3.10.13

Recenze (a fyzikální rozbor): Gravitace [Gravity] - 90%

Sandra Bullocková hraje zkušenou vědkyni, ale nepříliš zkušenou astronautku, která má za úkol pomoci na oběžné dráze při updatu Hubbleova teleskopu. George Clooney hraje ostříleného velitele mise, který má nalétáno asi 20 let, a toto má být jeho poslední mise. Pak se přiženou úlomky kosmického smetí a z rutinní mise stane boj o přežití.



Nejnovější film Alfonsa Cuaróna (první od Potomků lidí z roku 2006) je velmi triviálním příběhem dvou astronautů, který vlastně ani není sci-fi, přesněji řečeno, snaží se tvářit, jako že to je něco, co by se (s pořádnou dávkou náhody, smůly a štěstí) mohlo pár set kilometrů nad našimi hlavami odehrávat právě teď.

Celý film (skoro) se odehrává na oběžné dráze kolem Země a nehraje v něm nikdo jiný (skoro), než Bullocková a Clooney (a hlas Eda Harrise, který si zopakoval svou roli z Apolla 13). Z toho vyplývá, že skoro celý film se odehrává buď v kosmické prázdnotě, nebo aspoň v beztížném stavu.

Z toho vyplývá, že ve filmu je jen málo sekund bez triků.

A triky jsou vynikající. Ne dokonalé (občas se ten astronaut v beztížném stavu pohybuje trochu divně), ale vynikající takovým způsobem, že si místy připadáme, jako kdybychom se dívali na autentické záběry NASA. Kromě toho se nás Cuarón snaží zatáhnout do děje tím, že velmi málo stříhá a vypráví svůj film ve dlouhých záběrech, obsahujících často velmi složitou choreografii kamery, která například v průběhu jednoho záběru z velkého celku najede na detail astronauta, pak DOVNITŘ DO JEHO PŘILBY, tam chvíli zůstane, pak zase ven a okolo kosmické lodě. Celý film má pouhých 156 záběrů, tedy v průměru 45 sekund na jeden záběr (což je asi desetkrát více, než je obvyklá délka).

Vzhledem k tomu, že 95 procent věcí na plátně jsou triky, nepovažuji skutečnost, že ve filmu jsou dlouhé záběry (včetně jednoho sedmnáctiminutového!) za nic technicky obdivuhodného - protože se tím triková složitost už tak extrémně trikově náročných scén nijak významně nenavýšila. Oceňuji ale, že ve filmu nepůsobí extrémní délka záběrů jen jako exhibice, ale velmi dobře to dramaticky funguje a vyvolává v divákovi patřičný nefilmový pocit "jsem u toho".

A v tuto chvíli musím zmínit, že film je ve 3D a že je to jeden z těch mála filmů, které ve 3D fungují lépe, než ve 2D. A v IMAXu funguje mnohem lépe, než ve standardním 3D kině (ověřeno)! Je to přiekvapivé, protože film byl natočen dvourozměrně a 3D vzniklo kompletně v postprodukci - nicméně působí zcela nerušivě a prohlubuje extrémní pocity, které ze scén ve volném vesmíru máme. Podobně jako v případě Avataru šlo o tak náročný filmový projekt, že je nutno před tvůrci obrovsky smeknout a ocenit už jen to, že film vznikl a že není nechtěně směšný.

Výtečná je také práce se zvukem. Zvukové efekty slyšíme jen tehdy, kdy má co vést zvuk, a v jednu chvíli je dosaženo úžasného efektu tím, že nastane úplné, totální ticho (bez ambientních zvuků a hudby, které jinak ve filmu normálně jsou).

Gravitace ale není 90minutová atrakce v Disneylandu. Film obsahuje okamžiky, kdy poněkud zpomalí, hrdinové na něco vzpomínají a my se máme dojímat. Funguje to dramaticky tak, jak má, ale docela mě to vytrhávalo z rozpoložení "koukám na skutečné vesmírné drama" do rozpoložení "koukám na kvalitně natočený hollywoodský film".

No a pak je tu ještě ta záležitost s realismem. Nejsem NASA expert (takže nepíšu deset odstavců kritiky tříminutového traileru), ale na některých místech mi přišlo na první pohled podivné, co se na plátně děje.

Nejvíc mě to praštilo do očí v této scéně filmu (toto je standardně šířená fotografie z filmu, takže to neberu jako spoiler):


Kosmická stanice je na stabilní oběžné dráze. Nemá zapnuté motory a nic do ní netlačí. Astronauti prolétávali ve skafandrech kolem ní a zapletli se do lan padáku, jak vidíte na obrázku (proč je ve vesmíru padák, to je v tuto chvíli jedno), což s nimi pochopitelně celkem silně trhlo a měli co dělat, aby se udrželi a neodletěli do vesmíru. No a následuje nejméně třicetisekundová scéna, ve které oba astronauti takto visí, obě lana jsou naplno napjatá a ten levý musí napínat veškeré své síly, aby toho pravého udržel a on neodletěl. Celých 30 sekund. A to mi hlava nebere a bylo mi to divné okamžitě jakmile jsem scénu uviděl. Jaká síla může na oba astronauty (nebo aspoň na toho vpravo) působit, že napíná to lano a táhne ho směrem doprava, pryč? Je možné, že by v zásadní scéně filmu nechali filmaři takovouhle obrovskou botu? Nebo se zde dostává ke slovu nějaká velmi vychcaná fyzikální poučka, které mi uniká?

K dalším věcem, které mi přišly (mým selským rozumem) trochu divné při prvním zhlédnutí filmu a hodně divné při druhém zhlédnutí, kdy jsem se na ně mohl lépe soustředit (pozor, spoilery, kdyžtak přeskočte následující seznam):

  • A) Astronaut se nachází v kosmickém modulu na takové oběžné dráze, že je v konstantní vzdálenosti 160 km od kosmické základny. Pak pomocí ani ne dvousekundového zážehu akceleruje na takovou rychlost, že doletí k této základně za necelou minutu, tedy zrychlení na více než 2500 m/s za dvě sekundy! I když nic nevím o reálném výkonu raketových motorů, znamená to jednak problém s přetížením (protože by to astronauta okamžitě zabilo) a jednak problém s tím, jak pak u té kosmické základny zaparkuje (protože by měl de facto proletět kolem ní skoro desetinásobnou rychlostí zvuku, jako kulka).
    • V této souvislosti by mě zajímalo (netvrdím, že je to nutně chyba), jestli je normální, že ve filmu jsou tři kosmická plavidla (americké, ruské a čínské), která jsou celý film v konstantních vzdálenostech od sebe. Tzn. skutečně různé základny různých zemí obíhají po stejných oběžných drahách (a není to geostacionární dráha, protože jsou každou chvíli nad jiným kusem Země)?
  • B) Astronaut je zasažen malým, párcentimetrovým úlomkem, který letí tak rychle, že mu prorazí přilbu (a hlavu) skrz naskrz. Na tom by nebylo nic divného. Divné mi přišlo, že při tom ten náraz tak silně trhne celým jeho tělem, že odletí velkou rychlostí směrem pryč. To mi přijde stejně nesmyslné, jako když je ve filmu s Arnoldem někomu prostřelena hruď a odhodí ho to o dva metry.
  • C) Jeden astronaut táhne druhého na laně, ale letí oba setrvačností (nepoužívají svůj jet pack a lano není napnuté). Zadní kosmonaut vyčítá tomu přednímu, že ho zbytečně zdržuje tím, že musí být tažen!
  • D) Strhne se peklo, meteoroidy zdevastují kosmickou stanici, a ještě minutu poté různé trosky stanice efektně létají kolem sebe a narážejí navzájem do sebe. Očekával bych, že budou spořádaně driftovat, buď skoro souběžně, nebo směrem od sebe.
  • E) Sestřelením špionážního satelitu vznikne hromada smetí, která náhodou obíhá Zemi takovým způsobem, že se každých 90 minut pravidelně střetne se základnou, která také obíhá Zemi. A astronaut předem odhadne (pohledem na smetí), že se to bude opakovat s periodou 90 minut.
  • F) Speciální bonus pro pány: Americká astronautka jde na plánovaný, řádně připravený spacewalk ve skafandru, v němž má jen tílko a kalhotky.
Rozhodně jsou filmy, ve které jsou ještě mnohem větší kosmické nesmysly. Vlastně je jich asi valná většina. Ale moc nechápu, že mě do očí praštilo tolik podivností ve filmu, který se jinak velmi snaží vyvolávat dojem realismu. A u většiny těch podivností bych si dokázal snadno představit nějaký alternativní způsob, jak scénu natočit, aby jí nechyběla dramatičnost a vzrušení, a přitom byla v souladu s fyzikou (aspoň tak, jak ji chápu já).

Jenom ty Sandřiny kalhotky by se asi nijak obejít nedaly...

49 komentářů:

  1. 1) Ona fyzikální poučka se jmenuje "odstředivá síla". Stačí malá rotace, aby při tak dlouhé vzdálenosti od středu rotace, jako vytvořil padák, vytvořila slušnou sílu. Rotaci mohla mít sama ISS, nebo byla vytvořena dopadem úlomků.
    A) Jsi si jistý onou minutou?
    A-b) Rozhodně nemají stejnou dráhu ( http://www.n2yo.com/?s=20580 , http://www.n2yo.com/?s=25544, http://www.n2yo.com/?s=37820 ), ale jednou za čas se vzájemně přiblíží a vydrží tak několik obletů.
    B) Počítat to nebudu, ale přišlo mi to celkem věrohodné.
    C) Zadní kosmonaut mluvil o fázi zrychlování.
    D) Při kolizi dvou objektů se jim mohou celkem snadno změnit dráhy. Pokud jsi někdy hrál kulečník, tak si to jistě dovedeš představit. A vzhledem k tomu, že se velmi rychle projeví zmiňovaná řetězová reakce, tak je výsledkem totální chaos.
    E) To, že se 2 oběžné dráhy pravidelně protínají není zas taková náhoda, obzvlášť, když dráha úlomků může být velmi široká. A perioda střetů zůstane logicky stejná, jako byla perioda oběhu sondy kolem Země (pokud mají jeden průsečík), což je v případě ISS 92 minut.
    F) Reálné oblečení vypadá trochu jinak ( http://www.youtube.com/watch?v=VsdoJy8rzZg ) ale nejsem si jistý, jak by se vyjímalo, kdyby tam Sandra Bullock poletovala v plíně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To Martin M. - Škoda, že na snímku ta odstředivá síla nešla nikterak rozpoznat. Padákové šňůry nejsou významně pružné (kromě fyziky se věnuji i parašutismu) a jistě Sandra nezakotvila zpět jen díky ztráty břemene, které by stejně v odstředivce neposkytlo ten správný impuls, čili i ona sama by se stala upoutaným satelitem stanice. Kinetická energie v beztíži je stále kinetickou energií a toto ani nemusíme ověřovat na orbitě. Pružné srážky jsou skutečně aplikovatelné na kulečníkovém stole, ale každé těleso nerado mění svou polohu a je li k tomu měkké...Při zachycení vymrštěné Sandry se dá pochopit pomalé přiblížení, ale zabrzdit dvojnásobnou hmotu a uvést ji zpět do pohybu tryskami k trochu jinému druhu práce, je na diskuzi s NASA :) Podobně i s hasicím přístrojem - obujte brusle, vemte hasičák a hurá na led kluziště. Gravitaci můžete klidně zanedbat. Pořádně by jste musel odpustit z hasičáku, aby se reakční pohon projevil. Ve vesmíru je to stejné - kinetická energie (bráno z pohledu inerciální soustavy) nemá žádný další mýtický přívlastek jen proto, že se děj odehrává v mikrogravitaci. Otevírání poklopu Sojuzu - ač se zdá, že člověk na orbitě nic neváží, hmotnost stále má a jak na zemi, tak i ve vesmíru, to muselo dost bolet. :) Jestli lze Sojuz otevřít se vzduchem v přetlakové komoře...možná ano...nevím, snad jako záchranný modul nemá pojistku či ventil. Retrográdní směr trosek, aniž by spadly do atmosféry - no, je to možné, pokud onen rozbitý satelit nerespektoval dohodnutý směr a výšku. Podobně i let k čínské stanici - obrovská náhoda, že se nezměnila výška orbity...vzdálenost není až tak důležitá, ale relativní rychlosti jsou již znát s několika metry výškového rozdílu :-)
      Je toho více a více a více, ale jde o zábavu - i fyzik se potřebuje bavit a je vděčný za každý takový relaxační snímek. Samozřejmě Sandra v kalhotkách po vzoru Ripley z Vetřelce, je pěkné. Doufám, že pubertální tělo Sandry bylo skutečně její a ne počítačové (64 ročník). Film hodnotím jako dobrou pohádku s pokusem simulace reálných projevů v mikrogravitaci, který si tímto nezaslouží žádnou vědeckou diskuzi, ale jen diskuzi nad provedením triků. Jistě se film bude rentovat a pro většinu normálních lidí bude jistě nezapomenutelným zážitkem.

      Vymazat
    2. odstrediva sila neexistuje. existuje pouze dostrediva sila.

      Vymazat
  2. K tomu F) tielku a gaťkám - v niektorom z vydaní Hríbovej relácie Pod lampou spomínali, že astronauti naozaj nosia do skafandrov len tričká, pretože keďže vonku nie je vzduch, teplo im zo skafandru nijako neodchádza, a preto je zbytočnosť naobliekať sa. Neviem, čo reálne používajú, ale z hľadiska teploty je to úplne OK, že nemá veľa oblečenia.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. sorry, toto som pisal bez toho, aby mi zobrazilo prvy komentar od MM.

      Vymazat
    2. A II) Není jasné, jestli ty tři stanice neudržují formaci aktivně. Jinak by jim to snad pár obletů vydrželo, ale moc dlouho ne.

      I geostacionární družice musí pořád udržovat pozici,
      viz http://www.youtube.com/watch?v=rIesWBTUeiI
      a když jim na to dojde palivo, tak odplují někam pryč.

      B) Na tom je mi divné, že je to někomu divné. Zasažený člověk dostane část kinetické energie, pokud střela uvízne tak všechnu.
      Jeden policajt ze zásahové jednotky mi vysvětloval, že člověk zasažený do hrudi je odhozen, zasažený do břicha se "sbalí".

      F) Ve skafandru je potřeba chlazení a topení, takže si astronaut oblíká nejdřív overal s hadičkama.
      Ale kdyby byly integrované už ve skafandru, a Sandře nevadilo, že ho zevnitř propotí a ušpiní a těžko se to vypere, tak by do skafandru klidně mohla třeba na ostro :-).

      Vymazat
  3. Preskocil jsem seznam a narazil jsem na Sandriny kalhotky.
    Takze dekuju za spoiler.
    Je mi jasny, ze ji na konec Clooney strha skafandr a pekne ji vopicha.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to prave vubec neni jasny!
      z recenze nevyplyva ani to, jestli se nahodou nejedna o nejakej ten 3d doku pro ajmax

      Vymazat
    2. kdepak, vubec ji nemusi strhavat skafandr, ona totiz ma tento realisticky skafandr, ktery se sklada z kalhotek, tricka a jetpacku http://farm3.static.flickr.com/2883/9091303116_2e9300dc2a_m.jpg

      Vymazat
    3. S kalhotkama do skafandru je to pěknej oldskůl, to dělala u ž Ripley v 1 . vetřelcovi (a to ani nebylo vidět slůně!).

      http://images.yuku.com.s3.amazonaws.com/image/jpeg/8d2154aa92e1b0e83d1727c76099df15e19ab6f.jpg

      Vymazat
  4. B) Predpokladam ze maly ulomek mel 15cm. Vzhledem k tomu, ze veci ve vesmiru musi byt lehke, tak dejme tomu ze mel 10g, letel 1e4m/s, kosmonaut ma 80kg. I kdyby mu ten ulomek zustal v hlave, tak by kosmonaut odletel rychlosti neco pres 1m/s, cili asi rychlost chuze (zakon zachovani hybnosti). Pokud proletel tak samozrejme mene. Ve skutecnosti by se spis trochu roztocil, pomalu odletal a ulomek rychle proletel.

    D) Ulomky by asi rychle odletely, prece jen jsme ve 3D, mensi pravdepodobnost stretu, kulecnik je ve 2D.

    E) Pokud maji objekty zhruba kruhovou drahu (stejnou vysku), musi mit i stejnou rychlost, tedy stejnou periodu obehu. Kosmonaut nejspis vi jakou periodu ma on. Na nizkych drahach je kolem 90min. Zkratka kdyz uz neco potkate na kruhove draze, tak to budete potkavat porad, to je realne. Spis jim nedosla jina vec - ze ty kruznice se budou protinat ve dvou mistech, takze setkani je 2x za obeh po 45 minutach, hehe. Dale je tady otazka zda by se to smeti na narazu drzelo u sebe atd.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. B) Jsem cetl párcentimetrovým jako patnactimetrovym, tak jsem to omylem opravoval na cm, ale neni to tam potreba. Pokud byl proste malej tak na presny velikosti nezalezi.

      Vymazat
    2. E) Jenže kruhovou dráhu nemá v reálu nic, takže na protější straně se budou rozcházet klidně o desítky kilometrů. Spíš je zázrak, že se protnou aspoň jednou.

      Vymazat
    3. Ale rozdílné dráhy budou mít rozdílnou dobu oběhu. Pokud se budou dráhy protínat v jednom bodě, tak obíhající objekty se tam potkají jednou za uherské století.
      Přesněji za dobu která bude dělitelná dobou oběhu jedné i druhé dráhy. 90 minut by šlo nakombinovat těžko.
      Zatím jsem přišel jen na možnost, že by šlo o dvě kruhové oběžné dráhy s dobou oběhu 180 minut a potkávaly se každý půloběh.
      Nebo dvě eliptické dráhy s dobou oběhu 90 minut, dvěma společnými body, a v okamžiku setkání by jeden objekt směřoval do perigea (bod nejblíž zemi)
      a druhý do apogea (bod nejdál zemi). Pak by druhým společným bodem prošly každý v jinou dobu a potkaly by se po 90ti minutách zase v tom prvním.
      Kdyby byl mrak trosek veliký, tak by to mohlo pár oběhů vycházet...

      Vymazat
  5. Pěkné... Tenhle film mě už zaujal, jak jsem o něm slyšel, tak o důvod víc se na něj mrknout.

    K otázkám: nejsem fyzik ani z NASA, ale přijde mi, že to veskrze opodstatnění má:
    A/ tam asi máte pravdu

    podbod bez písmenka/ klidně by mohly stanice letět vedle sebe. Na jakou dráhu je vystřelí, po takové létají. Pravda, asi je to nepraktické - mohly by nastat vlivy mikrogravitace, při nějaké události by mohla jedna stanice ohrožovat druhou... ale v principu OK.

    B/ To je OK, jak s meteoroidem (kamenem létajícím ve vesmíru - technicky vzato e meteorit až to, co dopadne na Zemi), tak s brokovnicí. Projektil (kulka, broky, šutr) letí s nějakou kinetickou energií, při nárazu se zpomalí/zastaví a tuto energii předají cíli. Zasažená část se pak vydá do pohybu směrem, kam ji energie vede a zbytek objektu (tedy tělo) táhne s sebou. ve vesmíru, kde to nebrzdí gravitace a odpor vzduchu, by to bylo asi celkem významné, s brokovnicí to ve filmech často přehání. (Zde tedy malá douška: logicky by tělo s neprůstřelnou vestou mělo odletět víc, protože absorbuje veškerou energii kulky, kdežto při průstřelu kulka letí dál, tedy si nemalou část energie ponechala.)

    C/ Máte pravdu. Tam by se zdržení projevilo pouze při startu (hybnost je funkcí hmotnosti), pak už ne

    D/ Opět je to o hybnosti - pokud letí stanice po nějaké trajektorii a pak do ní narazí meteoroid z jiné trajektorie, tak se jednotlivé energie sčítají. A protože stanice není homogenní celek, při nárazu se něco urve hned, něco drží, směr síly je bodová, nevychází rovnoměrně z roviny, mohly by se rámcově dráhy lišit, tedy srážet se. (A každá další srážka změní dráhu a energii účastníků)...

    E/ Tohle asi je také možné (netuším, s jakou přesností a jak to jde od oka, mluvím o principu). Jde o to, že každá orbitální dráha má danou rychlost. Pokud je objekt pomalejší, klesne na nižší dráhu, pokud rychlejší, vystoupá na vyšší. Tedy by to mělo být na základě toho odhadnutelné... ale taky by nemělo být možné (bez vlastního pohonu), aby třeba trosky jedné stanice dohonily jinou stanici na téže dráze.

    F/ To si umím taky představit. Skafandr v podstatě vytváří vlastní mikroklima, takže je zbytečné jakékoliv oblečení. (Zkuste si najít schémata skafandru, je to fakt hodně komplexní věc.) Ale zrovna se ale z psychických důvodů asi nějaké oblečení doporučuje, tedy spodní prádlo... Jinak tuším skafandry ze 70.-80. let, kdy jsem o tom něco viděl naposled, měly několik vrstev a jedna z nich byla v podstatě kombinéza-spodnička (tam byly nějaké trubičky an držení teploty, odvádění potu a tak).

    Uff, tak jsem se vyčerpal, vás snad ne. Byla to fuška dolovat z hlavy střípky znalostí s doby, kdy jsem se o tato témata zabýval ještě aktivně....

    OdpovědětVymazat
  6. Sandra a Clooney už jsou takové kusy plastu, že můžou být vystřeleni ve vesmíru i bez skafandrů a vzhedem k vybělonosti obou i bez prádla.

    OdpovědětVymazat
  7. po tom, co jsem od Cuaróna viděl 3.díl Pottera, vždycky kdyz jeho jmeno někde zahlédnu, je mi líto že nereziroval take Pana prstenu a Hobita, mohla to být úplně jiná liga...

    OdpovědětVymazat
  8. ta stanice ma nakou obeznou drahu a tudiz nekudy obiha ne? a pokud z ni seskocim zavesenej za lano, tak me bude tahnout s sebou ne?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud ta stanice neni nejak urychlovana, tak to seskoceni ani nejde provest. Lze se leda tak odrazit, pak poletite tim smerem dokud se nenapne lano a to vas nejspis odpruzi zpet ke stanici.

      Vymazat
  9. Ta fotka, to je ultimátní pokus o výhru v soutěži Kaufland taška jde do světa? Bohužel to Alfonzo těsně nestihl, výherci už byli vyhlášeni:
    http://www.kaufland.cz/Home/03_Tipy_a_zabava/005_soutezte_a_vyhrajte/002_Nasi_vyherci/001_taska/index.jsp?target=303184

    OdpovědětVymazat
  10. Františku, přečti si tohle - http://en.wikipedia.org/wiki/Kessler_syndrome

    OdpovědětVymazat
  11. tak tepláci, můžeme se tady hádat, jestli má mít Sandra plínu, nebo ne, ale teď jsem přišel z kina a musím říct, že je to velká paráda - vizuálně, filmařsky, i jinak. a těch pár nelogičností - na to sere pes..

    OdpovědětVymazat
  12. Film jsem právě zhlédl. Za největší nedostatek považují zmíněnou scénu s napjatym lanem, kde se Clooney pusti - spáchá dobrovolnou sebevraždu, aby zachránil život Bullock.(sorry za spoiler.) Nemůžu najít žádný důvod, proč by lano mělo být napjaté. Odstredivou sílu neberu, stanice se oproti zemi nijak neotáčí. Je to naprostý logický nesmysl. Film se tím navíc stává velmi genderově nevyvážen :-D. Mojí milované manželce přijde nefér, že od tohoto okamžiku musela koukat jenom na Bullock a přišla o sympaťáka Cloonyho a já se jí nedivím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jsi kus vola, že... "sorry za spoiler" na konci věty se spoilerem.

      Vymazat
    2. Chcípni a smaž se v tomhle pořadí. Takhle předpokládám spoileruješ i na CSFD

      Vymazat
  13. Film jsem právě zhlédl. Za největší nedostatek považují zmíněnou scénu s napjatym lanem, kde se Clooney pusti - spáchá dobrovolnou sebevraždu, aby zachránil život Bullock.(sorry za spoiler.) Nemůžu najít žádný důvod, proč by lano mělo být napjaté. Odstredivou sílu neberu, stanice se oproti zemi nijak neotáčí. Je to naprostý logický nesmysl. Film se tím navíc stává velmi genderově nevyvážen :-D. Mojí milované manželce přijde nefér, že od tohoto okamžiku musela koukat jenom na Bullock a přišla o sympaťáka Cloonyho a já se jí nedivím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spoiler. Souhlasím, ta scéna s lanem je dost nesmyslná. Fyzikálně zcela, vyjma odstředivé mne nenapadá žádná síla která by to mohla způsobit. A že by ISS rotovala ve filmu nic nenaznačuje. A filmařsky je to hodně laciné. Takových srdceryvných scén už nejen hollywood natočil.

      Vymazat
  14. A co to ze nemaji spustene zlaty nebo zrcadlovy filtr prilby?
    Kdykoliv by se podivali do slunce tak prijdou o zrak.

    OdpovědětVymazat
  15. A co to ze nemaji spustene zlaty nebo zrcadlovy filtr prilby?
    Kdykoliv by se podivali do slunce tak prijdou o zrak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Protože by byla nuda koukat dvě hodiny na zlatý hledí.

      Vymazat
  16. Je fascinující, jak se Franta upne na úplné píčoviny a pak kolem nich stráví půl recenze... a v diskusi mu pak tepláci vysvětlí, že to co on vidí jako fail má kupodivu svou logiku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je taky fascinující, jak se každej najednou stává odborníkem na fyziku a kosmonautiku, když se objeví nějakej výraznej film o tom.
      Připomíná mi to když jsme byli malí a v televizi šel Vinetou, druhej den pak ve školce všichni byli indiáni a kovbojové.

      Vymazat
    2. Tohle bude spíš o náročnosti diváka a né o dětské představivosti ;)

      Vymazat
  17. Jake je nejlepsi misto na sezeni v prazskem IMAXu? Vdycky kdyz tam jdu, zarezervuju si omylem misto prilis nahore - narozdil od typickeho kina tam sedadla stoupaji o dost rychleji.

    OdpovědětVymazat
  18. http://science.time.com/2013/10/01/what-gravity-gets-right-and-wrong-about-space/

    tady to někdo rozebral odborně... i s kalhotkama.

    OdpovědětVymazat
  19. http://arstechnica.com/science/2013/10/poking-holes-in-the-gravity-trailer-with-nasas-help/

    OdpovědětVymazat
  20. Tak ja jsem tam videl daleko vice prohresku, ktere jsou podle me mnohem vetsi.
    Namatkou: zakladni premisa ze nekde neco odstelim a pak nekam jinam jde mrak ulomku je znacne debilni, ulomky by se sirili vsesmerove, takze by to nebyl mrak ale sfera, ulomky by vicemene zustavali na draze puvodniho objektu, kdyz uz by se dostali k nejakemu jinemu tak by to bylo hodne ridke mracno ktere by proste udelalo nekolik der do stanice, utekl by vzduch a byla by nepouzitelna, ale rozhodne by to stanici neroztrhalo na kousicky (leda pri druhotnem vybuchu.
    pohyb ve vesmiru probiha celkove jinak, at uz jednotlivy kosmonauti, nebo treba kdyz Cloony tahne Bullock, tak maji volne lano a leti si v klidu vedle sebe. To by nemohlo nastat, on by zapnul trisky, trhnum by s ni a on by se k nemu priblizovala az by ho predehnala, nasledne by ona trhla s nim a tak dokola,...
    Kdyz ona chce letet na cinskou stanici, tak na ni namiri presne a zapne motory, v tom pripade by k ni nikdy nedoletela, jelikoz kdyz dostanu vetsi rychlost tak se ocitnu na vyssi obezne draze. Pro normalniho cloveka nenormalne, kdyz se chci dostat k objektu na podobne obezne draze, tak nezacnu tim ze zrychlim, ale naopak ze zacnu brzdit abych se dostal na nizsi obeznou drahu, pak namirim zjednodusene na bod ktery je daleko pred objektem kam se chci dostat.
    Cloony se obetuje a odepne se z lana jako v nejakem filmu o horolezcich v okamziku kdy se nikdo nikam nepohybuje a tudiz na lano neni neni vyvyjena zadna sila a tudiz je to nesmyslnej cin.
    Odpojeni ruznych casti stanice/rakety, provadi na zmacknuti jednoho tlacitka, bez potvrzeni, ve skutecnosti je to sekvence o plno krocich kdy clovek musi udelat naprosto odlisne veci aby k tomu nemohlo dojit ani nahodou nahodne
    A jeste nekolik dalsich veci, ktere si ted uz nepamatuju.
    Ale to nakonec neznamena ze ten film nefunguje, je to pekna podivana, jen proste se divat a nepremejslet jestli je to mozne (a take to musi byt rychlej film, skutecnost je pomala a nedalo by se na to divat, takze filmova zkratka je pochopitelna)

    OdpovědětVymazat
  21. (Pozor spoiler)
    Má vůbec smysl debatovat o realističnosti filmu ve kterém hlavní hrdinka přeskakuje z rozjetého Sojuzu ala nebezpečná rychlost na vesmírnou stanici s hasičákem v ruce jako pomocnou tryskou?

    OdpovědětVymazat
  22. Franto zareaguju na bod A, dneska jsem to videl v IMAXU a je to plne nesmyslu. Samozrejme pokud pomineme ze Tiangong lita po po jine orbite (vejska, uhel a tak se jen cas od casu priblizi k iss) a vemem jako fakt, ze iss a cinska stanice visej 160km od sebe mame tu zasadni nepochopeni vesmirne mechaniky. Sandra nasmeruje svou druzici smerem k 160km vzdalene stanici, pak zapne brzdici rakety a vystartuje smerem k cinske stanici. To ceje je samozrejme uplnej nesmysl, pokud by to udelala, dostala by se okamzite na vyssi orbitu, ztratila by rychlost a cinska Tiangong by ji uletela, takze by nejdruve musela otocit modul triskama k cinske lodi a zacit brzdit, tim by se dostala na nizsi obeznou drahu a v podstate by podletela cinany a pak by musela nastoupat znova na stejnou vejsku kde by mely obe telesa stejnou rychlost. Ten film je hezkej, ale tech nesmyslnosti je tam fakt moc . Cau Mak ;)

    OdpovědětVymazat
  23. Tahle recenze jde uplne mimo muj vkus. Predevsim, A az F fyzikalnich nesrovnalosti mi prijde jakoby mel Franta pri tom filmu na tech imaxovych nasazene jeste jedny bryle, tj. ruzove. Ten film totiz o realnou fyziku nikdy nezavadil a body A az F jsou jen popsane nektere z mnoha nesmyslnych scen. Kdyz vidim sci-fi film, ve kterem je neco, cemu uplne nelze uverit, rikam si, ze je to prece sci-fi a zas tak moc mi to nevadi. Ale film, ktery si hraje na realitu a pritom realny neni, tak to uz mi vadi. Navic, Sandre a Georgovi ty kosmonauty fakt neverim. Za mne 45%.

    OdpovědětVymazat
  24. A bonusová otázka na závěr: jaký je rozdíl mezi realitou a realismem?

    OdpovědětVymazat
  25. Protože se moje dojmy (spíš vyjímečně) dost liší od dojmů Františka Fuky, dávám odkaz na minirecenzi od člověka "postiženého" fyzikou a orbitální mechanikou:

    http://archim.wz.cz/blog/?x=entry:entry131029-003753#readmore-entry131029-003753

    Fyzikální chyby jsem ani moc nerozebíral, je jich příliš moho, snad někdy časem. i těch ostatních tam byla hromada.

    Stručně - když už má být hra na autorův svět uvěřitelná, ať v něm autor nedělá zásahy do jeho logiky bezdůvodně. Když si za svůj svět vybere jen velmi nepatrně alternativní realitu, musí hrát podle jejích pravidel.

    OdpovědětVymazat
  26. Ešte jeden problém, ktorý tu nebol spomenutý. Trosky z Ruského satelitu by nemohli vyradiť GPS alebo komunikačné satelity, pretože tie sú na ďaleko vyšších obežných dráhach. Teleskop na 600KM, GPS na 20000, komunikačné na 40000.

    OdpovědětVymazat
  27. Krásné scény,
    ale z fyzikálního hlediska bohužel propadák!!!

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.