9.5.10

Recenze: Užívej si, co to jde [Whatever Works] - 50%

Stárnoucí žid Boris (Larry David) v New Yorku. Těžký intelektuál ("skorodržitel Nobelovy ceny"), nerudný dědek, opovrhující úplně všemi. A jednoho dne se před jeho domem ve smetí objeví Melody (Evan Rachel Woodová), jednadvacetiletá bezdomovkyně. On se jí ujme a nechá ji u sebe žít. A pak se vezmou. A pak přijedou její rodiče, extrémně religiózní republikáni z Mississippi...



Nejnovější Allenův film rozhodně není nějak agresivně nepříjemný nebo nepodařený, ale je pouze odstínem toho, čím mohl být. Jako kdyby Woody zlenivěl a nechtělo se mu nijak rozehrávat ty obrovské možnosti, které se mu nabízely. Představte si, že upjatá starší panička objeví v New Yorku svou ztracenou dceru. Objeví ji ve špinavém bytě s o 40 let starším mužem, který je jejím manželem a nevěří v Boha. Co všechno se z toho dá vytěžit! Nejméně hodina úžasného humoru. Ale tento film z toho vytěží jen to, že panička vykulí oči a omdlí. A tohle se ve filmu děje znovu a znovu. Jako kdyby Allena nudilo točit klasický humor (protože už ho točil v životě tolikrát), tak předvede jenom set-up, rychle odbyde pointu a pak hurá někam jinamn nejlépe jen prostřednictvím vyprávění hlavního hrdiny, který dokáže několika větami odbýt měsíce zajímavých událostí - například proč se vlastně Melody do toho páprdy zamiluje. Odpověď "protože je blbá" mě neuspokojuje.

Allen údajně napsal scénář před více než 30 lety, v roce 1977. A musím říct, že jako "odlehčená komedie ze 70. let" by tento film v mých očích pravděpodobně fungoval lépe. V současné podobě a v současné době je ale výsledek místy zvláštní, protože takovýmto způsobem se lidé dnes nechovají ani nemluví, a to ani hrdinové hollywoodských komedií.

Ze všeho nejvíc celý film připomíná komediální stand-up vystoupení. Jako kdyby Larry David (velmi zkušený stand-up komik a improvizátor) stál na pódiu a vyprávěl nám absurdní historku o tom, jak u něj začala bydlet mladá krásná bezdomovkyně, pak si ho vzala a pak přijeli její upjatí rodiče. Připadalo by nám to mírně zábavné, nelitovali bychom toho času, ale nevěřili bychom mu pochopitelně ani slovo. A nápad zfilmovat tuto historku a nechat někoho opravdu hrát všechny ty jednoduché postavy, které jsou vlastně jen chodícími pointami Larryho vtipných monologů, by nám asi nepřipadal jako příliš zajímavý...

6 komentářů:

  1. V posledním odstavci nahraď slovo "nám" slovem "mi", Fuko.
    A převeď to do jedn. čísla.

    OdpovědětVymazat
  2. Hmm, škoda. Larry David je totální bůh (Seinfeld, ale hlavně geniální Curb Your Enthusiasm), čekal jsem že to bude dobrý.No třeba je to jeden z těch kde se s Frantou neshodnu.

    OdpovědětVymazat
  3. Larryho Davida zbožňuju, ale tohle se mi taky nelíbilo.

    OdpovědětVymazat
  4. nojo ... ono proste s vekem ten elan a dalsi potreby schopneho rezisera prste vetsinou vyprchaji, co se da delat. je to, pravda, skoda.

    OdpovědětVymazat
  5. Tak teď jsem to dokoukal, dal bych 70%..pobavilo, hlášek skvělejch dost, Larry David mě baví, ale bylo to místy přespříliš dlouhé.
    "I want to go someplace fun, we are in New York, where should we go that's fun?!"

    "How about holocaust museum ?"

    :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Já jsem si užila návrat starýho, dobrýho Woodyho. To retro mě naopak bavilo. Jen škoda,že si Borise nesehrál Woody sám, aniž bych pochybovala o kvalitách Larryho Davida.

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.