20.1.13

Recenze: Nadějné vyhlídky [Great Expectations] - 70%

Nejnovější adaptace slavného díla Charlese Dickense (zfilmovaného už asi dvacetkrát). Děj velmi stručně: Malý chudý sirotek Pip vyrůstá na Anglickém venkově a schodoou okolností se setká s několika velmi divnými lidmi (uprchlý trestanec, šílená bohatá šlechtična, její krásná indoktrinovaná adoptovaná dcera Estella) a pak, po pár letech, najednou dorazí advokát z Londýna s tím, že tajemný dobrodinec zaplatil spoustu peněz, aby se Pip odstěhoval do Londýna a udělal ze sebe džentlmena.

Protože to Pip odjakživa chtěl, odjíží z venkovské kovárny a noří se do víru velkoměsta (jsme v polovině filmu), kde se následně vše osudově proplete, včetně nečekaných setkání po letech a šokujících odhalení.


(Trailer má záměrně německé titulky, aby byl tento blog multikulturnější)

Tato nejnovější adaptace má několik nezanedbatelných kladů.

Je to především výborná režie Mikea Newella (Čtyři svatby a jeden pohřeb, Harry Potter a Ohnivý pohár, Princ z Persie: Písky času), který této archaické zápletce dává správný říz a zajímavě vykresluje vztahy mezi postavami. Protože to je to, co je v tomto příběhu důležité - nikoliv konkrétní zápletky, ale vztahy mezi postavami a jejich proplouvání různými společenskými vrstvami.

Také se mi velmi líbil casting. Helena Bonham Carterová jako šílená šlechtična je víceméně sázka na jistotu, nicméně většina zbývajících postav je zajímavá už jen tím, jak vypadá - a co teprve když začnou kvalitně hrát. Jistě není náhoda, že hlavní hrdina místy vypadá skoro jako nesympatický floutek a ledová Estella (dospělá) občas poodhalí cosi lidského (nikoliv spodničku). Těžiště filmu je ve scénách, kdy spolu postavy komunikují, a ty fungují povětšinou velmi dobře a hezky nadčasově (například klub "mládeže z vyšších vrstev" připomíná dovádění harvardských hejsků ve filmu Social Network). Obecně většina postav vypadá zajímavě, jako kdyby byly geneticky trochu nepodařené (což je asi vzhledem k tehdejším příbuzenským vztahům v Anglii docela realistické).

Sympatická je také výprava, kdy se sychravé venkovské exteriéry prolínají se zabahněnými ulicemi Londýna, plynule přecházejícími v luxusní síně dvě patra nad ulicemi.

Bohužel má film značný problém v tom, že se tvůrci do relativně střídmé délky (dvě hodiny) pokusili nacpat dlouhatánskou knihu se spoustou zápletek a postav. Při tom se jistě muselo mnohé vypustit/upravit, a nedopadlo to úplně bezchybně.

Pokud bylo záměrem oslovit dnešní mladou generaci diváků (což se filmu díky jeho dravému současnému stylu docela daří), která nečte knihy, natož staré knihy s černobílými obrázky, pak je pochopitelné, že se tvůrci snažili, aby zásadní překvapivé zvraty zůstaly překvapivé. Je ale dost těžké některé z těch zvratů utajit, když si většina logicky uvažujících diváků musí od poloviny filmu říkat "OK, proč tam ale tedy byla ta scéna v první polovině? K čemu byla důležitá? Vsadím se, že ta postava nezmizela z příběhu nadobro..." V knize to pravděpodobně funguje, protože jsou tam těch postav tucty. Ve filmu zůstaly jen ty, které jsou důležité pro děj, a tudíž je nám záhy jasné, že kdokoliv se na plátně mihne, bude později důležitý pro děj (i když mezitím z plátna na hodinu zmizí).

Například pan Wemmick, advokátův účetní, se s Pipem skamarádí a pozve ho k sobě domů (což je celé odbyto asi tříminutovou scénkou), a dále tato potenciálně zajímavá figurka ve filmu skoro nefiguruje až do úplného konce, kdy předvede deus ex machinu.


Kluk, se kterým se Pip v dětství na pár minut setkal, se o mnoho let později objevuje ve stejném hotelu jako Pip, a má to být zřejmě pouhá náhoda...? Pokud to bylo vysvětleno jako nenáhoda, bohužel jsem to vysvětlení nepochytil, protože film také trochu trpí tím, že jsou postavy představovány občas až příliš rychle, prostě jen tím, že o nich někdo vychrlí odstavec informací.

Bohužel, většina z posledních patnácti minut vypadá skoro jako něco z Járy Cimrmana, protože je najednou odhalováno, že všichni byli se všemi příbuzní, a všichni, kdo se kdy ve filmu mihli, mají naprosto zásadní úlohu, kterou musejí naplnit.

Je mi docela jasné, že zredukovat tlustou knihu do dvouhodinového filmu je těžké a že to možná lépe nešlo. To ale není omluva. V tom případě z toho buď měl Newell udělat několikadílný televizní film (nebyl by první), nebo natočit něco "volně inspirovaného" Dickensem, s promakanější a lépe filmově fungující zápletkou.

Je škoda, že to neudělal, protože jednotlivé kousky tohoto díla obsahují mnoho kvalitního a fungujícího.

25 komentářů:

  1. Ve srovnani s touto verzi mi miniserie BBC z roku 2011 prisla mnohem lepsi.

    OdpovědětVymazat
  2. Ptam se jeste jednou:
    Frantisku, byls na projekci / budes recenzovat Horici ker?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebude, protože tou by podporoval rasismus. A rasismus zde nemá místo.

      Vymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Kruciprdel. Kazda druha veta ma v sobe zavorku. Musel jsem si najit co znamena "indoktrinovana" a vubec je to takovy odbyty text. Deje se neco? Slapnul si zene na smitec?

    To, ze neni ani spodnicka mam chapat jako full frontal free movie?

    Sloch voe!

    OdpovědětVymazat
  5. No takže se Newellovi povedlo to samý co s Ohnivým pohárem - hodně dlouhou knihu zkrátil jak jen to šlo a dopadlo to slušně, ale je to prostě znát. V Potterovi to bylo výrazně vidět na začátku, kdy se všichni sešli na turnaji Famfrpálu, přičemž tam nebyl jediný záběr ze hry, jen dva tři střihy a už hoří stany. Ale očividně má Newell slušnou dávku talentu... tak na to asi zajdu.

    OdpovědětVymazat
  6. Obávám se, že takhle to dopadne s Dickensem často. Podobně podivný mi připadal i Nicolas Nickleby - ve dvouhodinovém filmu prostě museli spoustu věcí přeskočit a výsledek postrádal spojitost. Naproti tomu dokonale dopadlo zpracování Malé Doritky - do 14dílného seriálu...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nickleby mě nezajímá. Ale Malé Lolitce bych se rád podíval na zoubek...

      Vymazat
  7. Proč se ksakru některý knižní předlohy zfilmovávají pořád dokola, zatímco je tolik jiných knih co by na plátně vypadaly super a nikdy se toho nedočkaj.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Správně! Každý (samozřejmě kromě Maďarského chlebovníku a HomoHoráka) by ale měl napsat i nějaké příklady! Za mě třeba:
      kterýkoliv Kedrigern, Enderova hra (chystá se :-), Kronika Amber od Zelaznyho nebo hlavně Příručka pro začínající akvaristy.

      Vymazat
    2. Cetl jsi tu druhou Enderovu hru z pohledu toho mensiho, mene gay a chytrejsiho smrada? Vyborny. At udelaj film rovnou z toho.

      Vymazat
    3. Jojo, dobrý nápad. Ale víme jak to dopadlo, když měli natočit Robina Hooda z pohledu hodného a starostlivého nottinghamského sherifa... nebyl z toho nakonec ani ten Robin Hood, ale jakýsi úplně vymyšlený Locksley :-(

      Hollywood neumí otočit póly, kurvafix.

      To není jako Chlebec, co přijde ze dne na den domů říct své chlupaté ženě, že už má Horáka.

      Vymazat
    4. AK 47, vole, laskavě neopakuj myšlenky génia...

      Vymazat
    5. Já bych chtěl, aby natočili Smrt Zajdy Munroa nebo Protokoly sionských mudrců. První by mohl točit Lynch, druhé třeba Spielberg.

      Vymazat
    6. Tma 2.0 vod Neffa. Ale musel by mít kurva velkej rozpočet. A nesměl by v tom hrát Vašut nebo Hádek.

      Vymazat
    7. Mne by nevadilo keby natočili hocičo, ideálne všetko od Kulhánka ;-). Až na to, že to by potrebovalo občas rozpočet hollywoodskych blockbastrov. Na Enderovu hru sa samozrejme teším minimálne tak ako FiZna (to je odvodené od slova buzna, trošku šmrncnuté filozofiou). Aj Nočnú Hliadku by mohol dostať niekto normálny, pretože po trošku divnej jednotke je dvojka IMHO už totálny paškvil. Úplne najsamviacej by som rád videl Spielbergom alebo Abramsom sfilmované Tajomstvo Dračej Steny ;-). Ono to raz bolo natočené ako TV inscenácia, žial záznam sa nezachoval. Bol to jeden z prvých dôkazov existencie Braňa Mojseja (znalci SVK reálií vedia o koho ide ;-).

      Vymazat
    8. Ten Filmovy Znalec je vazne zajimavej material na experimenty a zkoumani porouchane lidske psychiky... znasilneni otcem v detstvi, kradeni svacin a curani do batohu od spoluzaku na zakladni skole, nezajem divek a pocet sexualnich zkusenosti roven mensimu cislu z binarniho kodu... tezko rict. Proti nemu je kazdopadne ten vseznalej Romio Chlebcomura vyrovnanej a slunickovej clovicek.

      Vymazat
    9. Horák, víš co mě vždycky zarazí? Ta toporná snaha dát dohromady nějaký ten co nejtěžší kalibr, ale ten pot je z toho moc cítit. Nemá to šmrnc. Nejde ti to od srdce, chlapče sexuálně pomýlená. Určitá nonšalance a intelekt se ale nedá naučit ani natrénovat, to musíš mít od boha. Jak já. Nebo někteří anonymní. Nebo David Hasselhoff-Schwarzenberk.
      Tobě zbývají v takových debatách ty splašky a hovna... enjoy. Nikdy to lepší nebude. Tak jako tvůj real world, bukvo.

      Vymazat
    10. tak tak, Jendo, proste se moc snazis. Nech tomu trochu volnej prubeh, jo, bude to infantilni, ale mohli bysme te jednou zacit mit i trochu radi, byl bys takova zajimavost..

      ale tohle je proste upoceny

      Vymazat
    11. jak rikam, zajimavej druh nemoci na podrobnejsi pozorovani... vsadim se, ze dostat se ti do palice, tak to bude jako neco ve filmu Cela, akorat tam jeste budou vsude soulozici muzi s muzi

      Vymazat
  8. Nejlepší verze byla stejně ta dvacetiminutová ze South Parku, tam měli i robotické opice. Má snad Newell robotické opice?

    OdpovědětVymazat
  9. Ohledně nadějných vyhlídek se mi vždy vybaví jedna scéna ze Žhavých výstřelů:

    Rabinowitz: What are you reading?
    Topper: Great Expectations.
    Rabinowitz: Is it any good?
    Topper: It's not what I'd hoped for.

    Měl pravdu, chlapec :-)

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.