29.5.14

Recenze: Zloba - Královna černé magie [Maleficent] - 60%

Jak budete přistupovat k tomuto hranému filmu od Disneyho, to do značné míry závisí na tom, jestli vám něco říká tato kreslená postavička:


To je, prosím, zlá královna Maleficent z Disneyovy kreslené Šípkové Růženky z roku 1959, kterou v patřičných kapitalistických zemích zná každé děcko, a nejen děcko. V původní disneyovce byla Maleficent klasický padouch, bez nějakých složitějších motivací, prostě to byla svině. Nakonec přijel princ, svině se proměnila v draka, princ ho zabil, probudil Růženku z narkózy a nastal happy end...

28.5.14

Recenze: Sousedi [Neighbors] - 50%

Seth Rogen a Rose Byrneová hrají manžele, kteří už sice nejsou mladí, ale ještě nejsou úplně "ve středním věku". Vychovávají svou malou dcerku, ale přitom se nestydí hulit, pařit a dělat občas jiné vylomeniny.

Když se do vedlejšího domu nastěhuje 50 divokých studentů pod vedením Zaca Efrona, Rogen s manželkou si s nimi zpočátku docela dobře rozumějí. Ale když noční rámus neustává a dcerka nemůže spát, začíná peklo, válka atd...


26.5.14

Recenze: Cesta ven - 70%

Zpočátku mi dovolte malou lingvistickou odbočku, abychom měli jasno dříve, než na mě budete podávat trestní oznámení:

Slovem Cikán označuji lidi, ze kterých mám strach a snažím se vyhnout kontaktu s nimi, protože se bojím o své peníze / zdraví / život. Cikán se dá poznat většinou velmi snadno, protože smrdí, je v celkově zanedbaném stavu, místo mluvení křičí, neumí dobře česky, připadá mu normální dospouštět se trestných činů a má exoticky tmavou pleť. Většina Cikánů jsou současně i Romové. (Z čehož dle výrokové logiky nemusí nutně vyplývat, že většina Romů jsou Cikáni - k tomu se nijak nevyjadřuji.)

Tedy slovo "Rom" považuji za neutrální označení etnika, zatímco "Cikán" má pro mě výrazně negativní konotaci. V tomto smyslu ta slova chápejte v celém tomto článku. Současně mi dovolte používat ještě slovo Gadžo jako označení pro "Bělocha, který není Rom ani Cikán".

Mé nejbližší setkání s Cikány spočívalo v tom, že mi před 30 lety v kině Ořechovka dva asi patnáctiletí dali přes hubu, aniž bych jim cokoliv řekl, nebo se na ně křivě podíval - jen jsem od nich nechtěl koupit angličáka za 20 Kčs. Jeden z nich mě pak o půl roku později potkal na plaveckém stadionu Podolí, zeptal se mě, jestli jsem někdy byl v kině Ořechovka, a když jsem přitakal, dal mi znovu přes hubu. Od té doby se s Cikány nechci příliš setkávat, takže na ně rozhodně nejsem nějaký expert...


Takže: Nový český film Cesta ven je o mladé Romce, které by nechtěla být Cikánkou, chtěla by si najít stabilní práci, vzdělat se a dobře vychovat své dítě. Ale toto její přání se jen velmi těžko splní, protože všichni v jejím okolí jsou Cikáni a chovají se podle toho.

24.5.14

Dark Dungeons: Hra se smrtí

Hráli jste někdy papírové RPG hry? A víte, jaké nebezpečí vám při tom hrozí?

Pokud ne, těšte se na tento film:


Pokud vám to připadá legrační, tak vězte, že legrační to pravděpodobně připadá i jeho tvůrcům, ale otevřeně to nepřiznají.

Roztomilé ale je, že jde o filmovou adaptaci tohoto comicsu, který je myšlen zcela vážně, a na který filmaři získali oficiálně práva od jeho autora, Jacka Chicka (a pravděpodobně mu neřekli, že z něj mají prdel).

Pokud pana Chicka neznáte, na jeho stránkách najdete mnoho pravdy.

Recenze: WTF [N'importe Qui] - 20%

Odvážím se tvrdit, že jste v životě už viděli nějaká vtipná videa od Francouze Rémiho Gallarda, i když jste třeba nevěděli, že jsou od Rémiho Gallarda a že je Francouz. Jeho videa jsou zde na YouTube. Některá mi připadají vtipná, jiná ne. Některá mi připadají zlá a zákeřná (ano, dokonce i mně), protože v nich jde jen o to, že Rémi nic netušícímu člověku nečekaně způsobí škodu / bolest a pak uteče.

Představa celovečerního filmu, složeného z podobných scének, ve mně vyvolávala spíše obavy. Ale třeba to bude něco jako Borat? Třeba to bude nějak slušně spojeno do nějakého celku? Třeba přitom bude Gallard nějak reflektovat sám sebe...?

Jak jsem se mýlil!


Film s českým názvem WTF totiž není sérií vtipných (ani jiných) Gallardových scének!

23.5.14

Česká televize o "statisících protestujících"

"Lidi zaplnili stadion", tvrdí naše veřejnoprávní médium, které si musíme platit, aby nás za to objektivně informovalo...



Jsem už smířen s tím, že novináři jsou hovada. Kdyby se taková zpráva objevila na Nově, mávnu nad tím rukou. Ale trochu mě irituje, že za tohle musím platit, ať chci nebo nechci.

22.5.14

Recenze: Bony a klid 2 - 70%

Nedalo se nic dělat. Vzal jsem manželku, stylové ošacení, a vyrazil na premiéru pokračování kultovní české předrevoluční sociálně-ekonomické satiry. Nebo co byly vlastně první Bony a klid zač...


Začátek se dlouho odkládal, pak přišli hosté, moderátor oslovoval Ondřeje Soukupa "Františku", křtilo se CD, zpívalo se a konečně začal film. A...

A bavil jsem se nakonec podstatně lépe, než jsem očekával! Ale žádá si to podrobné vysvětlení.

17.5.14

Recenze: X-Men: Budoucí minulost [X-Men: Days of Future Past] - 80%

Rok 2023. Celý svět ovládají morfující roboti, Sentinelové, kteří de facto vyhladili lidstvo. Přežívá jen hrstka lidí a mutantů.

Mutanti (kteří drží všichni spolu, tzn. Profesor X s Magnetem) se rozhodnou vyslat Wolverina časem zpět do roku 1973, kdy má změnit zásadní dějinnou událost a tím způsobit, že Sentinelové nebudou vynalezeni. Aby Wolverine tu změnu provedl, musí v roce 1973 najít Profesora X i Magneta (kteří se v té době nenávidí) a s jejich pomocí přesvědčit Mystique, aby nezabila profesora Traska (Peter Dinklage), vynálezce Sentinelů. Ano, nezabila. Je to trochu složitější...


Trailery se snaží navozovat dojem, že jde o megaepickou záležitost, ve které se spolu setkají snad všichni z obou generací X-Men. Což samozřejmě není pravda...

15.5.14

Mr. Pickles: Konečně pořádný večerníček!

Recenze: Olga - 60%

Český dokument o první manželce Václava Havla, Olze (té, co dostávala dopisy).


Musím přiznat, že lidé z disentu, jako například Jim Čert, mi jsou volní. Neštvou mě, neadoruji je, nechci se o nich dozvědět víc a asi bych si s nimi neměl o čem povídat.

V archivních záběrech jich v tomto filmu uvidíme víc než dost a dělají to, co tehdy lidé z disentu obvykle dělávali. Tzn. poezii, hudbu, večírky a intelektuální humor. Nepřijde mi to příliš vtipné, inteligentní, ani jinak zajímavé. A většinou je to samozřejmě velmi technicky špatně zaznamenané.

Dočkáme se také pár citátů z dobových policejních dokumentů, ale ani jejich absurdnost není tak bizarní, aby stála za víc, než občasné mírné uchechtnutí.

Samotné Olze Havlové, která dala filmu název, je toho vlastně věnováno velmi málo - jen okolo poloviny snímku. Tvůrci ji zjevně adorují a nenatočili ani vteřinu materiálu, který by byl nějak kontroverzní nebo překvapivý. U některých segmentů jsem si říkal "PROČ tam tohle je?"

Olga Havlová byla jistě žena s mnoha kladnými vlastnostmi a sluší se jí vzdát hold, ale skutečností zůstává, že nebyla natolik výjimečná, aby o ní existoval celovečerní film. Respektive, pokud natolik výjimečná byla, z tohoto filmu se o tom nedozvíme.

Nejsilnější dojem, který ve mně zůstal: Kdyby tento dokument skromná Olga viděla, pravděpodobně by jeho tvůrce poslala kamsi.

13.5.14

Recenze: Godzilla (2014) - 80%

Rok 1999. Joe Brody (Bryan Cranston) pracuje v japonsku a žije s manželkou (Juliette Binocheová) a malým synem Fordem těsně vedle jaderné elektrárny, na nějakém magickém geografickém místě, které je těsně u hory Fudži a současně těsně u moře. Objeví se podivné vibrace a elektrárna se tragicky zřítí, neznámo proč vlastně.

O 15 let později. Z malého Forda vyroste Aaron Taylor-Johnson, který se svou manželkou a pětiletým synkem žijí v USA. Zavolají mu z Japonska, že byl jeho otec zatčen - opět. Ford jede za Joem do Tokia a zjišťuje, že tatínek to v hlavně nemá v pořádku. Pořád mumlá o spiknutí, zachytává divná vlnění a chce se (znovu) dostat do uzavřené oblasti okolo elektrárny.

Ford tam jde s ním (aby už měl od taťky pokoj), a zde zjišťuje, že v tom skutečně je spiknutí, okolo elektrárny není radiace a v jejím nitru probíhají horečné experimenty s probouzením nějakého megamonstra, které vede japonský vědec (Ken Watanabe).

To by o ději prozatím stačilo, ale vězte, že je relativně originální a že Godzilla není jediným megamonstrem v tomto filmu. Což je ostatně vidět už v trailerech, které opět prozrazují více, než by bylo záhodno, a tím diváka připravují o některá příjemná překvapení.


Sbohem, bizarní pane Gigere

Možná už to víte, možná ne. Včera zemřel Hans Rudi Giger, tvůrce Vetřelce, obludy ve Species, červa z Poltergeista IIKondomu smrti a nástěnné malby, která je vidět tři sekundy ve filmu Prometheus.

Okradený v Praze.


Jeho konec byla stejně bizarní, jako jeho život - spadl totiž ze schodů.

Neméně bizarně zareagovala po jeho smrti jeho rodina, která přesměrovala web www.hrgiger.com na adresu 127.0.0.1, takže jsem se velice divil, proč má najednou Giger na svých oficiálních stránkách mé webskripty...

Neméně bizarní je tento obrázek, kterým se s ním Internet rozloučil:


Je totiž roztomile dojemný jen do té chvíle, než si uvědomíte, že je na něm Vetřelec z Aliens (s rourami v zádech), kterého NENAVRHL Giger a dokonce kvůli něm poslal Jamesu Cameronovi nasraný dopis (který Giger měl vystavený na svém webu, takže se k něm v tuto chvíli nelze dostat).

Prostě stylově bizarní odchod se vším všudy. Good job.

ZÁSADNÍ UPDATE! Pointa tohoto článku je, jak jsem zjistil, nesmyslná, respektive neověřitelná, protože původní Gigerův Vetřelec má taky roury, byť jiné než Cameronův, a ten Vetřelec na obrázku má něco z Gigerova a něco z Cameronova, a roury ani z jednoho... Článek zde nechávám, aby historie viděla, co jsem zač...

11.5.14

Recenze: Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel [Hundraåringen som klev ut genom fönstret och försvann] - 60%

Allanu Karlssonovi je 100 let, dostal dort, ale v domově důchodců se mu nelíbí, takže vylézá z okna, míří na nejbližší nádraží, omylem ukradne kufr s 50 miliony korun (švédských) a mizí co nejdál (tzn. o pár měst za kopec, protože nemá na dražší vstupenku - v tu chvíli totiž ještě neví, co je v kufru).

Allan se seznamuje s různými divnými lidičkami, snaží se vypořádat s gangstery, kteří po něm jdou, a přitom vzpomíná na celý svůj pohnutý život - od dětství, přes kariéru experta na výbušniny, až po svá setkání s nejmocnějšími státníky, kteří se s ním kamarádili nejdříve proto, že uměl sestrojit atomovou bombu a později proto, že je slavný špion - nebo si to o něm aspoň myslí.


Nevím jak slavná knižní předloha, ale filmová adaptace se velmi, velmi, opravdu velice moc inspirovala filmovým Forrestem Gumpem, případně Benjaminem Buttonem, Velkou rybou a Járou Cimrmanem, ležícím, spícím.

7.5.14

Recenze: Ranhojič [Der Medicus] - 50%

Anglie, 11. století. Malý kluk Rob (Tom Payne) v sobě objeví unikátní dar. Když se někoho dotkne, aktivuje tím slo-mo Michaela Baye a zjistí, jestli dotyčný v nejbližší době umře. Rob záhy osiří a začne putovat po zemi s "Holičem" (Stellan Skarsgård).

Holič je ve skutečnosti lékař, ale tehdy byla situace okolo lékařství dost unikátní: Léčilo se modlitbami a kdo zkusil něco jiného, ten mohl být obviněn z čarodějnictví a upálen. Holič občas někomu vytrhne zub, napraví vykloubenou končetinu nebo amputuje prst, ale i s tím má dost problémy a občas ho mniši zmlátí.

Holič Chytří židi Robovi vyprávějí o legendárním ranhojiči, který žije v Persii, má tam něco jako "nemocnici" a "lékařskou školu". Rob je tím fascinován a vydává se tam, aby studoval. Protože křesťani nemohou v Persii přežít, Rob si odvážně provede obřízku a vydává se za anglického žida.

Když po roce dorazí do Persie (což ve filmu trvá 10 minut), podaří se mu stát se žákem velmistra (Ben Kingsley) a je u vytržení z toho, že se zde oficiálně léčí a dokonce se používá něco jako vědecké metody. Jeho radost ale nemá dlouhého trvání, protože A) jeho milá židovka se má provdat za jiného, a B) blíží se morová epidemie...


Tento německý velkofilm vznikl podle slavného knižního bestselleru a snaží se být epický, což mu zajímavým způsobem nejde.

5.5.14

Recenze: Sacro GRA - 60%

GRA (Grande Raccordo Anulare) je dálniční okruh, obepínající Řím. Dokument Sacro GRA splétá mozaiku lidí, kteří žijí nebo pracují buď přímo na něm (lékař v sanitce, dvě staré prostitutky), nebo v jeho nejbližím okolí: Např. zchudlý šlechtitc, rybář, hrobníci nebo normální obyvatelé normálních sídlištních bytů.


Film neobsahuje žádné vysvětlující komentáře nebo titulky a jeho hrdinové téměř nikdy nemluví na kameru. Jen chvíli sledujeme některou z postaviček, pak je střih a chvíli sledujeme jinou, pak dvě další, a pak se zase na chvíli vrátíme k té první. Naprostá většina sekvencí je záměrně vybraná tak, aby se v nich nic dramatického nedělo. Nevidíme, jak prostitutku někdo zmlátí. Nevidíme, jak se rybář topí. Nevidíme, jak sanitka zachraňuje vážně zraněného před smrtí.

3.5.14

Recenze: Hany - 70%

Velmi blízká budoucnost nebo alternativní současnost. Anonymní (české?) město, ve kterém zuří nepokoje (většinou kdesi daleko od kamery) a kde se parta lidí sešla v kavárně, aby si poslechli předčítání pseudoilntelektuální divadelní hry hlavního intelektuála se šálou.

Ale poslechnou si toho mnohem víc...


Film natočili dva mladí filmaři: Michal Samir (scénář, režie) a Matěj Chlupáček (produkce), kteří předtím společně natočili film Bez doteku. A i tentokrát platí, že si ukousli hodně, hodně velké sousto. Celý film je totiž natočen skoro bez střihu. Což si žádá podrobnější vysvětlení, nebo se o tom i v médiích píšou nesmysly:

Film má 90 minut a vypadá, jako by pozůstával jen ze dvou záběrů: Prvního 80minutového a druhého 10minutového. Ve skutečnosti ale pozůstává celkem ze čtyř záběrů, přičemž první tři jsou digitálním trikem smontovány, aby vypadaly jako jeden.