8.2.12

Recenze: Rozchod Nadera a Simin [Jodaeiye Nader az Simin] - 80%

Nader a Simin žijí odloučeně a plánují rozvod. Protože se Nader nedokáže sám s jedenáctiletou dcerou starat o otce, který ma Alzheimera, musí najmout uklizečku a opatrovnici (v jednom). S tou se nějak nepohodne, vyhodí ji z bytu, a následně se ukáže, že díky tomu pravděpodobně potratila a dá Nadera k soudu. Všechno se to velmi zkomplikuje...

Ohledně perel íránské kinematografie ještě mají naše kina hodně co dohánět, takže se zatím musíme spokojit s tímto kritikou oceňovaným dílem:


Naštěstí je to asi tak nejlepší dílo, jaké jsem si mohl představit podle popisu "íránský film, kde se nestřílí".

Základní dějová osnova vypadá jako nějaká poloabsurdní rekonstrukce z "Policie na stopě". Na počátku všeho je skutečnost, že Nader vystrčil svou uklizečku ze dveří na chodbu a tím jí možná způsobil potrat. Pak se do toho vloží velmi prchlivý manžel té uklizečky, další svědkové, včetně jedenáctileté dcery Nadera a Simin, která by hlavně chtěla, aby se k sobě rodiče vrátili...

A poměrně mistrně se to všechno proplete a postupně vychází najevo, že na úplném začátku vlastně byla úplně malá, skoro nevinná lež, respektive opomenutí, a z toho pramení velmi zásadní věci, včetně velkých pokut, soudů a mnohaletých vězení. Aby to všechno mohlo takhle vybobtnat, jsou k tomu zapotřebí jisté věci, které v našich končinách neznáme: Například snaha dostat dceru kamkoliv pryč z této země, extrémní temperament, extrémní víra a extrémně absurdní soudní mašinérie (OK, tu u nás možná známe).

Ale nemyslete si, že to je něco jako detektivka.


Film je režírován jako některé z lepších českých intimních lidských dramat. Například Poupata. Ale je ještě méně vizuální, nemá tuším vůbec žádnou hudbu a vypadá velmi, velmi civilně. Herci jsou skvělí a občas máme dojem, že se díváme na skutečný dokumentární záznam hádky. Vlastně celý film je hlavně o tom, že se pořád někdo s někým hádá, ve všech myslitelných permutacích, a většinou je to zajímavé. A celý ten složitý spletenec má překvapivě smysluplný, správně emocionální konec.

Vytkl bych jen to, že rozjezd je pomalejší (než nám dojde, že o rozchod Nadera a Simin vlastně až tak nepůjde) a že některé íránské reálie jsou tak neobvyklé, že trochu ztěžují pochopení dost upovídaného filmu.

Je to ale poměrně fascinující intimní pohled do každodenních života lidí, v jejichž okolí doufám nikdy žít nebudu - a tím myslím jak tyto konkrétní lidi, tak jejich zemi a její zvyklosti.

Na druhou stranu, pokud jsou tvůrci tohoto značně společensky kritického filmu stále živí a na svobodě, znamená to, že to s demokracií a svobodou v Íránu není zdaleka tak problematické, jak nám tvrdí většina západních médií.

19 komentářů:

  1. Nejak som sa v tom popise postáv a deja stratil: kto z páru Nader a Simin je chlap a kto žena? Kto si najme tú upratovačku a koho potom upratovačka zažaluje?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nader je chlap, Simin je zena. Uklizecku najme Nader, zazaluje jeho.

      Vymazat
    2. Ten překlep "dá Simina k soudu" mě taky na moment zmátl...

      Vymazat
    3. Teprv teď jsem si všiml, že dál je "Simin vystrčil". Vzdávám se, tento metahumor je na mě příliš sofistikovaný.

      Vymazat
    4. Ono je to v tom prvním odstavci totiž nějak zmateně "... a dá Simina k soudu", , IMHO teda Nadera? Stejně tak "Simin vystrčil"... Ještě mě trochu zmátlo typo "včetně jedenáctileté dcera" :)

      Vymazat
  2. Ďakujem, po oprave preklepov už to konečne dáva zmysel.

    OdpovědětVymazat
  3. hmm, v IMDb TOP 250 je to #69, to asi opravdu bude potřeba vidět...

    OdpovědětVymazat
  4. Haha, a ted koukam, ze jsem na konci mel "s demokracii a svobodou to tam neni tak horke", tzn. opak toho, co jsem chtel napsat!

    OdpovědětVymazat
  5. Považuji tento film za apolitický, kromě několikrát zmíněného záměru vystěhovat se v něm není žádná explicitní kritika režimu. Dokonce i jediný výrazný reprezentant státní moci (ten vyšetřovatel, soudce či co to bylo) rozhodně není vykreslen jako nějaký buzerující demagog, naopak projevil značnou snahu dobrat se rozumného závěru. Film se soustředí výhradně na postavy a jejich příběh (ano, v rámci politických, náboženských a společenských mantinelů jejich běžných životů) a je to dobře.
    Posuzovat podle tohoto filmu míru svobody v Íránu mi nepřijde "směroplatné", na to jsou jiná měřítka (Jafar Panahi a spol.).
    Jo, a je to skvělý film.

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji za recenzi, dost jsem se na ni těšila. Brala bych i pár spoilerů, jako čeho se týkaly ty lži(?).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. (SPOILERY) Celé to nakonec visí na tom, zda Nader, když do té uklízečky strkal, věděl že je těhotná, nebo ne. On nejdřív tvrdí, že se to možná říkalo, když u toho byl, ale že to nepostřehl. Pak se ukáže, že to postřehnout musel, a že v tomto záměrně lhal. Ale aby se to neprovalilo a on nešel sedět, musí začít lhát i ostatní lidi... Řečeno v kostce.

      Vymazat
    2. Co Naser do te uklizecky vlastne strkal???

      Vymazat
  7. Františku, jsi nemocen? Tvůj názor na film odpovídá zcela (včetně užitých slov) mému, což se snad nikdy v takovém rozsahu nestalo. Čtu dobře mezi řádky a má to být tvé volání o pomoc? :D

    OdpovědětVymazat
  8. ja bych si tipnul, ze to v iranu bude plus/minus stejne svobodne
    jako u nas kolem 1970 po porazce prazskeho jara u nas.

    OdpovědětVymazat
  9. výborný snímek, na takovýhle jsem za mlada chodil na Dlabačov.....

    OdpovědětVymazat
  10. Skvělý snímek, jsem rád, že Franta tentokrát všechno nevyspoileroval :) A jsem ještě raději, že se mu to tak líbílo - upřímně jsem se trochu obával opaku..

    OdpovědětVymazat
  11. Vím, že je zbytečný dotaz, ale jen tak pro úplnost: Full frontal?

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.