k 1. a 2...



Ve filmu jsou samozřejmě také akční sekvence, které ovšem také nemají nic ani vzdáleně společného s realitou a svou šílenou nelogičností překonávají Pravdivé lži nebo Resident Evil. Například hned v úvodu filmu McClane prostřelí hasicí přístroj, ležící u padouchových nohou, následkem čehož padouch proletí zavřeným oknem ven a zabije se. O něco později McClane může zabít nějakou vražedkyni, kterou právě zmlátil, ale místo toho ji nechá probrat a vyhodit se z místnosti, pak sedne do auta, vjede do mistnosti, nabere vražedkyni na auto, vjede s ní (i s autem) do výtahu a tam se pak několik minut perou zavěšeni na lanech...

Shodou okolností jsem nedávno viděl Transformers, kteří jsou přinejmenším stejně nelogičtí, ale u těch mi to přišlo absurdně zábavné, protože je v nich přehnané úplně všechno! Ve Smrtonosné pasti 4.0 se debilita scénáře prolíná s chvílemi, kdy se Willis snaží hrát "lidsky" a reálně. A i když by to možná dokázal, v kontrastu se vším okolo je to pouze trapné.

Takovou "třešničkou na dortu" je skutečnost, že narozdíl od předchozích tří dílů je tento mládeži přístupný, takže všichni mluví slušněji a hackeři dělají pubertální vtípky, za které by skutečný McClane lámal vazy...

Možná bych byl milosrdnější, kdyby toto dílo neslo název třeba "Polda drsňák" a hlavní hrdina se nejmenoval McClane. Ale v téhle podobě, jako součást série Smrtonosná past, je to svatokrádež nebo něco ještě horšího.

26.6.07

Interview podle Van Gogha [Interview] - 40%

Steve Buscemi a Sienna Millerová ve filmu Steva Buscemiho. Jde o remake několik let starého holandského filmu Thea Van Gogha, který jsem neviděl, takže nemohu srovnávat.



Buscemi hraje reportéra, který má udělat rozhovor s filmovou hvězdou (Millerová). Je to "pod jeho úroveň", protože normálne dělá rozhovor se známými politiky, a dá to Millerové jasně najevo. Millerová se během pár minut projeví jako pořádná kráva, oba si vynadají a po deseti minutách filmu se ve zlém rozejdou. Až potud by to šlo.

Pak se ovšem Buscemi lehce zraní, Millerová to uvidí a pozve ho k sobě domů, kde se spolu začnou velmi otevřeně bavit a začnou mezi nimi vznikat různá pnutí - a zde se odehrává celý zbytek filmu (ve kterém už nikdo další nehraje).

Interview není dobrý film a není to tím, že by mi v něm chyběly triky, výbuchy a herci (například Telefonní budka se mi líbila velice). Je to především díky značně špatnému scénáři a nereálným dialogům, které ani vzdáleně nekorespondují s tím, jak by se dva lidé v takové situaci mohli chovat. A to je to zásadní a možná jediné, co by diváka u takovéhoto filmu mělo zajímat.

22.6.07

20.6.07

Miss Potter [Miss Potter] - 80%

Co vám říká jméno "Beatrix Potterová"? Věděli jste, že jde o "nejúspěšnější autorku dětských knížek všech dob"? Já tedy ne (myslel jsem, že tohle prvenství už stihla získat Rowlingová).

Nicméně: Potterová někdy před 100 lety začala vydávat malé dětské knížečky o zvířátkách s roztomilými vlastními ilustracemi.

Její životopis režíroval Chris Noonan, který natočil první Prasátko Babe, a výsledek je podobně kouzelný, aniž bych mohl nějak objektivně definovat, proč vlastně.



Renée Zellwegerovou jsem nikdy nijak moc nemiloval, rozhodně mi nepřipadá hezká a ani bych neřekl, že v tomto film nějak příliš dobře hraje. Nápad s ilustracemi, které ve filmu ožívají a Potterová si s nimi povídá, mi přišel spíš rušivý. Přesto jsem si velmi užíval příběh toho, jak se Potterová, smířená ve 32 letech s tím, že se neprovdá, zamiluje do nesmělého vydavatele (velice příjemný Ewan McGregor), i když ho její rodiče považují za "nižší vrstvu", a skamarádí se s jeho velmi emancipovanou (a také svobodnou) sestrou (Emily Watsonová).

Celé mi to připomínalo díla Jane Austenové s břitkými dialogy, utajovanými city a silnými ženskými hrdinkami. To, že se to celé zakládá na životě skutečné osoby, mi bylo celkem jedno.

Pokud se vám líbilo Hledání Země Nezemě (které je trochu lepší), nebo pokud chcete oslnit přítelkyni tím, jaká jste citlivá duše, jděte na Miss Potter.

17.6.07

Kletba zlatého květu [Man cheng jin dai huang jin jia / Curse Of The Golden Flower] - 40%

Nejnovější film od režiséra Hrdiny a Klanu létajících dýk nás opět zavádí do čínské historie. Tentokrát sledujeme, jak proti sobě kují pikle císař (Chow Yun-Fat), císařovna (Gong Li) a jejich tři synové.



Rovnou napíšu, že výsledek ani zdaleka nedosahuje kvalit Hrdiny (Klan létajících dýk jsem neviděl). Většinu dvouhodinového filmu se díváme na telenovelu, ve které hrdinové chodí po paláci a povídají si, co kdo na koho zosnoval a zosnuje. To je přerušeno dvěma kratšími akčními scénami a jednou supermegalomanskou bitvou na konci, což působí spíš rušivě, protože je to v opravdu brutálním kontrastu s divadelností (respektive televizností) zbytku filmu.

Pochvalu zasluhují hlavně výtvarníci kostýmů a palácového interiéru (ale na dvě hodiny to nestačí!) a možná i trikaři v závěrečné bitvě desetitisíců vojáků. I když zábavnější je zahrát si nějakou hru ze série Dynasty Warriors.

Cesta bojovníka [Pathfinder] - 40%

"400 let před Kolumbem" se do Ameriky náhodou zatoulali Vikingové a nechali tam malého kluka, kterého "adoptovali" zdejší Indiáni. Asi o 20 let později z kluka vyroste Karl Urban a chrání "své" (tj. Indiány) před "svými" (tj. před další várkou krvežíznivých Vikingů).



Docela zajímavý námět, že? Bohužel, Karl Urban vůbec nevypadá na to, že by mohl dokázat sám zlikvidovat několik desítek Vikingů a především - režisér Marcus Nispel (Texaský masakr motorovou pilou) má sice videoklipovou a reklamní průpravu, takže některé záběry jsou působivé, ale není naprosto schopen vytvořit něco, co by vypadalo jako film se souvislým dějem. Často je problém rozlišit kdy a kde jsme, kdo kam jde a který Viking je který.

Musím složit pochvalu castingovým agentům a kostymérovi, protože Vikingové vypadají skvěle (jako nějací frajeři z World of Warcraft), což ještě prohlubuje nesmyslnost toho, že by proti nim mohl něco podniknout Karl Urban.

Kromě toho má film občas velmi špatné triky (především digitální kompozice lidí a přírody) a iritující hudbu.

16.6.07

Fantastická čtyřka a Silver Surfer [Fantastic Four: Rise Of The Silver Surfer] - 40%

Je nahý, je stříbrný a má dlouhé prkno. Takové nebezpečí Země dosud nepoznala!

Fantastická čtyřka je pořád světově slavná a rozdává autogramy. Jedinou změnou je, že se Reed a Susan chystají vzít a že se Johnny možná usadí a najde si dlouhodobou známost (jakousi přísně tajnou vojákyni, které jde o záchranu světa a shodou okolností je supermodelka). A že přilétá Silver Surfer a vrtá díry do Zeměkoule. A že zatavený Dr. Doom ožil. A že možná přijde i “Galactus, požírač světů” (ale pokud víte o koho jde a těšíte se na jeho filmovou podobu, budete notně zklamáni).

Je nutno uznat, že druhá Fantastická čtyřka drží laťku kvality na nastavené výšce. Je téměř přesně stejně nezábavná a nevelkolepá, jako byl první díl.



Stejně jako v prvním dílu (zkráceně “SJV1D”) sledujeme, jak se spolu čtyři členové týmu většinu filmu hašteří a stojí před dramatickými rozhodnutími jako “Je důležitější naše svatba nebo záchrana Zeměkoule?” nebo “Máme náš tým rozpustit nebo radši zachránit Zeměkouli?” SJV1D (a ještě víc) se dočkáme brutálních prohřešků nejen proti reálné fyzice a logice, ale i proti tomu, co bylo nastoleno dříve ve světě téhož filmu. SJV1D se naprostou většinu tohoto velkofilmu nic velkofilmového neděje a připadáme si, jako bychom sledovali nějaký televizní sitcom, jehož tvůrci si jednou za 15-20 minut vzpomenou, že jim na hromadě ještě leží neutracených 100 miliónů dolarů a tudíž by měli použít nějaký drahý trik. Přičemž “drahý trik” neznamená nutně “dobrý trik”. Hlavní atrakce dvojky, Silver Surfer, totiž vypadá skoro identicky jako tekutý zabiják v Terminátorovi 2 (i když, samozřejmě, postava Silver Surfera je starší, než Terminátor 2).

SJV1D je jedinou zajímavou postavou “kameňák” Ben Grimm, který - byť nemá o nic inteligentnější hlášky než ostatní - působí skoro jako kdyby byl opravdovou postavou s opravdovými problémy a motivacemi. SJV1D jsou všichni ostatní opět buď naprosto nevýrazní nebo přehrávají jako v mexické telenovele.

O všech aspektech druhé Fantastické čtyřky platí, že člověk, trochu se orientující ve filmařině, pochopí, že to všechno asi bylo dost drahé, ale přitom nejde ani o průměrné řemeslo. Ale co je to všechno platné, když první film měl slušné tržby? Logicky z toho vyplývá, že druhý bude mít srovnatelné, budou následovat další a režisér Tim Story bude mít doživotní kariéru zajištěnu...

Napadá mě, že je to možná všechno chytrý záměr a že je Fantastická čtyřká úmyslně cílena na diváky od 6 do 12 let. Těm možná vyhovuje, že se mohou v kině dívat na něco dabovaného, nesmyslného, s infantilními vtípky ve chvíli, kdy “jsou v sázce miliony životů”. Na něco co je někde na půl cesty mezi Teletubbies a Spider-Manem (který je pro ně zatím příliš sofistikovaný).

Ci 40% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)

11.6.07

Divoké vlny [Surf's Up] - 80%

Divoké vlny jsou CGI animovaný film od Sony Animation, kteří zatím natočili jen průměrnou Loveckou sezónu (a předtím krátký filmeček The Chubb Chubbs).

Z tohoto důvodu mě jejich nejnovější dílo celkem šokovalo. Podívejte se nejdříve na trailer:



Když jsem ho viděl (ten trailer), říkal jsem si, že ty jeho první dvě třetiny jsou moc hezké, ale je to pouze trailer a film samotný zřejmě bude vypadat jako ta poslední třetina, t.j. budou hrát hlasité songy a zvířátka (především tučňáci) budou dělat divoké věci. Ale kdepak! Ty úvodní dvě třetiny traileru jsou téměř doslova přejaty přímo z filmu, včetně doprovodné hudby! Film má opravdu na mnoha místech takovou příjemnou "seriózně legrační" atmosféru. A to ještě nevíte to hlavní: Celý film je natočen jako dokument!

Ano, opravdu. Celou dobu se koukáme na dokument o tom, jak filmový štáb natáčí cestu mladého surfera za jeho snem. Jenomže ten dokument je animovaný a hrají v něm jenom zvířátka (především tučňáci)!

Nevím, co kdo hulil, že ho napadlo zrovna tohle, ale výsledek je překvapivě svěží, plný chytrých narážek na to, jak se normálně točí dokumenty, plný emocí, které jsou reálnější, než v leckterém hraném filmu, a v neposlední řadě technicky dokonalý. Voda je úžasná, tučňáci mají svou unikátní řeč těla, pohyby kamery (jakoby ruční) působí dokumentárně atd. atd...

Neříkám, že je to revoluce v animovaném filmu a že se nedočkáte akčních scén, doprovázených rockovými písničkami. Ale byl jsem vzhledem ke svému očekávání velmi příjemně překvapen. Má to necelých 90 minut, uteče to jako voda a je to nejlepší animovaný film od Úžasňákových.

P.S: Problém je v tom, že původní verze (jinou jsem neviděl) má vynikající dabing (dabující herci byli ve studiu současně, nikoliv postupně, takže dialogy působí skutečně nenuceně), který do značné míry pomáhá kouzlu celého filmu. Mám hrůzu z toho, co s tím udělá český dabing (jen jedna kopie bude s titulky). Zjistil jsem ale, že dabing režíruje Olga Walló, pravděpodobně naše nejlepší dabingová režisérka. Tak uvidíme.

9.6.07

Osvícení

Asi jsem zjistil, proč Igor Chaun tak dlouho nic nenatočil...

Hostel II [Hostel Part II] - 40%

“Holky, znám jedny bezva lázně na Slovensku...”

Problém Hostelu II je především v tom, že jeho první polovina (pokud pomineme vtipný tříminutový prolog) poměrně přesně kopíruje první Hostel a je tudíž ještě méně zajímavá. Tři Američanky přijíždějí z Itálie na Slovensko (přes Prahu!) ubytovávají se v hostelu, poznávají poněkud strašidelné městečko a jeho obyvatele (právě zde vrcholí exotický festival “Dohzhinky”), a začínají pozvolna tušit, že něco není úplně v pořádku. Všemu šéfuje Milan Kňažko se svými bloodhoundy a divák si mezitím může schrupnout.



Zajímavější to začne být ve druhé polovině, kdy konečně dojde na mučení a na jakous-takous zápletku, spočívající (kromě odhadování, zda některé děvče přežije, a jaké) v tom, že dva z bohatých “klientů” začnou mít jisté pochyby, zda je zcela morální rozřezávat na Slovensku za peníze mladé turistky. Někteří herci a herečky docela slušně hrají, což je ve zvláštním kontrastu se strašlivým ochotničením jiných a s použitým humorem - ať už je záměrný, nebo vyplývá z toho, že znáte česko-slovenské reálie, česko-slovenské herce a česko-slovenské písničky (disco je tentokrát nahrazeno především klasickými lidovkami).

Tvůrci se snaží o druhém Hostelu tvrdit, že jde o revoluční počin v dějinách hororu. Nene. Jde o úplně normální béčkový horor s několika minutami scén, které jsou nápadité, překvapivé, vtipné či všechno najednou. Některé sekvence budou možná někomu připadat šokujícně brutální (třeba ta s visící obětí, vanou, nějakou “paní Bathoryovou” a její kosou), ale fanoušci splatteru (a kdo jiný by na Hostel II měl chodit?) už na DVDčkách dávno viděli mnohem explicitnější věci.

A mimochodem, tenhle film je mnohem víc “grindhouse”, než to, čemu Tarantino říká Grindhouse.

Ci 40% (Původně psáno pro měsíčník Cinema. Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)

8.6.07

Dannyho parťáci 3 [Ocean's Thirteen] - 80%

Jen opravdu krátce: Po překombinované dvojce, ve které už zápletky byly úplně absurdní a Soderbergh na nás pořád pomrkával "no podívejte na to, to je sranda, já vím, že je to překombinované, haha", je trojka návrat ke kořenům. Zaprvé: Děj se opět odehrává v Las Vegas. Za druhé: Plánovaná multiloupež a multipodraz jsou sice překombinované až absurdní (je potřeba "cinknout" všechny hry v kasinu, aby hráči vyhráli a ne prohráli, ukrást nějaké diamanty, vyvolat zemětřesení atd. atd...), ale většinou je to vše podáváno zcela seriózním stylem, při kterém se máme trochu strachovat, zda to hrdinům všechno vyjde.



Před kamerou přibyl Al Pacino jako hlavní padouch a je skvělý. Stejně jako většina ostatních. Přijde mi jako opravdu dobrý nápad dát "uměleckému" režisérovi k dispozici hodně peněz (např. celý nový hotel, okolo kterého se film točí, ve skutečnosti neexistuje a nikdy neexistoval) a hromadu dobrých herců a přikázat mu, že musí natočit komerční zábavu bez ambicí.

Většina filmů se dneska snaží být cool. Dannyho parťáci 3 jsou cool a vypadají, jako by jim "být cool" šlo samo od sebe a nebyla to pro ně vůbec žádná námaha. Což je na tom nejvíc cool.

5.6.07

Grindhouse: Auto zabiják [Death Proof] - 40%

Nejdříve krátká vysvětlující odbočka:

Režiséři Quentin Tarantino a Robert Rodriguez natočili letos film s názve Grindhouse, skládající se ze dvou povídek o (téměř) celovečerní stopáži: Planet Terror (režíroval Rodriguez) a Death Proof (režíroval Tarantino). Šlo o poctu starým laciným filmům (taky se jim říká "exploitation", nevím o českém ekvivalentu), které se natáčely především v 60. a 70. letech, neměly naprosto žádné umělecké kvality, byly laciné a šlo jim jen o ukojení nejzákladnějších pudů pubertálních diváků - tj. většinou to byly horory, thrillery nebo lehce erotické filmy. Prostě "béčka".

Protože Tarantinův a Rdriguezův film v USA katastrofálně propadl, pro evropské uvedení ho distributor rozdělil na dva samostatné filmy (a oba z nich přestříhal a prodloužil). Jako první z nich se dostává do našich kin "Auto zabiják".

"Hrdinou" (resp. nejslavnějším hercem) filmu je Kurt Russell jako "Kaskadér Mike", který je zlý. Vždy si vyhlédne nějaká hezká děvčata v autě, svým dobře vyztuženým autem do jejich auta vrazí na silnici, všechna je zabije, sám přežije, sexuálně se tím vzruší a když se mu uzdraví pohmožděniny, opakuje totéž v dalším státě.

Kompletní děj filmu: Kaskadér Mike si vyhlédne partičku děvčat, povídá si s nimi v baru, pak do nich vrazí autem a všechna je zabije. V jiném státě si vyhlédne jinou partičku děvčat, chvíli do nich vráží, ale děvčata jsou náhodou kaskadérky a zabijí ho. Konec filmu. Délka filmu: Skoro dvě hodiny.



Tarantinův "Death Proof" je do značné míry také "critic proof", protože ať mu vytknu cokoliv, někdo může namítnout, že "v tom je přece ta sranda, že to natočil schválně špatně, jako ty staré grindhouse filmy!" Je jasné, že nelogicky usekané scény, škrábance, přeskakující zvuk a občas mizející barva jsou dramatickým záměrem, ale u nás se to trochu mine účinkem, protože jsem viděl nejednu premiérovou kopii, která byla v přinejmenším stejně strašném stavu.

Nevzpomínám si ale, že by jakýkoliv béčkový grindhouse film měl tarantinovské dialogy, respektive pokus o ně. V grindhouse filmech se buď moc nemluvilo, nebo jejich dialogy byly velmi dementní. Dialogy v Autě zabijáku jsou typicky tarantinovské, nebo spíš slabý odvar z typicky tarantinovských. Znovu a znovu se hrdinové dlouhé desítky minut baví o starých filmech, o chlastu, o hulení a o sexu, přičemž kamera pomalu a velmi profesionálně krouží kolem nich. - Nic takového v žádném grindhouse filmu nebylo ani náhodou! Občas se nějaká hláška vyskytne, ale rozhodně trvám na tom, že od dob Pulp Fiction to jde s kvalitou a originalitou Tarantinových dialogů radikálně s kopce.

Naopak do grindhouse filmu by pěkně zapadl dialog vidláckého šerifa s jeho synem v polovině filmu, který divákovi vysvětlí, co je Mike zač a proč dělá to, co dělá (čímž se stane zbytečnou celá první hodina filmu s výjimkou dvacetisekundové zpomalené havárie).

Ve druhé polovině filmu se také nejdříve dlouho mluví a pak konečně přijde asi 15 minut honiček a akčních scén. Ty jsou opět natočeny značně působivě, s profesionalitou a rozpočtem, o jakých by se grindhouse filmům nikdy ani nesnilo.

Ve výsledku je tedy Auto zabiják nefungující směsí špatného tarantinovského konverzačního kusu a krátké pocty grindhouse filmům. Ani jedna z těchto dvou ingrediencí není natočena nijak moc chytře nebo zajímavě a už vůbec se nepovedlo sestavit z nich nějaký fungující film. Auto zabiják je zatím zdaleka nejhorší Tarantinův počin.

P.S: V původním americkém dvojfilmu bylo několik zábavných trailerů na neexistující béčkové filmy. V evropské verzi Auta zabijáka žádný není.