8.12.08

Den, kdy se zastavila Země [The Day The Earth Stood Still] - 60%

K Zemi se přiblíží zářící koule, přistane v Central Parku, vystupí z ní mimozemšťan Klaatu (Keanu Reeves), doprovázený Robotem Gortem, a chce promluvit v OSN. Američané ho místo toho pochopitelně uvězní a začnou vyslýchat. Klaatu uteče a spolu s vědkyní (Jennifer Connellyová) se vydává splnit svůj plán. Jeho detaily zpočátku neznáme, ale pro Zemi to nevypadá dobře...



Jde o remake sci-fi filmu z 50. let, který je pro Američany podobně kultovní, jako jsou pro nás filmy od Zemana nebo Návštěvníci. Dalo by se napsat, že jde o mix Starmana, E.T. Mimozemšťana a Mužů v černém bez humoru, ale je to samozřejmě zcestné, protože tyto filmy jsou novější a naopak se inspirovaly původním The Day The Earth Stood Still.

I když je děj nové verze značně odlišný (takže tuto klíčovou ukázku neberte jako spoiler), je dobré původní verzi vidět, protože pak při sledování nového filmu oceníte jisté drobné narážky a také skutečnost, že se nový film poměrně snaží držet se ducha původní verze, což bych rád vysvětlil na konkrétním příkladu:

I když má například film Hvězdná pěchota zásadně jiný děj, než stejnojmenná kniha, přesto jsem u něj byl příjemně překvapen, jak dobře vystihl atmosféru a poselství literární předlohy ("Fašismus je fajn státní zřízení"). A o podobnou věrnost předloze se snažili (ovšem ne tak úspěšně) i tvůrci Dne, kdy se zastavila Země. I když mají oba filmy zásadně odlišný děj (například už důvod, proč Klaatu přilétá na Zemi, je poněkud jiný), pro oba platí, že nejsou založeny na tricích, mají inteligentnější scénář, než je v Hollywoodu obvyklé, a nejlepší v nich jsou scény, kdy si mimozemšťan s někým normálně povídá.

Klaatu totiž není idiot, má Zemi a její obyvatele prozkoumanou, a jde přímo k věci. Řekne pozemšťanům, o co mu jde, a když vidí, že po dobrém svého nedosáhne, uchýlí se k mírnému násilí, protože je to v dané situaci jediná logická možnost. V průběhu filmu mu dojde, že logika nemusí vždycky být pro řešení problematické situace to nejlepší. Potud stále OK.

Co není OK, to je snaha filmařů dát nové verzi punc "akčního trikového velkofilmu", což je jednak v rozporu s původní verzí, ale především je to v rozporu s většinou filmu. Nový Den, kdy se zastavila Země, by byl mnohem lepší, kdyby byl natočen jako televizní inscenace, ve které by si Keanu Reeves povídal s pozemšťany (podobně jako v původním filmu). Čas od času ale přijdou ke slovu drahé triky, honičky, výbuchy a scény s armádou, které jsou sice profesionálně natočené, ale veškerá pracně vybudovaná atmosféra při nich odtéká do kanálu a koukáme se na X-tou koupii Dne nezávislosti. Těchto scén není o mnoho více, než zahlédnete v traileru, ale přesto filmu obrovsky škodí, a s tím, jak jich s blížícím se koncem přibývá, exponenciálně se snižuje zajímavost filmu. A ti diváci, kteří na základě traileru očekávají něco jako Den nezávislosti nebo Válka světů, budou obrovsky zklamáni a znuděni.

Keanu Reeves v hlavní roli je opravdu dobrý a mimozemským způsobem strašidelný. Jennifer Connellyová je příjemná na pohled, ale scénář ji občas nutí chovat se poněkud divně, a malý Jaden Smith (syn Willa Smithe), který byl tak dobrý ve Stěstí na dosah, je tentokrát dost hrozný. Zbývá ještě zmínit bizarní casting Kathy Batesové jako ministryně obrany a Johna Cleese jako seriózního vědce s úplně normální chůzí, a to je asi tak všechno...

Chválím původní záměr, ale bohužel se s tímto záměrem v průběhu tvůrčího procesu něco stalo a výsledek je poněkud polovičatý.

P.S: Legendární hláška "Klaatu barada nikto" pochází z tohoto filmu (a je v obou verzích).

24 komentářů:

  1. Tak ted uz chapu co melo znamenat "Clatto Verata Nicto" :)

    OdpovědětVymazat
  2. No jo, ale ty akcni sceny s armadou vypadaji dobre v traileru...

    Ono mi vubec prijde ze poslednich par let (od dob masivneji rozsireneho rychleho internetu) se velke casti filmu toci jen proto, ze budou dobre vypadat v traileru. Aby to jednou nedopadlo tak, ze samotny film uz bude jen takova koule na noze a dodatek pro nabuseny trailer

    OdpovědětVymazat
  3. Za odkaz na torrent dík, určitě si doplním mezeru ve vzdělání a skouknu i originál.
    A dokážu si představit, že mě Cleese tou normální chůzí rozesměje...

    OdpovědětVymazat
  4. Doporučoval bych spíše Rapidshare nebo podobnou službu, protože stahovat se může ale sdílet nikoliv.

    OdpovědětVymazat
  5. Ježíší, kde jsi FF četl v knize Hvězdná pěchota něco o fašismu? Copak to zřízení bylo fašistické? Vždyť ti lidé měli možná mnohem více svobody než v dnešních demokraciích. Jen také měli více zodpovědnosti. Takový blábol jsem nečekal. A zapomínáš, že ve film byl pojat jako satira, což kniha rozhodně nebyla.

    OdpovědětVymazat
  6. Souhlasím, že film, ačkoli je hodně odlišný od knihy(1959!) má podobného ducha. Ale fašismus to není (i když ve filmu ho připomínají uniformy). Ve skutečnosti je to militarismus, který ovšem ztrácí na své negativnosti tím, že nebojuje lidstvo proti sobě, ale proti cizímu nepříteli.

    OdpovědětVymazat
  7. A je pravda ze robot se v remaku jmenuje Al Gort?

    OdpovědětVymazat
  8. ....je to fasismus! neplette si fasismus s nacismem, protoze fasismus neni nutne nacionalisticky. ovsem fasismus je vlada silne ruky vedena silnym vudcem, ktery urcuje jasne pravidla. takze pokud by cisty fasismus nejak vypadal, tak presne tak jak ve hvezdne pechote.

    OdpovědětVymazat
  9. Já bych úplně nesouhlasil. Fašismus jako takový má výrazný ekonomický rozměr - a sice korporativistické uspořádání společnosti, kdy jednotlivá hospodářská odvětví vystupují vpodstatě jako správní celky a jejich hlavním orgánům je propůjčen výkon veřejné moci. (Tj. Řídící výbor těžkého průmyslu sjednocuje dělníky a majitele podniků a funguje zároveň jako správní jednotka řídící osoby pod ni spadající) Jednotlivci jsou potom politicky zastoupeni právě hospodářskými svazy (tj. v teorii si členové svazu zvolí - ne nutně rovnými hlasy - vedení a to je následně zastupuje a podílí se na vedení státu.) Ekonomika sama představuje smíšený systém s různou mírou centrálního plánování, ale většinou bez vyloučení soukromého podnikání.
    U fašismu se potom korporativismus kombinuje s nějakou formou autoritativního (nikoliv ale absolutistického) vedeni.

    Co se nacionalismu a celkové glorifikace národního státu týče, ten představuje u fašismu výraznou složku politického rozhodování a vedení a všechny historické fašistické státy (Předválečná Itálie, Rumunsko, Maďarsko, Rakousko, Polsko nebo Druhá republika; Španělsko a Portugalsko až do 70. let) mu také holdovaly ve značné míře.

    Státní zřízení v Hvězdné pěchotě (ve filmu, knihu jsem nečetl a je to snad poprvé za ta léta, co slyším, že pan Fuka ano) s omezeným okruhem občanů jako jediných nadaných volebním právem (a i jinými exkluzivními právy?), s občanstvím podmíněným vojenskou službou, se zdaleka nejvíc podobá státnímu zřízení antické Sparty, čili vojenské oligarchii.

    Shrnuto: fašismus je historicky celkem nutně nacionalistický (ale nikoliv nutně antisemitský nebo rasistický), Hvězdé pěchotě k němu chybí korporativismus a autoritářský vůdce. Militarismus není státní zřízení ale politická doktrína. A ad anonymní 8.12. 19:26 - v jakém smyslu měli lidé v Hvězdné pěchotě víc práv než obyvatelé současných demokracií? A myslím lidi jako celek, ne tu privilegovanou vrstvu, která měla silnější podíl na vedení společnosti na úkor všech ostatních.

    OdpovědětVymazat
  10. Btw. nevim jestli se to uz resilo. Frantisku, kolik telefonich cisel jsi mel ve svem Spektru ?

    OdpovědětVymazat
  11. Co tady řešíte? Ve hvězdný pěchotě (filmu) se všechno točí kolem bojování, o nějakym státnim uspořádání tam není řeč. Ale vzhledem k tomu, že lidi tam bojujou na cizím území, nevědí pořádně proč, ale vědí že je to tak správně, bude to imho demokracie.

    OdpovědětVymazat
  12. 1) je velký rozdíl mezi knihou a filmem HP. Film je přiznaná satira na militarismus, a velmi ovlivněná režizérovými vpomínkami na okupaci Holandska za 2. sv. války. Kniha je psaná jako určitá utopie ideální, ale hlavně fungující společnosti, vycházející z vědeckých poznatků z oblasti biologie a historie.
    2) státní zřízení v nize se nejvíce podobá dnešní demokracii, vláda, a většina institucí je volena občany. Ovšem pro získání občanství je nutné projít statní službou, která ovšem není nutně vojenská, a ani by to nešlo, protože jediný předpoklad pro službu je být svéprávný a dospělý. Tzn. že např. to může být i zametání ulic, pokud se adept pro nic jiného nehodí. Federace do státní služby musí přijmout každého, kdo se přihlásí!
    4) Neobčané mají všechna všechna práva a povinnosti jako neobčané, jen nemají právo volit a býti voleni.
    3) dále např. aktivní příslušníci armády, ať už jako profesionálové, tak i dobrovolní odvedenci nemají ani právo volit, natož nějak ovlivňovat vládu.
    4) organizace hvězdné pěchoty jako vojenské jednotky a hlavně její bojový duch je inspirována US Marines a hlavně tím, že nikoho tam nenecháme", takže úplně naopak jak ve filmu...

    OdpovědětVymazat
  13. Ted jsem cetl clanek cloveka, co pomahal studiu Fox pri vedecke autenticite Dne, kdy se zastavila Zeme. Ten clovek pracuje v SETI, cili Search for Extraterestrial intelligence. Docela zajimavy clanek, muzete se na nej podivat tady:

    http://www.livescience.com/space/081208-shostak-daythe.html

    OdpovědětVymazat
  14. to Anonymní: 7:52:
    V Hvězdné pěchotě se věe točí kolem úvah o fašismu, militarismu a propagandě. To, že je to zahaleno do hávu béčkového sci-fi nemůže bystrého diváka zmást !!!

    OdpovědětVymazat
  15. Hevzdna pechota neni zadna satira! Cele je to mysleno vazne a jedine proto to funguje, v okamziku, kdyby film mel byt satiricky, tak by to byla slatanina ... takhle je to ukazkovy spickovy film sve doby.

    Jestli to je, nebo neni fasismus, je irelevantni. Militaristicka, adoraci krasy tela i ducha prodchnuta spolecnost ... mozna vam to nepripomina nemecko a italii 30. let ... jinym pochopitelne ano :)

    OdpovědětVymazat
  16. HP je satira! Viz třeba věta o tom, jak je krásné létat rychlostí světla.

    OdpovědětVymazat
  17. Nemluvil jsem o tom, jestli to něco připomíná nebo nepřipomíná. V rámci rozběhnuté diskuze (-Je to fašismus! -Není to fašismus!), jsem pouze přispěl striktně politologickou analýzou. Kdybychom zkoumali jiné aspekty, mohli bychom dospět k jiným závěrům. Jelikož ale kořen diskuze ležel u otázky státního zřízení a občanských práv, rozhodl jsem se ponechat otázku 'fašistické' kultury nebo stylu stranou.

    A já film rozhodně jako satiru bral. Jinak by to zase jako strašná ptákovina přišlo mně.

    OdpovědětVymazat
  18. Nechapu, jak muzete srovnavat HP film a knihu. V zasade az na par drobnosti nemaji skoro nic spolecneho. Respektive film si z knihy vzal naprosto povrchni myslenku boje proti mimozemstanum a tot vse. Navic film neni myslen vazne, pokud ano, tak je to naprosta hovadina.

    OdpovědětVymazat
  19. Martin: ale nejde o to jak byl myšlen, ale jak ho vnímáš. Jestli byl původně myšlen vážně, pak je hovado autor. Ale i v takovým případě - např. já jsem ho vážně nevnímal a bavil mě.

    OdpovědětVymazat
  20. Mě přišly film i knížka až na pár detailů identické. Knížka byla asi myšlena vážně, což nadnáší otázku zdravého rozumu autora, no a film byl podle knížky. To že ho většina lidí vnímá jako satiru ukazuje na to, jak šílený by ten systém byl :).

    OdpovědětVymazat
  21. Dobrá tedy, přihodím svou trošku do mlýna:
    Film a kniha mají dle mého názoru společného dost, od postav, děje, zamyšlení nad "státním zřízením" a strukturou společnosti, až po v knize mírnou, ve filmu převažující sžíravou satiru. Film se snad opravdu nedá brát zcela vážně, a je na něm právě super, jak si z toho každý odnese to svoje (jo to bylo super akční scifi, už se těším na Men In Black 2 versus hmm, opravdu zajimave, nenapadlo me o tomhle premyslet versus super zabava, kde je pokracovani?)
    Kniha, vzhledem k autorovi (Robert A. Heinlein), je spíš filosoficky zaměřená, s důrazem na militaria. Dle mého názoru rozebírá, jako polovina autorových dalších knih, možné společenské uspořádání, a, stejně jako druhá polovina autorových děl, je zasazuje do rámce válečně-militaristického. Satirická je jen mírně, přesto však postřehnutelně (jako téměř celý zbytek autorova díla).
    Je nutno podotknout, že tímto způsobem postavené společenské uspořádání se s mírnými obměnami vyskytuje ve velké části autorova díla, má to tedy jistě utopické a filosofické rysy.

    OdpovědětVymazat
  22. Tak trošku k tématu: Františku, právě jsem viděl film a nikde jsem onu slavnou hlášku nepostřehl (viděl jsem původní znění v anglii bez titulků, takže je možné že jsem to přeslechl) - v jakém místě filmu ji Klaatu vysloví? Díky

    OdpovědětVymazat
  23. Trilo: Kdyz vyleze Gort poprve z koule, kraci k Helen, uz uz na ni natahuje ruku, a tu chvili se ozve Klaatovo "Klaatu Barada Nikto" a Gort stahne ruku zpet a znehybni.

    OdpovědětVymazat
  24. Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.