29.6.12

Source Filmmaker: Thinking out of the Box

Na dnešních technologiích (hardware / software / internet) se mi líbí, že čas od času někdo může vymyslet něco naprosto originálního, co zcela změní zaběhaný tradiční proces, který by nikoho nenapadlo takto radikálně měnit. Říká se tomu "thinking out of the box".

Dnešní příklad: Software "Source Filmmaker" od Valve.

Slavná videoherní firma Valve (Portal, Team Fortress) už delší dobu experimentuje s výrobou neinteraktivních filmů (např. upoutávek a cutscén na své hry) přímo v enginu hry. A nyní plánují dát tento modifikovaný engine k dispozici veřejnosti:


CGI animované filmy se dodnes stříhaly víceméně stejným způsobem jako hrané filmy.

Valve si uvědomili, že CGI scény filmařovi umožňují věci, které u normálně natočeného materiálu nejsou možné, a zamysleli se, co z toho vyplývá.

Vyplývá z toho, že film se v jejich softwaru renderuje do 2D videa až jako úplně poslední krok, a celý předcházející proces vzniku filmu probíhá nikoliv s bitmapami, ale pořád s 3D modely.

Výsledkem je, že i v průběhu střihu můžete bez problémů změnit pozadí, animaci postavy, nebo jinak umístit kameru.

Je to vlastně logické a přirozené, ale dosud nikoho nenapadlo uvést to touto formou v praxi. Jsem z toho vzrušen!

Na svatební cestu do Varů

Stejně jako v několika posledních letech se i letos vydám do hnízda satanova: Mezi artfilmy do Karlových Varů. A protože se termín festivalu kryje se začátkem dovolené mé drahé polovičky, uděláme si z toho současně i svatební cestu a kromě filmů si užijeme i krásné město, čerstvé třesně, nealkoholické drinky, Billu, ruský jazyk a majestát okolních Krkonoš (nebo jak se ty kopce jmenují). Prostě divoká jízda.

tady si můžete prohlédnout "tipy osobnosti" (kde zřejmě "osobnost" = "já"!), ze kterých budu vybírat, na co se půjdu podívat. Ale rozhodně nestihnu všechno, protože ve Varech budu jen 6 dní.

Kromě blogování o shlédnutých filmech (zde na FFFILMu) budu letos také postovat drobnější postřehy na speciální blog Vodafonu vary2012.posterous.com (mnou používaný Posterous účet prosím ignorujte, ihned po Varech ho zase zruším, neboť nemám potřebu být na osmnácté sociální síti). Bohatost postovaných materiálů záleží především na tom, jak bude letos fungovat Wi-Fi, které mi tradičně nefungovalo pořádně nikdy ani v hotelu ani v Thermalu...

Jiří Bartoška, dog lover

Na Google Mapách je už několik let vytvořena festivalová mapa Karlových Varů s možností editace.

Čekání ve frontách si můžete krátit touhle webovou filmovou minihrou (hádejte ve skupině na kola - kdo první přijde na řešení, dostane bod).

A konečně: Mám volné místo v autě Vysočany -> Vary v neděli před polednem pro dva urostlé chlapy nebo tři asiatky.

27.6.12

Recenze: The Amazing Spider-Man - 60%

Dosud spíše nezávislácký Marc Webb (500 dní se Summer) režíruje megarozpočtového nového Spider-Mana. Jedná se o další reboot, takže znovu uvidíme příběh Petera Parkera (Andrew Garfield) od samého počátku (rodiče, strýček, kousnutí, hopkání, Gwen)...


V novém Spider-Manovi je hodně dobrého a skoro stejně hodně divného nebo přímo špatného.

Andrew Garfield je velmi sympatický klučina a velmi kvalitní herec. Marc Webb s jeho pomocí staví poměrně působivý příběh o klukovi, kterým všichni pohrdají a trápí ho trauma z předčasně zesnulých rodičů. Většina těchto scén je ale zahrána a natočena jako televizní nízkorozpočtové (kvalitní!) drama, a čím více se v ději začínají objevovat zmutovaní pavouci a chození po zdech, tím divněji to působí. Jako kdyby CGI postava v superhrdinském obleku neměla vůbec nic společného s tím zranitelným klukem.

A trvá to pekelně dlouho. První akční scénu v kostýmu Spider-Mana uvidíme až po hodině filmu a pořádný superhrdinský konflikt začne až někdy kolem 90. minuty! (Film má 137 minut.) A do té doby neuvidíme téměř nic zábavného, odlehčeného (je úplně zrušena celá linie se zaměstnáním Petera v redakci novin, a populární humorná postava šéfredaktora ve filmu vůbec není).

To by až tak moc nevadilo, ale čím víc je film superhrdinským comicsem, tím zvláštněji působí vážně předváděné psychologické herectví Andrewa Garfielda, jehož Peter Parker se také začíná čím dál víc projevovat jako schizofrenik. Je zamlklý, nesmělý, bojácný. Pak najednou získá nadpřirozenou moc, sestrojí si během okamžiku vystřelovače pavučin (vyzkouší je tím, že skočí ze střechy mrakodrapu), v bitce s jakýmsi zlodějíčkem najednou hláškuje o sto šet, jako Chris Rock, a pak už je zase až do konce filmu zadumaný a nesmělý, občasnými nečekanými záchvaty exhibicionismu a frajerství.

Leckteré dějové zvraty vyšumí zvláštně do ztracena, což vzbuzuje dojem, že se v průběhu filmu něco velmi zásadně dodatečně upravovalo:
  • Peter se dá na dráhu bojovníka proti zločinu proto, aby našel vraha svého strýce. Vraha nenajde a  od jisté chvíle ho hledat přestane.
  • Po mostě plném aut se prohání třímetrová ještěrka a dělá brajgl. Vidí ji stovky lidí. Následně policie prohlásí, že zmatek na mostě způsobil Spider-Man a vydá na něj zatykač.
  • Město je zaplaveno jedovatým plynem, který během několika sekund mění všechny zasažené lidi v ještěrky. To je znázorněno pár několikasekundovými záběry. Následuje několik desítek minut děje, při kterých zřejmě ve městě řádí vraždící obří ještěrky, ale neuvídíme jediný jejich záběr. Až na konci vidíme zase jen pár několikasekundových záběrů, jak se několik postižených ještěrkolidí mění zpátky na lidi.

Zajímavé také je, že všechny nepříjemné události ve filmu (smrt strýce i dalších lidí, zmutování doktora v superještěrku, zničení několika budov) se staly vinou Petera Parkera! V lepším filmu by tomu buď tak nebylo, nebo by z toho bylo vyvozeno nějaké zajímavé trauma.

Nový Spider-Man ale není "lepším filmem". Je to evidentně supervýpravná podívaná, při jejímž natáčení se něco nepovedlo a zaplaťpánbůh se z toho nepovedeného podařil poslepovat jakž-takž smysluplný film. Je to ale značně promarněná šance.

P.S: Podle úvodních titulků to vypadá, že český název filmu The Amazing Spider-Man zní Amazing Spider-Man (bez "The").

P.P.S: 3D je většinu filmu nepostřehnutelné, s výjimkou dvou-tří záběrů, kdy něco vletí do kamery.

26.6.12

Recenze: Doba ledová 4 - Země v pohybu [Ice Age: Continental Drift] - 40%

Tentokrát jsou naši hrdinové následkem běsnění živlů odloučeni od Mannyho dcery, manželky a několika dalších pišišvorů a chtějí se k nim dostat zpátky, což jim komplikuje loď se zvířecími piráty.



Film je zcela stejný jako předchozí Doby ledové. Opět zvířata někam putují, opět je proti nim příroda a zlá zvířata. Mamut opět dobrácky hláškuje, lenochod opět dělá kreténa a tygr opět nudí. A vše je to opět prokládáno (sem tam občas) šavlozubou veverkou a jejími několika slapstickovými epizodkami. Ale především se střídavě mluví o síle rodiny a pravého přátelství, a groteskově utíká a padá za hlasitého ječení.

Aby to celé bylo aspoň trochu inovované, uvidíme opět několik dalších zvířat navíc, tentokrát osazenstvo pirátské lodě a jakési loštomiloučké minisviště, nebo co to je...

Je vidět, že na filmu pracovalo hodně lidí hodně dlouho, všechny jeho složky působí profesionálně, ale nepřišel mi prostě ničím zajímavý. A pokud chvílemi ano, byly to chvíle, které už jsem viděl v předchozích dílech Doby ledové (a ne jednou).

Navíc vizuální stránka filmu není nic moc. Tedy, je lepší než v Kozím příběhu, ale led, sníh a voda se vůbec nedají srovnávat s Happy Feet a spousta scén vypadá nudně a nezajímavě. Neříkám, že jsem se ani jednou neuchechtl, ale všechno je to rutinní. Žádná zajímavá práce se světlem, kompozicí nebo pozadím jako v Jak vycvičit draka nebo v Madagascaru 3. Nemluvě o pixarovkách.


Dabing je průměrný a překlad je občas zvláštní. Například odvážný pirátský kapitán se jmenuje "Gutt". V českém znění se jmenuje "Střevo"...

3D je zhola zbytečné, 99 % filmu si ho vůbec nevšimnete.

P.S: Před hlavním filmem je krátká 3D groteska o Maggie Simpsonové ve školce. Většina humoru v ní je značně "simpsonovská", tudíž zcela mimo chápání cílového obecenstva. V celé grotesce se navíc vůbec nemluví a značná část humoru je vyprávěna pomocí anglických nápisů ve škole, které nejsou nijak přeloženy, takže se šestiletí čeští caparti mají smát například bedně panenek s nápisem "Raggedy Ayn Rand Dolls". To je hodně bizarní...

24.6.12

Recenze: Faust (2011) - 50%

Nová verze starého příběhu s morálním ponaučením (ruský film, natočený v němčině v České republice) rozhodně není konvenční, komerční nebo pochopitelná...


Alexandr Sokurov nedávno natočil celovečerní film bez jediného střihu. To znamená, že rád provokuje a natáčí nestandardní věci. A také to znamená, že dobře zvládá technické aspekty filmařiny (čímž se liší od značné části filmařů, kteří rádi provokují a natáčejí nestandardní věci).

Film je zřejmě nějak inspirován nějakou verzí legendy o Faustovi, ale je to inspirace tak dovedně skrytá a sofistikovaná, že jsem ji při své nevzdělanosti neodhalil. Příběh filmu vám nemohu dost dobře popsat, i kdybych si ho pamatoval. Problém je, že si ho moc nepamatuji, protože jsem poměrně brzy upadl do jakéhosi katatonického stavu, kdy jsem sice objektivně neusnul, ale měl jsem neutuchající pocit, že na plátně sleduji sen někoho, kdo bere nějaké zajímavé drogy.

Ve filmu vystupují postavy: Doktor Faust, ďábel (který se ovšem nejmenuje "Mefisto" a je to židovský vetešník) a Markétka. Tyto tři postavy spolu (a s jinými) provádějí různé vzájemné interakce, při kterých občas mluví, občas chodí, ale nikdy neřeší nic, co by se dalo nazvat "příběhem". Jediná story spočívá v tom, že Faust by se chtěl vyspat s Markétkou (je fakt moc hezká a má ve filmu skoro full frontal) a ďábel mu v tom, pomůže. Nijak se ale neřeší, co přesně má Faust udělat, co za to ďábel chce, a jestli to nakonec dostal, takže to dává ještě menší smysl, než podobné scény v pohádce Zdeňka Trošky.

V tuto chvíli musím přiznat, že je docela dobře možné, že to celé nějaký smysl z dějového hlediska dávalo, a že jsem pouze nebyl dostatečně pozorný a proto mi nedocvaklo, proč Faust dělá s Markétkou to, co dělá, proč pak jde s ďáblem tam, kam jde, proč je přitom najednou oblečený v brnění, a tak dále. Dostatečně pozorný jsem nebyl protože, že tvůrci záměrně celý film tříští divákovu pozornost a neustále film prošpikovávají náznaky a krátkými záběry, které vypadají, jako že se z nich něco vyvine, ale v 95 % případů se to nestane.

Jeden příklad: Faust spolu se svým otcem provádějí gynekologické vyšetření nějaké ženě. Ta si přitom zpívá. Vyndají jí z vagíny slepičí vejce. Žena ho sní. Konec scény. Žádné "LOL, tati, dobře jsi ji zpwnoval jak jsi jí tam strčil to vajíčko!", žádné "WTF tohle se mi ještě nestalo!", prostě o tom následně nikdo nijak nemluví a až do konce filmu z toho nic nevyplyne - tedy aspoň nic, čeho bych si já všiml.


Druhý příklad: Hrdinové si o něčem povídají. Jejich povídání je každou chvíli přerušováno tím, že nějaká epizodní postava někomu něco řekne a my to slyšíme velmi hlasitě, jako by to byla součást hlavního děje. Nebo něco triviálního udělá, a my to vidíme v detailním záběru. Postavu ale pak už nikdy nevidíme a netušíme, jaký význam její věta / čin měly mít. Tohle se ve filmu děje prakticky nonstop, kdykoliv je na plátně větší skupina lidí.

Třetí příklad: Někdo se podívá do náhodně postaveného dalekohledu a uvidí v něm opici, sedící na Měsíci. Nijak to nekomentuje. Při tom jsem se aspoň zasmál, ale moc dalších vyloženě dada okamžiků ve filmu není.

Nemám pochyb o tom, že toto vše je umělecký záměr a že režisér chtěl v hlavách diváků vyvolat podobných bordel. Nemám také pochyb o tom, že jistá sorta diváků mu za to bnude vděčná. U mě to ale vedlo nejdříve k mozkovévu přepětí a pak k mentální kapitulaci...

Zajímavé ale je, že tento druh "nepříběhu" si většinou spojuji s avantgardními minimalistickými filmy, natočenými digitálním fotoaparátem v režisérově garáži. Faust je ovšem pravým opakem: Je to velmi výpravný film, který mimo jiné obsahuje slušné množství triků, tuny kostýmů, neutuchající symfonickou hudbu a zajímavé osvětlení / střih / líčení. V jedné scéně v lázních se například ďábel celý svlékne a to, co uvidíme, vypadá působivěji, než v jakékoliv filmové adaptaci Clivea Barkera:


Markétka je hezká ale pasivní, ovšem Faust (vypadající jako mladý Ralph Fiennes) i ďábel jsou velice zajímaví herci.

Prostě, kdyby se tatáž látka s týmž rozpočtem a s týmž štábem svěřila Paulu Verhoevenovi, asi by se mi výsledek velice líbil. K téhle verzi ale mám podobně ambivalentní vztah jako třeba k Nic proti ničemu.

Corporate Logo

Kdo mi z toho uděláte XL tričko, uděláte mi radost...

p_2012-06-24_21-10-11

Ááááá, koukám, že jsem nebyl první. Tak nic...

22.6.12

Recenze: Piraňa 3DD [Piranha 3DD] - 0%

Piraně jsou zpět a řádí v nudistickém vodním parku! Lezou do vašich vagín, prokusují vaše silikony a ukusují vaše penisy!! David Hasselhoff!!!!! FULL FRONTAL!!!!!!!



Toto je oficiální plakát filmu:


Těšil jsem se, že se dočkám politicky i jinak nekorektního nepřístupného gorefestu, v nejlepším případě něčeho jako Evil Dead 2. A něco takového jistě byl záměr tvůrců, když použili Davida Hasselhoffa v roli Davida Hasselhoffa a hlášky jako "Joey si uřízl penis, protože mám něco ve vagíně". Viz také název filmu, odkazující na velikost podprsenek (který naše kina nepochopila, takže film uvádějí pod stejným názvem jako jeho první díl).

Bohužel jsem se dočkal něčeho podstatně jiného, ale také to nebylo nezajímavé.

Především je nutno upozornit, že film musel být neuvěřitelně laciný (ještě mnohem lacinější než první díl). U jiných filmů říkám "Christopher Lloyd je na tom tak špatně, že musí hrát v takovéto laciné sračce". U Piraně 3DD musím tuto hlášku změnit na "Jak se producentům této sračky podařilo přemluvit k účasti někoho tak slavného, jako je Christopher Lloyd?" A totéž platí i pro Vinga Rhamese (který vůbec není uveden v titulcích, ani jako "special appearance" nebo "also with") a pro Davida Hasselhoffa, který si v jednu chvíli, když ho provozovatel vodního parku zneužívá k propagaci, povzdechne "This is rock bottom", a zní to velice pravdivě...


Masakr na koupališti zabírá jen asi třetinu filmu (který má včetně titulků a Hasselhoffova závěrečného songu necelých 90 minut) a to nejlepší z něj vidíte v traileru.

I když ale konečně dojde k masakru, stále je velmi patrné, že nejenže bylo málo peněz, ale také režisér byl strašně neschopný. V mnoha záběrech je vidět, jak se odehrává nějaký dialog v popředí, zatímco v mělkém bazénku v pozadí se otráveně kymácí pár statistů, natřených červenou barvou, kteří mají dělat jako že je žerou piraně.

Samozřejmě, že spousta scén s ukousnutými hlavami, penisy a jinými orgány, má být vtipná, ale jsou většinou zrežírovány tak špatně, že jsou vtipné zcela jiným způsobem. Asi jako když Dalajláma vypráví sprostý vtip.

Možná jste někdy viděli laciné pornofilmy, které parazitují na slavných předlohách, například Avatar XXX nebo Addams Family XXX. Piraňa 3DD působí velmi podobným dojmem neumětelské snahy o pokleslý humor, jenom je v ní málo penisů, vagín a sexuálních scén. Nějaké tam ale jsou - pokud vám tedy nevadí, že ten penis leží uříznutý na zemi a z té vagíny leze ryba.

Moc se distributorovi nedivím, že neuspořádal žádnou novinářskou projekci. Nicméně, Piraňa 3DD je zajímavý film se zábavnými prvky. Záleží ale hodně na tom, jak definujete slova "zajímavý", "zábavný" a "film".

P.S: Nepříjemně rušivá instrumentální hudba byla také dost hrozná, ale aspoň je původem naša!

P.P.S: Narozdíl od jedničky tento film není dabovaný, což je v tomto případě škoda, neboť by to byla taková hezky bizarní třešnička na dortu ("Džouí si musel uříznout penis!").

P.P.P.S: (Spoiler!) Film skončí tím, že piraně evolvují a naučí se chodit po ploutvích.

21.6.12

Nový krásný úžasný design pro vás zdarma!

Pokud se děsíte toho, jak nyní FFFILM vypadá, tak vězte, že to je pouze zkouška, zda se tímto způsobem napraví některé nešvary skriptů a CSS na těchto stránkách.

Předtím zde byla zcela customizovaná vlastní šablona (dík tvůrci za ni), nicméně to znamenalo, že různé widgety a skripty od Googlu s ní nebyly kompatibilní a musela se pořád ručně upravovat.

Teď je zde standardní, neupravovaná, základní Blogger šablona.

Ignorujte prozatím její barvy, fonty atd., a soustřeďte se na to, jestli se zlepšila situace se skripty a pluginy.

FFFFILM platby teď nemám čas podrobněji komentovat, protože se musím věnovat milostnému vztahu s vdanou ženou. Ale cosi zásadního se děje.

Recenze: Konfident - 60%

Jiří Mádl koncem 60. let slouží na vojně jako odposlouchávač státních hranic a přitom náhodou nahraje, jak jeho nadřízený (Ondřej Vetchý) svévolně nechá zastřelit jakéhosi muže a následně z toho udělá "nešťastnou náhodu". Aby Mádl držel hubu a krok, je mu následně nabídnuto výhodné místo špičkového odposlouchávače domácností a on ho - ač nerad - musí přijmout a špiclovat ostatní, včetně svých sousedů.


Česko-slovensko-polské koprodukční drama Konfident má několik nezanedbatelných plusů.

Co je to ale platné, když je jeho scénář převelice chatrný a režie občas výrazně klopýtá. To klopýtání se projevuje především ve scénách, které mají něco znázorňovat dramatickou zkratkou nebo montáží, a působí opravdu bizarně. Jako kdybyste do Životů těch druhých najednou vlepili kus francouzských Delikates.

Leckteré dějové oblouky jsou hrozně natahované a ve výsledku nikam nemířící, zatímco jiné, naprosto zásadní, jsou odbyty během pár sekund. Je těžké určit, zda jde o chyby scénáře nebo o špatný sestřih výsledného filmu, ale občas je to tak zvláštní, že to komplikuje pochopení zápletky. Například (mírné spoilery):

  • Mádl je zaměstnán u Státní bezpečnosti, načež se ožení, načež dostane nový služební byt, načež se v něm zabydlí, a teprve pak se ho manželka poprvé zeptá, kde že je to zaměstnaný, a Mádl je tím zcela vyveden z míry a neví, co říct.
  • Mádlovi je přidělen tentýž služební byt, ve kterém dříve bydlel právě ten člověk, jehož vraždy byl Mádl svědkem při službě na státní hranici před několika lety. Byla to náhoda? Byl to něčí ďábelský záměr? Za jakým účelem?
  • Jakou cenu má pro Státní bezpečnost odposlechový expert s přístupem k nejtajnějším údajům, který od samého začátku dává najevo, že tu práci dělá jen proto, že k ní byl donucen?
  • Jsem Státní bezpečnost, odposlouchávám svého zaměstnance a zjistím, že onen zaměstnanec objevil mou štěnici a kleštěmi ji odstřihl (tedy jsem si naprosto jistý, že o ní ví). Jaký strategický smysl následně má poslat mu do bytu tajně své agenty, kteří mu nainstalují novou štěnici na přesně stejné místo, kde byla ta původní? Jaký strategický smysl má ještě později mu spiklenecky prozradit, že je odposloucháván?
  • Mádl řídí automobil a náhodou s ním jede podél vlaku, ve kterém cestují lidé, kteří by ho neměli vidět (což Mádl ví). Mádl je vyděšen a je po několika desítkách sekund souběžné jízdy cestujícími spatřen a poznán, místo aby trochu zpomalil, trochu zrychlil, nebo na tři sekundy zastavil, čímž by hladce zabránil prozrazení.
  • Představa, že by v malém pohraničním městě počátkem 70. let mohl nerušeně vegetovat bohém s neupraveným vousem a dlouhými vlasy v culíku, je poněkud přitažená za vlasy. Představa, že by mohl svobodně učit děti na základní škole, je absurdní.
  • A poseldní scéna filmu (velký spoiler): Mádl uteče do Rakouska a na imigračním pohovoru se ho zeptají, kde byl v ČSSR zaměstnán. Mádl se vyděsí a neví, co říct. Konec filmu. Chápu dramatický záměr, ale nešlo by to vymyslet nějak trochu jinak, aby přitom hlavní hrdina nevypadal jako úplný kretén?



Tohle všechno je velká škoda, protože ve filmu je mnoho zdařilého.

Například herecké výkony (kromě tradičně kvalitního Mádla především Budař se slizkým knírkem, bohužel v příliš malé roli). Některé epizodní scény mají velmi dobrou kadenci.

Nebo výprava: Interiéry, rekvizity, kostýmy i pár exteriérů vypadají velice dobově realisticky a jistě byly náročné a drahé.

Je mi to v tomto případě docela líto, ale i tentokrát film naráží na typický nešvar české kinematografie, tj. na absenci/neschopnost dramaturga.

19.6.12

Recenze: Iron Sky - 50%

Iron Sky (to je i český název) je pravděpodobně nejlepším filmem žánru "invaze měsíčních nacistů".


Ale přesto není příliš dobrý.

Důvody toho, proč není příliš dobrý, tkví především v tom, jakým způsobem vznikl: Jde o víceméně amatérský projekt lidí, kteří už předtím vytvořili nějaká víceméně amatérská videa. Klíčové slovo zde je "víceméně". Díky tzv. crowd-fundingu (něco jako FFFFriends) se jim podařilo dát dohromady velmi slušné peníze a natočit film, který v některých ohledech snese srovnání s "normálními" plnohodnotnými  filmy v kinodistribuci. V jiných ohledech ale toto srovnání nesnese a bohužel jde především o ty apekty, které nejdou příliš ovlivnit rozpočtem.

Námět je fantasmagorie, která jako kdyby vzešla z hlavy internetového nerda a internetovým nerdům se také bude líbit (včetně mne): Nacisti v roce 1945 utekli na Měsíc a tam připravují strašlivý útok na Zemi prostřednictvím své flotily a obří bojové lodě "Soumrak bohů". Potud super.

Problém je s tím, jak byl tento námět natažen na celovečerní film. Na Měsíci se odehrává jen malá část filmu a většinu stopáže sledujeme dobrodružství pohledné nacistky, ještě pohlednějšího nacisty, prezidentky USA (zjevně inspirované Sarah Palinovou), manažerky její kampaně a vyběleného černocha. To vše na Zemi.

Nějaký globální dějový oblouk, pokud vůbec existuje, nefunguje ani trošku. Není jasná motivace hrdinů, a není jasné, co vlastně kdo z nich ví (někteří nacisté evidetně znají jen "propagandistickou" verzi historie a nechápou pozemský svět - ale pouze někteří). Děj je ještě o něco více nesmyslný, než Diktátor, a jeho postavy (byť je jich spousta) jsou povětšinou nezajímavé. Tedy, samozřejmě by mě zajímala HD videa té herečky, co hraje hlavní sexynacistku, ale osudy její filmové postavy jsou mi úplně buřt, protože ze vteřiny na vteřinu, bez jakéhokoliv odůvodnění, může udělat naprosto cokoliv, a může se jí naprosto cokoliv stát.


Film nejlépe funguje, když předvádí úplně bláznivé, nelogické, praštěné vtipy. Čím více se snaží o nějaký souvislý děj, zápletku, nebo dokonce o nějaké společenské komentáře nebo lidské příběhy (i měsíční nacisté jsou lidé!), tím horší to je.

Rozhodně jsem se mockrát zasmál, ale byl to z valné části takový ten smích "to mysleli vážně, že si dovolili natočit tohle?", nikoliv klasický komediální smích. Například celá jedna scéna, kdy volební manažerka nadává svému štábu, svou formou (střih, herecký projev) kopíruje toto slavné virální video. Jiný důvod existence nemá. Pokud to video neznáte, není na celé scéně naprosto nic vtipného.

Ale abych nezněl tak negativisticky... Teď k tomu, co se povedlo:

Hlavní sexynacistka a černoch jsou překvapivě dobří herci. Škoda, že nemají co hrát. (Udo Kier je ve filmu jen pár minut.)

Steampunk-retro-scifi-riefenstahlovský-bůhvíco styl nacistické základny a výzbroje je velmi povedený (ale jak už jsem zmiňoval, uvidíme ho jen v malé části filmu). Krátká vesmírná bitva je správně šíleně epická. Triky jsou laciné, ale vypadají většinou stylově lacině (podobně jako kdysi film Svět zítřka).

Původní soundtrack od Laibachu (za použití jejich starších existujících songů) je zajímavě sofistikovaný. Možná až příliš sofistikovaný. Pochybuji, že nějaká výrazná část cílových diváků pochytí soustavné narážky na Wagnerův "Prsten Nibelungů". Stejně tak mám své pochyby ohledně odkazů na Chaplinova Diktátora nebo Kubrickova Dr. Divnolásku - jsou poněkud v rozporu s téměř sandlerovskou infantilitou valné většiny filmu.

Jako třicetiminutové internetové video ke stažení za dobrovolný příspěvek by tento počin byl pravděpodobně naprosto super. Jako film uváděný do našich kin (poté co vyšel na DVD a BluRayi) je to spíš bizarnost, která je - ač se to zdá vzhledem k námětu neuvěřitelné - docela dost nudná.

18.6.12

Recenze: Něžnost [La Délicatesse] - 40%

Nathalie (Audrey Tautou se miluje se svou drahou polovičkou. Drahá polovička umře. Nathalie tři roky odmítá dobývání svého šéfa (ve firmě Ikea) a ze všech sil pracuje, aby zapomněla na smutek. Pak zničeho nic iracionálně zahoří pro kolegu Markuse (což je typický nordický plešatící nerd ve svetru) a nevědí co dál s tím.


Není mi úplně jasné, co je tento film za žánr. Místy je to konverzační komedie jako dejme tomu od Judda Apatowa, místy je to bizarnost ve stylu Delikates nebo Amélie z Montmartru (see what I did here?), místy je to psychologické drama a místy je to dost intenzivní nuda.

Například k tomu zahoření pro Markuse dojde až někdy v polovině filmu a předtím není nic víc, než smrt milého a neúspěšné (decentní, velmi slušné) šéfovo dvoření. Po seznámení s Markusem pak následuje několik nervózních setkání a nakonec něco jako "komplexní radikální řešení situace", ale to už jsem spíš jen čekal, kdy už to proboha skončí. Protože na Audrey se hezky kouká, ale chová se tak iracionálně a magorsky, že jsem o její postavu víceméně ztratil zájem.


Problém není v hercích a pravděpodobně ani ve scénáři. Problém je v tom, že dva režiséři (bratři) mezi jednotlivými scénami velmi divoce oscilují mezi různými filmovými styly a různou atmosférou (jenom hudba je stále konzistentně divná a jakoby od Lynche).

Dokonce jsem byl od poloviny filmu přesvědčen, že se chystá nějaký chyták a na konci se dozvíme, že se to celé někomu zdá, že je některý z hlavních hrdinů mimozemšťan, nebo něco podobně radikálního, co by celému filmu dalo řád.

Nechystal se a nedalo.

17.6.12

Sofistikovaný filmový humor pro dnešní den

Stalo se včera na mém balkóně:

p_2012-06-16_21-40-59

Kdo k tomu vymyslí nějaký trefný filmový popisek o stavu českého filmu, ten možná něco vyhraje.

14.6.12

Recenze: Jak porodit a nezbláznit se [What to Expect When You're Expecting] - 30%

Není potřeba nic vysvětlovat, trailer hovoří jasnou řečí:


Film je "adaptací" úspěšné knihy, která - pokud to dobře chápu - nemá žádný děj a je sérií obecných rad a postřehů o těhotenství. Tudíž její zfilmování je stejně logický nápad jako zfilmování "Komunistického manifestu", například.

Nicméně chytrolíni v Hollywoodu ji zfilmovali a jde o něco velmi, velmi podobného jako Šťasný nový rok, tj. o propletenec půltuctu příběhů, které spolu nemají nic společného (děj ani postavy), ale všechny směřují k porodu nebo k něčemu srovnatelně zajímavému (adopce, potrat, smrt při porodu).

Většina rolí je obsazena slavnými a/nebo krásnými herci, hrajícími úspěšné lidi, jejichž největší životní starosti jsou, jak se bude jmenovat jejich dítě, jestli bude mít obřízku a jestli si kvůli němu koupí nový byt nebo radši nový dům.

Technicko/řemeslné stránky jsou zvládnuty bez větších problémů, ale ať je režisér (Kirk Jones) jakkoliv zručný, nedaří se mu dát nějaké tempo a humor postavám a scénám, které jsou napsány bez tempa a bez humoru. Pokud se něčemu zasmějeme, tak jde o izolované hlášky. Samotné dějové linie, tedy to, co odlišuje celovečerní film od dvaceti slepených pětiminutpvých scének, téměř neexistují a scénář se snaží tento naprosto zásadní nedostatek zamaskovat tím, že stále skáče od jedné dvojice (které se nic zajímavého neděje) ke druhé (které se taky nic zajímavého neděje) a od ní ke třetí (které se... hádejte co).


Je to celé ještě horší než Šťastný nový rok, protože většina humoru je ve stylu "v těhotenství ženská zblbne a chová se jako kráva, ale vlastně je to normální a roztomiloučké a manžel jí musí jen nesměle přikyvovat a na rukou ji nosit". Všichni muži v tomto filmu jsou tudíž jen chudáci, kteří buď nechápou, co se to najednou děje s jejich partnerkou, nebo to už pochopili a spořádaně drží hubu a krok. Jedinou snesitelnou postavou ve filmu je Dennis Quaid jako stárnoucí automobilový závodník / milionář, jehož mladá milenka čeká dvojčata a on to má celé na háku (narozdíl od jeho neschopného syna, který má manželku starší než svou macechu).

Jak porodit a nezbláznit se není dobrý film. Ale i kdyby to byl dobrý film, je to film téměř výhradně pro ženy, které chodí na mimibazar.cz. Takže určitě bude megaúspěšný.

13.6.12

Recenze: DONT STOP - 70%

Začátek osmdesátých let v komunistickém Československu. Partička mladých kluků (okolo 17) miluje Punk, žije jím a zakládá kapelu. Což není zrovna ten správný hudební styl pro komunistické Československo...


Na to, že jde o celovečerní debut, je film velmi slušně řemeslně zvládnut. Obzvlášť se mi líbil nápaditý střih, pomocí kterého jsou postavy jakoby zasazeny do dobových dokumentárních záběrů. Nejde o žádné složté digitální triky, jen o správný střih a mírnou úpravu obrazu, ale funguje to velmi dobře a vzbuzuje to dojem, že se film neodehrává ve vzduchoprázdnu. Vůbec celá dobovost je zvládnuta velmi slušným způsobem a mezi rekvizitami jsem rozpoznal ledacos, na čem jsem před 30 lety ujížděl.

Před 30 lety jsem pár punkerů znal, ale blíž jsem se s nimi neseznámil, protože pro mě - slušného, málo smrdícího patnáctiletého chlapce - tenkrát byli něco jako jsou dnes ti nejšpinavější feťáci z Hlavního nádraží, a rozhodně bych se neodvážil se s nimi kamarádit nebo navštívit jejich příbytek. Díky tomuto filmu se konečně dovídám, jak to vypadalo u nich doma nebo v jejich zkušebnách v garáži. Je to zajímavé nahlédnutí do zajímavého světa, které má patřičnou atmosféru, i když pořád jsem rád, že jsem se s nimi tehdy nekamarádil.

Film je především o atmosféře, a ta je většinou působivá, někdy až překvapivě dobře (riot na vesnickém koncertu). Značná část života hrdinů se nese v jakémsi punkově existenciálním "no future" oblaku, což je ztvárněno opravdu velmi dobře. Jen škoda, že některým z mladých herců dělá občas problémy úplně ideálně vyhmátnout hereckou polohu, a místo hraní tak trochu recitují. Ale jsou to (spolu s tempem, které se obzvlášť ke konci filmu místy poněkud zasekne) jen drobné chyby v jinak kvalitním castingu (víceméně neznámých mladíků). Dokonce i to předvídatelné orámování hlavního příběhu, který je vlastně flashbackem dospělého chlapa (Matonoha) na mě slušně zapůsobilo.


Překvapilo mě, že i když je ve filmu hodně punkové hudby, připadala mi mnohen snesitelnější, než ty zlomky, které jsem si z minulých desetiletí pamatoval. Na následující tiskovce pak tvůrci vysvětlili, že nejde o autentický český punk z 80. let, ale o současné "méně komerční punkové kapely" (není "komerční punková kapela" oxymoron?), aby byl film zkousnutelnější pro dnešního mladého diváka. Možná to někdo bude pokládat za svatokrádež, ale připadá mi to jako velmi rozumné rozhodnutí.

DONT STOP je jeden z těch poměrně vzácných českých filmů, které jsou radikální a svěží, a současně nejsou nechtěně vtipné, můžeme se u nich zabývat tím, co a jak vyprávějí a nemusíme rozebírat, že tvůrci jsou z jiného vesmíru.


Dík za něj.

P.S: Předpokládám, že absence apostrofu v názvu je záměrnou narážkou na výtvory začínajících českých punkerů, jako "PUNKS' NOT DEATH" a podobně.

10.6.12

Videohra: Saints Row The Third - 80%

Videohra "Saints Row The Third" (SR3) je už třetí díl série, kterou jsem ještě před pár týdny zcela ignoroval a její předchozí dva díly jsem nikdy nehrál. Pak jsem náhodou zahlédl trojku, zaujala mě, zakoupil jsem (v PSN Store za 990 Kč, k dispozici také pro XBox360 a PC) a nelitoval jsem.


Hra SR3 je poskládaná těměř výhradně z těch nejzábavnějších a nejefektnějších kusů filmů Michaela Baye. Přesněji řečeno, z kusů filmů, které by Michael Bay chtěl natáčet, ale doba ještě nedospěla tak daleko, aby to bylo společensky akceptovatelné. Kdyby ti, kteří protestují proti nemorálním filmům, viděli tuhle hru, tak z toho dostanou infarkt.

Pokud totiž filmy Michaela Baye jsou pouze macho, žádné skutečné emoce, ponižované prsaté ženy, nemorální chování, drsní negři atd., ale přitom všechno strašně infantilní, v SR3 je toho všeho ještě víc a ještě více infantilní, a přitom hrozně audiovizuálně cool. Tak cool, až je to sranda (včetně zpomalených pochodů se zbraněmi směrem ke kameře). Viz tento CGI trailer:


Story je o rozvinutém gangsterském impériu (takže už téměř od začátku jste boss, nejde o nějaký "vzestup od nuly"). Hlavní hrdina může být muž nebo žena - je možno velmi detailně si customizovat jeho / její vzhled, včetně výběru jednoho ze sedmi hlasů - což znamená, že ty hodiny dialogů musel někdo namluvit a lip-syncovat sedmkrát (nebo šest a půlkrát, protože ten sedmý hlas je takový... speciální). A má asi půl tuctu zajímavých kamarádů, kteří opět jako kdyby vypadli z filmu Michaela Baye, ale jsou ještě o trošičku přehnanější, takže není pochyb o tom, že to není myšleno vážně (například černý pasák, který mluví výhradně skrze autotune mašinku ve své holi a musíte ho zachránit z BDSM klubu, kde je znásilňován s kolíčky na bradavskách a koňským sedlem na zádech, což vyústí ve velmi bizarní honičku drožek).


Přitom jsou ale scénář hry a dialogy napsané velmi kvalitně (kvalitněji než většina Bayových filmů) a obsahují opravdu HODNĚ nerdovsky sofistikovaný humor, jako třeba když se hlavní hrdina učí ovládat letadlo a drsným gangsta hlasem procedí nesmrtelný citát "I'll try spinning, that's a good trick". Děj obsahuje úplně všechno, co činí hollywoodský film úžasným, včetně poměrně propracované vojenské sci-fi a zombie hororu. A také mnohé narážky na absurdnost okolních událostí, které svou logikou podivně připomínají videohru ("Řekl bych, že tady budeme muset vydržet tak dvě vlny nepřátel, než přiletí vrtulník").

Hodně dlouho jsem nehrál hru, při které bych se tolikrát smál nahlas. Přestože většina vtipů je typu "kdybych vám ho převyprávěl, asi byste se nesmáli", jejich timing a přednes je většinou dokonalý. Však také v obsazení najdete pár známých jmen, včetně celebrity, která mluví sama sebe. Také hudba je skvělá a občas velmi vtipně skriptovaná: Například při šílené závěrečné misi, kdy musíte zachránit svou milou a celé město, hraje tento song. Ve většině hry ale posloucháte hudbu z autorádií, kde můžete nejen přepínat hudební stanice (včetně klasické hudby!), ale také si vytvořit kompletně vlastní mixtape.

Tím směřuji ke konstatování, že SR3 obsahuje velmi rozsáhlé možnosti customizace úplně všeho (vaší podoby, vašeho oblečení i vašich dopravních prostředků). Defaultní barevné schéma vašeho gangu je laděno do křiklavě fialové, která mi připadala vtipná, protože jsem si myslel, že takovou barvu nemůže ve skutečnosti nikdo používat. Ale minulý týden jsem vyfotil na Vinohradech toto:

They are real!!!

Z hlediska herních mechanismů jde o zřejmý klon Grand Theft Auta, ve kterém jsou "vytuněny" některé drobnosti, které mě v GTAIV otravovaly. Například do auta můžete nastoupit buď obvyklým způsobem (přijít ke dveřím, otevřít je, zmlátit řidiče, vyhodit ho, nasednout), nebo "zrychleně" - rozběhnout se k autu, skočit do něj skrz sklo a tím současně vykopnout původního řidiče ven - to celé během zlomku sekundy. A váš hrdina má od počátku auto-regeneraci zdraví.

Aby bylo jasno: SR3 neobsahuje snad vůbec žádný element, který by byl v nějakém smyslu revoluční. Jeho grafika není nic moc (ale je na PS3 výrazně plynulejší než GTAIV a také se rychleji nahrává). Ale celá hra je podřízena především tomu, ABY SE HRÁČ CO NEJLÉPE BAVIL. To znamená dostatek automatických checkpointů, málo zbytečných pomalých jízd z jednoho konce města na druhé, kooperativní multiplayer (pouze online nebo přes link kabel, nikoliv splitscreen) a absurdní výzbroj a výstroj, kterou můžete získat. Nechci příliš spoilerovat, ale pár drobností je vidět zde:


Má nějaký praktický význam, že si můžete nadesignovat, jak vypadají vaši poskoci? Má nějaký praktický význam, že můžete střílet lidi z kanónu? Má nějaký praktický význam, že máte na výběr mnoho různých žertovných infantilních sprostých gest? Má nějaký význam, že si můžete vytunit ukradenou sanitku? Má nějaký význam, že místo baseballovou pálkou můžete lidi mlátit metrovým fialovým dildem?

Nikoliv. Ale je to sranda! Téměř všechno, co děláte (mise i volné pobíhání po městě), vám přináší buď prachy, nebo respekt, nebo obojí. Za prachy a respekt si pak kupujete obrovskou spoustu vylepšení (herních i kosmetických) své postavy, svých zbraní, svého vozového parku a svého gangu. Je to skoro jako nějaké RPG a je to vymyšleno tak, že se vám nikdy nestane, že máte tunu prachů a nemáte si za ně co koupit.

SR3 má obrovskou hromadu contentu. Dohrání hlavní story se dá zvládnout za dva dny, ale získat totální kontrolu nad městem a objevit všechny skryté blbosti zabere přinejmenším dvakrát tak dlouho a pořád to je zábavné. Musím přiznat, že GTAIV jsem dodnes nedohrál, protože mě to prostě přestalo bavit. SR3 jsem dohrál a teď ho hraju znovu na vyšší obtížnost (kdy už se občas stane, že nasraně mlátíte ovladačem o gauč, protože zemřete sekundu před úspěšným dokončením mise). Je to konečně výzva, zatímco obtížnost "Medium" byla především zábavné odreagování.

A "zábavné odreagování" je hlavní motto téhle hry. Je to guilty pleasure, ale je to pleasure. A opravdu nechápu, že ještě nikdo nepracuje na zfilmování. Šlo by to s naprosto minimálními úpravami. Jenom je asi problém v tom, že by to muselo být nepřístupné do 21 let...

9.6.12

Recenze: Pařmeni [A Few Best Men] - 60%

Britský mladík se na prázdninách seznámí s australským děvčetem a chtějí se vzít. Svatba se koná v superluxusní vile v Austrálii (tatínek nevěsty je vlivný politik) a protože s hlavním hrdinou přijíždějí i jeho tři kreténští kamarádi, nebude nouze o trapasy.



Příjemné překvapení spočívá jen v tom, že režisér (který natočil Priscillu, královnu pouště a jinak nic, co byste znali) prokazuje v některých scénách překvapivou vizuální invenci. V tomto typu filmů nejsme zvyklí vídat zajímavě umístěnou kameru, inovativní nasvícení scény nebo morfující přechody mezi scénami.

Na základě traileru si můžete udělat poměrně jasnou představu, o čem film bude. Ano, je hodně sprostý. Ne, není v ničem originální. Ale je zábavný?

Párkrát jsem se zasmál, ale rozhodně existují podobně absurdní sprosté komedie, u kterých jsem se smál MNOHEM více. Například Šéfové ne zabití, Superbad nebo původní Prci, prci, prcičky.

Je to způsobeno především scénářem. Jednak jeho zápletky patřičně negradují (jen jsou na sebe vršeny víceméně nesouvisející komplikace, které nepramení jedna z druhé, ale jen tak se objevují) a jednak jsou tři hlavní hrdinové napsáni tak, že to jsou nesympatičtí idioti (přestože je hrají docela dobří herci). Nejhlavnější hrdina (ženich) je sympatický a rozumný, a o to zvláštnější je, že se s těmito lidmi kamarádí a nepošle je někam hned poté, co udělají na svatbě první velký průser z mnoha. Já nikoho podobného příští týden na své svatbě nestrpím.


Film byl asi také výrazně přestříháván, protože některé scény na sebe navazují velmi nelogicky, i na měřítka bláznivé komedie. (Poté, co jeden z hrdinů strčí ruku do ovčího anusu, sledujte, jak v následujících scénách střídavě není / je zahovněná - takových věcí já si všímám především.)

Takže ještě jednou: Dá se to, ale jen v nouzi. Něco jako poslední Prcičky.

8.6.12

Článek z kategorie "František Fuka"

Tak tohle mi hlava nebere.

Na superspy.cz mají štítek "František Fuka", pod kterým se nachází jediný článek - video, ve kterém počítač hraje pomocí disketových mechanik Toccatu a Fugu od Bacha.

To video jsem nikdy neviděl.

A ten článek se jmenuje "Fantom opery zahraný na disketové mechaniky".

Něco mi říká, že superspy.cz není úplně seriózní zpravodajský portál...

7.6.12

Právě jsem se udělal...

Toto není vtipné video nadrženého videoherního fanouška, to je skutečný trailer na skutečný velkorozpočtový Disneyho film, který půjde i do našich kin (pravděpodobně pod názvem "Raubíř Ralf").



Očekávání mi kazí jen když si představím jak to bude nadabované...

6.6.12

Prometheus megaspoilerfest

Jak jsem slíbil v recenzi Prometha (který má dnes o půlnoci premiéru), vracím se znovu k tomuto filmu, protože bych v jeho případě opravdu rád nalezl nějaký smysl děje, aniž bych musel čekat na pochopitelnou tříhodinovou verzi na BluRayi.

Nejenže je tento článek plný spoilerů, ale pokud jste film ještě neviděli, nemá ani smysl ho číst, protože prostě nepochopíte, o čem píšu.


Pokusím se víceméně chronologicky shrnout základní kostru filmu, neboť jsem zjistil, že někteří diváci měli v některých zvratech slušný zmatek.

Prolog:

Film začíná záběrem na planetu, ozářenou zezadu (jako ve 2001: Vesmírné odysee). Vypadá hodně jako Země. V následujících záběrech sledujeme něco, co také vypadá hodně jako Země. Předpokládejme, že je to Země.

Na Zemi u vodopádu tedy stojí Tvůrce a sleduje odlétající loď (která se vůbec nijak nepodobá žádné jiné následující lodi ve filmu). Napije se něčeho hnusného slizkého a následuje detail jeho DNA, která se začne rozkládat.

Rozloží se celý Tvůrce, spadne do vodopádů a následuje CGI sekvence, která má dle mého názoru znázorňovat, jak z Tvůrcovy mimozemské DNA vznikla lidská DNA. Netuším ale proč. Protože se ten Tvůrce záměrně obětoval? Protože to byla nehoda?

První záběr Promethea:

Je jasně řečeno, že loď má 17 členů posádky a že se nachází 327 bilionů km od Země.

Během následujícího děje poznáme tyto členy posádky:
  • 2 archeologové
  • Android David
  • Starý Weyland
  • Kapitán a dva piloti / navigátoři
  • Fordová (doktorka s divným přízvukem)
  • Vickersová
  • Fifield a Millburn (zabiti "kobrami")
To je celkem 11 lidí. Tři další jsou později zabiti zombo-Fifieldem. Jeden další bezejmenný je zabit na mimozemské lodi spolu s Weylandem. Takže pořád zbývají nejméně dva další členové posádky, kteří buď někde beze stopy zmizeli, nebo zemřeli při závěrečné srážce a kapitán neuznal za vhodné zeptat se jich, jestli jim náhodou nevadí, že je zabije.

Poznámka: Narozdíl od jiných jsem schopen akceptovat to, že posádka někam dva roky letí a teprve pak se dozví, proč tam letí. Je docela dobře možné, že dostali dobře zaplaceno za to, že poletí do neznáma, protože Weyland chtěl všechno pečlivě utajit.

Přistání na měsíci:

Aneb krátce k tomu, proč se Prometheus rozhodně neodehrává na planetě, kde se odehrává Vetřelec.

Vetřelec se odehrává na malé planetce (planetoidě), kde "den trvá 2 hodiny" (citace z režisérské verze filmu). Prometheus se odehrává na měsíci, kde den trvá mnohem déle, viz citát "Za šest hodin se stmívá".

Povrch je zcela zásadně jiný než ve Vetřelci.

V obou filmech je stejně vypadající mimozemská loď, jejíž interiér a náklad jsou ovšem tak zásadně jiné, že se to dá těžko vysvětlit nějakou mutací / oxidací za čtvrt století mezi Prometheem a Vetřelcem.

Vzhledem k tomu, že v Prometheovi i ve Vetřelci se cíl cesty nachází velmi blízko velké planety s prstencem, a že měsíc v Prometheovi je na navigačním hologramu označena jako "LV-223" (zatímco Vetřelec a Vetřelci se odehrávají na LV-426), nabízí se možnost, že je to "někde poblíž", a že loď, odlétající z LV-223 v úplném závěru Promethea, je tatáž, která leží ve Vetřelci na LV-426. Například. Ale je to teorie hodně přitažená za vlasy. Podobně jako teorie, že to oboje je stejná planeta, která mezitím byla přejmenovaná, změnil se její povrch, stal se z ní měsíc, vázy zmutovaly ve vajíčka atd...

Poznámka: Bouře v obou filmech vypadají velmi podobně.

Poznámka: Mimozemská pyramida je dost podobná pyramidě, kterou H.R. Giger původně navrhl pro prvního Vetřelce (a nakonec byla místo ní použita kosmická loď).


Podpoznámka: Jediná původní věc, kterou má Giger na svědomí v Prometheovi, je nástěnná malba ve svatyni, která je vidět ve filmu asi 3 sekundy.

"Kobry":

Když členové posádky naruší ochrannou atmosféru ve "svatyni" (místnost s velkou hlavou, respektive s velkou hlavou a menší useknutou hlavou), z kanystrů začne vytékat černý DNA sliz a do něj se dostanou malé neškodné žížalky, které vědci přinesli dovnitř na botách (je tam na ně pár detailních záběrů). Z nich pak mutací vzniknou ty "kobry", které zabijí Fifielda a Millburna.

"Svatyně" je ve skutečnosti zřejmě riziková "výrobna" biologického černého DNA slizu, který je pak odsud přenášen do nákladového prostoru lodě.

Proč je David zlý?

Proč vlastně android David vezme nepozorovaně ve svatyni jeden kontejner se slizem a dá jeho vzorek do pití Hollowayovi? Proč takhle experimentuje a ohrožuje bezpečnost mise, ve které by mu mělo jít pouze o to, aby starý pan Weyland neumřel a získal věčný život / zdraví / whatever? Myslí si snad, že ten sliz je nějaký superlék a takto nevědecky ho testuje? V tuto chvíli přece nikdo (ani pan Weyland) nic netuší o žádných potenciálních biologických zbraních.

Zombo-Fifield:

Když se objeví Fifieldova mrtvola před lodí, je podivně "složená", má nohy přehozené přes hlavu. Následně je asi něco vystřiženo, protože v příštím záběru normálně humanoidně stojí.

Space Jockey:

Ty "divné věci v křesle" v Prometheovi a ve Vetřelci jsou si trochu podobné, ale v mnoha detailech se velmi zásadně liší.


Zřejmě spolu nějak souvisí, ale rozhodně to není tatáž bytost / krunýř. Přitom lodě, ve kterých se tyto dvě bytosti nacházejí, vypadají skoro exaktně stejně.

Vzdálenost od Země:

Když se Vickersová baví s kapitánem, řekne, že "letěla půl miliardy mil od Země", což je o mnoho řádů jiný údaj, než stojí na titulku v prvním záběru lodě Prometheus.

Proto-facehugger:

To, co si vyndá Ellie z břicha, vyroste do jakéhosi předchůdce klasické "chobotničky" z Vetřelce (jen je to mnohem větší). Úplně stejně to naklade vajíčka do něčího jícnu a přitom to samo chcípne.

Poznámka: Nabízí se otázka, proš má Vickersová ve svém privátním modulu drahý operační přístroj, který funguje pouze na muže.

Vetřelec:

Ta věc, která úplně na konci vyleze z Tvůrce, rozhodně není královna (nesouhlasí tvar hlavy, těla, ani počet a tvar končetin). Něco společného s ní asi má, ale co? Nezapomínejme, že z Tvůrce vyleze uvnitř záchranného modulu Vickersové, který zůstal na LV-223, zatímco Ellie v letuschopné mimozemské lodi už odletěla pryč.

Proč to všechno?

Zůstává nám docela zásadní otázka, jaká vlastně byla základní zápletka filmu. Proč se Tvůrci okolo začátku našeho letopočtu rozhodli vyhladit lidstvo? (Moje teorie: Kvůli Ježíšovi!) Proč předtím několik desítek tisíc let lidstvo navštěvovali a ukazovali mu mapu hvězdné soustavy (kterou pak lidé malovali na zdi jeskyň)? Nezapomínejme, že to byla mapa soustavy, kde měli zbrojovku, nikoliv jejich domovské soustavy...

To vše ale platí jen pokud věříme tomu, co říká Janek a Ellie, tzn. že na LV-223 není domov Tvůrců, ale jen jejich zbrojovka. Ve filmu není nijak vysvětleno, jak na to přišli (mohl by na to přijít David, který viděl holozáznam na můstku mimozemské lodě, ale ten jim to jistě neřekl). Také není nijak vysvětleno, jak Ellie ještě před přistáním na LV-223 přišla na to, že "Tvůrci stvořili nás". Odůvodňuje to jen tím, že "se rozhodla tomu věřit".

No, to by snad na rozproudění diskuse stačilo. Ale opravdu, čím víckrát ten film vidím (zatím třikrát), tím méně smyslu mi dává...

Recenze + Gladiátoři: Madagaskar 3 [Madagascar 3: Europe's Most Wanted] - 80%

Naši čtyři hrdinové by se rádi dostali z Afriky zpět do newyorské zoo, protože se jim stýská. K tomu by chtěli použít letadlo tučňáků, ale tučňáci s opicemi a s letadlem jsou v Monte Carlu, kde bankrotují zdejší casina. Hrdinové (plus král Julián a další havěť) se tudíž vydávají za nimi, ale jde jim po krku pekelná francouzská zaměstnankyně úřadu pro odchyt zvířat, letadlo je zničeno, takže hrdinové udělají jedinou logickou věc: Za peníze z rulety si koupí vlastní (krachující) cirkus a doufají, že po šňůře napříč Evropou se jim podaří okouzlit amerického sponzora natolik, že jim všem zaplatí cestu do USA.


Než přestanete číst, tak raději co nejrychleji napíšu, že třetí Madagaskar je velmi příjemné překvapení a rozhodně nejlepší ze tří filmů, a to prakticky ve všech ohledech.

Rozhodně mnohem lépe vypadá. Vizuálním konzultantem filmu byl slavný kameraman Guillermo Navarro (Faunův labyrint) a některé scény mě téměř fascinovaly tím, jak byly vizuálně nadupané a zajímavé, včetně efektního použití 3D. Tvůrci už úplně rezignovali na nějaké zdání smysluplnosti nebo reality (a na kontinuitu s předchozím dílem), což je v tomto případě dobře, protože jim to umožnilo natočit scény, odehrávající se zcela mimo čas a prostor, v pestrobarevném limbu, kde neplatí fyzikální ani jiné zákony, a kde se může dít zcela cokoliv.

Dokonce se mi při záběrech Monte Carla, Říma nebo Alp chtělo hned sbalit kufry a na ta místa se vydat!

Zajímavé je, že hrošice a žirafák jsou odsunuti zcela na vedlejší kolej a místo nich přicházejí noví hrdinové, především skvělý ruský hardcore tygr, který miluje boršč, a dementní lachtan (nebo tuleň, pořád si je pletu). Děj se pochopitelně naprosto iracionální, ale v některých scénách jsou záblesky absurdní geniality, protože na filmu pracovali mj. i lidé, kteří natočili AntZ nebo Fantastic Mr. Fox.

Hodně pomáhá i hudba Hanse Zimmera, která i při těch nejabsurdnějších scénách (tygr proskakuje kruhem o velikosti náprstku) epicky velkofilmově hřímá (ruské sbory!). Ale nejde jen o Zimmerovu hudbu, ale i o jeho adaptace klasické hudby a pop songů. Všechno to zní velice, velice dobře. Bohužel, na soundtrackovém albu z toho je jen malé torzo.

Dabing je velmi dobrý (tygrův ruský přízvuk je zachován výborně), ale raději bych samozřejmě slyšel Sachu Barona Cohena, Chrise Rocka a Frances McDormandovou. Dabing také způsobuje nekonzistence při písničkách, kdy například zebra zpívá jeden popěvek česky, a později zpívá tentýž popěvek ještě dvakrát, ale už anglicky.

Madagaskar 3 je nejlepší "úplně nezávazná animovaná blbost" od Zataženo, občas trakaře.


Odbočka směrem ke gladiátorům

Jaká je podle vás nejslavnější skladba od českého autora? Nemyslím skladbu, u které si nejvíce lidí řekne "To znám, to je skladba X od skladatele Y". Myslím skladbu, u které si nejvíce lidí řekne "To znám, i když nevím, jak se to jmenuje a od koho to je".

Podle mého názoru je celosvětovově nejslavnější česká skladba tohle:


Přitom ani spousta Čechů neví, že to je česká skladba, a že se její autor jmenuje Julius Fučík! Klikněte na výše embedované video a přečtěte si komentáře ("Every one stop fuciking making fun of his fuciking name!!!! Fucik you all!!!!").

Tato skladba ("Pochod gladiátorů") je populární ve většině světových cirkusů a má prominentní roli i ve třetím Madagaskaru (v několika variacích).


Na jednu stranu může mít Julius Fučík radost, že se nedožil tohoto. Na druhou stranu může být nasraný, že nikde v titulcích filmu není jakkoliv zmíněno jeho jméno. A že mu oběsili synovce.

5.6.12

Musel jsem to udělat...

Už dlouho mě fascinují zprávy na blesk.cz, ale dle mého názoru jim chyběly vydařenější doprovodné fotografie. Proto jsem vytvořil tuto stránku, která k nim v pravidelných intervalech pomocí neomylné umělé inteligence a pokročilé heuristiky vybírá krásné  fotografie, které potěší duši a akcentují naléhavost samotných zpráv.


Můžete vytvářet i permalinky na konkrétní kombinace titulku / fotky.

4.6.12

Vetřelci: Muzikál!

Tak tohle si představuju pod pojmem inteligentní filmově - hudební humor:


Nejen, že je to sranda, ale správně se to rýmuje, harmonie fungují a používá to motivy ze soundtracku Aliens. Bravo.

3.6.12

Recenze: Nedotknutelní [Intouchables] - 70%

Milionář, který je ochrnutý od krku dolů, si (shodou náhod) jako osobního asistenta najme černocha "z ulice", který pomalu ani neumí číst, občas krade, a rozhodně nechtěl dělat osobního asistenta chromému milionáři. A jeden druhému hodně dají, otevřou svá srdce atd...


Nedotknutelní jsou příjemná jednorázová hollywoodská pohádka. Přestože jde o francouzský film a přestože je propagovaný jako "podle skutečných událostí".

Režiséři mají nakoukány kvalitní hollywoodské "komedie se srdíčkem" a poměrně zdařile kopírují jejich vtipné a trochu dojemné situace. Hlavní hrdinové jsou stručně, ale jasně definovaní jako "znuděný bohatý intelektuál, který chce trochu rozvířit svůj stojatý život, a přitom si nečekaně najde nového kamaráda" a "hajzlík, který vezme práci kvůli prachům, ale pak si v něm najde nového kamaráda". A na protikladech těchto dvou jasně nadefinovaných postav pak dva režiséři staví víceméně epizodní historky, jednu přes druhou, bez přílišných souvislostí, na očekávaná témata: Pán vezme sluhu poprvé na operu. Sluh pánovi pustí pop music. Sluha se diví, že moderní abstraktní umění je tak drahé a sám namaluje obraz. Pán ho prodá za 10 000 Euro. Sluha by chtěl spát s pánovou asistentkou. Tak ho sofistikovaně odpálkovává, což on nechápe. Sluha je nevychovaný, což pohoršuje pánovy přátele, ale pána to baví. Sluha radí pánovi, jak sbalit ženskou na dálku. Pán se začne zajímat o soukromý život sluhovy rodiny. A tak dále, a tak dále...

Musím zdůraznit, že většina těch vtipných scének opravdu je vtipná, herci jsou dobří a jejich komika má správný timing. Rozhodně je celý film mnohem lepší, než stylově podobný Než si pro nás přijde.

Všechno to ale jsou zápletky z dobré komedie, které nemají nic společného s reálných chováním reálných lidí (ani milionářů, ani nezaměstnaných černochů). S jejich skutečnými životními strastmi má film asi tolik společného, jako má Dave (kterého mám dost rád) společného se strastmi amerických prezidentů. Ve chvíli, kdy film přestane s humorem a snaží se z nás ždímat slzy, nebo se dokonce tvářit jako nějaký sociální komentář (pánovi se zhoršuje zdraví, sluha má problémy s rodinou), připadalo mi to skoro nechutné a rozhodně jsem se nedojímal tak, jak by tvůrci chtěli. Mimo jiné je to i čím dál víc nesmyslné (Sluha skoro celý film před sotva přežívající rodinou tají, že si našel poctivou a skvěle placenou práci, pán pro změnu dojde k logickému názoru, že nejlépe si najde ženu na vážný vztah tak, že jí zatají své ochrnutí...) Bohužel, slzopudná by měla být vpodstatě celá závěrečná čtvrtina filmu, kdy se humor téměř vytratí a z děje zmizí jakákoliv stopa smysluplnosti.

Ale v předcházejících 90 minutách je naštěstí dost humoru na to, aby tenhle film stálo za to vidět. Kdyby se točily takovéhle české komedie, budu dokonale spokojený.

P.S: Chápu, že mnozí lidi, kteří chodí do kina třikrát za rok, označují tohle dílko za "nejúžasnější nejdojemnější film, jaký jsem kdy viděl(a)" (a říkají totéž o každém třetím filmu, na který jdou), ale je to jen slušné komediální řemeslo a citové vydírání. A nemusím pátrat v tisku, aby mi bylo jasné, že takhle se to nestalo a stát nemohlo (a ten sluha ve skutečnosti nebyl černoch, tzn. tvůrci jsou rasisti).

1.6.12

Recenze: Příběh z periferie - 0%

(SPOILER!) Chlapec platonicky chodí s děvčetem. Děvče začne chodit s motorkářem. Motorkář se zabije. Děvče začne chodit s metalistou. Děvče přestane chodit s metalistou, protože ho uvidí jak mluví s jiným děvčetem. Děvče by se chtělo vrátit k původnímu chlapci, ale ten zrovna udělal dítě jiném děvčeti. Obejmou se. Konec. (Konec spoileru)


Možná vám trailer připadá hrozný, ale evidentně ho dělal někdo schopný, protože každá jeho vteřina působí MNOHEM profesionálnějším dojmem, než cokoliv v samotném filmu. Samotný film například je celý v televizním rozlišení (tj. vypadá PODSTATNĚ hranatěji než tento trailer) a celkově působí jako video nahrané z mobilu. Vlastně ne, můj mobil nahrává lepší video.

Karel Hřib tento film napsal, režíroval a byl jeho kameramanem, střihačem a producentem. Pokud jsem dobře pochopil, tak ani on, ani nikdo jiný, kdo na filmu tři a půl roku pracoval, nikdy předtím žádný film nenatočili, a je to hodně vidět.

Herci jsou neuvěřitelně strašní. Nejstrašnější jsou epizodní role. Ale ani hlavní představitelé rozhodně nejsou herci, natož dobří herci. Navíc jsou všichni Moraváci a jejich zemité hlášky jako "Kamoš me dal hutné matroš pyčovole" mi připadaly hrozně legrační, za což bych se asi měl stydět. Ale nestydím.

Víceméně jediná věc, která v tomto filmu není bolestně strašná, je agro-metalová hudba od skupiny Praetorian. Ta je pouze neškodná a dá se vydržet. Strašná je většina textů, které se snaží tvářit, jako že jsou v anglickém jazyce.


Kdyby tento film natočil přesně v této podobě nějaký známější režisér, tak by nikdo nepochyboval o tom, že je to zajímavá sofistikovaná parodie a popsaly by se stohy papírů tím, jak je v ní hezky použit jemný humor. Například většina dialogových scén je naprosto zbytečná a o ničem, a naopak téměř všechny zásadní dějové zvraty (rozchody, začátky chození, smrti, předávkování) jsou natočeny formou hudebních montáží bez dialogů (je jich určitě nejméně půl tuctu), které jsou pochopitelně také strašné. Tvůrci zjevně nějaký ten film v životě viděli a snaží se ve svém díle napodobit postupy, které znají z fungujících hudebních montáží, ale naprosto na to nemají finančně ani svými schopnostmi. Při scéně "zuřivé motocyklové honičky" chybí už jen dramatický záběr na ručičku tachometru, dramaticky se posunující z 30 km/h na 40 km/h.

Jo, a ještě musím zmínit scénu, kdy kytarista, přeplněn láskou, hraje v montáži své milé na louce na elektrickou kytaru, kterou nemá do ničeho zapojenou.

Myslím, že se tomuto filmu podařilo stát se nejhorším filmem, jaký jsem kdy viděl v naší filmové distribuci. K čemuž mu gratuluji!

Pokud bych na něj šel do kina za 159 Kč, bral bych to jako že jsem se stal obětí podvodu. K čemuž bych si negratuloval.