9.12.15

Recenze: Room - 60%

Předem upozorňuji, že pokud nevíte, o čem je tento film, neviděli jste jeho trailer a neznáte jeho knižní předlohu, tato recenze může obsahovat spoilery. Bez spoilerů bych ale vůbec nemohl psát o jeho druhé polovině.

Mladá Joy (Brie Larsonová) žije se svým pětiletým synem Jackem v jedné místnosti. Už sedm let je zde non-stop vězněna jistým "Nickem", který ji unesl, nyní ji zde pravidelně znásilňuje a nechal ji zde porodit syna. Malý Jack tudíž nikdy neviděl svět mimo tento pokoj a zná ho jen z televizních útržků. Má tudíž problém rozlišit, jestli existuje ještě nějaké jiné místo, než "pokoj" a "jiné planety". Ale to je samozřejmě jeden z těch menších problémů tohoto páru...


Okolo poloviny filmu se podaří Joy a Jackovi provést odvážný plán a utéct. Zbytek filmu je tudíž o tom, jak se oba snaží začlenit znovu do lidské společnosti. Tedy, v případě Jacka, "začlenit poprvé" do lidské společnosti.


Film Room rozhodně není thriller nebo detektivka. O pachateli se celý film téměř nic nedozvíme a po osvobození protagonistů zcela zmizí z děje.

Nejlepší je na filmu ona první polovina, která je nám podávána jakoby z Jackova pohledu, aniž by byly naplno řečeny některé zásadní brutální věci, které nám dojdou jaksi "mimoděk, samy od sebe". Je logické, že pětiletý kluk, který nikdy neopustil jeden pokoj, musí být psychicky poněkud (značně) mimo, a film je natočen odpovídajícím mírně dezorientovaným a abstraktním způsobem.



Když došlo k osvobození, těšil jsem se na popis a analýzu mnoha komplikací, které snaha o začlenění takto těžce zkoušeného páru do společnosti s sebou musí nevyhnutelně nést. A byl jsem poměrně dost zklamán, neboť film se nevydá žádným z mnoha možných zajímavých směrů, nýbrž se další skoro hodinu bezradně točí na místě. A především přestane být uvěřitelný, což je u takto stavěného snímku zásadní problém.

To, že někdo stráví sedm let zavřený v pokoji a je pravidelně znásilňován, nebo to, že někdo jiný se v tom pokoji narodí a prožije tam pět let, to se nutně muselo strašlivě podepsat na psychice obou z nich. Očekával bych velmi opatrná psychiatrická vyšetření a týmy předních expertů, kteří budou zjišťovat, jak ty dva vrátit do "normálního života". Ve filmu ale prožijí jen jednu noc v nemocnici a nejsou přitom ani sledováni (takže Jack se probudí dřív než matka a jen náhodou nespadne z balkónu). A hned poté se oba přestěhují do domku Joyiny matky, kde je hned první noc Jack uložen do postele sám ve svém novém pokoji nad schody (přičemž neví, co to schody jsou a jak se používají). Shodou okolností se přes noc nezblázní ani nezabije pádem ze schodů.

Druhá polovina filmu je o tom, že Joy a Jack nejsou úplně psychicky v pořádku. Nikoliv že jsou totálně na sračky, jak bych očekával, ale že "nejsou úplně psychicky v pořádku", asi jako kdyby dostala Joy výpověď v zaměstnání nebo jí umřela milovaná kočka. Když po několika týdnech přijde jakási krize, je to krize, kterou bych očekával první den po "osvobození", jako předzvěst něčeho ještě mnohem komplikovanějšího.

Knižní předloha možná působí jinak, ale film (jehož scénář napsala autorka knihy) je především ve své druhé polovině až šokujícím způsobem nezajímavý. Nejenže nevyužívá možnosti, které zápletka nabízí, ale jde vyloženě proti nim. Klouže nezajímavě po povrchu a nabízí nám hodinu banálních psychických krizí.

Navíc mi dva hlavní herci nepřišli bůhvíjak excelentní a Joan Allenovou s Williamem H. Macym (jako Joyiny rodiče) jsem si při jejich tesknění užil mnohem víc.

Room je film, jehož první polovina je velkým příslibem. Ale ani talentovaný nedokázal z filmu nic pořádného vykřesat, především vinou nezajímavého scénáře, kterému místo analýzy reálné situace šlo... nejsem si jistý o co. Možná dokonce o nějaké podobenství?

16 komentářů:

  1. Františku, film je natočen dezorientovaným způsobem nejspíš proto, že knižní předloha je vyprávěna očima právě toho pětiletého kluka s (okolnostmi) omezeným rozhledem. Četla jsem ji a u mě měla slabých 70%, i když uznávám, že styl to byl neotřelý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Což púro film rozhodně neplatí, neboť je v něm hodně scén, ve kterých se ten kluk nevyskytuje...

      Vymazat
    2. Púro... púro... do pytle, jaký jazyk to vlastně je? Finština? Albánština? Španělština?

      Vymazat
    3. Musí to být obrovské potěšení, být gay a chodit na věhlasný FFF pedantsky šťourat do překlepů a hovorových výrazů. Tahle obsedantní psychóza je součástí análního období dítěte, ovšem někdo z ní nikdy nevyjde... jako třeba ty, debile.

      Vymazat
  2. Grime, ty jsi strašně dlouho nemytá a urejpaná vagína...

    OdpovědětVymazat
  3. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  4. Nejsem fimlový publicista, pianista, japonista ani programista, ale nemělo by to hodnocení být správně 60 % namísto 60%?
    Btw. "Púro" je skrytá reklama na podivný obchod s napodobeninami jídla.

    OdpovědětVymazat
  5. FF: Takze kluk by po schodech neumel chodit(nebo treba i jen vylezt), protoze je nikdy nevidel, ale zato "Truck, viggle out, count until truck slows down, run to somebody" dokaze?

    Film jsem zatim nevidel, jen nechapu tvou logiku v recenzi ohledne psychickeho stavu tech dvou lidi a co by kluk dovedl nebo nedovedl.

    P.S. Taky si uvedom, ze Chancy the Gardener poznal realny vnejsi svet (do te doby jen TV) az nekdy kolem padesatky a malem to dotahl na prezidenta...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je další film, na který se asi co nejdřív zase podívám. Přesně jak říkal seržant: "Check it out. Dustin Hoffman, Rain Man. Looked retarded, acted retarded, NOT retarded. He could count toothpicks, cheat at cards. Autistic? Sure. NOT retarded. Then you got Tom Hanks, Forest Gump. Slow? Yes. Retarded? Maybe. Had braces on his legs, but he charmed the pants off Nixon, and he won a ping-pong competition. That ain´t retarded. Peter Sellers, "Being There". Infantile? Yes. Retarded? No. You went full retard, man."

      Vymazat
    2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

      Vymazat
  6. Ještě jsem to nečetla, ale hned na úvod se mi vybavilo:
    Na samotě nedaleko skotského města Glasgow se v chudé rodině srbského vystěhovalce narodil mladičký hrabě Nikolič. Rodiče se před svým bohatým synkem
    styděli za svou chudobu, a tak hrabě Nikolič prožil těžké dětství.

    OdpovědětVymazat
  7. Další film o Romech? Se s tím nějak roztrh' pytel ...

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj Františku, dovolim si nepatrně oponovat. Ač je vždy důležité, aby film nepostrádal logiku a je fajn, když věci zapadají do sebe, u některých filmů lze lecos odpustit (tady nejen to, co popisuješ, ale např. i útěk byl dost nereálný vzhledem k celé situaci...a už jen ten nápad útěku, kdy matka nechá napospas svého syna ve vyhrocené situaci světu, který nezná..), protože prioritní je něco jiného. A to pocit. A tenhle film je podle mě především pocitovka, která, pokud nejseš emocionálně zamrzlej, tě prostě dostane. A ačkoliv to byl určitě autorský záměr, rozhodně to na plátně nevypadá prvoplánově. Šel jsem do toho bez předchozí "průpravy", takže mě naopak druhá půlka mile překvapila, protože většina snímků by skončila po útěku...říkal jsem si, to jsem zvědav jak utáhnou další hodinu a musim říct, že i přes některé nedostatky, které možná správně nadhazuješ, to bylo působivé a sakra emocionální...Když jsem teď pročítal recenze na čsfd, vypadá to, že zdaleka nejsem sám, koho se tenhle film silně dotknul! A na to, co se v posledních letech točí za sračky, myslím docela neotřelý a hodně dobrý.

    OdpovědětVymazat

Komentáře jsou moderovány kombinací umělé a lidské inteligence. Mohou být zveřejněny až po několika hodinách a ty zveřejněné mohou později zmizet. Pokud pošlete stejný (nebo podobný) komentář několikrát, výrazně se tím snižuje pravděpodobnost, že bude někdy publikován.