25.12.10

Retro recenze: Hřiště snů [Field of Dreams] - 100%

Vzhledem k vánočnímu rozpoložení nastala pravá chvíle věnovat se některým starším filmům, které mi přirostly k srdci a značná část českých diváků vůbec neví o jejich existenci. Ten dnešní, z roku 1989, se navíc k sentimentalitě Vánoc výborně hodí.

Ray Kinsella (Kevin Costner) je 35letý začínající farmář, který má kukuřičné pole v americké Iowě, kde žije s manželkou (Amy Madiganová, v reálném životě manželka Eda Harrise) a malou dcerkou. Jednoho dne, uprostřed kukuřice, uslyší Ray neznámý hlas, který šeptá "If you build it, he will come". Posléze mu svitne, co tato věta znamená: Pokud Ray vytrhá svou kukuřici a postaví místo ní (uprostřed neosídleného venkova) baseballové hřiště, přijde si na něj zahrát slavný baseballový hráč "Shoeless" Joe Jackson, který je několik desetiletí po smrti. Ray skutečně hřiště postaví (všem je pochopitelně za blázna) a "Ponožka Joe" (Ray Liotta) skutečně vyleze z kukuřice...



V tuto chvíli bych měl asi rychle napsat několik důležitých věcí:

1) Nedělám si z vás legraci, film je opravdu o tom, o čem jsem napsal.
2) Nedělám si z vás legraci, film je opravdu super, přestože mě naprosto nezajímá baseball a nemám rád Kevina Costnera.
3) Pokud si ho budete shánět, dejte si pozor na přesný název:

hriste-snu.jpg
(Dva spolu nijak nesouvisející filmy s podobnými českými názvy - oba s Kevinem Costnerem, oba o baseballu.)

Před několika lety probíhala akce nazvaná "Pražská filmová akademie", v rámci které jsem měl přednášku a projekci na téma "Sci-fi a fantasy filmy" a při ní jsem účastníkům promítl právě tento film, který považuji za čistokrevnou fantasy a řadím ho mezi své tři vůbec nejoblíbenější filmy (spolu s Nightmare Before Christmas a Dead Ringers - o těch někdy příště).

Hřiště snů (v původním názvu slovo "field" samozřejmě znamená jak "hřiště", tak "pole") je dost nevděčným filmem na recenzování, protože jeho prvotní půvab spočívá mimo jiné v tom, že naprosto netušíte, co se ve kterou chvíli stane. To bych ale o něm nemohl nic napsat. Takže buďte připraveni na "spoilery", které by vám ovšem neměly bránit vidět film opakovaně, znovu a znovu.

Všechno to, co jsem napsal v úvodu (farmář uslyší hlas, postaví hřiště, objeví se mrtvý baseballista) se totiž stane během první cca. čtvrtiny filmu, a dál je to ještě mnohem zvláštnější. Neviditelný "Hlas" (v titulcích uváděn jako "The Voice = Himself") totiž dává Rayovi další kryptické instrukce, konkrétně "Go the distance" nebo "Ease his pain" a Ray se je snaží dešifrovat, jezdí napříč USA, aby splnil přání "hlasu", hledá různé lidi (mimo jiné Jamese Earla Jonese a Burta Lancastera v jedné z jeho posledních rolí) a v průběhu toho "sees dead people". Klíčové je, že až do téměř úplného závěru není nic vysvětlováno, Ray se příliš nepídí po pointě toho všeho a pouze si "užívá magie", protože je to magický pocit. Což se dá říct o celém filmu. Podobné věci kdysi točil Frank Capra, ale nevzpomínám si na nic podobného po Hřišti snů.

Hřiště snů je magické podobně snovým způsobem jako Cesta do Fantazie, ovšem na rozdíl od Miyazakiho animáku je magie dosaženo bez použití fantastických scenérií, pohádkových bytostí a efektních kouzel. V Hřišti snů je pár sekund kvalitních triků od Industrial Light & Magic, ale jde o triky téměř neznatelné: Například když někdo odejde do kukuřičného pole, trik je využit k tomu, aby ten odchod vypadal jen o trošičku podivněji, než vypadá normální člověk odcházející do normální kukuřice. Je to téměř podprahové a pokud film sledujete v normálním rozlišení na normální televizi, skoro si té decentní prolínačky a motion trackingu nevšimnete. Jen málokterý filmař dokáže používat triky takovýmto způsobem a nepřitahovat na ně pozornost.

Veškerá magie je tudíž vytvořena především za pomoci správně volených a nasvícených záběrů (zamlžená ulice, západ slunce nad polem, farma uprostřed polí a samozřejmě nepatřičné hřiště uprostřed kukuřice), pomocí hereckých výkonů a pomocí hudby a zvuku.

Film režíroval Phil Alden Robinson, kteréžto jméno vám pravděpodobně moc neříká, protože toho v životě moc nenatočil. Možná znáte jeho Slídily (hackerskou komedii s Robertem Redfordem) nebo Nejhorší obavy. Kupodivu i tyto dva jeho filmy se mi velice líbily - mnohem víc, než by se mi "objektivně" měly líbit vzhledem ke svým scénářům a obsazení. Tudíž se velmi těším na jeho připravovaný pseudoživotopis Breta Eastona Ellise.

Scénář Hřiště snů napsal Robinson podle částečně autobiografické (!!!) knihy W. P. Kinselly (ano, stejné příjmení jako hrdina knihy / filmu) "Shoeless Joe". Ta se ovšem od filmu velmi značně liší a především je naprosto nezfilmovatelná. Scénář se jí drží jen velmi přibližně a odvážím se říct, že je výrazně lepší, má pořádnou gradaci a pointu. Jediná změna, které lituji, spočívá v tom, že v knize vystupuje spisovatel J.D. Salinger, kteroužto skutečnou postavu museli filmaři z právních důvodů nahradit smyšleným spisovatelem Terrencem Mannem (James Earl Jones).

Film byl nominován na tři Oscary (nejlepší film, nejlepší adaptovaný scénář, nejlepší hudba), ale žádného nedostal. Vzhledem k roku jeho vzniku (1989) se v našich kinech vůbec neobjevil a na videu / DVD zmizel v záplavě všeho toho, co se po roce 1989 rychle dohánělo. V USA jde ovšem o velmi kultovní záležitost a větu "If you build it, he will come" zná snad každý Američan. A to hřiště v Iowě dodnes stojí a fanoušci filmu tam dodnes pořádají sentimentální akce.

Nabízí se varianta, že Američané tento film tolik žerou proto, že je o baseballu. Jistě na tom bude něco pravdy. "Ponožka Joe" a další hráči totiž skutečně žili a skutečně se jim před mnoha desetiletími stalo to, co se ve filmu řeší (záměrně prohraná liga, jediný odehraný zápas v životě, atd.). Český ekvivalent příběhu by tudíž byl něco jako "Vesničan z Horní lhoty má vizi, tak místo brambor postaví fotbalové hřiště a objeví se mu na něm duch Pláničky". Ale film na mě velice zapůsobil i když jsem o jeho "ukotvení v realitě" nic netušil a dodnes neznám pravidla baseballu, natož abych byl jeho fanouškem (ve filmu je naštěstí moc chápat nemusíte). Hřiště snů je o jiných, mnohem univerzálnějších věcech.

Scénář filmu je velmi riskantní a funguje jen díky univerzálně skvělým hereckým výkonům všech zúčastněných. Ray, jeho manželka i Terrence Mann se prostě chovají tak, jak by se chovali inteligentní, racionální lidé, kdyby zjistili, že se kolem nich dějí věci, které jsou nade vší pochybnost nadpřirozené, a kdyby tu magii nechtěli ztratit. Každý letmý pohled, každé gesto, každá sarkastická poznámka fungují dokonale, a to nejen u lidí, ale i u "duchů" (Ponožka Joe například po vylezení z kukuřice vyzvídá, jestli "je teda teď v nebi, nebo co to má znamenat?"). Umocňuje se to s dalšími zhlédnutími, kdy máte čas všímat si drobností a ocenit, jak má každá zdánlivě nedůležitá věta nakonec svůj logický / emocionální smysl. A ve výsledku je úplně jedno, jestli to všechno způsobil Bůh, masová halucinace nebo Létající špagetové monstrum (film si dává velký pozor, aby explicitně netvrdil ani jedno z toho).

Dokonalost výsledného celku pak doplňuje éterická (a opět téměř podprahová) hudba Jamese Hornera, která se dnes legálně velmi těžko shání (já si koupil originální CD ještě v době, kdy neexistovaly MPtrojky). Některé její pasáže jsou dokonce výsledkem Hornerovy klavírní improvizace, takže nastal problém, když se studio snažilo soundtrack patřičně copyrightovat - protože neexistoval jeho notový záznam.

Varování: Pokud budete film sledovat ve větší skupině lidí a ještě při tom něco jíst / pít, pak hrozí reálné nebezpečí, že si z něj začne ještě před koncem někdo dělat legraci a tudíž si u něj nebudete moci upřímně pobrečet.

31 komentářů:

  1. o existencii tohto filmu som vedel a nijak moc ma nelákal. akurát nedávno som si ho pozrel a je naozaj fantastický.

    OdpovědětVymazat
  2. taky souhlasim, film jsem si pred casem velmi uzil. Sice v mych top10 neni, ale to neni zadna ostuda :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Hlasuju pro víc retrorecencí.

    OdpovědětVymazat
  4. konečně zase dobrej, dlouhej text! díky za něj a víc takovejch, prosím

    OdpovědětVymazat
  5. Kdysi jsem na Hřiště snů narazil v televizi při znuděném přepínaní kanálů, naštěstí jen chvilku po začátku filmu. Nejdřív jsem si říkal - Costner + baseball = tuctová oslava nadřazenosti Američanů ve sportu, který kromě amíků zajímá jen pár lidí z jiných koutů světa. A pak nastal ten moment, který u filmů miluju, kdy chvilku nevěřícně zíráte, a pak si řeknete - opravdu se tam, dopr..., děje něco takového? To jsem sakra zvědavej, co z toho vyleze! No, ap potom už jsem bez dutání zíral až do konce :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Dobře, stahuju. Ale moc tomu nevěřím. Nemám rád Costnera, baseball a kukuřici.

    OdpovědětVymazat
  7. anoanoano, vic retro recenzi! a Kohbu prosim o vysledny dojem

    OdpovědětVymazat
  8. No hlavně to všechno zařídil Bůh.

    OdpovědětVymazat
  9. Aha, Slidilove! Ja vedel, ze potrebuju k Field of Dreams jen nejak decentne postrcit. Slidily miluju od prvniho do posledniho zaberu (i pote, co jsem zjistil, odkud Horner slohnul jeden z klicovejch motivu).

    OdpovědětVymazat
  10. Opravdu moc fajn film. Sice to není jeden z mých TOP, ale v podstatě proti němu nemám žádných "objektivních" výhrad. A je vážně velká škoda, že v Česku to zná málokdo, přitom by to mohl být divácky velice oblíbený film, podobně jako je tomu u Forresta Gumpa, nebo Vykoupení z věznice Shawshank.

    OdpovědětVymazat
  11. hezká a zanícená recenze :-) Už si pouštim soundtrack a vypadá velmi nadějně ... děkuji.

    OdpovědětVymazat
  12. Těch 100% sice nechápu, ale souhlasím že je to příjemný "sportovně mystický" film. Jen by mě ho asi nenapadlo označit jako fantasy, ale vlastně proč ne :-)

    OdpovědětVymazat
  13. tohle jsem neviděl ale zrovna jsem nedávno někomu vyprávěl jak se mi líbila Hra Snů... :)

    OdpovědětVymazat
  14. Precteno. Stazeno. Zkouknuto. Nadherny! Dekuju!!

    OdpovědětVymazat
  15. Tolik zdroju v HD to by jeden nerekl na tak stary film..

    OdpovědětVymazat
  16. Retrorecenzim ano!!! Navrh na dalsi: Blade Runner, pak Alien a pak Being There... :)

    OdpovědětVymazat
  17. Mně to přišlo jako hrozná hovadina. Je to patologický případ ad absurdum dotažené oblíbené americké myšlenky- Jdi za svými sny a vše se v dobré obrátí. Hlavní hrdina začne vykazovat známky psychotického chování-vidí to, co není, mluví s mrtvými lidmi. Začne kašlat na svou ženu a dceru, které se chovají normálně- bojí se nejdřív o něj a pak jeho. Nakonec je teda přesvědčí, že i když to nevidí, tak je to pravda- z učebnic psychiatrie je to známé jak sdílená psychóza. Takže alespoň pro mě, který párkrát viděl, jak dokáže psychická nemoc zničit lidem život a rodinu, to přišlo jako velké přestřelené od scénáristy (a asi i autora předlohy).

    OdpovědětVymazat
  18. Blade Runner a Alien všichni znají, na to nepotřebuji recenzi, mě by se líbily spíš takovéto méně známé filmy, které nejsou tak provařené...

    OdpovědětVymazat
  19. Já navrhuju třeba starý animák Samson a Sally :-) Snad dánský, jestli se nepletu. Je to už hrozně dávno, co jsem jej viděl, byl jsem ještě kluk, ale dodnes na něj vzpomínám. Nejvíc mě ta nostalgie chytla teď o Vánocích, takže jsem ten film našel a stáhnul, ale tedy jen v původním znění. Dánsky neumím, české titulky nejsou, a ani anglické jsem nemohl najít -tak kdyby někdo věděl, kde se dá najít anglická verze nebo titulky, dejte, prosím, vědět ;-)

    OdpovědětVymazat
  20. Kdyz ne Alien a Blade Runner, tak treba Nuovo Cinema Paradiso (Cinema Paradiso, cesky Bio Raj) nebo Galaxy Quest...

    OdpovědětVymazat
  21. Film je super. Viděl jsem kdysi na VHS a i tam ty decentní triky "mizení v kukuřici" byly jasně vidět. S podobně smutně/veselou nostalgickou atmosférou a povznášejícím pocitem doporučuju Hotel New Hampshire -1984 a Válka o fazolové pole - 1988.

    OdpovědětVymazat
  22. Tenhle film má něco do sebe. Díky, že ses o něm zmínil.

    OdpovědětVymazat
  23. Super film, ale to je hodnocení z pocitů, když jsem ho viděl poprvé.

    OdpovědětVymazat
  24. Uff! Díky za tip, krásnej film. Podobně se mnou zacloumal (i přes svou odpornou nasládlost a vyděračství) The Notebook. A to Varování na konci recenze sedí...

    OdpovědětVymazat
  25. taky jsem to zkoukl, neměl jsem o tomhle filmu tušení. líbilo se. nenazval bych to přímo veledílem, ale byl to příjemný zážitek, na který si asi i po nějaké době vzpomenu a nezapadne mezi ostatními

    OdpovědětVymazat
  26. Stáhla jsem, viděla jsem a jsem nadšená. Díky za doporučení.

    OdpovědětVymazat
  27. Taky se přidávám s díky za doporučení, víc takových! Nejlépe alespoň každý měsíc jedno retro okénko :)

    PLUS - když už zmiňuješ, že patří mezi tvé tři nejoblíbenější filmy vůbec - co takhle pokusit se sestavit a zveřejnit nějaký TOP 10/20/30 oblíbených filmů, Františku? Jakkoliv je to obtížný a nevděčný. Alespoň bez pořadí.

    dawydov

    OdpovědětVymazat
  28. Tak jo, věřím ti. Právě jsem si objednal DVD za 12,47 :).
    Jirka Ščobák

    OdpovědětVymazat
  29. Pani. Tak jsem se na to mrknul a nemam slov.
    Franta uz to asi rekl vsechno a ja bych to nedokazal rici lepe.
    Neuveritelny zazitek, uzival jsem si kazdou minutu.
    Diky
    R.

    OdpovědětVymazat
  30. Trochu zpětně. Vyloženě odvázaný z toho nejsem, ale nevadí mi, že jsem viděl.
    Jirka Ščobák

    OdpovědětVymazat
  31. Dobrý den!
    Pane Fuko, hodně by mě zajímal text vaší přednášky o filmu Hřiště snů, který jsem (ač absolvent FAMU s rudým diplomem) do tohoto úterka neznal.
    Připadá mi jako arcidílo zejména pro možnou souvislost se žánrově označujícím slovem vintage.
    Děkuji vám tedy za práci i případnou laskavost!

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.